Historie

National Automobile Museum (Harrah) – Zlaté časy...

-TH/HH- 04.03.2013 07:13

Thomas Flyer 35, slavný vítěz závodu New York – Paříž 1908 (originál z roku 1907)

Zlaté časy šedesátých let jsou dávno pryč, Bill Harrah se na nás dívá z Onoho světa, ale jeho velká automobilová sbírka stále žije...

V minulém roce uplynulo padesát let od chvíle, kdy bohatý podnikatel William (Bill) Fisk Harrah otevřel veřejnosti svou první sbírku vzácných automobilů, která ke 14. únoru 1962 ve velké hale ve Sparksu v Nevadě čítala 325 vozů. Sbíral především ty automobily, jež byly buď unikáty už od vzniku, či se dochoval jen jediný, anebo také první a poslední kousky výrobních sérií, či vozy výjimečné pro svou konstrukci, historii a slavné uživatele. Jeho kolekce byla od počátku největší na světě, byť začala velmi skromně v roce 1948 zakoupením automobilu Maxwell (1907; pak zjištěno, že vznikl o čtyři roky později) a legendární Plechové Lízy Ford Model T (opravdu 1911). Harrahova sbírka se neustále rozrůstala a počet vozidel se přiblížil 1500; více než 750 jich bylo vystaveno ve showroomech na předměstí Rena, kam se kolekce přestěhovala ze Sparksu; mezi exponáty byly také motocykly, letadla, parní lokomotivy, kočáry a motorové čluny.

Vybrané kousky zářily v pasážích Harrahova impéria, tedy v jeho hernách a hotelech; z Harrah’s Reno vyjížděly zdarma autobusy, přepravující návštěvníky do muzea, kde vybírali vstupné 1,50 dolaru pro dospělé a 75 centů pro děti v doprovodu dospělých. Psal se rok 1967 a oficiální katalog uváděl 1336 automobilů a dalších 31 získaných později, takže ještě nezařazených; 34 motocyklů, 12 člunů a lodí a devět letadel. Pod pořadovým číslem 1244 byla Tatra 87 ročníku 1947; obě slavné Bugatti 41 Royale z roku 1931 nesly čísla 95 (Berline de Voyage s tovární karoserií) a 96 (Coupe de Ville od Bindera). Součástí Harrah’s Automobile Collection na Dermody Way v Renu byly rovněž restaurátorské dílny a obsáhlá knihovna, ve Showroomu No.1 jste mohli na figurínách obdivovat róby a šperky z počátku dvacátého století... Pak uplynulo dalších pětačtyřicet let.

Bill Harrah, který řídil poprvé jako osmiletý Hudsona ročníku 1911 a v šestnácti dostal od otce Chevroleta modelu 1926 (narodil se 2. září 1911 v Pasadeně), začal podnikat v rodné Kalifornii, ale už roku 1937 se přestěhoval do nevadského Rena, vytvořil největší komplex hotelů a heren na světě a stihl se sedmkrát oženit (jednu si ovšem vzal dvakrát!), aby nakonec zemřel 30. června 1978 po dvou neúspěšných operacích v St. Mary’s Hospital v Rochesteru v Minnesotě. Na vlastní přání byl pohřben v Hailey v Idahu, na hřbitově vyhlášeném pořádkem a čistotou! Jeho obrovský majetek se stal předmětem zájmu mnohých, v roce 1980 hotelová síť Holiday Inns koupila firmu Harrah’s Hotel & Casinos včetně automobilové sbírky, kterou nabídla k prodeji. Zdvihla se velká vlna odporu a na nátlak veřejnosti Holiday Inns věnovaly 175 automobilů a obsáhlou knihovnu neziskové organizaci pod záštitou City of Reno.

