Řídicí dopravní systémy – Spolehlivé řídicí dopravní systémy

Jedná se o systémy pro autobusy AUDIS a tramvaje DORIS, které řídí v Praze městskou povrchovou dopravu. Oslovili jsme Karla Krištofa ze společnosti Xanthus Group, která tyto systémy zajišťovala.  

Jaké jsou zkušenosti s řídicími systémy AUDIS, DORIS a zastávkovým informačním systémem ZIS, došlo v průběhu deseti let k nějakému selhání?

Naše systémy, které řídí povrchovou dopravu v hlavním městě, jsou navržené pouze v jediném exempláři. Za deset let své existence se DORIS, AUDIS i zastávkový informační systém ZIS neustále vyvíjejí a upgradují podle přesných požadavků dopravního podniku a trendů v moderní dopravě. Tudíž jsou stále moderní a aktuální. I z těchto důvodů nikdy nezkolabovaly a osvědčily se i v krizových situacích nebo o povodních. Například poslední upgrade probíhá v těchto dnech a zajistí vyšší propustnost přenosové sítě Tetra, která je používána bezpečnostními složkami hl. města Prahy a DP hl. města Prahy.

Jaké řidící systémy se používají pro tramvaje a jaké pro autobusy a v čem se liší například pro zajištění bezpečnosti řidičů?

ZIS (zastávkový informační systém) je společný pro AUDIS a DORIS. Oba – AUDIS i DORIS, jsou řídící systémy dispečinků. AUDIS řídí autobusy, DORIS tramvaje. Hlavní rozdíly jsou v tom, že tramvaje jezdí po kolejích, tudíž je u nich jiná, přesnější identifikace a zjištění polohy. Odjetí ze zastávky je na vteřinu přesně, což není u autobusů možné. Autobus nejezdí po kolejích, může se jeho trasa lehce měnit. Dá se říci, že AUDIS je mladší bratr DORISu s tím rozdílem, že je jinak konstruován. Autobusů je totiž zhruba 3500 a tramvají 1000. Tudíž v AUDISu je uloženo mnohem více informací a je náročnější i na přehlednost zobrazení. Je tam i jiná komunikace mezi dopravním prostředkem a dispečinkem či rozdíl rozdíl ve využití kamerových systémů.

Samostatnou kapitolou u DORISu jsou takzvané Ircomy. Kontrolní body trati (důležité zastávkové označníky, výjezdy z vozoven, aj.) jsou vybaveny tzv. inframajáky, které při průjezdu vozidla komunikují s modulem (IRCOM) umístěným na každém vozidle. Informace o průjezdu je vozidlovou radiostanicí systému TETRA následně předána do informační centrály. Na provozním dispečinku tramvají ve vozovnách a na střídacích bodech mají dispečeři možnost v reálném čase sledovat polohu všech vozů v síti, stejně jako jejich odchylky od jízdního řádu. Naprostou samozřejmostí je přehledná vizualizace dat klientem systému DORIS. Tento dopravní řídicí a informační systém je dále propojen s vybavením dispečinku pro radiofonní komunikaci s řidiči. Výstupy systémů Doris a Audis jsou také zpracovávány systémy Policie ČR.

Jakým způsobem jste se dostali k zakázce na instalaci řídicích systémů, jak dlouho trval jejich vývoj a se kterými vědci jste spolupracovali? A jaké je přesné datum spuštění systémů?

Pražský dopravní podnik se léta snažil zavádět podobné systémy a dlouho se mu nedařilo najít firmu, která by přinesla funkční software. První pionýrské pokusy dokonce spadají už do 60. let minulého století. Naše firma měla s automatizačními systémy zkušenosti v jiných oblastech a zároveň jsme s dopravním podnikem už dříve spolupracovali na vývoji ircomů. Když jsme poprvé dorazili na oddělení řídicích systémů, předvedli nám tam v jedné místnosti celou řadu nefunkčních prototypů a pak ukázali na volné místo u zdi a s nadsázkou řekli, že to je připravené pro nás. My jsme k jejich překvapení naopak přišli s něčím, co bez problémů fungovalo. První spouštění probíhalo na přelomu podzimu a zimy 2005.

Kdo tedy vymyslel hardware, software a zastávkové panely a kdo je vyrobil?

Vymysleli je čeští vývojáři z Xanthusu a vyrobili je ve svých výrobních základnách v České republice, většinou v Liberci. Složité technické propojení vznikalo po stovkách konzultací s lidmi z dopravního podniku, kteří denně řídí dopravu, a tudíž vědí, co pro to přesně potřebují. Vše je prací českých mozků a českých rukou. A nejen to, všechny firmy, které v projektu působí, jsou čistě české, bez zahraniční účasti. Vývoj i výroba je certifikovaná podle ISO 9001 a jsme schváleným dodavatelem NATO a naše výroba je pravidelně kontrolována Úřadem pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti České republiky. 

Co vše umějí panely na zastávkách?

