Motorsport

24 h Le Mans 2012 – Boj hybridů

Tom Hyan 26.07.2012 09:16

01-audi1 66708

Poprvé ve 24 h Le Mans svedly boj o vítězství hybridní automobily, Toyota se držela statečně, ale Audi na cestě k jedenáctému triumfu nezastavila...

Situace se vyvíjela dramaticky, podobně jako loni. Úlohu Peugeotu, jenž z World Endurance Championship odstoupil, převzala Toyota a v prvním závodě se sportovními prototypy TS030 Hybrid příjemně překvapila. Oba vozy držely krok s Audi až do nešťastné havárie, zaviněné neopatrným závodníkem s pomalejším vozem třídy GT, jenž poslal Toyotu do svodidel. Závod byl opět zpomalen za safety carem, zrovna v okamžiku, kdy se druhá Toyota dostala do vedení...

Předloni měly Audi štěstí, neboť všechny rychlejší Peugeoty 908 odpadly pro technické závady; loni po dramatických haváriích jediný zbylý vůz Audi R18 TDI za sebou udržel čtyři Peugeoty! Letos čtveřici Audi (dva hybridní vozy, dva konvenční) vyrostl nový soupeř ve dvojici prototypů Toyota TS030 Hybrid; všechny ostatní stroje na nejrychlejší šestku nestačily. Všeobecné ekologické trendy stály za vznikem hybridních závodních verzí Audi R18 TDI a Peugeot 908 HDi FAP, druhá z nich však po odstoupení značky nikdy nevyjela do závodu. A pokud jde o hybridy, kdo jiný by je měl podpořit, než právě Toyota? Proti očekávání byla Toyota TS030 Hybrid bezmála stejně rychlá jako německá konkurence, ale v závodě záleží také na spolehlivosti, četnosti zastávek v depu a taktice vůbec... V nejvyšší třídě prototypů LMP1 startovalo v Le Mans třináct automobilů sedmi různých typů. Největší novinkou byla Toyota TS030 Hybrid, která sice tvary připomíná vůz Lola B12/60 Toyota švýcarského týmu Rebellion Racing, s nímž sdílí základní konstrukci zážehového osmiválce 3,4 l (ano, palivem je benzin!), ale jde o zcela nový podvozek z uhlíkových kompozitů, vyvinutý a postavený u TMG (Toyota Motorsport GmbH) v Kolíně nad Rýnem.

Původně se počítalo s přídavným elektromotorem/generátorem jak na přední (Aisin AW), tak na zadní nápravě (Denso), ale upřesněné předpisy dovolují rekuperaci brzdné energie maximálně 500 kJ pouze na jediné nápravě, její využití lze až při rychlosti nad 120 km/h pro podporu akcelerace, zejména na výjezdu ze zatáčky. Toyota tedy vsadila na systém, známý například z velkých hybridních vozů Lexus, a mezi osmiválec a šestistupňovou sekvenční převodovku vložila elektromotor/generátor. Znamená to, že TS030 má jen pohon zadních kol. Impozantní byly tiché výjezdy z boxů výhradně na elektrický pohon; místo obvyklých akumulátorů jsou použity superkondenzátory Nisshinbo, jejichž výhodou je schopnost rychlejšího nabití a vybití. Velký výkon podal Anthony Davidson, když v kvalifikaci zajel třetí čas za vozy Audi.

Obě verze Audi R18 se vznětovým motorem 3,7 l V6 TDI/cca 375 kW (510 k) odlišovalo zbarvení, světlejší R18 e‑tron Quattro (vozy č. 1 a 2) se setrvačníkovým akumulátorem elektrické energie a přídavným elektromotorem/generátorem na přední nápravě znamenají návrat pohonu všech kol quattro na okruhy (podrobněji viz AR 5/’12). Zadní kola pohání vznětový motor prostřednictvím šestistupňové sekvenční převodovky, tmavší verze R18 Ultra nemají uvedený hybridní systém (vozy č. 3 a 4). E-tron byl rychlejší v kvalifikaci, André Lotterer zajel pole position, a také v závodě hrály hybridy prim. Příznačné ovšem je, že přes veškerou snahu o vyrovnání vznětových (na naftu) a zážehových motorů jsou nadále diesely rychlejší... Po startu 80. ročníku 24 h Le Mans 2012 se ustálilo pořadí Audi č. 1, 2 a 3 před oběma Toyotami a zbývajícím Audi č. 4, barvy klasických závodních vozů s motory na benzin nejlépe hájily obě Loly týmu Rebellion Racing před otevřenými prototypy Oak Racing/Pescarolo 01 a HPD (Honda) ARX 03a.

Pescarolův tým po tréninkových haváriích obou nových typů se shodným motorem Judd typu DB 3,4 l byl dále postihován nezdary, k nimž patřilo i zmenšení posádky jednoho z nich na dva ze tří závodníků, neboť Jean-Christophe Bouillon utrpěl zranění už první den. Šéf týmu Henri Pescarolo, sám čtyřnásobný vítěz 24 h Le Mans, se před závodem zúčastnil demonstrační jízdy trojice prototypů Matra 670 (670B), jež byla oslavou 40 let od prvního vítězství francouzské značky, dnes především výrobce elektrických vozidel. Pescarolo Team si však asi vzal příliš velké sousto, když postavil zcela nový vůz Pescarolo 03 s využitím samonosného trupu z neúspěšného prototypu Aston Martin AMR-One a motoru Judd V8, ale také rekonstruoval japonské kupé Dome S102.5, evoluci sportovního prototypu z 24 h Le Mans 2008. Oba vozy nevydržely... Drama se zrodilo ve čtvrté hodině závodu.

