Náš test
Dacia Sandero 1.4/1.6 - Dobrá investice
Otakar Gregora 30.01.2009 10:45
Novinku Dacia, pětidveřový hatchback Sandero, který se počátkem letošního září začal prodávat i na českém trhu, jsme podrobně představili v AR 8/’08. Oba zatím dostupné typy, lišící se hlavně motory, jsme podrobili krátkodobému testu, jehož výsledky doplňujeme dalšími podrobnostmi i subjektivními poznatky ze zkušebních jízd.
Sandero je nejnovější výsledek projektu X90, jímž Renault definoval pro svou rumunskou odnož program vývoje a výroby nízkonákladových a v důsledku toho cenově dostupných vozů. Po Loganu a jeho verzích přichází s vozem lišícím se na první pohled designem karoserie, ale ze shora zmíněných důvodů dědícím upravenou podlahovou skupinu B0 se 70 % shodných dílů. Zájemce o kompaktní rodinný automobil, dávající přednost dvouprostorovému hatchbacku před tříprostorovým sedanem, jistě zaujme novinka přitažlivým designem zaoblené karoserie. Zklamáni nebudou ani po nasednutí na sedadla, snadno dostupná dveřmi otevírajícími se o téměř 70º, ani po zvednutí výklopné zadní stěny, jejíž dolní okraj ve výši 1870 mm nad zemí neohrožuje jejich hlavy při manipulaci se zavazadly.
Ačkoli je Sandero o 227 mm kratší než Logan a má i o 42 mm kratší rozvor náprav, nijak za ním nezaostává velikostí interiéru a nabízeným komfortem. O dobrém využití obestavěného prostoru svědčí vnitřní rozměry, v prostoru předních sedadel je interiér široký ve výši loktů/ramen 1410/1390 mm a strop je nad svisle seřiditelným sedákem řidiče 970 až 1000 mm vysoko, obdobné rozměry vzadu jsou 1400/1385 mm, resp. 920 mm. Jsou‑li přední sedadla posunuta zcela vzad, je mezi jejich opěradly a zadními sedáky mezera jen 110 mm, ta se však po jejich nastavení do střední polohy zvětší na uspokojivých 190 mm. Zavazadlový prostor je v rovině podlahy dlouhý 815 mm, široký 1010 mm a pod výklopným odnímatelným krytem vysoký 480 mm. Po sklopení dělených opěradel na sedák se ložná délka zvětší na nejméně 1460 mm, prodloužená ložná plocha však není rovná a opěradla v ní tvoří schod (lze však sklopit i sedák, čímž se sice ložná délka o něco zkrátí, ale sklopená opěradla mají menší sklon).
Snaha o co nejpříznivější výslednou cenu vozu se samozřejmě dotkla i výbavy, nicméně ji nelze označit za chudou, neboť nepostrádá nic ze standardu vozů této třídy. Sandero se nabízí ve třech úrovních výbavy Access, Ambiance a Lauréate. Základní Access má standardně např. jen imobilizér, airbag řidiče, tříbodové pásy na všech sedadlech, otáčkoměr, manuálně seřiditelná zpětná zrcátka a ABS, řízení však bez posilovače, neseřiditelný volant a nedělené zadní sedadlo. Testované vozy měly nejlepší výbavu Lauréate, k níž patří mj. dálkově ovládané centrální zamykání, dva čelní airbagy, palubní počítač, elektrické ovládání skel předních dveří i vyhřívaných zpětných zrcátek, výškově seřiditelný volant, posilovač řízení, výškově seřiditelné sedadlo řidiče s bederní opěrkou či dělené opěradlo zadního sedadla, a z nabídky mimořádné výbavy za příplatky metalický lak, manuální klimatizaci a audiosoustavu s přehrávačem CD. Úroveň dílenského zpracování je vcelku dobrá, bez zjevných nedostatků, kvalita použitých materiálů odpovídá cenové kategorii vozu.
Podlahová plošina a větší část podvozkových skupin pochází z Loganu (viz test v AR 7/’07), a proto byla jen nutnými úpravami přizpůsobena novému použití. Z nich jmenujme alespoň části odpružení, geometrii přední nápravy, novou generaci ABS Bosch 8.1, či poprvé u vozu této značky doplnění brzdové soustavy asistentem. Zmínku si ovšem zaslouží další opatření, zvyšující bezpečnost vozu i jeho životnost, jako jsou konstrukce výztuh karoserie, rozsáhlejší použití kvalitnějších materiálů, např. oceli s vysokou mezí pružnosti, a účinnější ochrana proti korozi. Na českém trhu se zatím nabízejí jen dva zážehové motory, známé z portfolia mateřské značky Renault, shodné základní konstrukce a lišící se jen objemem a odpovídajícími výkonovými parametry. Pro oba jsou použity shodné převodovky se stejnými převody jednotlivých stupňů i stálých převodů. Podrobné údaje jsou v připojeném přehledu.