Pokud se dříve stala nehoda, nečekaná výluka, přerušení tramvajového provozu, nebo když měl vůz zpoždění, tak se to cestující většinou těžko dozvídali. Dlouhou dobu pak stáli na zastávce bez informací a někdy se svého spoje vůbec nedočkali. Nyní všechny důležité informace naleznou na digitálním panelu, který lze navíc bez problémů přečíst za každého počasí i z velkého úhlu. Takzvané zastávkové informační panely se postupně objevují v celé Praze a jsou součástí tzv. chytrých zastávek. Ty vznikají rovněž ve vývojové základně Xanthus Group v Liberci. Jsou vlastně doplněním původní idey dispečerského řídicího systému, který se postupně rozšiřuje a doplňuje o další hardware a software. Podstatné je i dálkové ovládání označení projíždějících linek. Odpadá objíždění při změně tras dopravních prostředků. Cestující dostávají spoustu užitečných informací a myslí se i na zdravotně postižené občany, kteří na vyžádání dostanou kompletní zvukovou informaci.

Jak se systém osvědčil v krizových situacích, například o povodních?

Osvědčil se skvěle. Například o žádných povodních jsme neměli kolaps. Výhodou řídicího systému je i to, že umožňuje i automatické rozesílání sms zpráv během nehod, povodní či sněhových kalamit.

Jaké dnes mají cestující informace od řídicích systémů, je také pamatováno například na nevidomé?

Ano, je to tak. Zastávkový systém jde vstříc i zrakově postiženým a nevidomým. Po zmáčknutí tlačítka na jejich holi jim totiž chytrá zastávka sdělí všechny dostupné informace zobrazené na informačních tabulích. A to včetně novinek, mimořádných událostí v provozu MHD, případně další aktuality o zpoždění či odklonu plánovaných spojů.

A jaké informace má řidič vozidla?

Pokud se řidič ocitne v ohrožení života, má možnost se v okamžiku spojit s dispečinkem. A to i v případě, že mu selže palubní počítač, který šoférům umožňuje komunikaci s dispečerem. Stačí zmáčknout speciální tlačítko a řídicí systém sám automaticky ověří poslední známou polohu tramvaje a na dispečerských pracovištích se zobrazí výrazná tabulka s informací, že se řidič ocitl v nouzi. Stejné zobrazení má i dispečink Policie ČR. Velmi se tak urychlí komunikace mezi pohotovostními složkami, protože i operační důstojník okamžitě vidí jaká tramvaj, v kterém místě, respektive který řidič se ocitl v nouzi a rovnou může na označené místo poslat motorizovanou hlídku.

Pomáhají systémy i dispečerům?

Jak již jsem zmiňoval, možnosti řídicího systému ocenili dispečeři i cestující během krizových situací. Například při povodních, kdy části tratí zaplavila voda a odřízla je od zbytku kolejové sítě, lidé dostávali informace o aktuální situaci přímo do vozidel MHD. Prioritními ovšem zůstává, jak sám název napovídá, dopravní, řídicí a informační funkce systému. Tedy sledování a vyhodnocování provozu tramvají. Zda tramvaj jede po své určené trase a v toleranci jízdního řádu.

Jakou historii mají řídicí systémy povrchové dopravy v Praze, byly v provozu řídicí systémy i před rokem 1989?

První vlaštovkou se stal v letech 1982–1986 ne příliš spolehlivý systém KŘS ve zkušebním provozu na tehdejší autobusové lince 144 (Staroměstská – sídliště Bohnice jih). Krátce po sametové revoluci dopravní podnik zkouší na tramvajové lince 18 (Vozovna Pankrác – Petřiny) další systém ISYDR. Tedy bratislavskou Drahušu upravenou pro pražské podmínky. Milníkem v modernizaci systému, který řídí v Praze povrchovou dopravu, se stal summit NATO v roce 2002. Během organizace tak náročné akce došla metropole k závěru, že z bezpečnostních důvodů je potřeba přepnout původní analogový systém na nový digitální s názvem Tetra. Hlavní město proto vypisuje výběrové řízení mimo jiné i na digitální komunikační systém, do kterého byly zapojeny složky integrovaného záchranného systému, bezpečnostní složky a také dopravní podnik. Zakázku vyhrály firmy Skanska a KonekTel. A ty oslovují právě Xanthus, který v té době dělala v dopravním podniku dílčí zakázky. Ve vývojové základně firmy tak v roce 2005 vznikají systémy AUDIS a DORIS pro řízení pražských autobusů a tramvají. Díky nim je možné poprvé v historii dispečerské řízení MHD v reálném čase. Zjednodušuje se rovněž předání informací cestujícím a řidičům, přenos dopravních dat z vozidel do centrální databáze a přenos všech potřebných dopravně technických dat po síti dopravního podniku. Do digitální Tetry vstupuje i vytvářený ZIS (zastávkový informační systém).

Převzato z časopisu

Fotogalerie