Na rovince Hunaudiéres, kde se dosahuje maximální rychlosti 330 km/h, svedli obrovský boj o vedení francouzští závodníci Benoit Tréluyer (Audi č. 1) a Nicolas Lapierre (Toyota č. 7), několikrát se předjeli a Lapierre se ujal vedení. Radost v táboře Toyoty však trvala jen několik sekund, na pátém místě jedoucí Anthony Davidson (Toyota č. 8) se probíjel vpřed polem pomalejších vozů GT, když si ho italský veterán Piergiuseppe Perazzini prostě nevšiml, zabočil do zatáčky a trefil Toyotu do zadní části. Oba vozy vylétly z ideální stopy, Toyota udělala přemet a po dopadu na kola se zapíchla přídí pod hromadu pneumatik, tvořící deformační zónu před svodidly.

Za chvilku tam byl také Perazziniho Ferrari 458 Italia týmu AF Corse, odrazil se a skončil koly vzhůru. Závod byl neutralizován, vyjel safety car, a po zastávkách v depu vyrazil jezdec Audi dříve než Toyota. Když pak druhá Toyota kolidovala s kuriozním prototypem Delta Wing Nissan, který jel mimo soutěž, bylo po nadějích. Při opravě zádi ztratil Toyota Racing mnoho času a zanedlouho odstoupil i druhý vůz pro poruchu zážehového motoru. Anthony Davidson zůstal v nemocnici, zlomené obratle 11 a 12 znamenají jeho vyřazení ze závodní činnosti nejméně na tři měsíce...

Po dlouhé opravě svodidel se závodní vozy znovu rozjely naplno, ale značka Audi už neměla soupeře. Chvíli to vypadalo na první čtyři místa v cíli, pak se však na čtvrté vklínila Lola B12/60 týmu Rebellion Racing posádky Nicolas Prost, Neel Jani a Nick Heidfeld, nejúspěšnější automobil se zážehovým motorem (Toyota 3,4 l V8). Jedenácté vítězství Audi ve 24 h Le Mans průměrnou rychlostí přes 200 km/h se také stalo prvním vítězstvím hybridního vozu a pohonu všech kol v tomto závodě. Triumf z loňského roku zopakovala trojice Marcel Fässler (CH), André Lotterer (D) a Benoit Tréluyer (F); ujela o třináct kol více než loni, ale na absolutní rekord nedosáhla.

Také další místo patřilo hybridu s pohonem všech kol, za volantem druhého Audi R18 e‑tron Quattro se střídali veteráni Dindo Capello (I), který už oznámil svůj odchod ze závodních tratí, Tom Kristensen (DK) a Allan McNish (GB). Ve třídě LMP2 startovalo dvacet sportovních prototypů, překvapením byl nástup osmiválců Nissan 4,5 l, jež poháněly většinu, ale vítězství získala posádka Ryan Dalziel (GB), Tom Kimber-Smith (GB) a Vincente Potolicchio (YV) na typu HPD ARX 03b se šestiválcem Honda 2,8 l amerického týmu Starworks Motorsport (dříve SAMAX)! Jediným českým účastníkem byl znovu Jan Charouz. Nastoupil do týmu Alana Dockinga (ADR/Delta Motorsports), v němž nováček John Martin z Austrálie zajel pole position LMP2, zpočátku vedli svou třídu, ale nakonec ještě s Torem Gravesem dojeli šestí ve třídě a třináctí absolutně.

Pro Jana Charouze je to rekord, při nepřetržité účasti od roku 2007 totiž vždy dojel do cíle (šestkrát; nejlépe čtvrtý v roce 2009). Na bílém voze ORECA 03 Nissan se skvěla také známá loga českých sponzorů Praga a Škoda Transportation (Plzeň)... Mezi produkčními automobily GT si vedla nejlépe profesionální posádka Giancarlo Fisichella, Gianmaria Bruni (oba bývalí jezdci F1 z Itálie) a Toni Vilander z Finska na voze Ferrari 458 Italia týmu AF Corse, přestože startovala z poslední pozice po vážném poškození automobilu během tréninku; amatérská kategorie patřila jako loni vozu Chevrolet Corvette C6 ZR1, tentokrát francouzskou vítěznou posádku Patrick Bornhauser a Julien Canal týmu Larbre Compétition doplnil Portugalec Pedro Lamy, loni druhý absolutně na Peugeotu a také bývalý jezdec F1 (LM GTE Am povoluje jednoho profesionálního a dva amatérské jezdce).

Pokud jde o Delta Wing Nissan (viz AR 4/’12), tak jeho neobvyklý půdorys sehrál osudnou roli při kontaktu s Toyotou, jejíž řidič Kazuki Nakajima nemohl vidět enormě rozšířenou záď vozu v tlačenici skupiny automobilů. Došlo ke kontaktu a subtilní příď s tenkými předními koly Delta Wingu nepřežila kontakt s bariérou (střední část trupu rovněž vychází z AMR-One). Do 81. ročníku 24 h Le Mans 2013 byl však už vybrán další nehomologovaný účastník v rámci podpory nové techniky, a to elektrický Green GT s vodíkovými palivovými články.