Oba vozy jsme zkoušeli v takřka stejných provozních i klimatických podmínkách, a tak zejména výsledky obvyklých měření jsou dobře srovnatelné. I když rozdíly dynamických vlastností a spotřeby paliva odpovídají výkonům motorů, subjektivně se zdá být menší motor výhodnější volbou, neboť nepatrně horší temperament, nicméně zcela uspokojivý, bohatě vyvažuje hospodárnější provoz a nižší pořizovací cena. Oba typy mají stejné jízdní vlastnosti, vyznačující se lehkou nedotáčivostí, poměrně malým bočním nakláněním, dobrou směrovou stabilitou a nevelkou citlivostí na boční vítr.
Řízení je přesné, jeho posilovač zaručuje malé ovládací síly při současně dobrém kontaktu s vozovkou, účinnost neslábnoucí brzdové soustavy odpovídá hmotnosti vozu i jeho dynamičnosti. Charakteristika odpružení vyhovuje dobrým kompromisem požadavkům na jízdní vlastnosti, ovladatelnost i komfort. Hodnocením celkového dojmu z jízdy v různých podmínkách (díky světlé výšce i na polních či lesních cestách s menšími nerovnostmi) nezaostává Sandero ničím za konkurenčními vozy čtyřmetrové třídy, a některé překonává prostorností interiéru a s ní souvisejícím jízdním komfortem. Nechybí mu nic z požadovaných vlastností plnohodnotného malého rodinného automobilu, k nimž nabízí jako bonus takřka bezkonkurenční cenu. Trochu spartánský základní typ Access (výhradně s motorem 1.4) je totiž již za 179 900 Kč, vrcholný Lauréate 1.4 stojí 229 900 Kč, ale s motorem 1.6 jen o deset tisíc více.
Zdroj: Automobil 12/08
Autor: Otakar Gregora
MOTOR | kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec, uložený napříč před přední nápravou; blok motoru litinový, hlava válců z hliníkové slitiny; OHC 2V, vačkový hřídel poháněný ozubeným řemenem, ventily, po dvou v každém válci, ovládané vahadly; vstřikování paliva řízené elektronicky společně s bezdotykovým zapalováním; trojčinný katalyzátor výfuku se sondou lambda; chlazení s elektrickým větrákem; alternátor 14 V – 90 A, akumulátor 12 V – 60 A.h; a) 1.4: 1390 cm3 (ø 79,5 x 70,0 mm), 9,5:1; 55 kW (75 k)/5500 min‑1, 112 N.m/3000 min‑1; b) 1.6: 1598 cm3 (ø 79,5 x 80,5 mm), 9,5:1; 64 kW (87 k)/5500 min‑1, 128 N.m/3000 min‑1. |
PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ | jednokotoučová suchá spojka; plně synchronizovaná pětistupňová převodovka (3,727 – 2,048 – 1,393 – 1,029 – 0,795 – Z 3,550); stálý převod 4,215; pohon předních kol. |
PODVOZEK | bezrámová konstrukce; přední náprava s trojúhelníkovými dolními příčnými rameny a vzpěrami McPherson, zadní náprava kliková s vlečenými rameny spojenými zkrutnou příčkou; pérování vinutými pružinami s teleskopickými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; provozní brzdy kapalinové s hydraulickým posilovačem, ABS Bosch 8.1 a brzdovým asistentem, přední kotoučové s vnitřním chlazením ø 259 mm, zadní bubnové ø 203 mm; parkovací brzda mechanická na zadní kola; hřebenové řízení s hydraulickým posilovačem, volant ø 385 mm, 3,2 otáčky mezi krajními rejdy; kola z hliníkové slitiny s ráfky 6,0 J x 15, pneumatiky Michelin Energy (a), Continental ContiEcoContact (b) 185/65 R 15. |
KAROSERIE | samonosná ocelová; čtyřdveřový pětimístný dvouprostorový sedan s výklopnou zadní stěnou a variabilním zavazadlovým prostorem (hatchback); cx = 0,36. |
ROZMĚRY A HMOTNOSTI | rozvor náprav 2588 mm, rozchod kol vpředu/vzadu 1480/1469 mm; d/š/v 4020/1746/1534 mm; světlá výška 155 mm; provozní/povolená celková hmotnost 1111/1536 kg; objem zavazadlového prostoru 320/1200 l; objem palivové nádrže 50 l. |
PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, v závorkách pro b) | největší rychlost 161 (174) km/h; zrychlení z 0 na 100 km/h za 13,0 (11,5) s, z 0 na 1000 m za 35,0/33,6 s; spotřeba paliva podle metodiky EU 9,6/5,4/7,0 (10,0/5,6/7,2) l/100 km; emise CO2 165 (170) g/km; vnější stopový průměr zatáčení 10,5 m. |
Další články o stejném modelu | Další články o stejné značce | Vstup do diskuze (0)