Představujeme
Renault Premium lander - Lehký stavař
Boris Dacko 23.03.2010 03:58
Test
Renault Trucks nabízí pro segment stavebnictví velmi zdařilý off-road kerax. Ne vždy je ale takto robustní vozidlo zapotřebí. Proto před třemi lety nabídku rozšířil o typ Premium Lander.
Jak již název napovídá, konstrukce do značné míry vychází ze známého modelu Renault Premium a vůz by měl posloužit především při zásobování a dopravě stavebního materiálu na stavbu a logicky i v lehčím terénu. Motory v modelovém roce 2009/2010 plní pochopitelně normu Euro 5 a navíc získaly i pár koní navíc. Dnešní nabídku motorizací tvoří řadový sedmilitrový šestiválec DXi7 ve výkonech 270, 310 a 340 k nebo 11litrový šestiválec DXi11, který je nabízen v provedeních 380, 430 a 460 k. Z modelové řady Premium Lander zaslouží určitě zmínku verze 8x4 Extra Light, která je určena pro domíchavače betonu, je totiž odlehčená o 250 kg. Naše poslední setkání s řadou Premium Lander proběhlo koncem roku, kdy jsme si u ústeckého dealera Autodíly Špindler zapůjčili na test novotou zářící a vonící valník s hydraulickou rukou na zádi. Navzdory zjevné novotě se však jednalo o modelový rok 2008, takže hnací agregát DXi11 disponoval ještě výkonem 410 k místo dnešních 430 k. S ohledem na instalaci hydraulické ruky byla valníková nástavba od Future Tech v převisu o něco kratší, umístění hydraulické ruky Palfinger PKK15500 pak napovídalo, že vůz by měl pracovat nikoliv jako sólo vozidla, ale v soupravě s přívěsem. Ostatně tomu odpovídala i použitá motorizace. Pokud jde o budku, ta byla prodloužená, typu Global. Suma sumárum vůz není zamýšlen na dlouhé trasy. Přesto ale dovoluje během dne solidní odpočinek, například při čekání na nakládku apod., kdy si řidič může udělat pohodlí alespoň sklopením opěradla svého sedadla. I takovýto odpočinek je dostačují, zvláště při srovnání s krátkou denní kabinou. Navíc místo za sedadly poskytuje velmi velkorysý prostor pro uložení pracovního oděvu nebo přenosné autochladničky.
Nastupování do vozidla nevyžaduje žádnou fyzickou námahu, podvozek je spíše silničního charakteru, a tak není potřebné překonávat nijak zvlášť velký výškový rozdíl. K tomu navíc poslouží dvojice schůdků. Pneumaticky odpružené sedadlo dovoluje široké možnosti nastavení, zbytek pak lze doladit ve dvou rovinách nastavitelným sloupkem volantu. Přístrojový panel je v podstatě identický s modely Premium a také Volvem FL/FE. Jeho tvary sice nejsou nijak zvláště moderní a použité materiály rozhodně nepůsobí nijak zvlášť luxusně, nicméně přístrojovka je vysoce funkční a praktická a nechybí jí ani velká dávka líbivosti. Ovladače jsou rozmístěny přehledně, logicky, a vše je v optimálním dosahu. Pokud jde o páčku motorové brzdy, ta je podobně jako u jmenovaných modelů umístěna vlevo nad masivnější páčkou ovládání směrových světel. Tvarově skvěle vyhovuje a rovněž její vzdálenost od volantu není velká. Kaplička s kontrolními ukazateli je rovněž přehledná, potěší i digitální zobrazení zařazeného stupně, naopak horší je její odstínění. Testovaný model byl opatřen klasickou, tedy přímo řazenou manuální 16stupňovou převodovkou s akustickou signalizací nutnosti přeřazení o stupeň výše. To se může hodit hlavně méně zkušeným řidičům, nebo těm, kteří jsou zvyklí na automat. Navzdory tomu, že vozidlo bylo zcela syrové a nezajeté, převodovka pracovala přesně a místo očekávaného tužšího chodu nás potěšila snadným a lehkým pohybem v kulise.
Testovací trasa není nijak zvlášť dlouhá, z Ústí nad Labem chceme na Děčín, poté na Nový Bor. Menší znalost okolí ale tento plán dost mění. Místo rovinaté trasy nás čeká silnice II/262 podél řeky Ploučnice, s řadou zatáček, stoupání a klesání a také užšímí průjezdnými profily kolem domů. Renault Lander se řídí velmi dobře, je jedním z těch, se kterými se zžijete během pár kilometrů. Radost řidiči dělá nízká hlučnost, příjemné pracoviště, dobrý výhled z vozidla a velmi snadné ovládání. Když už jsme u výhledu, nelze se nezmínit o prosklených pravých dveřích, které zlepšují manévrovatelnost. Nicméně ani zrcátka na tom nejsou špatně, jsou navržena velkoryse. Jedinou chybičkou, která vlastně ani nevyplývá z konstrukce, byla právě hydraulická ruka, která je schovaná za nástavbou, a řidič tak při couvání přece jen hůře odhaduje vzdálenost. Ovšem zde postačí svítící pozičky na ramínku, namontované na příčníku suplujícím nárazník.
Renault Lander byl velmi příjemným společníkem. Využili jsme možnosti svézt se s tímto vozidlem, avšak rychlost celé akce prakticky znemožnila jeho naložení. Test tedy proběhl na sucho, spotřebu 26 l/100 km tedy nelze považovat za nějak významný parametr.
Zdroj: Trucker 02/10
Autor: Boris Dacko
Další články o stejném modelu | Další články o stejné značce | Vstup do diskuze (0)