Motorsport
AUDI STORY – Loučení v Le Mans
Tom Hyan 03.08.2017 06:36
Největší závod sportovních prototypů zažil letos nejvýraznější změny; poprvé po osmnácti letech není ve startovním poli Audi, po jedenácti letech chybějí také vznětové motory...
V roce 1999 se Audi objevila na startu 24 h Le Mans poprvé. Nejprve se zážehovým osmiválcem, ale od roku 2006 už výhradně se vznětovými motory. A výsledek? Před nástupem Porsche byla Audi poražena mezi léty 2000 až 2014 pouze dvakrát. Když nepočítáme triumf Audi v převlečení za Bentley Speed 8, tak v tomto období překonal ingolstadtskou značku pouze Peugeot 908 HDi FAP v ročníku 2009! Mnohdy byla vítězství těsná, při první účasti 1999 patřilo Audi třetí a čtvrté místo (vyhrálo BMW V12 LMP) a v posledních letech je překonal jen hybrid sesterské značky Porsche. Audi však zůstane největším inovátorem posledního čtvrtstoletí ve 24 h Le Mans, zejména pro první vítězství se vznětovým motorem i hybridním vozem. Automobilový závod 24 h Le Mans vždy lákal i tovární týmy, a tak do sezony 1999 poprvé vstoupila německá automobilka Audi. Nováčkem ročníku 1999 se stala čtveřice sportovních prototypů Audi, dvě otevřené R8R (roadster) od Audi Sport Team Joest a dvě uzavřené R8C (coupé) od Audi Sport UK (United Kingdom).
Vylepšené otevřené R8 pak vítězily do roku 2005. První funkční vzorek Audi R8 se představil 13. prosince 1998 několika stovkám hostů v hale berlínského velodromu na Paul Heyse Strasse. Jak jsme se tam dozvěděli od Dr. Wolfganga Ullricha, mnohaletého vedoucího týmu Audi Sport pro 24 h Le Mans, o vstupu do nové kategorie motorsportu začali uvažovat o dva roky dříve a v srpnu 1997 zahájili vývojové práce na novém sportovním prototypu. Důvody nečekaného rozhodnutí byly mnohé. Závod 24 h Le Mans se těší obrovské publicitě a stále větší popularitě, na druhé straně tehdejší diskutabilní rozhodnutí FIA poněkud komplikovala účast ve třídě cestovních vozů Superturismo, kde nestabilní předpisy postupně zavinily ústup Audi (zákaz pohonu všech kol), a také odchod BMW. V únoru 1998 byla konstrukce otevřeného typu R8 (až později značen R8R, ale jen v první sezoně) završena. První prototyp vyjel na zkušební jízdu v srpnu 1998. Mezitím ve Velké Británii adaptovali stejný podvozek na dvojici uzavřených vozů, které pro odlišení dostaly označení Audi R8C, ale dnes jsou už zapomenutou částí slavné historie (oba odpadly, a tím jejich účinkování v Le Mans skončilo).
První Audi R8 byl otevřený sportovní prototyp nové generace, celokompozitové konstrukce s přeplňovaným osmiválcovým motorem V8, jehož výkon omezují clony v sání a plnicí tlak podle předpisů LMP (Le Mans Prototype). Na berlínském velodromu s ním při premiéře kroužil Francouz Laurent Aiello, vítěz 24 h Le Mans 1998, poslední přírůstek do týmu, v němž se objevili zkušení italští závodníci Michele Alboreto (vicemistr světa F1 v roce 1985 na Ferrari), Emmanuele Pirro (mistr Itálie 1994/1995 a Německa 1996 na Audi) a Rinaldo Capello (mistr Itálie 1996 na Audi), Němec Frank Biela (několik mezinárodních titulů s Audi quattro) a zpočátku i Francouz Yvan Muller (v Berlíně nebyl, protože obhajoval svá vítězství na ledových tratích Andros Trophy). Audi Sport se spojil s týmem Reinhölda Joesta, čtyřnásobným vítězem Le Mans, který převzal sportovní vedení. Audi R8 dostalo samonosný trup z uhlíkových kompozitů, přeplňovaný motor 3,6 l V8 Bi-Turbo s výkonem přes 550 k (404 kW), šestistupňovou převodovku Audi/Ricardo podélného uspořádání s postupným řazením, pohon pouze zadní nápravy (nikoli quattro), délku 4650 mm, šířku 2000 mm, výšku 1080 mm a hmotnost na limitu LMP 900 kg. Kupé R8C se lišilo větším výkonem přes 441 kW (600 k) pro jiné předpisy (větší clony a vyšší plnicí tlak), délkou 4800 mm a výškou jen 980 mm. První start přinesl třetí místo pro trojici Pirro/Biela/Theys a čtvrté pro sestavu Alboreto/Capello/Aiello s vozy R8R, první R8C odpadla v páté hodině (Johansson/Ortelli/Abt) a druhá v osmnácté (Weaver/Wallace/McCarthy).
