Citroën/Mercedes-Benz/Toyota – Čtyřkolky ve třech velikostech

Vozidla s pohonem všech kol schopná práce v terénu, nikoliv tedy jenom jízdy na zasněžených silnicích, jsou stále žádána v řadě profesí.

Jakkoliv převažuje prodej spíše lehčích modelů ze segmentu SUV, jsou stále ještě profese, které vyžadují solidní průchodnost terénem, i značnou robustnost vozidla, tedy klasický off-road. V dnešním – nikoliv srovnávacím - „trojtestu" nabízíme pohled na zástupce tří kategorií vozidel s pohonem všech kol.

Citroën C4 Aircross

Kompaktní SUV nebo spíše městský „crossover", to je loňská novinka v nabídce značky Citroën. A tak jako u větší „čtyřkolky" stejné značky i u modelu C4 Aircross spolupracovala Citroën s japonskou firmou Mitsubishi (model ASX). Naštěstí ale francouzská automobilka použila vlastní designérskou invenci, takže vůz je elegantní a přitom bez nějakých extravagancí. Aircross je nabízen buď s pohonem pouze předních kol – provedení 2WD – a nebo s pohonem všech kol 4WD. K dispozici je buď zážehový motor 1.6i/115 k a nebo vznětový přeplňovaný agregát 1.8 HDi/150 k. Pokud jde o výbavu, pak základní je „attraction", prostřední „tendence" a nejvyšší „exklusive". A měl bych ještě podotknout, že všechny verze mají v základu i systém Stop & Start, který někomu vyhovuje, jiní jej zatracují. Pokud jde o design, jeho hodnocení je individuální, já se domnívám, že model C4 Aircross je co do vzhledu povedený, snad až na poněkud komplikovanou oblast zadního sloupku. Čelní maska velmi dobře „zapadá" do rodiny, potěší svislý pás diod denního svícení, povedené jsou i osmnácti palcové lité disky kol.

Pokud jde o interiér, je až nefrancouzsky praktický, možná až trochu strohý, což mě vyhovovalo. V každém případě je palubní deska se všemi spínači a ovladači přehledná a výhrady tak mám pouze k volantu, či lépe řečeno k množství satelitních ovladačů na vodorovné příčce. Volant sám o sobě má dostatečně silný věnec, takže se dobře drží v dlani, zvlášť když je (testovaný vůz měl nejvyšší výbavu „exklusive") obšitý kůží. Ocenil jsem možnost jeho nastavení ve dvou rovinách. A když už jsem za volantem, pak konstatuji, že palubní přístroje jsou dobře odstíněné, výborně čitelné a potěší i velká obrazovka couvací kamery. Nejvyšší úroveň výbavy je docela bohatá, ovládání bočních oken i zpětných zrcátek zajišťují elektromotorky, nechybí rozměrné střešní okno (to já ale nemusím), klimatizace, tempovat, audiosoustava s navigací, dálkové ovládání s centrálním zamykáním a bezklíčkovým startováním, 6 airbagů atd. Tradičně jsem si zanadával na vnitřní zrcátko, které mi brání ve výhledu zvláště na výložníky semaforů na křižovatkách. Řadicí páka s koženou hlavicí padne výborně do ruky, šestistupňová převodovka řadila přesně a v krátkých drahách. A už jsme u kolečka ovladače konfigurace, které je umístěno na středovém tunelu, v dobrém dosahu řidiče. Označení 2WD signalizuje pohon pouze předních kol, 4WD automatický pohon všech kol a LOCK pak uzavření mezinápravového diferenciálu a trvalý pohon všech kol. Prostorově na tom tento kompaktní crossover není tak špatně. Mých 195 cm se vešlo za volant pohodlně (také díky možnosti nastavit si sedadlo i výškově, vše v elektrice) a kupodivu i za mne si ještě mohl sednout „dospělák". Druhá řada sedadel je homologována jako třímístná, nicméně na šířku zase tolik prostoru na pohodlné cestování není, tak tuto variantu berme spíše na kratší cesty.

