CHEVROLET 3100 DELUXE PICKUP (1954)

Byl to nejprodávanější pickup v USA. Dříč a nezničitelný dělník. Dnes je však vůz tohoto typu skutečnou raritou, zvláště zde v Evropě. 

Když se v červnu roku 1947 začal prodávat nový pickup Chevrolet, znamenalo to první výraznější modernizaci této řady od konce druhé světové války. Ačkoli to žádný technický novátor nebyl, dostal označení Advance-Design, nicméně oproti dosavadní generaci AK Series to byl přeci jen významný krok vpřed. Design jako by zůstal někde v meziválečném období, ale u ryze užitkového vozidla se na vzhled tolik nehraje. Tento Pickup se s průběžnými modifikacemi vyráběl do roku 1955, kdy jej nahradila generace Task Force Series, a po celou dobu produkce, tedy 1947 až 1955, to byl v USA nejprodávanější vůz své kategorie (počítáme-li k odbytu i mírně upravené varianty prodávané pod značkou GMC jako typ New Series). Zřejmě právě v této době se rodila kategorie „pick-up“ jako dodnes nejdůležitější automobilová koncepce v USA.

Základem vozu byl tradiční žebřinový rám s tuhými nápravami (koncernová platforma GM A), odpruženými podélnými půl-eliptickými listovými pery. Pickup se dodával ve třech kategoriích nosnosti: jako „půltuna“ s označením 3100, ¾ tuna (3600) a tuna s dvoumontáží na zadní nápravě (3800). Rozvor náprav mohl být dle přání zákazníka 2946 až 3480 mm, kabina byla k dispozici jediná, dvoudveřová. Pohon všech variant nabízel výhradně dnes již legendární řadový šestiválec Thriftmaster (tedy „mistr hospodárnosti“). Představen byl v roce 1929, kdy nahradil čtyřválec, a stal se jediným motorem Chevrolet až do roku 1955, kdy do výroby koncern General Motors začal zavádět V8 „Small Block“. Ve třech generacích se v USA vyráběl až do roku 1990, zatímco třeba v Brazílii (to už ovšem s nepřímým vstřikováním benzínu) vznikal ještě o osm let déle. 

Ve vozech Chevrolet Advance-Design byl již Thriftmaster druhé generace, představené v roce 1937 a přezdívané dnes Blue Flame (ačkoli se toto označení oficiálně užívalo pouze na některé varianty, vyráběné od roku 1953). Původně měl motor objem 3,5 l (216 palců krychlových). Klikový hřídel spočíval ve čtyřech hlavních ložiscích (do té doby byly jen tři), kompresní poměr zprvu činil 6,5:1 a výkon se pohyboval okolo 63 kW (86 k). Neměl plné tlakové mazání, ojniční ložiska byla mazána rozstřikem z trysek vestavěných v olejové vaně. 

Zejména pro užitková vozidla byl v roce 1941 uveden agregát 235 (3,9 l) převrtaný z ø 88,90 na 90,49 mm a se zdvihem prodlouženým z 95,25 na 100,01 mm. Po roce 1950 se objevoval i v osobních vozech Chevrolet (není bez zajímavosti, že právě on poháněl Corvette první generace!) a roku 1954 původní provedení 216 cu.in. ve všech vozech Chevrolet zcela nahradil. Ventily dostaly kapalinová zdvihátka (u verzí Blue Flame) a ve verzích se samočinnou převodovkou i kompletní tlakové mazání. Výkon narostl na 101 kW (137 k), zatímco původní varianta s vymezovacími podložkami (Thrift-King) dávala 92 kW (125 k).

