CHEVROLET BEL AIR NOMAD – Když funkce ustoupí stylu

Vozy Chevrolet ročníku 1957 dnes patří mezi ikonické klasické americké automobily, připomínající dobu velkého rozkvětu USA. Mezi ty nejzajímavější patří typ Bel Air Nomad, vrcholná šestimístná verze vynikající nejen luxusem, pohodlím a praktičností, ale také jedinečným stylem.

Nejprve letmý pohled do historie. Příběh ikonického Chevroletu, jenž dnes dominuje na srazech klasických automobilů hlavně v USA, se začal psát v roce 1950. Právě tehdy americká automobilka představila vůz, jenž svým designem na několik dalších dekád určoval směr a styl všech modelů značky. První typ byl nazván Styleline. K rozšíření řady došlo v roce 1953. Tehdy bylo upuštěno od názvu Styleline a vznikly tři různé úrovně výbav. Základem se stala verze „one-fifty“ (150), funkci středního modelu vyplnilo „two-ten“ (210) a vrcholem nabídky se stal Bel Air vyráběný v různých karosářských verzích. Karoserie byla tehdy snadno rozeznatelná díky širokému pruhu chromu, který se táhl po kraji zadního lemu.

Nechyběly samozřejmě ani další chromové ozdoby – na to, že se jednalo o Chevrolet (jenž byl v rámci koncernu GM považován za lidovou značku), bylo ozdob skutečně dost. Masivní lišty bylo možné najít okolo sloupků karoserie, na jejích bocích a samozřejmě na zakulacené přední části, jíž kromě kulatých světlometů dominovala i výrazná (a velmi typická) maska chladiče s vertikálními žebry, připomínající tlamu „podmořské obludy“. Interiér byl ve stejném roce také vylepšen hlavně novou palubní deskou, tehdy ještě nespoutanou konvencemi. I zde našlo své místo značné množství chromu či vrcholný volant s celochromovým kroužkem klaksonu. Na podlahy byly přidány standardizované koberečky a disky kol zakryly lesklé poklice. První generace Bel Airu poháněly řadové šestiválce o objemu 3,5 a 3,9 litru, v lepším případě s výkonem 85 kW (115 k) při spojení s převodovkou Powerglide. Vznikala řada různých typů karoserie od čtyřdveřového sedanu a kombi až po convertible nebo hardtop coupé s typickým dvoubarevným lakováním.

V roce 1955 začaly z továrny v michiganském Flintu vyjíždět přepracované Bel Airy druhé generace, včetně verze Nomad. Inspiraci k jejímu vytvoření hledejme na výstavě GM Motorama v New Yorku roku 1954, kde se ukázal koncept Chevrolet Corvette Nomad, připravený týmem Harleye Earla. I přesto, že tehdejší koncept využíval některé díly a celou přední část modelu Corvette, stál na šasi sedanu Chevrolet. Jeho jedinečný styl si získal velkou pozornost veřejnosti a brzy se posunul do fáze sériové výroby. Chevrolet Bel Air druhé generace se od svého předchůdce lišil zejména po vizuální stránce, přední části dominovala maska chladiče ve stylu tehdejších Ferrari, ale důležitá byla i technika. Bel Air se stal prvním Chevroletem, pod jehož kapotou se v polovině 50. let usadil vidlicový osmiválec, čímž byla zahájena dlouhá éra slavných „small blocků“, pokračující až do současnosti. Motor o objemu 4340 cm³ dosahoval výkonu od 121 do 145 kW (165 až 197 koní).

Chevrolety z roku 1955 se silným osmiválcem OHV dominovaly závodům na čtvrt míle, ale úspěšně se prosazovaly i v sérii NASCAR. Konečně se dostáváme do roku 1957. Tehdy vznikaly dnes nejslavnější a nejžádanější klasické Chevrolety. V nabídce byly dvou- a čtyřdveřové sedany, dvoudveřové „Sport Coupe“, což byl vlastně elegantní hardtop, čtyřdveřový hardtop „Sport Sedan“, dvoudveřový Utility Sedan, Delray „Club Coupe“ s luxusním interiérem, velký station wagon a dvě verze dvoudveřového kombi. Základní se nazývala Handyman, zatímco ta nejluxusnější přišla s názvem Bel Air Nomad. Ve výčtu (jenž ani tak nepostihne všechny verze) nechyběl model convertible, tedy kabriolet. My se zaměříme zejména na zmiňovaný Nomad, tedy vrcholnou verzi dvoudveřového kombi. Zatímco přední část odpovídá vzhledu Chevroletů ročníku 1957, linie střechy a charakteristická zadní část vynikají jedinečným, výrazným designem. Jak je patrné z fotografií, praktičnost zde ustoupila efektnímu stylingu. O tom vypovídají zejména výrazné, šikmo zkosené „ploutve“, zakončené zadními svítilnami. Zajímavé je jejich zešikmení, jež je přesně opačné než úhel víka zavazadlového prostoru. Je patrné, že funkčnost v tomto případě ustoupila formě. I přesto je ale interiér velmi prostorný. Nabízí šest míst pro pasažéry nebo jednu velkou dlouhou rovnou plochu o délce přes dva metry. Ta může posloužit klidně ke spaní, a přesto v Nomadu zůstává místo pro tři cestující vpředu. Sklápění opěradel zadních sedadel je velmi propracované, neznalému člověku zabere 5 až 10 minut času. Výsledná rovná plocha ale potěší svou velikostí. Netřeba dodávat, že nákladu pobere Nomad skutečně velké množství – ačkoliv oficiální údaje o objemu zavazadlového prostoru nejsou k dispozici, už z fotografií je patrné, že dnes by se za ně nestydělo ani kombi vyšší střední třídy. I v přední části interiéru, tvořené širokou odklápěcí sedačkou, je místa dost. Překvapilo také relativně velké množství chromových doplňků a ozdob – ne nadarmo se Chevroletům 1957 přezdívalo „baby Cadillac“, společných znaků zkrátka nebylo málo.

