Drobečci

Musím se k něčemu přiznat. Přestože mám radši, jako asi většina lidí, pro něž auta něco znamenají, rychlejší a trošku větší auta, na tento srovnávací test malých aut jsem se skutečně těšil. Původně jsme měli v plánu postavit proti vzhledově výrazné Micře také výjimečný Citroën C3 a dále potom jaksi konzervativnější, avšak neméně atraktivní Ford Fiesta.

V tu chvíli nás však Toyota poněkud překvapila svou rychlostí, když doslova několik dní po skončení ženevského autosalónu, kde měl premiéru modenizovaný model Yaris, ho začala prodávat i v České republice. Náš telefonát proto směřoval přímo do ústředí Toyoty a Yaris se tak stal čtvrtým účastníkem našeho srovnání.

Zřejmě není třeba příliš rozpitvávat, proč zrovna tato kategorie automobilů slaví u nás takové úspěchy. Samozřejmě – cena. Ve vyspělejší západní Evropě dominují prodejům automobily postavené o kategorii výše, tedy nižší střední třídy. Malé vozy je hned následují a je třeba říci, že zatímco za našimi západními hranicemi plní tyto automobily funkci spíše druhého rodinného automobilu či automobilu pro mladší klientelu, u nás jsou vzhledem k menší kupní síle tyto automobily mnohdy využívány jako jediné automobily v rodině. Právě to je zřejmě důvod, proč na českém trhu budou mít zřejmě úspěch jiné automobily než ve vyspělejších teritoriích, kde není takový důraz na poměr ceny a nabízené hodnoty. Právě na „Západě“ jsou totiž tato auta brána více jako záležitost image než čistě racionální věc. Nechme však obecného povídání, které by jistě vydalo na samostatný článek, a zamiřme svou pozornost na naše konkrétní kvarteto malých vozů.

Nissan Micra. Předchozí generace naší největší novinky byla na trhu rovných deset let (což je již samo o sobě výkon). Na počátku své kariéry se stala prvním japonským Autem roku v Evropě a poté se jí během již zmiňovaných deseti let prodalo 1,3 miliónu kusů. Nová generace chce samozřejmě na tyto úspěchy navázat. Zatímco v prvním případě (Auto roku) to bude mít vzhledem k Renaultu Scénic, Volkswagenu Golf nebo Volvu V30 hodně těžké, druhý úspěch by měla překonat snáze – Nissan totiž počítá s ročními prodeji v Evropě ve výši

160 000 kusů.

Řeč designu

S konzervativním designem Nissanů jsme se rozloučili již při premiéře modelu Primera. Já osobně jsem byl zvědavý, jakým směrem Nissan půjde a zda všechny jeho budoucí modely budou tak futuristické a ultramoderní jako právě Primera. Již studie mm.e z roku 2001 ukázala, že budoucí Micra nepůjde tímto směrem, ale že nabídne ve své kategorii opět unikátní pojetí. Podle mého názoru je fajn, že Nissan jde tímto směrem a snaží se odlišit nejen modely své značky od konkurence, ale také své modely navzájem. Podobný trend lze vypozorovat například u BMW.

Micra vkusně spojuje moderní design s retroprvky, přičemž je zřejmá i inspirace předchozím modelem. Jasnou dominantou nové Micry je kromě výrazných, vysoko položených a do kapoty motoru protáhlých světlometů především výrazná linie pod úrovní bočních oken, která má podobný tvar vpředu i vzadu. Design Micry je hodně výrazný, zároveň však milý a přátelský.

Citroën C3 jde podobnou cestou. Jedná se také o pohledný a milý automobil. Dospěl k tomu však poněkud odlišně. „Cé trojka“ má obvyklejší proporce než Micra. Má lehce klínovitý profil, přičemž zcela charakteristickým prvkem je kulatá střecha, plynule přecházející do zádi. Je zřejmé, že se Citroe¨n inspiroval v minulosti – konkrétně modelem 2CV. Z jeho účelového designu však přebral pouze skutečně ty nejzákladnější linie, které zajímavě přetvořil. Jeho přídi vévodí rozměrná maska chladiče a na ní tradiční dvojitý šíp, symbolizující, že právě André Citroën byl prvním, kdo použil šikmé ozubení v útrobách svých automobilů. Relativně jednoduchou záď oživují úzké špičaté svítilny, plynule navazující na základní tvar karoserie.

