Náš test
Citroën C1 Airscape & Toyota Aygo – Druhá kolínská
Otakar Gregora 03.06.2015 06:58
Po devíti letech od zahájení výroby prvních vozů kolínské automobilky TPCA přichází druhá generace...
Druhou generaci automobilů z Kolína jsme už krátce představili (viz např. AR 8/’14), ke krátkodobému testu jsme vybrali Toyotu Aygo a Citroën C1 Airscape, lišící se karoserií, ale i motorem. Vozy mají shodný základní tvar, liší se stylistickými detaily a designem jednotlivých vnějších prvků, zejména přídí. Jen nepatrně se změnily rozměry (délka), na rozdílu jednotlivých značek se podílejí nárazníky, snížil se součinitel odporu vzduchu. Díky jednotlivým změnám působí nové vozy, zejména Aygo, dynamičtěji. Kromě uzavřené celokovové karoserie (v testu Aygo) se nabízí i polokabriolet s elektricky ovládanou shrnovací plátěnou střechou (C1 Airscape). Nadále je zvláštností celoskleněná výklopná zadní stěna, kryjící 540 milimetrů vysoký vstupní otvor zavazadlového prostoru. V interiéru má samozřejmou prioritu prostor předních sedadel, nabízející dostatek místa řidiči i spolujezdci.
Mnohem skromnější je prostor vzadu, a proto je vůz homologován jako čtyřmístný. V prostoru předních sedadel jsme změřili šířku ve výši loktů/ramen 1380/1300 mm a výšku stropu nad svisle seřiditelným sedákem řidiče 970 až 1020 mm, v obdobných místech zadních sedadel 1220/1200 mm, resp. 920 mm. Na nastavení předních sedadel závisí velikost místa pro nohy cestujících vzadu. Jsou-li přední posunuta zcela vzad, je mezi jejich opěradly a zadními sedáky jen nevyužitelná mezera 50 mm, která se po posunutí předních sedadel do střední polohy zvětší na skromných 125 mm. Rozměrům karoserie odpovídá i velikost zavazadlového prostoru. V základním uspořádání je za zadními sedadly v rovině podlahy dlouhý 420 mm, široký 930 mm a pod výklopným krytem vysoký 470 mm. Sklopením dělených zadních opěradel se ložná délka zvětší na nejméně 1010 mm. Se změnou celkového vzhledu souvisí i proměny interiéru. Především je to nová přístrojová deska s velkou kruhovou stupnicí rychloměru před multifunkčním volantem s ovládacími tlačítky audiosoustavy a telefonu, uvnitř níž jsou kontrolní svítilny spolu s ukazatelem ujetých kilometrů a množství paliva v nádrži. Nejvýraznější novinkou je svislá stupnice otáčkoměru vlevo od rychloměru místo dřívějšího samostatného na krátkém raménku.
Další ovládací prvky jsou na velkém středovém panelu, v němž přibyl sedmipalcový dotykový barevný displej pro intuitivní ovládání včetně navigace, na nějž se přenáší i obraz zadní parkovací kamery, poprvé se objevující u vozů nejnižší třídy, resp. segmentu A. Vozy z TPCA jsou v několika úrovních výbav, u jednotlivých značek odlišených označením, ale i některými prvky. Jako příklad uveďme výbavu testovaného vozu Aygo x‑Clusiv, jež obsahuje standardně např. dálkově ovládané centrální zamykání, bezklíčkové zamykání a spouštění motoru tlačítkem, elektrické ovládání skel vpředu i vyhřívaných zpětných zrcátek, šest airbagů, úchyty Isofix vzadu, audiosoustavu se čtyřmi reproduktory, zásuvku 12 V, přípojky USB i koaxiální pro externí příslušenství, multifunkční volant s ovládacími tlačítky audiosoustavy, telefonu a palubního počítače, samočinnou klimatizaci či parkovací kameru. Většinu těchto prvků měl i testovaný C1 Airscape s vý-bavou Feel Edition. Dílenské zpracování je vcelku pečlivé, nová generace dostala i některé kvalitnější materiály interiéru. Vozy jsou postaveny na shodném podvozku s nezměněným rozvorem, ale významnou změnu doznaly motory.
Oba jsou řadové zážehové tříválce, mají celohliníkovou konstrukci (blok i hlava válců), čtyřventilový rozvod s variabilním časováním sacích a elektronicky řízené nepřímé vstřikování paliva. Liší se konstrukčním řešením jednotlivých prvků. Inovace tříválce Toyota se zaměřila na zlepšení celkové účinnosti např. zvýšením kompresního poměru, snížením třecích ztrát či optimalizací spalování. Zvýšil se točivý moment a zlepšil jeho průběh, 85 % maxima je k dispozici již od 2000 min‑1. Zlepšila se i akustika motoru zejména jeho účinnější izolací, nicméně zcela nezanikl charakteristický zvuk ve vyšších otáčkách a při plném zatížení. Nový je tříválec 1.2 PureTech od PSA, jehož většímu objemu odpovídají výkonové parametry a dynamické vlastnosti vozu. Zatímco pro menší motor se odstupňování pětistupňové převodovky včetně stálého převodu nezměnilo, pro větší se liší, když jednotlivé stupně jsou těžší, opakem je ale stálý převod. Zavěšení kol, brzdová soustava i řízení byly převzaty bez velkých změn. Nové jsou jiné dolní rameno přední nápravy, vyladění pružin a tlumičů, zvýšení tuhosti stabilizátorů, nahrazení zadního z plechového výlisku trubkou, změna charakteristiky posilovače řízení aj.
