Petersen Automotive Museum – Vydavatelův sen

Největší automobilové muzeum v Kalifornii vytvořil Robert E. Petersen, zakladatel slavných motoristických časopisů Hot Rod, Motor Trend a dalších…

V roce 1949 vznikl Motor Trend, jeden z nejúspěšnějších motoristických časopisů na světě. Už o rok ­dříve teprve dvaadvacetiletý Bob Pete Petersen, nadšenec automobilových závodů na vyschlých dnech solných jezer v Kalifornii, spustil časopis Hot Rod, věno­vaný tehdy ještě téměř ilegálním závodům, kterým pak vtiskl jeho přítel Wally Parks ofi­ciální formu. Další časopis o nových automobilech Motor Trend přišel jako první s myšlenkou volby Vozu roku (první titul 1949 získal Cadillac V8, zatím poslední 2012 Volkswagen CC). Vydavatelství Petersen Publishing Co. z Los Angeles se pak pod ­Petersenovým vedením zařadilo mezi největší na světě. V roce 1994 manželé Margie a Robert E. Petersen věnovali pět milionů ­dolarů místnímu muzeu v Los Angeles, aby rozšířilo své aktivity o automobilovou sekci.

Byl zakoupen bývalý obchodní dům Ohrbach na křižovatce Wilshire Boulevard a Fairfax Avenue, který se stal sídlem The Petersen Automotive Museum… Expozice muzea začínají už na krytém parkovišti, v době naší návštěvy tam zářily mj. rekordní Green Monster závodníka Arta Arfonse ze šedesátých let a souprava návěsového ta­hače s obytným přívěsem Reo/Curtiss Aerocar z roku 1938. Je otevřeno každý den mimo pondělí, základní vstupné činí deset dolarů a prohlídka je od přízemí, v němž procházíte ulicemi Hollywoodu třicátých let, nahlédnete do kompletního showroomu ­Cadillac z roku 1931, zastavíte se na nákup u řezníka, v zelenině, či zajdete do kanceláře pojišťovacího agenta, anebo naplníte nádrž u čerpací stanice z konce dvacátých let. Na dlažbě ulic stojí nejrůznější vozidla od nesmrtelného Fordova Modelu T až po Packard Super Eight, s nímž ­jezdili manželé Evita a Juan ­Peronovi v Buenos Aires…

Působivá rekonstrukce minulosti se pak změní na dílnu pro přípravu hot rods na závody, nechybí oslava 500 mil Indianapolisu a upravených vozů custom cars. V přízemí jsou vystaveny vedle sériových modelů rovněž prototypy a jiné unikáty, jako například parní automobil Carla Breera z Los Angeles, jenž později proslul jako jeden z nejlepších šéfkonstruktérů Chrysleru; motorizovaná bryčka neznámého tvůrce asi z roku 1900 (s jednoválcem 1,5 HP), či American Underslung (1911), cestovní automobil, který vynikal podvěšeným rámem pod nápravami, což sice snížilo těžiště, ale zhoršilo průchodnost terénem (snad právě proto je uvázlý na bahnité cestě). Přízemí zvané Streetscape je průřezem především bohatou automobilovou historií USA, tvoří stálou expozici. Ve druhém podlaží je několik sálů, v nichž se střídají různé výstavy. Galerie Otise Chandlera shromaž­ďuje motocykly (nechybí Indian ročníku 1912, jehož majitelem byl nezapomenutelný Steve ­McQueen); Hollywood Gallery je věnována filmovým automobilům (např. Batmobile 1989, či Hannibal 8 z filmu Velký závod z roku 1965); Gordon R. Howard Gallery hostí speciální výstavy (nyní Skútry, viz str. 66); Hot Wheels Hall of Fame je věnována modelům Mattel; zatímco Grand Salon, Racing Corridor a Bruce Meyer Gallery vyplňovaly tentokrát většinou novější automobily.

Slavilo se 50 let od vítězství Phila Hilla, prvního Američana, jenž se stal mistrem světa formule 1 (v roce 1961 na Ferrari), ale později jako renovátor historických vozů dosáhl mnoha úspěchů na Concours d’Elegance v Pebble Beach. Ve třetím podlaží je Family Discovery Center s atrakcemi především pro děti, vysvětlujícími funkce částí automobilu… Poplatná době se stala neobyčejně zajímavá výstava Alternative Power, kde mezi exponáty nechyběl ani novodobý parní automobil! Stát California totiž v listopadu 1972 zadal dvěma firmám vývoj parního automobilu, ale benzin byl tehdy natolik levný, že se parní stroje znovu neujaly. Společnost Aerojet Liquid Rocket Co. zabudovala parní turbínu do sériového vozu Chevrolet Vega, ale Dutcher Industries, Inc. ze San Diega vyvinula zcela nový automobil s tuhým rámem a laminátovou karoserií, poháněný parním čtyřválcem, napájeným z generátoru International Harvester. Po jízdních zkouškách byly oba projekty opuštěny, přestože parní vozy vcelku slušně fungovaly! Podobný osud stihl turbínový program Chrysleru z let 1954–1979, jehož vyvrcholením byla série padesáti vozů z roku 1963 ve veřejných zkouškách.