To Ford Fiesta je zcela odlišný. Ford záměrně vsadil na konzervativní pojetí designu. Neumím odhadnout, proč nechtěl zariskovat jako s modelem Focus, který sklízí jeden úspěch za druhým, nebo zda hodlal Fiestu prezentovat jako malý rodinný automobil. Ať je to tak či onak, Fiesta tu před námi stojí s výraznými čelními světlomety, které jsou její největší dominantou. Design zbytku karoserie je totiž naprosto jednoduchý, čitelný a předvídatelný.

Snad jedinou výstředností jsou zadní svítilny, instalované do sloupků karoserie. Jejich provedení je však opět spíše funkční než efektní. Nechci, aby toto hodnocení strohého designu vypadalo jako kritika, protože Fiestě nelze upřít eleganci ani přitažlivost. Prostě tyto vlastnosti nabízí v jiné formě než jeho konkurenti v podobě Nissanu Micra a Citroënu C3.

Toyota právě letos na jaře revitalizovala vzhled svého modelu Yaris, který se prodává od roku 1999. V loňském roce byla výroba tohoto automobilu zvýšena na 184 000 kusů, což znamená, že každou minutu vyjede z bran francouzské továrny jeden Yaris. Zatímco Citroe¨n C3 je pouze v pětidveřovém provedení a Micra s Fiestou jsou nabízeny i v třídveřové verzi, Yaris je k mání i jako velkoprostorový model Verso. Vzhled Yarisu je do značné míry originální.

Letos dostaly jeho světlomety výraznější tvarování a čiré překrytí, přičemž modifikován byl i nárazník. Automobil nyní působí svěžejším dojmem než v minulosti. Zádi dominuje výrazně oříznuté zadní sklo a nově tvarované svítilny, dokonale kopírující linie karoserie. Pro model Yaris je charakteristická i výrazná boční klínovitá linie.

Za volantem

S Yarisem, Fiestou a C3 jsem již jezdil a dokázal si tedy již před tímto testem udělat představu o jejich rozdílech, přednostech a naopak záporech. Nejvíce jsem proto byl zvědavý na Nissan Micra, s nímž jsem před tímto testem nenajel ani metr. Jakmile ji tedy kolegové přivezli před redakci, klíčky a doklady byly v mých kapsách a já se řítil za volant tohoto auta.

Nejdříve krátká prohlídka: zadní lavici jde posouvat o 20 cm a aktuálně měnit velikost interiéru a zavazadlového prostoru. Žádná novinka, ale stále nepříliš častá vlastnost, kterou má z testovaných vozů jen Toyota Yaris. Zadní sedadla mají překvapivě velkou délku sedáků a jsou ze všech nejpohodlnější. Škoda, že se nepodařilo najít více prostoru pro hlavu. Za volantem se člověk okamžitě cítí jako doma.

Všechno je jednoduché, přátelské a milé (tato dvě adjektiva používám při hodnocení Micry nějak často...). V interiéru jsou nové materiály příjemné na pohled, avšak na omak by mohly být příjemnější. Obsluha všech funkcí je velmi intuitivní. Potěšil mě i lesklý plast použitý na ovládacích prvcích topení.

Nelením a startuji. K testu jsme bohužel dostali verzi se čtyřstupňovým automatem (původní bezestupňové převodovky CVT již v Micře nebudou a Nissan je má připravené pro své motory nad dva litry).

