Ennstal-Classic – 900 náročných kilometrů

Po roce se do rozpáleného štýrského údolí opět sjelo přes dvě stě posádek klasických vozů, aby si užili závodu Ennstal-Classic. Znovu to byla skvělá, ale i vyčerpávající podívaná.

S každým dalším rokem se soutěž profesionalitou, úrovní startovního pole, ale i složitostí a délkou tras přibližuje italské Mille Miglia. Ne nadarmo se Ennstal-Classicu říká „malá Mille Miglia“. Už jen samotné přípravy posádek trvají dva dny (letos úterý 16. a středa 17. července). Právě ve středu se účastníci volně pohybují centrem městečka Gröbming, jehož střed je již částečně uzavřený a připravený na večerní party i sobotní proměnu „v závodní okruh“. V nedalekém areálu, tzv. Motorparku, probíhají technické přejímky, při nichž se hodnotí nejen stav vozidla, ale i funkčnost veškerého měřicího zařízení. To totiž musí být čistě mechanické – není možné startovat ani s tripmasterem, který mechanický vstup z náhonu převodovky (nebo od kola) převádí na elektrické impulzy. Následuje měření emisí, kontrola těsnosti motoru či veškerých svítilen. 

Motorpark je místem, kde si můžete vozy prohlédnout v klidu. I přes horké letní počasí zde postávají skupiny diváků různých věkových skupin, obdivující povětšinou hlavně vozy z první epochy. Jejich majitelům ostatně patří i největší respekt za to, že své vozy na takový závod přivezou.

Letošním tahákem byl jednoznačně závodní Ballot 3/8 LC Grand Prix z roku 1920 s řadovým osmiválcem o objemu 2980 cm³. Původní závodní vůz, proslavený například při Velké ceně Francie nebo závodech 500 mil Indianapolis, vyhrával už době svého vzniku a v posledních letech se ukázal například při Rétromobile v Paříži nebo v Goodwoodu. Ani další vozy z čela startovního pole nejsou o nic méně zajímavé: celé řadě různých Bentley (připomínka oslavy výročí) vévodí 6,5litrový kousek z roku 1928 či Bentley Blower 4 ½ Litre, opět vedený Derekem Bellem. Johann Kofler přivezl svůj skvělý Sunbeam Super Sport z roku 1930, nechyběla pestrá směsice Bugatti, Lagond, Aston-Martinů či BMW. Zmínku jistě zaslouží i jediný vůz československé výroby na startu, Tatra 57 z roku 1933, nebo vzácné MG C-Type, miniaturní vůz, jenž na rozdíl od zmíněné Tatry využívá přeplňování kompresorem, takže náročné kopce zvládal s větší lehkostí. 

Ve středu večer už probíhalo setkání všech účastníků při slavnostním zahájení, tradičně zorganizovaném na zámku Pichlarn. Během poklidné konverzace rozbíjí ticho známý rakouský sběratel vozů Franz Wittner, když startuje zrenovované Bugatti T40, které předvádí přátelům. Jakožto -pravidelný účastník nasazuje řadu vozů, závodí dokonce i jeho dcery. Ostatně není jediný, pro koho je Ennstal-Classic i příležitostí rozvíjet své obchodní kontakty. Různé hlučné skupinky naznačují přítomnost mnoha známých osobností – letos nechybějí závodníci Mark Weber, Rauno Aaltonen (výjimečně s Austinem-Healey namísto Mini), Hans-Joachim Stuck, Jochen Mass ani další hvězdy současných a minulých ér motoristického sportu. Přehlídka na zámku Pichlarn ukazuje, s jakou noblesou je závod se startovným 2550 eur za posádku připravován. 