O rok později však jezdci Audi nedali nikomu šanci, R8R se změnily zpátky na R8 a posádka Biela/Kristensen/Pirro dobyla první vítězství Audi v Le Mans. Stejná konstrukce vítězila až do ročníku 2005, byť v sezoně 2003 jela v zelených barvách s uzavřenou karoserií jako Bentley Speed 8. Po roce 2005 se však éra zážehových motorů Audi uzavřela (od druhého vítězství s přímým vstřikováním paliva FSI) a na jaře 2006 představil Tom Kristensen v centru Paříže nový prototyp R10 TDI, poháněný přeplňovaným vznětovým dvanáctiválcem! Na trati v Le Mans nový vůz sice jezdil jen s temným duněním bez správného zvuku závodních motorů, ale neobyčejně rychle, takže se trojice Biela/Pirro/Werner zapsala do historie coby první vítězové 24 h Le Mans se vznětovým motorem! Nakonec typ R10 TDI vyhrál tři ročníky, ale při přechodu na nový vznětový desetiválec R15 TDI utrpěla Audi první porážku (2009 jedinkrát zvítězil Peugeot 908 HDi FAP). Vznětové motory se tehdy začaly těšit neobyčejné oblibě, z traktorů dávno zamířily do osobních automobilů, a tak u Audi pokračovali v jejich vývoji s využitím upsizingu!
Byla to nová výzva, upravit princip dieselu pro závodní motor, a to nikoli ledajaký, ten první byl vidlicový dvanáctiválec 5,5 l V12/90° Bi-Turbo o výkonu přes 477 kW (650 k)! K překvapení všech zvítězil hned na první pokus (2006) a dvakrát to zopakoval! Šéfkonstruktér Ulrich Baretzky byl zpočátku z principu proti turbodieselům, ale když se do nich pustil, stálo to za to. Jeho druhý výtvor byl desetiválec 5,5 l V10/90° Bi-Turbo o výkonu přes 440 kW (598 k) pro Audi R15 TDI, ale zvítězil až při druhém startu v Le Mans 2010 (patřila mu první tři místa v cíli). Vývoj se však zrychlil, v sezoně 2011 už stály na startu 24 h Le Mans zcela nové (a podle nových předpisů uzavřené) sportovní prototypy Audi R18 TDI, poháněné menšími vznětovými šestiválci 3,7 l V6/120° Mono-Turbo s výkonem přes 397 kW (540 k). Při prvním startu nového typu R18 TDI v ročníku 2011 zvítězila trojice Fässler/Lotterer/Tréluyer průměrnou rychlostí 201,266 km/h, když druhá dvě Audi byla zničena při haváriích. Jediný zbylý vůz německé značky projel cílem o 13,85 sekundy dříve než první ze smečky čtveřice Peugeotů, které jej stíhaly! Vítězové svůj triumf zopakovali o rok později, ale už na hybridním typu R18 e-tron, což bylo šesté vítězství turbodieselu, ale první s podporou hybridního systému, a tedy pohonem všech kol (elektromotory vpředu). Další dva roky vítězila Audi R18, pak je porazila Porsche 919 Hybrid. Pro Le Mans 2016 byly vozy typu R18 zcela překonstruovány, setrvačníkový zásobník elektrické energie nahradily akumulátory Li-Ion. Vyhrála opět Porsche. Tehdy ještě nikdo netušil, že jde o poslední start Audi, ale koncern VW Group zavedl úsporná opatření, aby překonal podivnou aféru Dieselgate. Koncem sezony 2016 tým Audi z vytrvalostních závodů odstoupil.
Převzato z časopisu