O motor a převodovku však příliš nejde – to jsou věci, které záleží na vkusu konkrétního zákazníka. Mnohem důležitější je podvozek. Proplétám se městěm a jsem doslova nadšen. Auto je strašlivě mrštné a hbité, máte dokonalou představu o jeho rozměrech. Je překvapivé, s jakou jistotou zvládá Micra jízdu po dálnici. Nijak se neklepe a její směrová stabilita je bezproblémová. Přicházejí však zatáčky a mě běží hlavou myšlenky na Renault Mégane II. Ptáte se proč? To bylo totiž auto, které mě v tomto směru za poslední čas překvapilo asi nejvíce charakterem svých jízdních vlastností. Micra je navíc prvním modelem na podlahové plošině, kterou bude sdílet i budoucí Renault Clio...

Musím říci, že mé představy se naplnily. Micra se v zatáčkách chová zcela jistě a nezáludně, můžete si s ní v klidu dovolit i hodně rychlou jízdu. U malých aut s relativně krátkým rozvorem bývá problém při velmi rychlých průjezdech táhlých zatáček. Zatímco Toyota Yaris a Citroën C3 v těchto režimech ztrácely půdu pod nohama, Micra spolu s Fiestou se s nimi dokázaly vypořádat se ctí.

Dostáváme se k Fiestě. Ta je v otázkách samotných jízdních vlastností zřejmě nejlepší. Jistota, s jakou se řídí, je opravdu mimořádná a myslím, že překonává i některá auta s delším rozvorem o kategorii výše. S Fiestou si v zatáčkách můžete pohrávat a automobil je stále bezpečně pod kontrolou. Zdálo se mi však, že Fiesta, ač má o něco lepší jízdní vlastnosti na klikatých venkovských silnicích, je ve městě o stejnou trošku méně ovladatelná než Micra.

Teď nemyslím při nějakých krkolomných manévrech, ale spíše mi šlo o celkovou lehkost a jednoduchost ovládání a řízení. Fiesta v tomto směru, stejně tak jako strohým interiérem, působí jako mnohem „dospělejší“ automobil. Její nevýhodou ve srovnání s Microu je nabízený komfort, Fiesta je ze všech čtyř srovnávaných aut nejtvrdší. Vzadu však nabízí nejvíce prostoru ve všech směrech.

Je tedy pravým opakem Citroënu C3, jehož prostor na zadních sedadlech je nejmenší. Zaměření Citroënu C3 je především komfortní. Francouz má nejměkčí odpružení a nerovnosti silnic proto filtruje nejúčinněji. Právě to je však příčinou nejméně jistých jízdních vlastností. Když se však ztotožníte s tím, že C3 je stvořen pro běžnou poklidnou jízdu, která vás má co nejvíce filtrovat od okolních vlivů, Citroën se stane vaším favoritem. Jakmile do něj usednete, měkká sedadla vás dokonale pohltí a vy máte pocit, že do nich jakoby zapadnete. Komfortnímu ražení modelu C3 odpovídá i nejtišší pohonná jednotka, která však z hlediska své konstrukce a výkonů již nepatří k nejmodernějším. Pakliže hledáme nějakou slabinu modelu C3, potom jí je poměrně vysoká nakládací hrana zavazadlového prostoru, kterou se snaží eliminovat jeho složitelná dvojitá podlaha.

Toyota Yaris nabízí v interiéru vlastní styl a originalitu. Samozřejmě nejvýznačnějším prvkem vnitřního prostoru modelu Yaris jsou uprostřed přístrojové desky umístěné přístroje, které však nemají tradiční podobu. Jsou totiž jakoby promítány do vzdálenosti přibližně 50 cm, řidič tedy na ně teoreticky nemusí tolik přeostřovat jako v běžném autě. Toto řešení se mi však nezdá úplně ideální, protože při své výšce 180 cm nevidím na pravou část (palivoměr) údajů.

