Náš test
Toyota Experience – Důraz na hybridy
Tom Hyan 29.02.2012 13:05
Na japonském okruhu Sodegaura jsme vyzkoušeli pět různých nových automobilů Toyota, z toho tři hybridní novinky…
Hybridní pohonné jednotky mají u největší japonské automobilky Toyota Motor Corporation dlouhou historii, těžko k uvěření, že jejich vývoj začal téměř před padesáti lety! Prius se stal synonymem hybridního vozu, celková produkce koncem září 2010 překročila dva miliony, vyrábí se už ve třetí generaci a počet modelů se nyní rozšířil na čtyři (Prius, Prius Plug-In, velkoprostorový Prius+ (V) a kompaktní Prius C/Aqua). Pro vybrané části světa vedle globálního Priusu zahájila Toyota nabídku dalších hybridních automobilů; po Aurisu HSD (výroba v Anglii) přijde do Evropy hybridní Yaris (výroba ve Francii), jehož koncepci naznačila studie Yaris HSD Concept na Ženevském autosalonu 2011… Některé z těchto novinek na nás čekaly na klubovním okruhu Sodegaura Forest Raceway, vzdáleném asi půldruhé hodiny jízdy od Tokia.
Vedle sportovního kupé GT‑86 a elektromobilu iQ EV (FT‑EV III) to byly hybridní typy Yaris Hybrid, Prius Plug-In Hybrid (PHEV) a sedmimístný Prius+; s nimiž značka obsadila pozice v segmentech B, D a D/MPV, když v segmentu C nabízí v Evropě Auris HSD a jinde nový Prius C (Aqua). Nejprve nás šéfinženýr projektu Hirofumi Yamamoto seznámil s malým vozem Yaris Hybrid, jenž by měl už letos tvořit 20 % evropských prodejů nové generace Yaris. Na rozdíl od prvního kontaktu při Tannistesten tentokrát šlo o nekamuflovanou předsériovou verzi, a také svezení bylo delší. Hybridní Yaris překvapuje především tím, že uložením akumulátorů u nádrže pod zadními sedadly zůstal zachován objem interiéru i zavazadlového prostoru jako u klasické verze se spalovacím motorem. Hybridní pohonná soustava koncepčně vychází z řešení Prius/Auris HSD (1,8 l), je však menší se čtyřválcem 1,5 l/ 54,3 kW (74 k; také s Atkinsonovým cyklem), užším elektromotorem 45 kW i samostatným generátorem, jež jsou uloženy po stranách převodovky E‑CVT předního pohonu. Hmotnost soustavy klesla z 243 na 201 kg.
Akumulátory Li‑Ion mají 120 článků a 19 kW (u Aurisu 168 a 27 kW), o 20 % se snížil jejich objem a o 11 kg hmotnost. Kombinovaný výkon soustavy činí 73,6 kW (100 k), přibyl typický ovladač E‑CVT a design interiéru i exteriéru získal specifické prvky, odlišující hybridní model od běžného. Rozvor 2510 mm zůstal shodný, vůz je však o 20 mm delší (3905 mm, přední převis 810 mm). Jízdní vlastnosti jsou velmi dobré, se zrychlením na sto za dvanáct sekund je vůz přiměřeně živý. V elektrickém režimu ujede obvyklé dva kilometry. Podrobnější údaje, spotřeby a emise CO2, budou uvedeny při oficiálním představení koncem března. Další novinkou, kterou jsme okusili vůbec poprvé, byla čistě elektrická verze malého automobilu iQ s uspořádáním sedadel 3+1, nazvaná iQ EV, resp. projekt FT‑EV III. Také u iQ EV neutrpěl objem interiéru, nízká sada akumulátorů Li‑Ion 11,6 kWh je uložena pod podlahou mezi nápravami, čímž se významně snížila poloha těžiště vozu o hmotnosti 1070 kg (akumulátory 166 kg).