Ostatní automobily, včetně Tatry 87 i obou Bugatti 41, byly rozprodány v aukcích. Nevadské město heren Reno, známé jako The Biggest Little City in the World, tedy největší malé město světa, poskytlo za symbolický dolar nájmu ročně pozemek u řeky Truckee na nároží ulic Lake a Mill, nedaleko největšího Harrahova hotelu. V září 1988 začaly zemní práce, 5. listopadu 1989 byla slavnostně otevřena nová budova automobilového muzea, které dostalo název National Automobile Museum (The Harrah Collection). Nebylo to tak jednoduché, všechny půjčky však byly splaceny a automobilové muzeum vděčí za svou existenci především městu Reno a státu Nevada. Automobily jsou vystaveny ve čtyřech velkých halách (Gallery 1 až 4), spojených chodbami, které jsou vyzdobeny jako ulice dob dávno minulých; nechybí zvláštní místnost věnovaná Billu Harrahovi a nahlédnutí do restaurátorské dílny. V první galerii jsou ty opravdu nejstarší automobily od parních povozů přes vozy s neobvyklými pohonnými jednotkami až po elektromobily; druhá galerie je zaměřena na třicátá léta a ve třetí jsou vrcholné kousky padesátých až šedesátých let.

Čtvrtá hala je věnována sportovním speciálům a uvádí je jeden z nejslavnějších maratonských typů, automobil Thomas Flyer 35, čtyřválec 9362 cm3 o výkonu 60 k (44 kW), slavný vítěz závodu New York – Paříž 1908. Éru páry ovšem nereprezentují jen stroje z počátku minulého století, ale také moderní Barber-Nichols Steamin’s Demon, který v srpnu 1985 dosáhl rychlosti 237,5 km/h a zajel tak nový americký rekord (světový 205,4 km/h z roku 1906 pro nedodržení podmínek zůstal nepřekonán, to se podařilo až Britům s rychlostí 225,01, resp. 238,6 km/h před třemi lety). Ještě větší ambice měl speciál Flying Caduceus (1960), s nímž se Dr. Nathan Ostich pokusil překonat absolutní rekord, ale dosáhl jen 578,8 km/h, takže Craiga Breedlova nepokořil.

Jeho stroj však byl prvním rekordním monstrem, poháněným proudovým motorem (General Electric J47 z bombardéru Convair B-36). Superkuriozitou sbírky je Jerrari (1977), vlastně Jeep Wagoneer s motorem Ferrari 365 GTC/4, postavený pro zimní cesty Billa Harraha z Rena k jezeru Tahoe. Nechybí jediný originální Dymaxion (1934), aerodynamický tříkolový vůz s motorem Ford 3.6 V8/75 k (55 kW) a rychlostí přes 190 km/h; bájný Tucker (1948) ve stylu Tatry 87, ale s plochým šestiválcem v zádi a manuální automatizovanou převodovkou; experimentální kupé Phantom Corsair (1938), postavené příslušníkem známé kečupové rodiny H. J. Heinze; kupé Ghia L6.4 (1961) s motorem Chrysler 6.3 V8 pro Franka Sinatru; hliníkový Julian Sport Coupé (prototyp 1925) se vzduchem chlazeným dvouřadovým hvězdicovým šestiválcem v zádi; mohutný Fiat 50 HP Seven Passenger Touring (1914) z americké produkce italské značky v Poughkeepsie (New York); jeden ze dvou kousků pozlacených vozů De Lorean DMC-12 (1981); Mercury (1949), s nímž hrál James Dean ve filmu Rebel Without a Cause; atd. Na prohlídku sbírky potřebujete celý den, proto jsme přijeli do Rena o den dříve (hotely jsou relativně levné, předpokládá se, že více prohrajete v casinu), vstupné už je deset dolarů, ale v muzeu jsme strávili pět a půl hodiny a před smrtí hladem nás zachránily až hamburgery v nedalekém baru Men Wielding Fire na První ulici (1st Street). The Harrah Collection je totiž téměř ve středu města.