Zavazadlový prostor je velmi dobře přístupný zadním vzhůru vyklápěným víkem. Jeho základní objem 0,4 m³ sice neohromí, ale pod jeho dnem je ještě jeden prostor, kde je ukryta rezerva, což chválím, protože zastávám názor, že na českých silnicích si vozidlo  s opravářskou sadou nevystačí. Příjemné je, že sklopením druhé řady sedadel získáte využitelný objem až 1,2 m³ se zcela rovnou podlahou o délce až 1500 mm. Pokud jde o jízdní vlastnosti, pak vznětový čtyřválec sice má docela citelný turbo-efekt (agregát pochází z motorárny Mitsubishi, nikoliv PSA), ovšem jeho „zátah" je solidní a spotřeba opravdu potěšila. S plným obsazením si motor řekl po Praze v průměru o 7,6 l/100 km, a stejná spotřeba byla i na dálnici při dodržování rychlostních limitů. Na venkovských silnicích jihozápadně od Prahy v režimu 4WD byla průměrná spotřeba 6,4 l/100 km, v režimu 2WD pak nebyl problém na stejné trati jet za průměr 5,5 l/100 km. Pravda, den před testem slezl sníh a vozovky byly zcela suché. Odpružení je nastaveno do komfortu, takže s nějakým sportovním „řezáním" zatáček nepočítejte, brzdy pracovaly po celý test spolehlivě.

Mercedes-Benz GLK

Robustní SUV po faceliftu sice nyní nabízí poněkud lehce zakulacené hrany, ale ještě stále se „tváří", jakoby šlo o příbuzného legendárního „géčka". To ovšem je pravda pouze u konfigurace 4MATIC a s příplatkovou výbavou „off-road". Mercedes GLK není v redakčním testu poprvé, konec konců tento model je ve výrobě již čtvrtým rokem. Původně hranaté tvary (sympatické) se u druhé generace dočkaly zaoblení, aby design byl přijatelnější pro širší skupinu zákazníků a model GLK opravdu i vizuálně dával najevo, že patří do kategorie prémiových SUV. Vozidlo po faceliftu má také nové světlomety, novou přední masku s nově uspořádanými LED diodami pro denní svícení i celý přední nárazník. Nově jsou koncipována i koncová LED světla. V interiéru je pak nově uspořádána přístrojová deska, výdechy ventilace, najdeme zde nové barvy či kombinace materiálů. Potěší nový barevný displej ve sdruženém přístroji ve vysokém rozlišení s komfortním multifunkčním volantem potaženým kůží (standard). Faceliftována – ale to nebude ten správný výraz – byla i technika. Podvozek byl „doladěn" na opravdu velmi dobré jízdní vlastnosti nabízející i vysoký komfort při rychlé jízdě na asfaltu, což samozřejmě – bez již zmíněného paketu „off-road" – pocítíte při odbočení mimo zpevněné vozovky. I s pohonem všech kol 4MATIC toho moc v lehkém terénu nezvládnete. Pro GLK s pohonem pouze jedné nápravy je v nabídce  motor 200 CDI BlueEFFECIENCY s výkonem 105 nebo 125 kW. Pro čtyřkolky pak je zde tentýž agregát ale pouze ve výkonové verzi 125 kW/400 Nm, nebo větší motory 250 CDI/150 kW resp. 500 Nm, případně 350 CDI/195 kW resp. 620 Nm. Jsou trhy, kde je více žádán zážehový agregát, pak je v nabídce šestiválec 350 4MATIC s výkonem 225 kW/370 Nm. U „dvoukolek" je v nabídce jak přímo řazená, tak i samočinná převodovka, u „čtyřkolek" pouze „automat".

K redakčnímu testu jsem převzal „bělouše", tedy zcela bílý (Polar) Mercedes-Benz GLK 250 CDI BlueTEC 4MATIC, tedy vozidlo se samočinnou 7stupňovou převodovkou, s pohonem všech kol, ale bez jakýchkoliv příplatkových úprav, takže co se podvozku týká, v kategorii SUV nejžádanější verzi. Pohon všech kol je permanentní s mezinápravovým diferenciálem. Pokud jde o asistenční systémy pro jízdu mimo zpevněné vozovky, pak všechny modely 4MATIC mají standardně systém ESP, ostatní je již za příplatek. Za volantem, ale i ve druhé řadě je prostoru dostatek, takže v tomto případě jde o plnohodnotné pětimístné vozidlo s karoserií kombi, takže s objemným zavazadlovým prostorem. Ale zpět za volant. Palubní deska po faceliftu je i nadále přehledná, ale vizuálně vypadá lépe než ta předchozí. Všechny ovladače a spínače jsou tam, kde s nimi počítáte, nic jsem nemusel hledat ani po ničem pátrat v návodu na užívání vozidla. Jediné co mě přece jenom nenadchlo byla „pádla" pod volantem, sloužící k manuálnímu řazení rychlostí. Nejsem na ně „nacvičen". Výhled od volantu výborný až na tradiční vnitřní zpětné zrcátko. Prostě jsem moc vyrostl.