Směr jízdy se volí pákou jako u samočinné převodovky, vozík je neobyčejně svižný a obratný, což jsme prověřili v improvizovaném slalomu na omezeném prostoru. Vpředu pod kapotou jsou uloženy trakční elektromotor 47 kW, 163 N.m, redukční převod, řídicí elektronika a zásuvka dobíjení; to trvá tři hodiny ze sítě 200 V (osm až deset ze 100 V), resp. rychlonabíječkou na 80 % kapacity za patnáct minut. Karoserie a interier vycházejí ze sériového iQ, proslulého promyšlenou konstrukcí s vynikajícím využitím prostorových možností. Největší rychlost je omezena na 125 km/h, dojezd činí 60 – 80 km (uvedeno 85 km podle japonské normy). Od konce roku 2012 začnou dodávky, nejprve pro státní úřady a fleetové uživatele; v první vlně 300 vozů pro USA, 400 pro Japonsko a 140 pro vybrané země Evropy včetně Německa a Francie. Dalším vývojem Priusu je velký Prius+, vybavený účinnějšími akumulátory Li-Ion, které proti NiMH při stejném elektrickém dojezdu dvou kilometrů mají nižší kapacitu (1,0 proti 1,3 kWh), menší hmotnost (32 vs. 42 kg) a zabírají méně místa (objem 36 vs. 40 l).
Sedmisedadlový Prius+ (uspořádání sedadel 2+3+2) je evropskou verzí pětimístné Prius V (sedadla 2+3) pro USA. Proti klasickému Priusu se zvětšily vnější i vnitřní rozměry, délka vzrostla ze 4480 na 4615 mm, šířka ze 1745 na 1775 mm a výška ze 1490 na 1575 mm; interiér je dlouhý 2690 (Prius: 1905) mm, široký 1520 (1470) mm a vysoký nejvíce 1240 (1225) mm. Objem zavazadlového prostoru se zvětšil ze 446 na 505 litrů. S výjimkou akumulátorů, nyní vtipně uložených ve středové konzoli mezi předními sedadly (nikoli vzadu), vychází pohonná jednotka z Priusu (zážehový motor 1,8 l/ 73 kW s Atkinsonovým cyklem; elektromotor 60 kW, 142 N.m). Nový vůz zrychluje na sto za 11,8 sekundy, dosahuje 170 km/h a má normovanou spotřebu 4,3 l/100 km a emise CO2 99 g/km. Je největším členem řady, a tomu odpovídají jeho jízdní vlastnosti, po silnici plyne majestátně.
Byly upraveny charakteristiky tlumičů, zvětšen převod řízení a také stálý převod nápravy je kratší pro svižnější akceleraci. Panoramatická střecha je plastová (úspora 40 % hmotnosti) se zatmívací funkcí. V Evropě se vůz objeví už v první polovině roku 2012 (v Německu od 31 700 eur bez případných pobídek a slev). Do prodeje přichází rovněž dlouho testovaná verze Prius Plug-In Hybrid (PHEV), nyní v sériovém krátkém provedení třetí generace, jejíž výhodou je zvýšení čistě elektrického dojezdu ze dvou na pětadvacet kilometrů (poslední verze; dříve uváděno 23 km). Pohonná jednotka se nezměnila (1,8 l/73 kW a 60 kW), ovšem akumulátory Li‑Ion 4,4 kWh (hmotnost 80 kg), dobíjené ze zásuvky 230 V za půldruhé hodiny, se podílejí na vylepšeném dojezdu bez spolupráce zážehového motoru. Udávané hodnoty spotřeby 3,7 l/100 km a emisí CO2 84 g/km v normovaném hybridním módu (se započtením akumulátorů 2,1 l/100 km a 49 g/km) dovolují dojezd až 1200 km! Vůz o hmotnosti 1420 kg (užitečná 325 kg) zrychluje na sto za 10,7 s a dosahuje 180 km/h (elektricky 85 km/h). Cena v Evropě bude pod 37 000 eur (bez předpokládaných legislativních úlev). Testování na okruhu Sodegaura jsme ukončili se sportovním kupé GT‑86 (viz AR 1/’12), které nyní představujeme na snímcích s aerodynamickým sportovním kitem.