Po jejich ukončení bylo 42 sešrotováno, aby nemusel Chrysler čelit případným žalobám uživatelů, ale také proto, aby nemusel platit clo za karoserie Ghia z Itálie. Šest elegantních vozů Chrysler Turbine bylo zachráněno pro muzea (můžete je vidět nejen v Los Angeles, ale i v Auburn Hills u Chryslera a v Dearbornu u Forda), další dva zůstaly výrobci. Podobný osud stihl dvoumístné elektromobily GM EV1 (1996). V expozicích nás zaujaly automobily zapomenutých amerických výrobců. Jerry Wiegert od počátku sedmdesátých let vyvíjel supersport Vector W8, v roce 1979 zahájil v Los Angeles výrobu s motory GM V8 Twin-Turbo, ale po sedmnácti dodaných vozech firma prošla reorganizací. Wiegert byl vy­štván a nový majitel MegaTech z Indonésie obnovil produkci typem Vector M12 v Green Cove Springs na Floridě. Využíval synergie s Lamborghini, základní strukturu rámu a dvanáctiválcový motor, v letech 1995 až 1999 vzniklo čtrnáct kousků. Vystavený je ze sbírky Hassanala Bolkiaha Muizzaddina Waddaulaha, jinak známého jako sultán z Bruneje.

Exotický Stutz je obnovou slavné značky předválečného období, práva koupil James O’Donnell v roce 1968 a zahájil výrobu luxusních vozů originálního designu od Virgila Exnera na podvozku Pontiac Grand Prix; k zákazníkům patřily převážně slavné osobnosti. Říká se, že Elvis Presley vlastnil celkem pět vozů Stutz, první koupil v říjnu 1970, jiný si nechal upravit od Georga Bar­rise na custom car, s typem z roku 1975 je jeho poslední známá fotografie, pořízená několik hodin před jeho odchodem z tohoto světa (1977). Karoserie se vyráběly v Modeně v Itálii, společnost sídlila v New York City. Robert Einar Petersen (1926–2007) se ­narodil v Los Angeles jako syn dánského ­emigranta, opustil školu v patnácti a dělal ­poslíčka u MGM v Hollywoodu. Za války sloužil jako fotograf u letectva.

Přestože neměl žádné zkušenosti, s časopisem Hot Rod okamžitě uspěl a založil vydavatelské impérium, jež mu vyneslo obrovské bohatství. V lednu 1963 se oženil s Margie McNally, modelkou z New Yorku, která vytvořila také obrovské množství reklamních snímků pro americké automobilky, ale záhy se stala ­jedním z ředitelů vydavatelství, vedla divizi designu a nějaký čas také restauraci v Los Angeles. Petersonovy aktivity zahrnovaly ­nejen vydavatelskou činnost, ale i vinice v oblasti Paso Robles, obchody s nemovitostmi, galerii v Beverly Hills, leteckou společnost Peterson Aviation a různé další. V roce 1996 odešel na odpočinek, vydavatelství prodal za 450 milionů dolarů a do automobilového muzea spolu s manželkou vložili přes sto milionů! Jako vlastní vozy si oblíbil různé Ferrari a Bugatti Veyron, pro běžné cesty používal Bentley Continental GT. Jeho choť Margie Petersen roz.

McNally (1935–2011) ovdověla před čtyřmi lety, loni navýšila podporu muzea na zmíněných sto milionů (včetně budovy a 135 automobilů); kromě toho jejich nadace Margie & Robert E. Petersen Foundation věnovala úctyhodné množství finančních prostředků na jiné dobročinné účely, k nimž patří podpora nemocnic. Osud k nim však byl krutý, v roce 1975 zahynuli ­jejich oba synové Bob (10) a Ritchie (9) po pádu malého letadla v Rocky Mountains; sami letěli na ­lyžařskou dovolenou ve druhém, pilot prvního však stroj v nepříznivém počasí nezvládl. „Z neštěstí jsme se nikdy nevzpamatovali,“ řekl Robert E. Petersen, „ale nakonec prověřilo naši sílu a odhodlání dále pracovat.“ Automobilové muzeum v Los Angeles zůstalo kle­notem podnikatelských aktivit Margie a Ro­berta Petersenových, který přináší radost a vzdělání obrovskému množství lidí, stejně jako časopisy Hot Rod a Motor Trend. Margie zemřela loni koncem listopadu ve svém domě v Beverly Hills.

Fotogalerie