Testovaný bělouš sice neměl off-road paket, zato byl za příplatek vybaven sportovní sadou AMG. Takže světlá výška uvedená v technických údajích, a stejně tak nájezdové úhly odpovídají standardnímu vozidlu. Pneumatiky v době testu naštěstí již byly zimní Dunlop 235/60 R17 (ale přes veškeré plánování prostě počasí neporučíme, takže čtrnáct dní před testem byl všude sníh, v době testu sucho a sluníčko). Jak jsem se dočetl v ceníku, paket AMG stojí cca 63 tisíc korun, zatímco sada Off-road Technik 17 tisíc „kaček". Dostanete s ní mj. ochranu spodní části podvozku, asistenční systém DSR pro sjíždění prudkých svahů, tlačítko „off-road", kterým změníte charakteristiku reakce plynového pedálu nebo ABS či ESP právě pro použití při jízdě v terénu. Ale redukce v nabídce není.

Ale podívejme se ještě do zavazadlového prostoru. Zadní vzhůru výklopná stěna je jenom mírně zešikmená, takže využitelný objem (měřeno až po střechu) je opravdu značný i v pětimístném uspořádání sedadel. Základní délka je 850 mm, výška 750 mm a šířka 1200 mm, resp. mezi podběhy 950 mm. Nakládací hrana je ve výšce 650 mm. Po sklopení druhé řady sedadel ale můžete naložit předměty o délce až 1600 mm měřeno na podlaze) takže spíše 1540 dle údajů výrobce. Nechybí zde 4 upevňovací oka a pod podlahou je ještě jeden prostor, kde u testovaného vozidla byla skládací přepravka a opravářská sada s předepsanou výbavou. Raději bych tam viděl dojezdovou rezervu.

A jsme u jízdních vlastností, které u konkrétního vozidla byly jednoznačně – i díky příplatkové sadě AMG – zaměřeny na kvalitní silnice. Ano, s Mercedesem GLK 250 CDI se opravdu dá hodně svižně uhánět nejen po dálnici, ale i na zatáčkovitých silnicích. Osobně bych dal přednost spíše využití tohoto modelu mimo asfalt a pro sportovní zážitky bych zvolil jiný vůz, takže s testovaným „géelkáčkem" jsem jezdil sice svižně, ale pokud možno plynule a na hranici rychlostních limitů. V centru Prahy ukazoval palubní počítač průměrnou spotřebu 8,5 l/100 km, na dálnici 7,1 l/100 km na silnicích nižších tříd, ale na tradičním testovacím okruhu, který již znám, nebyl problém udržet průměrnou spotřebu pod limitem 6 l/100 km. A jedna poznámka na závěr. Vzhledem k registrační značce, která obsahovala čtyři šestky, jsem byl v průběhu testu denně v „zaměřovači" policejních Pasátů s radarem. Ať už někde na pražském okruhu, nebo na dálnici.

Toyota Land Cruiser V8

Luxusní off-road z japonské automobilky je obrovský, těžký, velice komfortní a poháněl jej vznětový přeplňovaný osmiválec. Jen pro úplnost, Land Cruiser je na českém trhu k dispozici i se vznětovým čtyřválcem nebo zážehovým šestiválcem. Land Cruiser je v podstatě „poslední mohykán" v segmentu velikých a luxusních off-roadů. Pravda, co do průchodnosti terénem mu směle konkuruje Mercedes-Benz třídy G, sekundovat mu může i Range Rover a v závěsu tuto trojici stíhá Mitsubishi Pajero. Nissan Patrol už není na českém trhu. A pokud jde o motor, pak osm válců najdete až u amerických off-roadů. Ovšem ty mají vesměs zážehové motory, zatím co testovaná Toyota Land Cruiser V8 je poháněna vznětovým přeplňovaným osmiválcem s výkonem 200 kW/650 Nm.