Navíc všechny běžné kontrolky jsou tradiční a jsou umístěné po krajích „kapličky“ přístrojů. Jakmile se tedy některá z nich rozsvítí, vaše oči na ni stejně přeostří. Při pobytu uvnitř Yarisu je zřejmá snaha Toyoty o mimořádnou kvalitu. Zejména potom slícování jednotlivých dílů je na vysoké úrovni. Již zmiňovaná posuvná zadní lavice však nenabízí takový komfort jako například Nissan Micra. Sedáky jsou totiž příliš krátké a nepohodlné. Yaris je tedy především automobilem pro dva. Modernizace tohoto modelu zachovala vyspělé zážehové motory a motor vznětový a přinesla novou mechanickou převodovku s automatizovaným ovládáním. Při jízdě je zřejmé, že Yaris není žádným závodníkem. Je jistější než Citroën C3, avšak komfortem se mu rovnat nemůže. V obou těchto disciplínách navíc ztrácí na Micru i Fiestu.

Různé charaktery, ale i ceny

Je zajímavé, jak se na první pohled nejvyšší cena Micry promění, když její konkurenty vybavíte na její úroveň. Potom právě tento Japonec je tím nejlevnějším. Navíc je třeba říci, že právě tato verze 1,4 Tecna je tou nejdražší a zároveň nejvybavenější z celé nabídky. Pětidveřovou Micru s litrovým motorem totiž koupíte již za 292 000 Kč, přičemž v její výbavě je dvojice airbagů, ABS, elektricky ovládaná přední okna nebo dálkově ovládané centrální zamykání. Citroën C3 je se svými cenami posazen o něco výše, podobně jako Fiesta, jejíž nevýhodou je nízká úroveň základní výbavy.

Základní pětidveřové modely Citroënu a Fordu jsou za 299 900 Kč. Základní pětidveřový Yaris s litrovým motorem přijde na 294 900 Kč, což je srovnatelná cena s konkurencí. Z celkového pohledu je však zřejmé, že konstrukčně nejstarší Yaris již nenabízí nejmodernější prvky výbavy ani za příplatek. Jeho cena se tak v tomto porovnání zdá jako relativně vyšší.

Zbývá mi nyní posledních několik řádek na konečné hodnocení. Když jsem se s těmito automobily svezl, rozdělil jsem je do dvou skupin: Citroën a Toyota proti Fordu a Nissanu. Jelikož já osobně kladu na jízdní vlastnosti značný důraz (nemusíte jezdit zrovna rychle, abyste se dostali do situace, kdy budete nuceni udělat rychlý vyhýbací manévr...), v dalším výběru zůstává Fiesta a Micra. Mezi Toyotou Yaris a Citroënem C3 bych zvolil francouzský automobil, který má veškerou nejmodernější výbavu včetně bočních a hlavových airbagů, dešťového senzoru, brzdového asistentu a dalších položek.

Rozhodování mezi Fiestou a Microu však již není tak jednoduché. S Fiestou se skvěle jezdí, je prostornější a kdybych volil jediné auto do rodiny, potom by asi vyhrála. Když však mám určit vítěze tohoto srovnávacího testu z celkového pohledu, potom hlasuji přeci jen pro Micru. Je ovladatelnější a zároveň pohodlnější. Její důležitou předností je navíc také praktičnost a příjemný pocit z ovládání. Opomínat by se neměla ani příznivá cena a bohatá výbava, obsahující nejmodernější položky, které jsou v současnosti v tomto segmentu dostupné.

Patří k nim například i takzvaný inteligentní klíč, umožňující samočinné odemykání a startování.

Citroën C3 1,4i

plus: výrazný vzhled, značný komfort jízdy, nízká hlučnost motoru, výbava

minus: méně prostoru vzadu, jízdní vlastnosti

Ford Fiesta 1,4 16V

plus: vnitřní prostor, skvělé jízdní vlastnosti, „dospělý“ charakter

minus: průměrný motor, chudší základní výbava

Nissan Micra 1,4 16V

plus: výrazný vzhled, komfort a jízdní vlastnosti, ovladatelnost, cena/výbava, praktičnost

minus: některé plasty v interiéru, prostor pro hlavu vzadu

Toyota Yaris 1,3 16V

plus: úsporné motory, kvalita zpracování, moderní pojetí

minus: prostor vzadu, přístroje, relativně cena

text: Petr Hanke

foto: Jan Dvořáček

zdroj: Auto rating 5/2003