Ford Consul Capri + Classic – Zapomenuté...

Neobyčejně úspěšný Ford Capri (1,9 milionu vozů) měl předchůdce stejného jména, jenž vznikl v pouhých 18 716 exemplářích...

Před padesáti lety skončila produkce sedanu Ford Consul Classic, který se stal základem prvního evropského kupé, jež neslo jméno Capri. Se slavným nástupcem, uvedeným v roce 1969 a postupně vyráběným ve třech generacích v Halewoodu, Saarlouisu a Kolíně nad Rýnem, však nemá nic společného. Britských Capri v letech 1968 – 1976 vzniklo přesně 398 440, německých ve stejném období s prodloužením do roku 1986 dokonce 1 524 407 kusů. To jsou však automobily z projektu s kódovým označením Colt, o nichž tento článek nebude. Podívejme se však na zapomenutý Ford Consul Capri z let 1961 až 1964...

V roce 1961 uvedl britský Ford nový sedan střední třídy Consul Classic (Consul 315), kterým chtěl vyplnit mezeru mezi typy Anglia 105E a velkými Zephyr/Zodiac. Nový Classic, nabízený ve dvou- i čtyřdveřové verzi, převzal styl zmíněné Anglie, tedy s negativním sklonem zadního okna. Toto nepříliš rozšířené řešení, v Evropě kromě Forda použité u Citroënu Ami 6 i tříkolek Reliant/Bond a v Americe na některých typech Rambler od American Motors Corporation a Mercury/Ford, poskytovalo výhodu většího prostoru pro hlavy cestujících na zadních sedadlech a lepší výhled vzad; větší popularitu si však nevydobylo. Navíc tříložiskový čtyřválec 1340 cm³ nabízel jen 54 k, takže byl po roce nahrazen pětiložiskovým 1498 cm³/ 60 k z Cortiny (viz AR 8/’13), ale popularitu to příliš nezvýšilo.

V letech 1961 – 1963 bylo vyrobeno 109 045 kusů, nicméně Classic posloužil jako výchozí typ pro kupé. Ford Consul Capri (typ 335) měl prakticky shodný ponton karoserie (z dvoudveřové verze) i řešení přídě s dvojicí kruhových světlometů na každé straně, stejně tak jako odpovídající záď, tentokrát se čtyřmi kruhovými koncovými svítilnami. Střecha nového vozu kupé s uspořádáním sedadel 2+2 však byla zcela odlišná, s výrazně splývající zadní částí a bezrámovými okny. Kupé se představilo jen několik měsíců po sedanu Consul Classic, avšak přežilo ve výrobě o celý rok déle, i když výrobní počty do letních měsíců 1964 nepřekročily 18 716 vozů. Těžko lze hovořit o sportovním automobilu, šlo o jakousi atraktivnější verzi sedanu Classic, z čehož těžil slušný objem zavazadlového prostoru, přičemž se rozvor náprav 2516 mm ani celková délka 4338 mm nezměnily.

Jízdní vlastnosti byly průměrné, odpovídající řešení s poháněnou tuhou zadní nápravou, odpruženou podélnými listovými pery. Kritika patřila především příliš amerikanizovanému stylingu, který přece jen nebyl evropským zákazníkům vlastní... Také Consul Capri začínal s motorem 1340 cm³ typu 109E, jenž vznikl z Anglie 997 cm³ zvětšením zdvihu z unikátních 48,4 mm na 65,1 mm při shodném vrtání 80,97 mm; výkon 54 k (40 kW)/4900 min^‑1 byl shodný s Classikem; čtyřstupňová pře-vodovka už byla celosynchronizovaná. Po roce přešel výrobce na silnější 1498 cm³ (ø 80,97 x 72,82 mm) o výkonu 60 k (44 kW)/ 4600 min^‑1, čtyřválec typu 116E, jaký se uplatnil v Cortině Super.

Větší sportovní appeal měl Capri GT (1963), osazený motorem 116E v úpravě Cosworth Mk VIII se zvětšeným kom-presním poměrem na 9,0:1, dvojitým karburátorem Weber a největším výkonem 78 k (57 kW), stejně jako Cortina GT a první Corsair GT (viz AR 9/’13). Největší rychlost vzrostla až na 150 km/h, řazení bylo výhradně pákou na podlaze, brzdy s posilovačem a interiér doplnily přídavné přístroje včetně otáčkoměru. Byla to už jen labutí píseň málo známého typu, jenž záhy zmizel v propadlišti automobilových dějin. Před příchodem nového Capri jej v Evropě nahradil z USA importovaný Mustang, pokud nepočítáme zvláštní sérii úhledných kupé od italské karosárny OSI, postavenou na základě Taunusu 20M od německého Forda ve druhé polovině šedesátých let.

Ford Consul Capri (1963)

Převzato z časopisu

Fotogalerie