Land Cruiser V8 se nabízí v Česku od roku 2008, nyní je tady k dispozici ve faceliftované podobě. Nové jsou světlomety, maska, přední nárazník, nějaké drobné změny najdete i na designu interiéru. Optimalizována byla i pohonná jednotka a také elektronické systémy sloužící jako výkonní pomocníci při jízdě v těžkém terénu. Provozní hmotnost vozidla je 2813 kg, z čehož podstatnou část má „na svědomí" i klasický robustní žebřinový rám, který zajišťuje vozidlu jak dostatečnou světlou výšku, tak hlavně vysokou průchodnost terénem bez následků pro karoserii. Taky se musíte za volant nebo na sedadla (v testovaném vozidle jich bylo sedm) vyšplhat docela vysoko. Ale místa je všude dost, kožená sedadla jsou prostorná a ta přední mají elektrické vyhřívání. Kupodivu i na dvou sedadlech ve třetí řadě se dá docela dobře na kratší cestě vydržet, ale jinak spíše budou vyhovovat dětem.

Usednul jsem za volant, nastavil (elektricky) sedadlo, volant, zpětná zrcátka a zapnul jsem si bezpečnostní pásy. Volič šestistupňové samočinné převodovky je pěkně na středovém tunelu, takže ovládání na silnici je jednoduché. S rozměrnými vozidly jezdíme v redakci skoro běžně, takže v tomto směru žádný problém nebyl. Až na tu spotřebu. Ačkoliv jsem zvolil sice docela svižný, leč pokud možno velmi plynulý jízdní styl, tři tuny rozpohybovat něco stojí. Takže na dálnici – dodržování rychlostního limitu zajistil tempovat – jsem se nedokázal dostat pod 13,5 l/100 km. Když jsem se vracel z Plzně po souběžné silnici II/605, tj. po „staré plzeňské", při dodržování rychlosti při průjezdu obcemi jsem snížil spotřebu na úžasných 10,3 l/100 km (dle palubního počítače). Ovšem cesta trvala skoro o hodinu déle. Centrum Prahy si už ale „vzalo" 15 l/100 km a v podstatě jsem neměl ani příležitost někde zaparkovat, protože tak široké či dlouhé místo v centru jen tak nenajdete.

Předchozí řádky asi zajímaly spíše ty, kteří si chtějí pořídit Land Cruiser třeba pro vlečení těžkého přívěsu (až 3500 kg), v takovém případě bude spotřeba ovšem citelně vyšší. Ti, kteří chtějí využívat tento off-road pro jízdu v terénu musí samozřejmě počítat také se spotřebou kolem 20 l/100 km. Nicméně Land Cruiser je pro jízdu v terénu opravdu dobře připraven a to nejen rámovým podvozkem s velkou světlou výškou a výkonným motorem. Ve standardní výbavě (tu komfortní ani nezmiňuji, v podstatě obsahuje vše, za příplatek tak můžete dostat jenom jiný metalický lak) je celá plejáda elektronických asistenčních systémů, zajišťujících bezpečné sjíždění či pomalé vyjíždění strmých svahů (vyzkoušeno na off-roadové dráze u Bělé pod Bezdězem, vše funguje perfektně, doprovodné zvukové efekty jsou ale dost drsné), můžete si nastavit extra jízdní režim pro každý druh povrchu (systém Crawl Control – písek, sníh, bláto atd.), dostanete-li se do situace, že úzká lesní cesta tak prudce zatáčí, že asi budete muset opakovaně manévrovat, než tímto místem projedete, je tu k dispozici elektronický asistenční systém (Turn Assist), který pomocí přibržďování vnitřního zadního kola (Land Cruiser má trvalý pohon všech kol) dokáže se ten obrovský pět metrů dlouhý off-road protáhnout i velmi ostrou zatáčkou jako když zatáčíte s „bobcatem". Pravda, ovládání těchto technologií chce natrénovat (při prezentaci vedle mě seděl instruktor, takže to byla pohoda,) a pak už stačí jenom navolit správný program a na monitoru sledovat jak podvozek vozidla zvládá záludnosti terénu. K tomu slouží sada kamer sledujících dění kolem vozu. Základní cena tohoto krasavce začíná na hranici 1 690 000 Kč s DPH. To není tak hrozné. Ale nezapomeňte připočíst tzv. povinné ručení,  pak také vzít na vědomí provozní náklady. Například pneumatiky o rozměru 285/50 R20 i v silničním provedení (nemluvě o těch off-roadových), „za hubičku" nebudou. Ale to svezení v terénu, to je radost.

Převzato z časopisu

Fotogalerie