Zajímavostí těchto motorů bylo sání se třemi a výfukový trakt se čtyřmi kanály. To znamenalo, že sousedící válce 2 a 3 a válce 4 a 5 sdílely vždy jeden společný výfukový kanál mezi nimi, zatímco válce 1 a 6 měly své vlastní výfukové otvory. A jelikož zde byly pouze tři kanály sání, každý z nich byl rozdělen mezi pár sousedních válců: 1 a 2, 3 a 4, a 5 a 6. Konstrukce sacího potrubí zároveň upřednostňovala středový port (a tedy i střední dva válce). To nakonec působilo tak, že čtyři krajní válce dostávaly méně směsi, což vedlo k nerovnému a nevyváženému zatížení mezi jednotlivými válci. Nicméně právě Thriftmaster 235 je dodnes považován za jeden z vůbec nejlepších motorů Chevrolet všech dob, zejména pro dostatečný výkon a bezprecedentní spolehlivost. Počínaje rokem 1962 začal být plošně nahrazován třetí, krátkozdvihovou generací Thriftmasterů 230 (3,8 l; ø 98,43 x 82,55 mm).

V Chevroletech Pickup Advance-Design se v roce 1948 dle tehdejší módy (v Evropě byla podobná) přestěhovala řadicí páka z podlahy na sloupek volantu, kde zůstala až do konce produkce. O rok později byla palivová nádrž přemístěna z rámu do kabiny za sedadla, hrdlo se tedy objevilo za dveřmi spolujezdce. V následujících letech dostaly dveře trojúhelníková ventilační okénka a jízdní vlastnosti zlepšily teleskopické tlumiče, jež nahradily do té doby používané pákové. S modelovým rokem 1952 se na Pickupu objevil nový tachometr cejchovaný do 90 mph (do té doby jen 80 mil za hodinu) a výklopné dveřní kliky, ovšem nejvýraznější modernizace přišla v roce 1954, tedy rok před ukončením výroby. Kabina dostala jednodílné a zakřivené čelní sklo (do té doby bylo v polovině svisle dělené na dvě rovné plochy) a maska chladiče nabyla na výrazu použitím masivního chromovaného kříže (podobný dnes používá RAM!), jenž nahradil do té doby používanou pětici tenkých horizontálních lišt. Po stranách pod světlomety se objevily obdélníkové poziční svítilny, kombinované s blikači. Nová byla palubní deska a koncové svítilny se změnily z hranatých na kruhové. 

Právě z roku 1954 pochází vůz, jejž jsme dostali příležitost vyzkoušet. Opatřen je Thriftmasterem 235 a třístupňovou manuální převodovkou (na přání toho roku byla poprvé i samočinná rychlostní skříň Hydramatic). Je reprezentantem nejmenšího provedení 3100 (užitečná hmotnost 500 kg) s nejkratším rozvorem. Zatímco většina podobných vozů k nám přijíždí v původním stavu a renovuje se zde, tento Chevrolet prošel nákladnou renovací již ve své domovině a k nám se dostal v plném svém lesku. Brněnská společnost Legendary, jež se postarala také o dovoz automobilu na snímcích, je především tradičním importérem nových vozů americké výroby do Evropy (například Dodge Challenger SRT Demon), ale „umí“ i historické klenoty. „Pokaždé je to nová výzva a radost,“ říká Martin Dundálek, majitel Legendary, a dodává: „Ať už jde o zcela nový automobil, některými jízdními výkony deklasující třeba i Bugatti Chiron, nebo historický vůz. Vyřízením všech administrativních formalit a předáním vozu naše služby zdaleka nekončí. Ve všech případech využíváme svého více než dvacetiletého know-how a nabízíme zákazníkům odborný servis včetně speciálně školeného personálu a operativního přísunu náležitých náhradních dílů.“

Již první pohled na vůz je zcela nevšedním zážitkem. Ačkoli je tento Chevrolet nejmenším z tehdejší nabídky, je pět metrů dlouhý a hluboký lesk kvalitního černého laku budí v kombinaci s členitými a oblými plochami blatníků dnes již nevídané dojmy. Po stylistické stránce jde stále o předválečnou školu, a i když jsou hlavní světlomety již zapuštěny v masce, přední i zadní blatníky stále výrazně vystupují z profilu karoserie. Je ale pořád třeba mít na paměti, že jde primárně o užitkový vůz, kde moderní vlivy nehrají takovou roli. 

