Motorsport
FIA FORMULA E 2015 – 2016 – Ekologicky?
Tom Hyan 12.07.2016 06:29
V souladu s dnešní ekologickou módou se jede elektrická formule FIA, která pro svůj start získala řadu jezdců zvučných jmen...
Samozřejmě, elektricky poháněné automobily nejsou novinkou, ostatně první rychlostní rekordy motorových vozidel vytvořily právě elektromobily! V době, kdy spolu soupeřily elektromotory, spalovací motory a parní stroje, nebylo zdaleka o nejlepší koncepci rozhodnuto. Jednodušší elektrické pohony měly od počátku převahu, pánové Gaston de Chasseloup-Labatt a Camille Jénatzy sváděli první souboje o největší rychlost už koncem devatenáctého století. Světový rychlostní rekord jim byl uznán celkem šestkrát, Gaston zahájil rychlostí 63,15 km/h, pravidelně se střídali ve zvyšování až do doby, kdy Camille slavně překonal stovku, tedy rychlost 100 km/h, a to dosažením 105,876 km/h. Jeho rekord vydržel tři roky, než spalovací motor konečně uspěl v dubnu 1902, záhy však byl ještě překonán parním strojem...
Ekologická vozidla jsou jistě správným směrem, nicméně postrádáme informace o tom, jak vzniká elektrická energie pro dobíjení jejich akumulátorů. Mezinárodní mistrovství FIA Formula E s elektrickými monoposty bylo poprvé vypsáno pro sezonu 2014/2015, kdy se celkovým vítězem stal Brazilec Nelson Piquet jr., bývalý jezdec formule 1 a syn trojnásobného mistra světa. Závody se vždy jedou od konce jednoho do poloviny dalšího roku, a proto druhý ročník šampionátu má označení 2015 – 2016. Technicky jde o zajímavý počin, ze sportovního hlediska ovšem také, neboť všichni závodníci dostali shodné sportovní náčiní. Drama závodů zvyšuje nutnost (a povinnost) přesednout do druhého vozu, žádné zdroje energie totiž nejsou schopny napájet monopost po celou hodinu jízdy. Snaha o co největší publicitu naplnila startovní pole bývalými hvězdami automobilových závodů, většinou vysloužilými závodníky formule 1. Všichni jezdci musí mít speciální eLicenci FIA, protože ovládání elektrických formulí je přeci jen jiné, stejně jako jejich výměna během závodu, nemluvě o bezpečnosti (dobíjejí se zásadně mimo závodní jízdy). V zájmu dojezdu se kvalifikační výkon 200 kW (270 k) pro jednohodinový závod snižuje na 170 kW (231 k), několikrát však lze využít zvýšený výkon pro předjetí (pro tři vyvolené jezdce podle hlasování diváků FanBoost na sociálních sítích).
Akumulátory dovolují jen 20 až 30 minut jízdy, vůz zrychluje z 0 na 100 km/h do tří sekund a jeho největší rychlost je rovněž z důvodu spotřeby omezena na 225 km/h. Jezdí se na speciálních tratích, většinou v centrech velkých měst, aby byla snazší dostupnost jak celebrit, tak i běžných diváků a novinářů. Vůbec první závod sezony 2014/2015 v Olympijském parku v Pekingu na jednoduchém okruhu délky 3453 metrů vyhrál Lucas Di Grassi z Abtova týmu, který je také vedoucím jezdcem druhého ročníku před finálovými podniky. Zatímco všechny týmy nadále používají shodné monoposty s kompozitovým trupem, vyrobené u italského specialisty Dallara Automobili ve Varanu, který je největším výrobcem jednomístných závodních vozů na světě, pro druhý ročník 2015/2016 byla uvolněna pravidla pro pohonné jednotky při dodržení limitu výkonu 170/200 kW. Pro jeden z nejúspěšnějších týmů Abt Schaeffler Audi Sport vyvinul nový elektromotor/generátor technologický partner Schaeffler, novou převodovku zkonstruoval tým ve spolupráci s britským specialistou Hewland. Některé týmy zůstaly u loňského řešení, známého jako Spark/Renault, jiné sáhly po nových konstrukcích.
