Agora není jen starověké tržiště

Athény byly osídleny již před 7000 lety, a dodnes můžemeobdivovat antické, byzantské i novodobé klasicistní pamětihodnosti. Za období turecké nadvlády se velkolepé Athény změnili na chátrající provinční městečko a teprve po osvobození, po roce 1832 začali Řekové chvatně, a nutno říci velmi chaoticky, obnovovat své hlavní město. Dnes i se svými předměstími zabírají Athény obrovskou plochu 520 km2 s téměř čtyřmi miliony obyvatel. Je to velmi rušné kosmopolitní město, kde se spojuje tradiční Řecko se svéráznými tržišti i tavernami, hektické moderní a nepřehledné město i maloasijská a evropská kultura.

Největší bolestí Athén je již tradičně dopravní situace a ve čtyřicetistupňových vedrech nejsou každodenní dopravní zácpy, kolapsy, věčné troubení a smog nic příjemného. Jelikož se Athény staly olympijským městem bylo nutno vybudovat desítky kilometrů nových silnic, dálnic i ostatních dopravních staveb, takže dopravní situace je ještě více obtížnější než kdykoliv dříve. Většinu přepravní kapacity v městské athénské dopravě mají na bedrech autobusy různých značek i různého stáří, jež nevalné životní prostředí ještě zhoršují.

Ke zlepšení životního prostředí v Athénách se pokusil přispět i holding Irisbus, do kterého patří i vysokomýtská Karosa. V závodě Irisbus, ve francouzském Annonay, se již řadu let vyrábějí městské nízkopodlažní autobusy poháněné jak dieselovým naftovým motorem, tak motorem na stlačený zemní plyn Agora, které jsou také dodávány athénskému městskému dopravnímu podniku OASA.

Společnost Irisbus totiž zvítězila v tendru na dodávku jak dieselových tak i autobusů s plynovým pohonem pro hlavní řecké město. V několika etapách dodá do Athén celkem 404 autobusů Agora, z toho 121 CNG. V Athénách již dnes jezdí 295 ekologicky šetrných autobusů a po ukončené dodávce (bude to 416 autobusů CNG) se Athény stanou po Pekingu a San Francisku třetím největším provozovatelem „zelených“ autobusů.

Irisbus s delfínem ve znaku vznikl v roce 1999 jako společný podnik francouzského Renaultu a italského Iveca. Cílem této kooperace bylo koordinovat nákupy strategických komponentů, průmyslovou politiku a vývoj autobusů. Vznikla tak společnost, která se stala druhým největším výrobcem autobusů v Evropě. Od roku 2003 je jediným vlastníkem Irisbusu společnost Iveco.

Autobus Agora, ještě pod jiným názvem, byl vyráběn nejprve v Renaultu a v České republice se objevil již v polovině roku 1998 pod označením Agora L a to v provedení kloubového Citybusu s motorem Renault Euro 2.

Jméno Agora je převzato z názvu pro centrum starověkých Athén, kde bylo tržiště, gymnazium, chrámy a možnost setkávání athénských občanů. Nyní je starověká Agora hojně navštěvovaná zahraničními turisty a občané athénští mohou v Agoře cestovat po řecké metropoli.

Měli jsme možnost navštívit Athény v době fotbalového Eura, takže hlavní řecká metropole žila ještě rušněji než obvykle. Spolu s dalšími českými novináři jsem mohl nahlédnout do centrály Irisbusu v Řecku i garáží městského dopravního podniku, kde mají autobusy na plyn svojí základnu. Ochotným průvodcem nám byl šéf athénského Irisbusu Michel Caraiannis.

Autobusové garáže na okraji Athén jsou velmi moderní a při krátké exkurzi jsme se mohli seznámit i s účinným elektronickým zabezpečovacím systémem proti úniku a případnému výbuchu plynu. Citlivé senzory zachytí únik plynu, zapne se akustický alarm, automaticky se otevřou všechna garážová vrata a spustí výkonné ventilátory pro odvětrání nebezpečné látky. Šéf garáží nám tuto operaci zkušebně předvedl v praxi.

Podle něho nemají autobusy větší problémy s poruchovostí, jsou spolehlivé a odolné, i když každodenní ujeté kilometry v athénských rozpálených ulicích kladou velké nároky na podvozky i motory autobusů Agora. Všechny autobusy mají instalovanou klimatizaci, která je ve středomořských klimatických podmínkách naprostou nutností.

V ČR je Agora na plynový pohon nabízena Karosou pod názvem City Bus CNG a mnohá česká města by podobnou protismogovou kúru jako Athény měla podstoupit také. Do českých a moravských měst Agora s plynovým pohonem zatím nenašla cestu, i když by to byl velký přínos pro zlepšení ekologie.

Technické údaje: City bus cng

MOTOR

Renault MGDR 06.20.45, vertikální napříč uložený, řadový, čtyřdobý šestiválec, přeplňovaný turbodmychadlem s mezichlazením nasávaného vzduchu o výkonu 195 kW/2100 min-1. Max. točivý moment 1050 Nm/1400 min-1. Zdvihový objem 9,84 litrů

ROZMĚRY A HMOTNOSTI

vnitřní světlá výška vpředu: 2333 mm

vnitřní světlá výška vzadu: 2108 mm

maximální sklon podlahy v zadní části: 8 %

nástupní výška u předních a středních dveří: 320 mm

nástupní výška u zadních dveří: 330 mm

výška schodu u zadních dveří: 220 mm

vnější obrysový průměr zatáčení: 22,6 m

pohotovostní hmotnost: 12 476 kg

celková maximální hmotnost na přední nápravu: 6500 kg

celková maximální hmotnost na zadní nápravu: 11 500 kg

Obsaditelnost vozu:

- počet míst pro sedící cestující je 26 + místo pro řidiče a pro stojící cestující 59

- cestující mohou do vozu vstupovat třemi prostornými dvoukřídlými dveřmi, které se otevírají dovnitř vozu a jsou elektropneumaticky ovládané z místa řidiče

- ovladače dveří jsou řízeny programovatelným mikroprocesorem, který má toto standardní nastavení, prostřední a zadní dveře se otevírají současně, dveře u řidiče současně nebo jedno křídlo dveří zvlášť

- blokování rozjezdu vozu při otevřených dveřích

- v nástupním prostoru proti středním dveřím je plošina určená zvláště propřepravu kočárků či vozíků handicapovaných osob

Karoserie

- karoserie je polosamonosné konstrukce, sešroubovaná ze šesti předem konečně povrchově upravených panelů

- celý skelet (karoserie i podvozek) je ošetřen proti korozi ponořením do kataforetické lázně

text: Jiří Štěpánek, athény

zdroj: Doprava a silnice 8/2004