Čtvrtek a pátek jsou již o něčem docela jiném – Ennstal-Classic není žádná klidná vyjížďka starých vozů po hezkých silnicích, právě naopak, je natolik soutěžní, jak je to jen možné. První den tzv. maratonu na účastníky čeká 400 závodních kilometrů, rozdělených testy přesnosti, průjezdními a časovými kontrolami a v neposlední řadě i šesti koly na okruhu Red Bull Ring. Na rozpálený asfalt okruhu se závodníci dostali kolem třetí odpoledne a strávili zde zhruba dvě hodiny. První kolo zajeli orientačně, následující kola měli pak zajet s různými odchylkami v řádech sekund. Přehřátá technika zatím většinou držela. Do Schladmingu vozidla dojížděla postupně až kolem osmé až desáté hodiny večer. 

Druhá část maratonu nabídla ještě větší porci kilometrů, ale také průjezdy krásnými místy – opět nechybělo náměstí města Steyr, mezi nová místa patřil například elegantní Mariazell. Zatímco většinu startovního pole tvoří poválečné stroje (vyrobené do 31. 12. 1972), nejnáročnější je závod plný horských pasů a převýšení pro vozy z první epochy. Zatímco takový Jaguar SS 100 má výkon, Tatra 57 kopce často nezvládala. Řidič ohromného Rolls-Royce Phantom 1 ve speciální úpravě pro dálkové závody (včetně lana omotaného mezi světlomety) si získal snad největší respekt, když s vozidlem kolosálních rozměrů zvládal úzké točité okresky. Naproti tomu sympatická dvojice gentlemanů s malým MG C-Type měla své závodní kombinézy celé od šmíru. „Tohle není auto, je to živá bytost,“ říká jeho majitel Curtis Liposcak a dodává: „Neustále vyžaduje nějakou péči, je to skoro jako milenka,“ směje se, zatímco něco opravuje v oblasti kompresoru. Náš novinářský vůz v podobě nové Toyoty Supry, která se mimochodem vyrábí v nedalekém Štýrském Hradci a budí zaslouženou pozornost, naštěstí žádné problémy nemá, a navíc je pro zdolávání horských silnic ideální.

Proti loňsku došlo ke změně programu, takže tradiční výjezd na horský pas Stoderzinken se koná až v sobotu ráno. Více než osm kilometrů dlouhé stoupání do výšky přes dva tisíce metrů nad mořem prověří techniku jako máloco. Čekat na místě od půl sedmé ráno se vyplatilo. Postupný výjezd klasických strojů se těžko popisuje, protože má svou specifickou atmosféru. Ve tvářích mnohých posádek je patrná únava projevující se i chybami, z nichž žádná nakonec nekončí tragicky – několik ohnutých plechů je malou daní za velkou zábavu. 

Sobotní odpoledne v Gröbmingu představuje kromě jiného plejádu sportovních a závodních historických modelů, mezi nimiž letos září různé vozy Abarth. Hlavní hvězdou je slavný italský závodník Arturo Merzario, který i v 70 letech dokazuje, že na to stále umí šlápnout. Obloha nad městem burácí představením klasických letadel a ulice se plní v očekávání velkého finále. Stejně jako vloni, i letos o vítězi rozhoduje až poslední složitý test přesnosti, klikatící se celým centrem města. 

Nakonec uspěla posádka číslo 214, Friedrich Radinger/Thomas Wagner s Mini 1275 GT. Druhé místo získala překvapivě posádka Erich a Roswitha Volkovi s Fordem Mustang Fastback Coupé (překvapivě z toho důvodu, že Mustang není na přesné testy přesnosti zrovna vhodný vůz), bronz patří posádce Peter Schöggl/Wolfgang Artacker s Alfou Romeo Spider.

Ennstal-Classic je tradiční a skvěle zorganizovanou akcí, na niž se rádi vracíme. -Ovšem příští rok končí smlouva organizace s městem Gröbming, takže se ukáže, jestli se podaří vyjednat nové podmínky a kontrakt prodloužit. Pevně v to věříme!

Převzato z časopisu

Fotogalerie