THE HENRY FORD – DĚJINY AMERICKÉ TECHNIKY

Nejen automobilovou historii zachycují nezávislé sbírky muzea The Henry Ford, ale dokumentují i komplexní vývoj americké techniky...

K nejznámějším, největším a také nejnavštěvovanějším stánkům historie USA patří muzeum The Henry Ford. Je samozřejmě založeno na automobilech, jež změnily tvář Ameriky i celého světa, ale přes milion sbírkových předmětů ilustruje bouřlivý technický rozvoj, který pasoval Spojené státy americké na světovou velmoc číslo 1.

Muzeum The Henry Ford spolu s přilehlým skanzenem The Greenfield Village leží na okraji Dearbornu v americkém státě Michigan a je otevřeno denně s výjimkou Vánoc a Dne díkůvzdání; pouze budovy v Greenfield Village jsou zavřeny od ledna do března. Vedení muzea zdůrazňuje dvanáct exponátů, jež by měl každý vidět: první Quadricycle Henryho Forda, první americký automobil Duryea, Lincolnovu židli (v níž byl zastřelen v dubnu 1865 ve Fordově divadle ve Washingtonu), závodní vůz Locomobile Old 16, Corlissův parní stroj o hmotnosti 40 tun, Byrdův letoun Fokker z arktické expedice, Kennedyho prezidentský automobil Lincoln Continental (byl v něm zastřelen v listopadu 1963 v Dallasu), reklamní automobil Wienermobile ve tvaru párku, první vrtulník Igora Sikorského, mohutnou parní lokomotivu Allegheny o hmotnosti 600 tun, průkopnický kombajn Massey-Harris pro sběr malého zrna a také elektrickou troubu Electrochef Stove, která změnila americké domácnosti. Nechybějí ani nejrůznější audiovizuální produkce a zvláštní akce, pořádané nejen u příležitosti významných výročí.

Dopravní sekce je zaostřena na automobil v americkém stylu života, a tak nechybějí ukázky obytných vozů a čerpacích stanic, autokina, prodeje hamburgerů Drive-In, kdy řidič nemusí opustit vůz (dosud jich takto bylo prodáno přes 200 milionů, uvádí McDonald’s), série automobilů amerických prezidentů, stejně jako nejrozšířenější a nejslavnější modely všech amerických značek. Mezi dopravními prostředky najdeme Fordův trojplošník Tri-Motor, další letadla včetně prvního vrtulníku Igora Sikorského (1939) a Pitcairnova Autogira (1931), mohutné parní lokomotivy, vagony a dostavníky, ale třeba i motocykly Harley-Davidson a jeden z prvních sněžných skútrů SkiDoo (1961). Zemědělská sekce zahrnuje Fordův experimentální traktor z roku 1907 i legendární velkosériový Fordson, pásové Caterpillary či stacionární pohonnou jednotku Horse Power, tedy Koňskou sílu, kde živý kůň na nekonečném běžícím pásu roztáčel řemenici pro pohon prvních mlátiček obilí. 

Henry Ford (1863 – 1947), podobně jako Brit Henry Royce, nebyl profesionálním inženýrem, ale neobyčejně zdatným mechanikem. Na rozdíl od Royceho jej nezajímaly luxusní automobily pro nejbohatší, ale levný dopravní prostředek pro nejširší vrstvy obyvatelstva. Svůj malý a jednoduchý kočár bez koní postavil už v roce 1896 a postupně jej zlepšoval. Zpočátku jako průmyslník neuspěl, první firma záhy zkrachovala, a teprve po několika dalších pokusech dosáhl úspěchu ve Ford Motor Company, založené v červnu 1903, která se záhy vypracovala na druhou největší automobilku světa. 

Fordův sen o masové mobilitě se naplnil s legendární Plechovou Lízou, Tin Lizzie, automobilem modelu T, jehož konstruktérem byl jistý James Couzens. Ford rozhodl zrušit produkci všech předcházejících typů, soustředil se na Téčko, a to se stalo na desítky let výrobou přes patnáct milionů exemplářů nejúspěšnějším automobilem světa. Patnáctimiliontý exemplář modelu T patří k nejobdivovanějším exponátům (výroba 1908 – 1927). Henry Ford sám založil muzeum v Dearbornu už v roce 1929 a jeho součástí je také Greenfield Village, kam přestěhoval osmdesát historických objektů. Nechybějí mezi nimi slavná laboratoř Thomase Alvy Edisona z Menlo Parku, dům Noaha Webstera, kde v roce 1828 napsal první slovník, cyklistická dílna, v níž bratři Wilbur a Orville Wrightové sestrojili první letadlo těžší vzduchu, farma pneumatikového magnáta Harveye Firestona ani mnohé další pozoruhodnosti. Součástí muzea je přes 25 milionů knih, starých tisků, fotografií a rukopisů.

Henry Ford osobně řídil závodní vůz Ford 999 Arrow na zamrzlém jezeře St. Clair v Michiganu, aby se roku 1904 dosaženou rychlostí 147,06 km/h zapsal mezi držitele absolutního světového rekordu. Nejprve v Highland Parku (Detroit) a pak v River Rouge (Dearborn) vybudoval největší automobilovou továrnu světa, realizaci svého snu, pásovou výrobu kompletních vozidel od počátečního zpracování surovin. Nejsou tam ovšem jen Fordy, k nejvzácnějším automobilům předválečné éry patří osmiválec Duesenberg SJ (1931), kabriolet Bugatti 41 Royale (1931) s karoserií Weinberger, aerodynamické Chrysler Airflow (1934) a Lincoln Zephyr V12 (1936), Cord 812 s předním pohonem (1937) a další.

Poválečnou éru dokumentují nejen nejrozšířenější modely, ale také konstrukční omyly jako Tucker (1948) či minivozy Crossley. Unikátní je sbírka vozů pro americké prezidenty. Lincoln Continental, v němž byl v roce 1963 zastřelen J. F. Kennedy, po přestavbě z kabrioletu na uzavřený vůz používali ještě další čtyři američtí prezidenti! Legendy na kolech reprezentují Volkswagen Brouk, Studebaker Champion, Chevrolety Corvette a Corvair (s motorem vzadu), Ford Mustang a studie Mustang I (s motorem před zadní nápravou), Cadillac Eldorado, Checker Taxicab, Fordy Escort a Taurus, Plymouth Horizon a první Honda Accord vyrobená v Ohiu. K nejslavnějším závodním automobilům náleží Ford GT Mk.IV dvojice Anthony-Joseph Foyt a Dan Gurney, která triumfovala ve 24 h Le Mans 1967. Svérázný americký vynálezce William Bushell Stout zaujal Forda stavbou moderních celokovových letadel, a proto Henry Ford na jejich výrobu štědře přispíval. Vznikl dopravní Ford Tri-Motor 4-AT, jenž sloužil také u Československých aerolinií. Pokus o individuální leteckou dopravu ve stylu modelu T, ale s malými dolnoplošníky Ford Flivver, však skončil v době hospodářské krize.

Převzato z časopisu

Fotogalerie