Představujeme
Toyota Hilux Double cab - Úspěšný návrat
Boris Dacko 10.11.2009 23:09
Test
Pick-up hilux, který před lety vymizel z nabídek dealerství značky Toyota a jeho individuální dovoz zajišťovala pouze plzeňská firma Dajbych, se letos vrátil do portfOlia české Toyoty. Poslední, letos modernizovaná generace má navíc všechny předpoklady k tomu, aby se stala jedním z nejúspěšnějších vozidel segmentu.
Toyota Hilux je nabízena v tradičních konfiguracích segmentu, tj. jako dvoumístný Single Cab, prodloužený dvoumístný Extra Cab a samozřejmě i jako víceúčelový pětimístný čtyřdveřový Double Cab. Trojice modelů postavená na shodném rozvoru náprav 3085 mm a dosahující i shodné celkové délky 5255 mm je vybavována dvojicí vznětových agregátů s čtyřventilovou technikou a přímým vstřikem paliva systémem Common Rail. Základ tvoří čtyřválec o objemu 2,5 l a výkonu 120 kW (325 N.m), se kterým vůz zrychlí z 0 na 100 km/h za 15,2 s a vyvine nejvyšší rychlost 155 km/h. Druhou nabízenou motorizací je třílitrový čtyřválec, který lze kombinovat buď s pětistupňovou manuální (z 0 na 100 km/h za 12 s, rychlost 170 km/h) nebo pětistupňovou samočinnou převodovkou (z 0 na 100 km/h za 11,6 s, rychlost 175 km/h). Právě pětistupňový automat je u Hiluxu novinkou. Z dalších změn pro rok 2009 můžeme zmínit zvýšený točivý moment u motoru 3.0 D-4D o 17 N.m v kombinaci s automatickou převodovkou, či nový brzdový systém. Za 41 650 Kč vč. DPH lze třílitrový agregát vybavit továrním čipem řídicí jednotky Toyota Motorsport F1, který zvýší výkon ze 171 na 197 k a točivý moment z 343/360 na 430 N.m. Největším rozdílem mezi trojicí modelů je kromě počtu sedadel logicky velikost ložné plochy, neboli korby.
S největšími parametry se pyšní samozřejmě Single Cab, jehož ložná plocha disponuje délkou 2315 mm, šířkou 1520 mm a výškou 450 mm. U prodloužené, byť stále dvoumístné budky se setkáme s délkou korby 1805 mm, šířkou 1515 mm a výškou 450 mm. Poslední z trojice, tedy Double Cab, který se stal také předmětem našeho testu, nabízí ložnou plochu dlouhou 1520 mm, širokou 1515 mm a vysokou 450 mm. Tolik stručné seznámení s celou řadou Hilux, a nyní k provedení Double Cab: To je nabízené ve třech výbavových stupních, avšak omezených výběrem pohonné jednotky. V kombinaci se slabším motorem lze volit výbavu Terra za 605 000 Kč bez DPH nebo Luna za 675 000 Kč bez DPH. Třílitrové modely jsou pak k mání pouze v třetí a nejvyšší specifikaci Sol, verze s manuální převodovkou za 720 000 Kč bez DPH a „automat“ za 755 000 Kč bez DPH. Pokud jde o rozdíly mezi výbavami Terra a Luna, netkví jen v množství doplňků, ale také ve vizáží, kterou se odlišují plastové (Terra) a chromované (Luna) prvky. Základ v testovaném modelu tvořily vedle bohatého chromování litá kola, lakovaný přední nárazník, boční stupačky, rozšířené blatníky, elektricky ovládaná okna, výškově nastavitelný volant s koženým věncem (také hlavice voliče převodovky), ovládání rádia na volantu, CD přehrávač s podporou MP3, palubní počítač, sportovní přední sedadla, automatická klimatizace, tempomat, centrální dálkové zamykání s imobilizérem, uzamykatelné víko korby, zatmavená zadní okna, mlhovky, ostřikovače světlometů, ABS a čelní, boční i hlavové airbagy. Řada Hilux nabízí také širokou paletu příplatkových doplňků, a to nejen pro interiér či exteriér, ale i pro nákladový prostor. Jde o prvky, které zvyšují funkčnost či životnost korby. Jedná se o nejrůznější kryty ložné plochy, rolovací plachty, rámy, ale také tolik žádané Hardtopy. Nabídka originálních Hardtopů, neboli pevných nástaveb na korbu, zahrnuje plastový Hardtop bez oken nebo s výklopnými okny a střešními ližinami, plastový Hardtop s uzamykatelnými bočními dvířky a nakonec kovový Hardtop s posuvnými okny.
Zdařilý design
Pokud jde o design, nezaslouží si Hilux, alespoň z mého pohledu žádnou výtku. Je moderní a působí současně robustně i dynamicky. Líbivý interiér je prostorný a útulný. Přístrojový panel je prakticky a funkčně uspořádaný, ovladače jsou rozmístěny v dobrém dosahu a navíc je zde pamatováno i na potřeby uložení nejrůznějších osobních věcí. Pouze prohlubně pod výdechy ventilace na středové části mají poněkud malý sklon, takže při akceleraci mají předměty jako mobilní telefon vypadnout ven. Velmi přehledně a stylisticky zdařile je řešena i kaplička s kontrolními ukazateli. Posez za volantem je doslova příkladný, sedadla mají vhodně tuhé čalounění a dostatečné anatomické tvarování. Zadní lavice pro trojici cestujících je tradičně dost plochá a je opatřena pouze bederním dvoubodovým pásem na prostředním místě.
Tradiční koncepce
Koncepce podvozku i pohonu je pro tento segment tradiční. Přední náprava má lichoběžníkové zavěšení, zadní je pak tuhá s odpružením listovými pružinami. Základem je pohon zadních kol, ke kterému lze za jízdy přiřadit i pohon předních kol. Chybí zde mezinápravový diferenciál, a tak je režim 4x4 určen pouze pro provoz na nezpevněném nebo kluzkém povrchu. Samozřejmostí je redukční převodovka a zadní diferenciál se zvýšenou svorností. Navzdory tradiční koncepci disponuje vůz nadprůměrnými jízdními vlastnostmi, za což vděčí skvělému odladění podvozku. V zatáčkách se vůz nijak zvlášť nenaklání, dobře drží zvolenou stopu, přičemž jízdní komfort je na vysoké úrovni. Pochopitelně s nezatíženou ložnou plochu má záď tendenci k odskakování nebo smyku, ale dovolím si říci, že tento tradiční efekt pick-upů je zde zdařile omezen. Zátěž na korbě, odhadem cca 700 kg, vůz ještě více zklidnila, přičemž se na dynamických vlastnostech vozu takřka nijak neprojevila. Třílitrový agregát má výkonu na rozdávání, disponuje skvělou pružností a chutí šplhat se do otáček. Navzdory recenzím v některých mediích si nemyslím, že by pětistupňová automatická převodovka pracovala nerozhodně. Při správné prácí s plynovým pedálem, navíc s možností ručního podřazení (nikoliv sekvenčně, ale pohybem v kulise), vše fungovalo zcela bezchybně jak v prázdném, tak i naloženém stavu. Toyota Hilux mě nadchla ve všech směrech. Ačkoliv v technické specifikaci údaje o schopnostech vozidla v terénu chyběly, na základě osobní zkušenosti mohu říci, že v ničem nezaostávají za konkurencí. Nájezdové úhly, světlá výška a obecně trakce na špatném povrchu odpovídají parametrům lídrů segmentu.
Zdroj: Trucker 10/09
Autor: Boris Dacko