Opět ohromí skvělý výhled, jemuž se nelze divit, neboť řidiče obklopuje celkem osm velkých skleněných ploch, u řidiče a spolujezdce dělených chromovou přepážkou. Už v roce 1957 bylo možné dokoupit řadu výbavových prvků, zaměřujících se zejména na komfort a luxusní dojem. Mezi ně patřily klimatizace, posilovač řízení či brzd, rádio AM a také řada prvků ovládaných elektricky. Mám na mysli třeba elektricky ovládanou anténu, okna nebo elektricky nastavitelná sedadla. Pod kapotou testovaného automobilu najdeme samozřejmě osmiválec (o jeho přítomnosti informuje stylizované V pod nápisem Chevrolet vpředu i vzadu). V našem případě se jedná o small-block o objemu 283 kubických palců (4640 cm³), vybavený silnějším paketem Turbo-Fire (spočívajícím hlavně ve dvoukomorovém karburátoru Rochester) a nabízející celkový výkon 138 kW (188 k) při 4600 min^-1. Mohutný točivý moment dosahuje hodnoty 373 N.m při 2000 min^-1. Motor je spojen s pouze dvoustupňovou samočinnou převodovkou Powerglide, snadno ovládanou tradiční pákou na sloupku volantu.

I když se může zdát, že dva stupně nebudou stačit, opak je pravdou – Chevy se pohodlně rozjíždí a celkem intenzivně zrychluje, přičemž na první rychlostní stupeň se dá dosáhnout rychlosti až 100 km/h. Pocit akcelerace je samozřejmě zkreslený, protože spíše než dravost je cítit příjemný bublavý zvuk osmiválce a jeho vibrování do karoserie. Řízení jde velmi snadno a houpavý podvozek, definovaný vzadu tuhou nápravou, snadno překonává silniční nerovnosti. Pohodlná, plavná jízda je zřetelně uklidňující a navíc je podpořená zmíněným skvělým výhledem. Jízda je tak samozřejmá, že nevyžaduje žádnou sílu. Trochu opatrněji se musí na brzdy – k jejich citlivému ovládání je třeba použít trochu více síly, ale to je zcela běžný stav, nikoliv vada. Už jsem řídil několik různých klasických „amerik“, ale i přesto mě Chevrolet jízdně překvapil. Svou vnější délkou 5080 mm patří možná trochu nečekaně mezi obratnější a agilnější zástupce svého druhu, a  musím uznat, že i ochotně proklouzává zatáčkami.

Srovnání s evropskými automobily té doby je irelevantní, neboť Američané měli (a mají) zcela jiný styl jízdy a podmínky k provozu. I přes své překvapení uznávám, že se mi zhruba 100 km za volantem velmi líbilo. Popisovaný Nomad se dostal do Evropy v podobě vraku. Následně prošel důkladnou, zhruba sedmiměsíční renovací u firmy Restorations.cz, během níž byl zachráněn a uveden do plně funkčního stavu. Poté, co několik let těšil svého majitele, je nyní na prodej. Chevrolet Bel Air Nomad patří (v rámci běžné americké produkce v řádech statisíců kusů) mezi vzácné automobily – v letech 1955 až 1957 vzniklo dohromady „pouze“ 23 167 kusů, z čehož jen 6534 kusů ročníku 1957. Právě ty jsou nejvzácnější, a to i přesto, že proti ročníkům ’55 a ’56 nevynikaly žádnou speciální výbavou. Odhad ceny není zcela jednoduchý, ale ilustračně lze uvést, že automobil na fotografiích hledá v současné době nového majitele za zhruba dva miliony korun.

Technické údaje

POHÁNĚCÍ ÚSTROJÍ 

Vodou chlazený zážehový vidlicový osmiválec 4638 cm³ (ø 98,42 x 76,2 mm); 8,5:1; 138 kW (188 k)/4600 min^-1 a 373 N.m/2400 min^-1; objem olejové náplně 4,7 l, objem chladicí kapaliny 16 l. Dvoustupňová samočinná převodovka Powerglide (1,82 – 1,0 – Z 1,82); pohon zadních kol.

PODVOZEK

Ocelový profilový rám, karoserie přišroubovaná na rámu, třídveřová dvouprostorová karoserie, vnitřní uspořádání pro šest pasažérů; přední kola nezávisle zavěšena na dvojitých trojúhelníkových ramenech, vinuté pružiny a teleskopické tlumiče; vzadu tuhá náprava, listové pružiny a tlumiče; kapalinová brzdová soustava, vpředu i vzadu bubnové brzdy o průměru 279 mm; plechová kola s poklicemi, pneumatiky 7,5 x 14.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI

Rozvor náprav 2921 mm, rozchod kol 1473/1494 mm; d/š/v 5080 x 1877 x 1494 mm; součinitel odporu vzduchu c_x = 0,6; suchá hmotnost 1559 kg; objem zavazadlového prostoru neuveden; světlá výška 173 mm.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI

Nejvyšší rychlost 160 km/h; zrychlení 0 – 96 km/h (0 – 60 mph) 12,9 s, průměrná spotřeba 13,5 až 16,9 l/100 km (naměřeno).

Převzato z časopisu

Fotogalerie