Není bez zajímavosti, že velké automobilky podporují jednotlivé týmy, a tak Renault je partnerem francouzského e.dams, Audi a Volkswagen tradičně spolupracují s Abt Schaeffler, DS Automobiles vytvořily alianci s Virgin Racing, objevila se indická Mahindra s vlastním týmem, čínský NextEV (připravuje supersportovní elektromobil), BMW i se stal hlavním sponzorem berlínské e-Prix; nechybí ani Venturi, jenž tradičně po restartu nabídky sportovních vozů zvolil čistě elektrickou cestu. Samozřejmě, startovní pole doplňují další závodní týmy, k nimž patří rovněž sestavy bývalých jezdců formule 1, jakými jsou Andretti Autosport (Michael Andretti), Team Aguri (Aguri Suzuki) a dříve také Trulli Grand Prix (Jarno Trulli do druhé sezony nenastoupil, jeho vozy slouží jako testovací pro organizátora šampionátu Formula E Holdings). Nová sezona se blíží k vyvrcholení na dvoudenním podniku v Londýně, kde se v červenci rozhodne o mistru druhého ročníku. Po BMW i Berlin e-Prix, odjeté koncem května v centru německého hlavního města před patnácti tisíci diváků (a miliony u televizních obrazovek), dělil jediný bod vedoucí jezdce Lucase Di Grassiho z Brazílie (Abt Schaeffler Audi Sport) a Sébastiena Buemiho (Renault e-dams) při skóre 141:140 ve prospěch Di Grassiho; třetí Sam Bird (DS Virgin Racing) už měl značnou ztrátu (držel 82 bodů), stejně jako všichni ostatní.
Před Londýnem se mělo opět jet v Moskvě (loni tam vyhrál Nelson Piquet jr.), ale chaotické a neočekávané rekonstrukce přilehlých ulic donutily pořadatele závod zrušit, přičemž na organizaci náhradního už nebylo dost času. Počet závodů se tak snížil z jedenácti na deset. Začínalo se opět v říjnu v Pekingu, kde dominoval Sébastien Buemi, jinak tovární jezdec Toyoty ve vytrvalostním mistrovství světa WEC 2016 a testovací pilot Red Bull Racing F1. Lépe využil managementu spotřeby elektrické energie a cílem prolétl s obrovským náskokem jedenácti sekund před Lucasem Di Grassim, který je jeho soupeřem také ve WEC 2016, ovšem jako člen týmu Audi Sport. V Malajsii se naopak nedařilo Buemimu, Švýcar skončil až dvanáctý, zatímco Lucas Di Grassi vyhrál před Samem Birdem. Nebylo samozřejmě pochyb o Buemiho rychlosti, jenže vůz se zastavil pro přehřátí ještě před výměnou. Závody se jezdí nejen v centrech velkých měst, ale i v exotických lokalitách, k nimž patří nábřeží v uruguayském Punta del Este. Okruh je poměrně jednoduchý, prostě tam a zpátky s několika šikanami a dvěma vracečkami, měří 2808 metrů a umožňuje největší rychlost 190 km/h, v zatáčkách pak 60 až 140 km/h podle charakteru. Sébastien Buemi v prosinci vyhrál o 3,5 sekundy před Grassim, už tehdy je dělil jediný bod (62:61), Venturi FE Team tam slavil velký úspěch třetím (Belgičan Jerome D’Ambrosio) a čtvrtým místem (Francouz Loïc Duval). Bylo to rozloučení s rokem 2015, další závody se už jely letos. Po podnicích v Buenos Aires (vítěz Sam Bird), Mexico City (Lucas Di Grassi), kalifornském Long Beach (opět Di Grassi), premiéře v Paříži na prostoru u Invalidovny (znovu Di Grassi) a Berlíně (Sébastien Buemi) se očekává souboj především mezi dvojicí nejúspěšnějších na okruhu v britské metropoli.
ABT SCHAEFFLER FE 01 (2016)
POHÁNĚCÍ SOUSTAVA
Vzadu uložený elektromotor/generátor ABT Schaeffler MGU 01, výkon trénink/závod 200/170 kW (270/231 k); sekvenční třístupňová převodovka Hewland s řazením páčkami pod volantem; akumulátory Li-Ion (výrobce Williams Advanced Engineering), 28 kWh, dobíjení za 45 minut; systém rekuperace elektrické energie.
PODVOZEK
Samonosný trup z uhlíkových kompozitů a hliníkové voštiny (výrobce Dallara Automobili); všechna kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech, vpředu torzní tyče a vzadu vinuté pružiny; tlumiče Koni; kompozitové kotouče kapalinových dvouokruhových brzd; hřebenové řízení bez posilovače; pneumatiky Michelin 18“ se vzorkem jako u produkčních vozů.
ROZMĚRY A HMOTNOSTI
Limit rozměrů 5000 x 1800 x 1250 mm, rozchod kol nejméně 1300 mm; nejmenší hmotnost 888 kg včetně jezdce.
PROVOZNÍ VLASTNOSTI
Největší rychlost 225 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h do 3,0 s; doba jízdy do 30 minut na jedno nabití akumulátorů.
Převzato z časopisu