Změny přispěly ke zlepšení jízdních vlastností a snížení hmotnosti. Kromě ABS/EBD mají vozy stabilizační systém a asistent rozjezdu do svahu. Jízdní vlastnosti obou jsme zkoušeli ve srovnatelných podmínkách běžného provozu. Podle očekávání a vzhledem ke shodné konstrukci podvozků se nijak neliší. V zatáčkách a při rychlých změnách směru jsou lehce nedotáčivé, nadměrně se příčně nenaklánějí a i směrově jsou dost stabilní. Na snadném a bezpečném ovládání se podílejí jak dostatečně účinné a neslábnoucí brzdy, tak přesné řízení s dobře zvolenou účinností posilovače. Součástí jízdních zkoušek byla obvyklá měření dynamických vlastností a spotřeby paliva. Jejich vesměs dobré výsledy odpovídají výkonovým rozdílům a od údajů výrobce se liší jen v obvyklých mezích daných odlišnými metodami měření a jejich chybami. Oba vozy jsou dostatečně dynamické a úsporné, v běžném provozu lze i při svižné jízdě a plném zatížení udržet průměrnou spotřebu pod 5,0 l/100 km a s jednou náplní nádrže ujet kolem 700 kilometrů. Subjektivní zkušenosti i objektivní výsledky měření prokázaly zlepšení proti první generaci ve všech sledovaných vlastnostech, a tak se kolínská trojčata nadále řadí k nejlepším vozům své třídy. Všechny tři spolupracující značky nabízejí pod různým označením pestrou paletu typů a modelů v zaokrouhleném cenovém rozpětí mezi 210 až 330 tisíci Kč.
Technické údaje
MOTOR – zážehový řadový tříválec, uložený napříč před přední nápravou; blok motoru i hlava válců z hliníkové slitiny; DOHC 4V, ventily ovládané hrníčkovými zdvihátky, variabilní časování sacích; nepřímé vstřikování paliva řízené elektronicky společně se zapalováním; trojčinný katalyzátor výfuku; chlazení kapalinou s elektrickým větrákem; alternátor 14 V – 55 A, akumulátor 12 V – 42 A.h; a) 1.2 PureTech: typ EB2, 1199 cm3 (ø 75,0 x 90,5 mm), 11,0:1; 60 kW/5750 min‑1 a 116 N.m/2750 min‑1; vačkové hřídele poháněné ozubeným řemenem; b) 1.0 VVT-i: typ 1KR, 998 cm3 (ø 71 x 84 mm), 11,5:1; 51 kW/6000 min‑1 a 95 N.m/4300 min‑1; vačkové hřídele poháněné řetězem.
PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – pohon předních kol; jednokotoučová suchá spojka; pětistupňová synchronizovaná převodovka s přímým řazením (a/b: 3,417/3,545 – 1,809/1,913 – 1,281/1,310 – 0,975/1,027 – 0,767/0,850 – Z 3,583/3,214), stálý převod 4,846/3,550.
PODVOZEK – bezrámová konstrukce s pomocným rámem vpředu; přední náprava s dolními rozvidlenými příčnými rameny a vzpěrami McPherson, zadní náprava kliková s vlečenými rameny spojenými zkrutnou příčkou; pérování vinutými pružinami s teleskopickými tlumiči (vzadu vně pružin), vpředu příčný zkrutný stabilizátor; provozní brzdy kapalinové s posilovačem a ABS, vpředu kotoučové ø 247 mm s vnitřním chlazením, vzadu bubnové ø 200 mm; parkovací brzda mechanická na zadní kola; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem, volant ø 370 mm, 3,3 otáčky mezi krajními rejdy; kola 6J x 15 z hliníkové slitiny; pneumatiky 165/50 R 15, a) Semperit Master-Grip 2, b) Continental ContiEcoContact; bez náhradního kola, se sadou na opravy.
ROZMĚRY A HMOTNOSTI (údaje v závorkách b) – rozvor náprav 2340 mm, rozchod kol 1425 (1430)/1420 mm; d/š/v 3475 (3455)/1615/1460 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,29; provozní/povolená celková hmotnost 940/1240 kg; objem zavazadlového prostoru (VDA) 180/780 l; objem palivové nádrže 35 l.
PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, v závorkách b) – největší rychlost 170 (160) km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 12,1 (14,2) s; spotřeba paliva EU 5,4/3,7/4,3 (5,0/3,6/4,1) l/100 km; emise CO2 99 (95) g/km; vnější obrysový průměr zatáčení 10,0 m.
Převzato z časopisu