Přístup k nákladové ploše je snadný díky sklopnému víku. Žádné teleskopy tu nejsou, je třeba nejprve uvolnit na každé straně závlačku, jež je součástí řetězu sloužícího jako opora ve vyklopené poloze. Užitný prostor je po stranách zcela plochý (blatníky jsou totiž vně karoserie), jeho podlahu kryjí dřevěné lišty, usnadňující posouvání nákladu, a z téhož materiálu jsou zhotoveny i zvýšené bočnice. Model 3100 zvenčí označují emblémy po stranách vzad se zdvihající kapoty, provedení Deluxe naznačují kromě bělobokých pneumatik také mlhové svítilny nad masivním předním nárazníkem.

Přístup do kabiny usazené vysoko na rámu usnadňují stupačky, opticky propojující přední a zadní blatníky. Rozměrné dveře jsou zavěšeny vpředu a otevírají vchod na pohodlnou třímístnou lavici, jež připomíná spíše pohovku na starobylém zámku než sedadla automobilu. Podlaha je zcela rovná (hnací hřídel prochází až hluboko pod ní), řadí se pákou pod volantem a zajišťovací brzda se ovládá v duchu americké tradice pedálem zcela vlevo, takže ani uprostřed usazený cestující nijak nestrádá. Volant má v duchu doby a kategorie automobilu tenký věnec, velký průměr (řízení nemá posilovač, takže přijde vhod) a výrazný sklon osy. Před volantem s půlměsícem houkačky na středu se nacházejí dva rozměrné kruhové ciferníky, ten vpravo by měl ukazovat rychlost v mílích (-ovšem neukazoval) a ten vlevo kombinuje teploměr chladicí kapaliny, tlakoměr oleje, palivoměr a ampérmetr. Na hřídeli volantu je vpravo řadicí páka a vlevo páčka bočních blikačů s vlastní červenou kontrolní svítilnou. Vše zdobí čisté, účelně řešené linie a do původního stavu precizně vyvedená výprava, což hrubě narušuje pouze instalace moderního rádia pod středem palubní desky. 

Startování je překvapivě snadné: stačí klíč ve spínací skříňce vpravo od volantu pootočit směrem ke spolujezdci a sešlápnout kruhový pedál vpravo od plynu, jenž zasune pastorek startéru a motor roztočí. Za studena je třeba ihned přešlápnout na plyn a pomalu se převalující motor jím mírně konejšit. Volnoběh není zrovna ztělesněním toho, pro co si dnes obecně na řadových šestiválcích ceníme, tedy zejména sametově vyváženého běhu prostého vibrací. Je to jistě daní za v rámu napevno usazené poháněcí ústrojí a dobu vzniku tohoto vozu. Dojem se však rázně změní při rozjetí. Nemusíte vědět, jak se tam který ten správný „kvalt“ zasouvá, tento Chevrolet se totiž díky točivému momentu svého motoru, dostupnému již z nejnižších otáček, spolehlivě a plynule rozjede, ať tam máte zařazeno cokoli. 

Řízení příliš přesnosti nenabízí, a i na běžné meziměstské komunikaci Pickup držíme v přímém směru jen díky neustálým korekcím volantem, přičemž vlastně jakákoli větší nerovnost dokáže automobil rázně rozhodit. Ano, takto se jezdilo na tuhých nápravách s podélnými „lisťáky“. Zato brzdy jsou pěkně jedovaté. Vůz zpomaluje velmi hbitě, byť záď poněkud přebržďuje a v zatáčce má tendenci navést tento Chevrolet do přetáčivého smyku. Na zadní nápravě by sice měl být omezovač účinku, ale zřejmě je nastaven pro provoz s vytíženou ložnou plochou. 

Ačkoli historickými vozidly jezdíme docela často, test tohoto Chevroletu byl pro nás výjimečným zážitkem. Dal nám vzpomenout nejen na tradici tehdejší konstrukční školy, ale přenesl nás i do úplně jiné doby a na jiný kontinent. Toto není žádná dávnověká a časově odtažitá archeologie, ale skutečný historický odkaz, artefakt a doklad umu nikoli dávných civilizací, ale přímo nás a našich předků. Je to historie, kterou se sluší chránit pro další generace. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie