Pozor na to! – Křivé svědectví

Je rok podmínky za křivou výpověď před soudem moc nebo málo? Přijde na to, v jaké věci a s jakými důsledky. V každém případě je to asi málo varovný signál pro ty, kdo chtějí lhát a ovlivnit výsledek trestní věci.

Už je to nějaká doba, co Marek Půček dostal šest let za to, že zabil děvče stojící v Praze na Smíchově na autobusové zastávce. Tehdy vyjel se svým BMW ze zatáčky prudce až na chodník a tam nic netušící děvče usmrtil. A ujel. V televizi se o tom hodně povídalo i proto, že původně mělo být sporné, zda byl řidič pod vlivem alkoholu. Sám tvrdil, že při oslavě svých narozenin vypil jen malé pivo a dva kamarádi mu to potvrzovali. Jenomže policie byla důsledná a pátrala po tom, zda je to pravda. Personál restaurace to vyvrátil. A tak vzniklo podezření, zda kamarádi nelhali. Nakonec se ukázalo být oprávněné. Oba hoši teď stanuli před soudem, a protože tvrdili při výslechu na policii i u soudu, co nebyla pravda, dostali se do křížku se zákonem sami. Trestní zákon totiž na to pamatuje v § 346, když se zabývá křivou výpovědí: 

„Kdo jako svědek nebo znalec před soudem, notářem jako soudním komisařem, státním zástupcem nebo před policejním orgánem… uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí … nebo takovou okolnost zamlčí bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, nebo zákazem činnosti.“ (§ 346/2 tr. zák.) 

Sazba se zvyšuje, jestliže se tak způsobí značná škoda nebo jde o čin spáchaný v úmyslu jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. Kamarádům podnapilého řidiče hrozilo tedy odnětí svobody až na tři roky. Když odešli s jednoroční podmínkou, mohou mluvit o štěstí. Tenhle trestný čin je totiž mimořádně nebezpečný a hrozí každému z nás. Kdokoli z nás může totiž potřebovat při nehodě svědectví jiného, kdo střet viděl, kdo může říci, jak to opravdu bylo a bránit tomu, aby byl odsouzen někdo nevinný nebo aspoň zbytečně víc, než je správné. Jenomže svědčit nikoho neučí ani ve škole a v autoškole už vůbec. Jen málokdy se nehoda obejde bez svědků. A na těch to někdy opravdu závisí. Samozřejmě, že jsou se svědky potíže, i když chtějí vypovídat správně. Mnozí zaznamenají nehodu, až když to bouchne, a pak si domyslí, co bylo předtím. Jiní vypovídají zkresleně nebo dokonce záměrně lživě, podle toho, jak jim je kdo sympatický nebo jak celou věc chápou svými hledisky nebo svými zájmy. Tak bývají potíže se svědectvím rodinných příslušníků, spolupracovníků nebo spolujezdců. Přitom ovšem předem nelze zlehčovat ani znevažovat jejich svědectví jen proto, že jsou v nějakém blízkém vztahu k obviněnému. Jen se to musí prostě velmi důsledně a pečlivě zvážit. 

Profesionál nebo amatér

Ani profesionálové nebývají nic extra: u Cukráku za Prahou se střetla dvě vozidla. Nejdůležitější svědek byl řidič náklaďáku, kterému bylo všechno jasné. A vypovídal přesně: „Když jsem byl u reklamní tabule, uviděl jsem, jak vozidlo přede mnou najíždí do svodidel. Byl jsem v místě střetu za pět vteřin a všechno jsem přesně viděl…“

Byl si jist svou pravdou. Stačilo ale zjistit vzdálenost té reklamní tabule a místa střetu a spočítat jeho rychlost. Vyšlo, že by se svým nákladním autem musel jet skoro stoosmdesátkou. Přesto tomu věřil. A teď si představme, že na výpovědi takového člověka budeme závislí, soud mu uvěří a nás odsoudí. Pokud navíc svědek záměrně lže, je to ještě horší. Jako v případě diskonehody, když při návratu ze zábavy usmrtil hoch vypůjčeným automobilem svého otce jednoho z účastníků, co šli domů pěšky a naváděl spolujedoucí, aby dosvědčili, že na diskotéce nepil. Přivolaný tatínek každému z těch povedených svědků pak ještě dal láhev vodky – jako že pili až po nehodě a ještě peníze, aby byli ochotnější. Nakonec odsoudili ty dobráky za křivou výpověď a tatínka za návod k ní. Ten je stejně trestný. Všichni šli tenkrát opravdu do vězení. 

Trestný čin

Vůbec je to trestný čin, který u soudu mají zvlášť neradi. Tím spíš, že křivé svědectví je časté, bohužel jen málokdy důsledně stíháno a prokázáno. Pokud k tomu dojde, tak jak vidíme, odměněno vlastně jen symbolickým podmíněným a hlavně krátkým trestem. Někdy dokonce souvisí i s křivým obviněním – to když falešný svědek tvrdí, že to, co se stalo, udělal někdo jiný. To může být praktické právě v situacích, kdy se neví, kdo vozidlo řídil a má se pomoci skutečnému – leč opilému – řidiči. Ani snaha svést vinu na neznámého není beztrestná. Vždycky jde o správné a spravedlivé nalezení odpovědnosti a takhle kroutit cestu k němu, se nevyplácí. Přijít na to, že výpověď je nepravdivá, nebývá sice snadné, ale daří se. Rozpory mezi svědeckými výpověďmi musí odstranit vyšetřovatel a potom soud, někdy je to na znalci. I ten ale zpracovává znalecký posudek pod trestní sankcí, pokud by jej podal jako nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný. O tom si ale někdy povíme zvlášť. Tak jako o zvláštních rozhodnutích Ústavního a Nejvyššího soudu, podle nichž policista ve službě nemůže svědčit. Přitom právě policisté, co přijedou k nehodě jako první, se toho nejvíc dozvědí a nejvíc toho uvidí. Co tehdy říká řidič, je často nepravdivější, spontánní a důležité. Vždyť to, co se vypovídá později, je už nějak zkreslené nebo aspoň pozapomenuté. 

Také je s podivem, že se u soudu sotva kdy jako svědek objeví záchranář, který bývá na místě nehody dokonce ještě dřív, než policisté. Jejich cenná svědectví snad ani nikoho nezajímají. Přitom mohou být rozhodující. Svědek v trestním řízení musí být poučen o tom, že vypovídá pod trestní sankcí, pokud by nemluvil pravdu o okolnosti, která má význam pro rozhodnutí nebo takovou okolnost zamlčí. Záležet bude samozřejmě na závažnosti výpovědi, na tom, do jaké míry to či ono mělo význam pro rozhodnutí. A nejde jen o věc viny, ale jistě i o otázky trestu. To všechno bude určovat trestní odpovědnost křivého svědka. 

Mýlka nebo lež?

Když při smrtelné nehodě u Českých Budějovic polovina svědků hovoří o tom, že ten později usmrcený řidič jel zprava a druhá polovina o tom, že jel zleva, půlka nepochybně lže, nebo se aspoň mýlí. Jestliže spolujezdci v autě se nemohou dohodnout, kdo řídil a označují vždy někoho jiného, lžou. Snadno se pak může stát, že dojde k chybě a je odsouzen někdo nespravedlivě. To může potkat kohokoli, jednou i samotného křivého svědka. Za volantem bychom měli být všichni velmi pozorní. Nejen proto, abychom sami dobře dojeli, ale abychom v případě, že se z nás najednou stanou svědci, vypovídali pravdivě a správně. Chuť křivě svědčit ale sotva zažene symbolická podmínka, když snaha pomoci kamarádovi je silnější. Nakonec to Půčkovi nepomohlo a jeho přátelé z toho měli ještě potíže. Navíc záznam v rejstříku trestů o křivé výpovědi sotva bude dělat parádu, zvlášť když hoši jednou budou třeba chtít hledat lepší místo nebo třeba jen požádají o zbrojní průkaz. 

Křivé svědectví je prostě špatně. 

Převzato z časopisu

Fotogalerie