Motorsport
Motorsport – Vítězství…
Tom Hyan 20.02.2012 10:43
Historie
V roce 1981 došlo ke kuriozní situaci, protože mistrovství Evropy v závodech cestovních automobilů vyhrála malá česká Škoda 130 RS!
Šampionát byl tehdy rozdělen do pěti objemových tříd (divizí), z nichž každá bodovala samostatně. Škoda nenalezla vážného soupeře ve třídě do 1300 cm3 a získala tak 152 bodů (120 započítaných; šest vítězství), zatímco BMW jen 140/120 bodů ve třídě přes 3500 cm3. Na dalších místech skončily značky Ford se 127/105 body, Audi (95), Mazda (92), Opel (70), Volkswagen (50) a Chevrolet (47). Škoda ovšem s oficiálním týmem odstoupila už po sezoně 1979, takže účast za obtížných podmínek minulého režimu zajišťovali smluvní tovární jezdci Zdeněk Vojtěch, Břetislav Enge a Jan Šenkýř s mechaniky AZNP Škoda, zatímco povolení k účasti od komunistických mocipánů dostal rovněž autoklubový tým (Josef Michl, Petr Martinovský a Oldřich Vaníček).
Nakonec jim přálo štěstí, když první posádka se dvěma vozy odpadla pro technické poruchy ve finále v Zolderu, čest značky zachránili druzí třetím místem ve třídě. Mladoboleslavská automobilka se nikdy k úspěchu příliš nehlásila, asi věděla proč. Triumf našich jezdců je o to více hodný obdivu i po třiceti letech.
PETER GETHIN 1940 – 2011
V pondělí 5. prosince 2011 zemřel další z jezdců zlaté éry formule 1. Peter Gethin se zapsal do historie hned dvěma rekordy. Při druhém startu na BRM (předtím jezdil na McLarenu) vyhrál Velkou cenu Itálie 1971 na Monze průměrnou rychlostí 242,61 km/h, když první čtyři vozy dělilo v cíli jen 0,18 sekundy! Byl to nejen nejnižší rozdíl (pátý jezdec měl ztrátu 0,61 s), ale na dlouhou dobu také největší průměrná rychlost (překonal až Michael Schumacher v roce 2003 na stejné trati, ale modifikované šikanami). Druhým husarským kouskem Gethina byl triumf v Race of Champions 1973 v Brands Hatch, společném závodě F1/F5000, kde všechny porazil s pomalejším vozem F5000, což se nikdy nikomu jinému nepodařilo! Pětilitrová formule patřila k jeho největším úspěchům, vyhrál první dva evropské tituly 1969 a 1970 s vozy McLaren a Tasmánskou sérii 1974 na Chevronu, kromě mnoha dalších závodů formulových i sportovních vozů. Syn slavného britského žokeje začínal na Lotusu Seven v sezoně 1962, o osm let později už byl ve formuli 1, po titulu vicemistra CanAm 1977 (Lola T333CS) zanechal aktivního závodění, působil jako manažer různých týmů a v posledních letech jako instruktor škol rychlé jízdy pro Ferrari UK a Aston Martin.