46. ADAC ZÜRICH 24H RENNEN – 24 hodin napětí

Letošní 24hodinový závod na Nürburgringu měl snad vše, co k senzační motoristické podívané patří – napětí, zklamání, nevyzpytatelné podmínky, přerušení, a nakonec závěr plný emocí.

Vytrvalostní závod na Nürburgringu patří k nejvýznamnějším samostatným závodům světa. I když závody jako Indy 500 (1911), 24 hodin Le Mans (1923) nebo 24 hodin Spa-Francorchamps (1924) mají za sebou delší tradici, popularita vytrvalostního závodu na 24 hodin v pohoří Eifel se rok od roku zvyšuje. Letošního ročníku se zúčastnilo 150 automobilů a více než 210 tisíc diváků. 24hodinový vytrvalostní závod v podobě, jak jej známe dnes, se na Nürburgringu jezdí od roku 1970, letos se konal 46. ročník. Pět ročníků předtím měly tamní závody trvání „pouze“ dvanáct hodin a jely se formou soutěže pravidelnosti, a ne klasickým závodem, v němž vyhrává ten nejrychlejší. Až do roku 1984 se jezdilo výhradně na Severní smyčce okruhu, známé Nordschleife, od roku 1984 k ní byl ale připojen ještě nový okruh, GP Strecke, a v této podobě se závody konají dodnes. Výhodou tohoto pojetí je propojení moderního zázemí boxů s původní tratí, jež je považována za nejnáročnější závodní okruh světa. Kombinace starého a nového okruhu má délku 25 378 metrů a v letošním roce jej vítězná posádka projela 135x.

Celková ujetá vzdálenost tedy činila 3426 kilometrů, což odpovídá průměrné rychlosti 142,736 km/h, a to včetně přerušení závodu na 90 minut. 24hodinový závod na Nürburgringu je tradičně vypsaný pro automobily mnoha kategorií. Nejrychlejší jsou vozy postavené podle předpisů třídy GT3, jež pravidelně bojují o celkové vítězství. Hojně zastoupené jsou ale také automobily GT4, stejně jako vozy různých pohárových závodů (například BMW M235i Racing, Porsche Cayman, Renault Clio Cup nebo Toyota GT86). Překvapivě rychlé byly také vozy třídy TCR – Seat Cupra TCR dojel na senzačním 32. místě v celkovém hodnocení a továrně nasazené vozy Hyundai i30 TCR skončily na 35. a 58. místě. Ve startovním poli bylo také mnoho starších sériových vozů přestavěných na závodní stroje, na nichž bylo zřejmé, že se známého závodu účastnily již mnohokrát. Ve startovním poli se často objevují i zajímavé speciality. Jednou z nich byl letos Lexus LC, zapsaný jako jediný do kategorie SP-PRO. Japonští inženýři přivezli speciální prototyp svého velkého kupé, který vybavili dále přepracovaným osmiválcem o objemu 5,0 litru s udávaným výkonem 390 kW (530 k). Karoserie vozu svým tvarem připomínala sériové kupé, nicméně šlo o ryzí závodní vůz s odpovídajícím podvozkem, převodovkou či brzdami.

Tamní nasazení bylo prvním závodním účinkováním vozu vyvíjeného na japonském okruhu Fuji, patřícím koncernu Toyota. Členové týmu Toyota Gazoo Racing blíže nesdělili, jaké mají s daným vozem další úmysly, zda vývoj skutečného závodního speciálu, nebo tento vůz poslouží jako laboratoř pro vývoj silniční sportovní verze kupé LC (třeba LC F). Za značku Lexus se letošního závodu zúčastnilo také kupé RC F, stejně jako sedan IS F, jež se umístily celkově na 45. a 46. místě. Vývojový prototyp LC dojel se ztrátou 38 kol 96. Zajel ovšem nejrychlejší kolo za 8:45,355, což bylo na úrovni starších vozů kategorie GT3. Stejně jako loni, i letos byly největšími favority závodu vozy Porsche 911 GT3 R, tentokrát se startovními čísly #911 a #912. Právě #911 startovala z prvního a #912 ze šestého místa. Ještě před finálním kvalifikačním rozstřelem nejrychlejších 30 vozů se vyrovnávala na základě předchozích jízd výkonnost. Ukázalo se, že pomalejší byly tentokrát vozy BMW M6 GT3 a Audi R8 LMS. Prvnímu byl proto do závodu povolen mírně zvýšený plnicí tlak a druhému snížena minimální hmotnost o 10 kg. I tak se ale nakonec ukázalo, že tempo celému závodu udávala právě zmiňovaná Porsche a s nimi ještě vozy Mercedes-AMG GT3. Posádka týmu Manthey #911 hned v úvodu s časem 8:17,960 překonala nejrychlejší kolo Augusta Farfuse z roku 2015 a dostala se do suverénního vedení, v němž setrvala až do pozdních nočních hodin.

Hned na začátku se z důvodu defektu druhá posádka týmu #912, které nakonec patří nejrychlejší kolo (8:17,340), propadla až na 90. pozici, z níž se propracovávala kupředu. Kolem půlnoci se nad pohořím Eifel přehnaly bouřky, což zcela změnilo podmínky na trati. V 66. kole, tedy přibližně v polovině závodu, zkušený jezdec vytrvalostních závodů Romain Dumas za volantem vozu #911 dostal ve tmě na olejové skvrně smyk a přední částí naboural do svodidel. Tím pro něj a jeho posádku boj o vítězství skončil. Závod pokračoval v závislosti na prováděných zastávkách v boxech střídáním ve vedení mezi týmy Manthey #912 a Mercedesem týmu Black Falcon #4. Situaci pro posádku Porsche poněkud zhoršil Patrick Pilet, jenž se v sekci, kde měl dovoleno jet rychlostí nejvýše 60 km/h, pohyboval rychlostí 82 km/h. Za tento prohřešek dostal při následující zastávce v boxech časovou penalizaci 3:32 min. Toto zdržení znamenalo přesunutí do jasného vedení pro tým Falcon. Do cíle ale v tu dobu stále zbývalo ještě více než devět hodin! Květnové nevyzpytatelné počasí se opět ukázalo jako faktor významně ovlivňující průběh závodu. Z nočních bouřek se stal vytrvalý déšť, jehož intenzita se měnila z minuty na minutu. Během dopoledne proto několik vozů havarovalo. Situace na trati se ale neustále zhoršovala, a když se nad částí okruhu včetně cílové rovinky objevila mlha, byl závod v neděli ve 12:29 přerušen.

K zastavení a následnému restartu došlo teprve po sedmé v celé historii tohoto závodu. Když bylo ve 13:59 znovu odstartováno, zbývala do konce závodu hodina a půl. Pořadí po restartu bylo následující: Mercedes-AMG #4, Manthey Porsche #912 a překvapivě Aston Martin Vantage GT3 #007. Před 210 tisíci diváky kolem trati byl k vidění napínavý souboj, který se rozhodl na konci cílové rovinky hodinu a 11 minut před koncem – Fred Makowiecki za volantem Porsche se zásluhou chyby Adama Christodoulouse při brzdění dostal čistě na první místo a už jen suverénně zvyšoval svůj náskok až do cíle.

Výměna umístění nastala také mezi pozicemi 3 a 4. V cíli nakonec první a druhou posádku dělilo jen 26,413 sekundy, což je druhý nejtěsnější výsledek závodu (v roce 2016: 5,697 s). Porsche týmu Manthey tak oslavilo již šesté vítězství v tomto vytrvalostním závodě a samotné Porsche zaznamenalo 12. triumf, což je senzační oslava letošního 70letého výročí značky. Vytrvalostní závody byly vždy velmi specifickou disciplínou motoristického sportu, vyžadující neobyčejné nasazení nejen pilotů, ale i celého týmu. V případě závodu ADAC Zürich 24hRennen je to celé okořeněné velmi specifickou atmosférou nadšených německých fanoušků. Pořadatelé také umožňují divákům, aby byli blízko závodu samotnému, před startem mají například přibližně hodinu na to, aby se závodních vozů seřazených na startu doslova dotkli. Unikátnost tohoto závodu vychází také z  jedinečnosti Severní smyčky Nürburgringu, její délky a rozmanitosti. Letošní ročník byl plný zvratů a rozmarů počasí, takže opět typické „Zelené peklo“.

Převzato z časopisu

Fotogalerie