Historie

Auto &Technik Museum Sinsheim – Příjemná všehochuť

-TH/HH- 25.01.2016 06:53

Raketový automobil Blue Flame, držitel absolutního světového rekordu FIA průměrnou rychlostí 1001,452 km/h (1970)

Největší dopravní muzeum v Evropě leží v Sinsheimu u dálnice A6 směrem z Norimberka na Hockenheim...

Projíždějící zvědavce po dálnici dělí od muzea vysoká zeď, aby je pohled na exponáty nerozptyloval, přesto jsou zejména směrem na Norimberk dobře vidět oba slavné nadzvukové letouny BAC/Aéro-spatiale Concorde a Tupolev Tu-144, usazené na střeše druhé muzejní haly. Po odbočení z dálnice výjezdem Sinsheim-Süd (č. 33b) jste však na Muzejním náměstí v Sinsheimu za několika minut. Na první pohled zaujmou rozličná letadla, vrtulníky a rakety, rozmístěné v okolí obou hal, nemluvě o dalších strojích (např. obrovský vysokozdvižný vůz Hyster), odpočívajících ve venkovní expozici...

Zakladatelem sbírky je německý průmyslník Eberhard Layher (1921 – 2012), který otevřel dopravní a technické muzeum v Sinsheimu už v roce 1981, aby později přidal další ve Speyeru (1990), postavené na někdejších pozemcích letecké továrny Pfalz Flugzeugwerke, resp. poválečné výroby minivozů Heinkel Kabine a pak znovu letadel VFW, které nakonec sloužily jako vojenská ubytovna. Muzeum v Sinsheimu tvoří dvě obrovské haly a kino 3D IMAX; nechybějí prodejna suvenýrů a literatury, dětské koutky, dvě restaurace a stánek s uzeninami. Počet sbírkových předmětů přesahuje tři tisíce, automobilů jsou více než tři stovky, motocyklů přes dvě stovky, několik desítek letadel, sedmdesát lokomotiv, vojenská technika, zemědělské a stavební stroje, průmyslové motory, hrací skříně, šicí stroje, figuríny a mnoho dalšího z poměrně odlišných oborů... Největší automobilovou hvězdou muzea je raketový vůz Blue Flame, s nímž Gary Gabelich (1940 – 1984) dosáhl ve své době absolutního světového rekordu, když 23. října 1970 jako první pokořil hranici jednoho tisíce kilometrů za hodinu! Dosáhl 622,407 mph na letmou míli, tedy 1001,452 km/h; v muzeu je uvedena ještě vyšší hodnota 1014,656 km/h, údajně za letmý kilometr (630,39 mph).

Podmínky FIA však splnila první, zaznamenaná jako absolutní světový rekord, jenž byl překonán až o třináct let později Richardem Noblem. Kaliforňan Gary Gabelich jihoslovanského původu byl vybrán pro řízení Blue Flame jako zku-šený jezdec dragsterů a také náhradní astronaut programu Apollo (NASA) za Waltera Schirru, ale k jeho nasazení v kosmu nedošlo. V kokpitu Blue Flame se ovšem nahradit nedal a na dně vyschlého solného jezera Bonneville (Utah) během osmidenních pokusů rekord pozemních vozidel překonal. Jeho závodnickou kariéru ukončila havárie dragsteru FC v roce 1972, pak pracoval na projektu vozu American Way (pro rychlost 800 mph), ale práce ukončila jeho smrtelná nehoda na motocyklu v lednu 1984. Blue Flame byl podpořen osmačtyřiceti sponzory z USA a Kanady, včetně organizace American Gas Association, protože raketový motor spaloval zkapalněný zemní plyn (CNG) s peroxidem vodíku jako okysličovadlem (nádrže na 225, respektive 640 litrů). Téměř dvanáct metrů dlouhá raketa na čtyřech kolech dostala speciální úzké pneumatiky Goodyear, tah raketového motoru z měsíčního modulu Apollo byl snížen na 57,8 kN po dobu dvaceti sekund, ale přesto vypočtená teoretická rychlost -činila 1450 km/h. Tisícovka však bohatě stačila na překonání Craiga Breedlova.

Později byl Blue Flame na prodej, vzácný stroj získalo muzeum v Sinsheimu a dnes je trvalou hvězdou expozice, která vyjíždí jen ojediněle na jiné výstavy (Festival rychlosti v Good-woodu, Motor Show Essen). Rekordní vozidlo, jež také zaslouží pozornost, je replika motocyklu Indian z dvacátých let, který Burt Munro (1899 – 1978) z Nového Zélandu opatřil aerodynamickou kapotáží a na Bonneville se v roce 1967 stal nejrychlejším pradědečkem všech dob. Jeho rekord 295,453 km/h pro třídu do 1000 cm³ nebyl ještě překonán. V Sinsheimu najdete automobily a motocykly všech epoch, zajímavá je sbírka amerických křižníků silnic Cadillac, Ford Thunderbird, Plymouth, Chrysler, Chevrolet a jiných, ale i miniautomobilů šedesátých let (Messerschmitt, Heinkel, Zündapp, BMW Isetta), či klasických vozů do třicátých let (nejen německých), anebo účelových monster pro automobilové závody a dálkové jízdy. K těm patří American La France, především výrobce požárních vozidel, který ovšem vyráběl i osobní vozy, jejichž historie asi už nebude nikdy spolehlivě zachycena.

Simplex z New Yorku poskytl know how na velkoobjemové motory, a tak jeden z vystavených dvoumístných vozů American La France vyniká čtyřválcem o objemu 9,5 litru a výkonu 98 k (71 kW). Vznikl v roce 1912, startoval v Great Race 1933 napříč USA a poměrně nedávno v jízdě veteránů Peking – Paříž! Z příjemné všehochuti Sinsheimu jmenujme ještě další položky, mezi nimiž jsou kolekce monopostů formule 1, včetně zapomenutých jako německý -Zakspeed (s vlastním čtyřválcem Turbo 1.5) nebo brazilský Copersucar (Fittipaldi). Početná je sbírka motocyklů (mj. Mars samonosné konstrukce, Hercules s motorem Wankel), skútrů a tříkolek, či vojenská technika od pásových motocyklů po velké tanky a bojová letadla (Heinkel He 111, Junkers Ju 87 Stuka po destrukci, Messerschmitt Bf 109). Zastřešená plocha muzea činí třicet tisíc čtverečních metrů, zmíněná dvě nadzvuková dopravní letadla doplňují venku třeba české Aero L-39 Albatros, německý Junkers Ju 52 nebo kanadský hydroplán Canadair CL-215. Posledně jmenovaný je unikátní konstrukcí dvoumotorového hornoplošníku, určenou především k hašení lesních požárů. Dokáže se naplnit náporově vodou při pohybu po vodní hladině, následně pak po vzletu vypouští hasicí kapalinu nad místy požáru. Padesát let od prvního vzletu oslaví 23. října 2017. Vedle prohlídky, která vydá nejméně na půl dne, najdete jak v Sinsheimu, tak v sesterském Technickém muzeu Speyr průběžně pořádané specializované výstavy. Ubytování nabízí sousedící Hotel Sinsheim, ale i řada dalších zařízení v blízkém městě a okolí.