04 / 1957 – Hity 1. ročníku

Časopis Automobil vstoupil do 60. ročníku, čtvrté číslo vyšlo počátkem dubna 1957... 

Čtvrté číslo Automobilu bylo věnováno především slavným automobilům Tatra, a to nejen nákladním, ale i legendárnímu aerodynamickému sedanu Tatra 603, který v modelovém roce 1957 právě vstupoval na trh, pokud to lze vzhledem k tehdejším poměrům takto vyjádřit. Titulní stránku zdobil snímek prototypu valníku T 137A (užitečná hmotnost 7,0 t), jenž měl být základem nové řady nákladních vozů Tatra 137/138. Nakonec se uplatnila jen těžší třínápravová varianta T 138 (12 tun), jež později dostala také dvounápravové verze, ale značené shodně T 138. Tatra 137, resp. 138, byla prvním nákladním vozem kopřivnické značky s novou budkou oblých tvarů. Článek Zdeňka V. Kleinhampla z n. p. Tatra uváděl typovou řadu se shodným novým vidlicovým vzduchem chlazeným osmiválcem typu 928, jenž z objemu 11 752 cm³ (ø 120 x 130 mm) dával výkon 180 k (132 kW)/2000 min^‑1 a jehož hmotnost klesla na 595 kg (dvanáctiválec 14 825 cm³ stejného výkonu typu T 111A měl 970 kg). Konstrukce vycházela z tzv. tatrovácké koncepce s centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami, nyní pětistupňová převodovka měla dvoustupňovou elektropneumaticky řazenou redukci, odpružení všech nezávisle zavěšených kol obstarávaly zkrutné tyče, resp. u zadní dvojice náprav T 138 podélné svazky listových per.

Navržená řada obsahovala T 137 s pohonem jen zadních kol, T 137A s pohonem všech kol, jenž dostaly rovněž sklápěče T 137 S1 a tahače návěsů T 137 NT. Třínápravová T 138 měla výhradně pohon 6x6, i když se v návrhu objevily také verze 6x4 a 6x2, jenže nákladní Tatra byla vždy synonymem terénního vozu, a tak pohon všech kol tradičně převládl. Zcela z jiného světa pak byl reprezentační sedan Tatra 603, jenž důkladně ve svém článku popsal Ing. Julius Mackerle. Nadčasové tvary šestimístného vozu (uspořádání sedadel 3+3) ještě dnes vzbuzují obdiv, první verze šestsettrojky měla tři hlavní světlomety na přídi, ukryté pod aerodynamickým překrytem, ve splývající zádi pod dvojicí velkoplošných okenních skel byl další zavazad-lový prostor a za ním zážehový vidlicový osmiválec 2545 cm³ (ø 75 x 72 mm) o výkonu 100 k (74 kW) DIN/ 4800 min^‑1.

Tento velmi lehký motor se nejprve uplatnil v jednomístných závodních vozech T 607 Monopost (kromě řady triumfů na okruzích s ním v roce 1953 Adolf Veřmiřovský zajel československý rychlostní rekord 207,972 km/h), aby pak poháněl speciální terénní vozy, z nichž T 805 se dostal do sériové výroby (T 804 a 803 ve stylu Jeepu nikoli). Tatra 603 se ovšem stala nejrozšířenější aplikací stejnojmenného osmiválce, po řadě modernizací se vyráběla až do roku 1975 (celkem 20 422 vozů) a dnes je vyhledávaným kouskem sběratelů. Třínápravová Tatra 138 byla nástupcem jiné legendy, nejslavnějšího kopřivnického nákladního vozu Tatra 111, v roce 1957 však výše zmíněný článek představoval nejen přijíždějící T 137/138, ale také další varianty T 111. Už v roce 1956 se zrodil prototyp třístranného sklápěče T 111 S2, se zkráceným rozvorem na 3825 + 1220 mm a ocelovou ložnou plochou (užitečná hmotnost 10 tun). Proti původní T 111 S se dřevěnými bočnicemi vykazoval vyklápění za 15 sekund, tedy zhruba čtyřikrát rychlejší! Základní nabídku nadále představovaly desetitunové valníky Tatra 111 R a NR (s navijákem), poháněné dvanáctiválcem T 111A, který z objemu 14 825 cm³ (ø 110 x 130 mm) nabízel výkon 180 k (132 kW)/1800 min^‑1.

Převodovka byla čtyřstupňová s dvoustupňovou redukcí, pohon všech kol samozřejmostí. Typ 111 R měl rozvor náprav 4175 + 1220 mm, délku 8500 mm, ložnou délku 5000 mm, pohotovostní hmotnost 8400 kg a užitečnou 10 240 kilogramů. Největší rychlost byla kuriozně uváděna 61,5 km/h (při testu ve vojenské službě mezi Podbořany a Krásným Dvorem jsem jí dosáhl, pozn. autora) a spotřeba motorové nafty 35 až 40 litrů na 100 kilometrů. Vzduchem chlazený motor měl po vytočení k největším otáčkám opravdu úžasný zvuk... Další variací T 111 se stal tahač těžkých přívěsů Tatra 141, u něhož byl rozvor zkrácen na 3500 + 1220 mm, výkon dvanáctiválce T 111 A5 zvýšen na 185 k (136 kW)/ 2000 min^‑1, alternativně přibyla zátěž 5500 kg na ložné ploše pro zvýšení adheze při vlečení přívěsů až do 100 tun a také snížena nejvyšší rychlost na 37,6 km/h (ovšem, při spotřebě 74 až 80 l/100 km). V čísle 4 se také autoři věnují řadě vesměs vzduchem chlazeným motorům Tatra, začínající stojatým jednoválcem T 921 o objemu 1469 cm³ (ø 120 x 130 mm) a výkonu 15 k (11 kW)/1500 min^‑1, určeným pro čerpadla, generátory apod. Je přímo odvozen z typu T 928, osmiválce pro T 138, krátce nabízeném také v přeplňované verzi.

Převzato z časopisu

Fotogalerie