Motorsport
HAAS F1 TEAM 2016 – 2017 – Úspěšný nástup
Tom Hyan 04.05.2017 06:56
Dnes už není obvyklé, aby nový tým formule 1 bodoval hned v prvním závodě. Právě to se však podařilo sestavě Američana Gene Haase...
V loňském roce rozšířil startovní pole nový Haas F1 Team, po třiceti letech první americký tým formule 1, který vstoupil do světa Grand Prix. Stalo se tak tři desetiletí poté, co jiný tým Haas naopak z formule 1 odešel. Ten první inicioval Carl Haas, americký importér britských závodních vozů Lola, ten dnešní pak průmyslník Gene Haas, největší výrobce obráběcích CNC strojů v Severní Americe... Američané měli vždy své velké automobilové závody (NASCAR stock cars, dragstery a 500 mil Indianapolis), a tak o formuli 1 neprojevovali velký zájem. Samozřejmě vždy existovaly výjimky, a to i s vlastními konstrukcemi! Nejprve k nim patřil výstřední Lance Reventlow, jehož sportovní vozy Scarab sbíraly za mořem úspěchy, a tak se rozhodl pro formuli 1. Nastoupil do poslední sezony dvouapůllitrové F1 v roce 1960, Scaraby však byly pomalé a poruchové, často se nekvalifikovaly.
Lépe si vedl známý Dan Gurney, jezdec mnoha slovutných týmů, jenž si pro třílitrovou F1 od roku 1966 stavěl vlastní monoposty Eagle-Weslake, a právě před padesáti lety se mu povedl husarský kousek. Na Eagle vyhrál superrychlou Velkou cenu Belgie 1967, když nejrychlejší kolo závodu zajel průměrem 239,547 km/h a jeho dvanáctiválec Weslake pokořil tehdejší světovou špičku. Druhý byl Jackie Stewart (BRM), třetí Chris Amon (Ferrari) a čtvrtý Jochen Rindt (Cooper-Maserati). Bylo to ovšem první a poslední vítězství Eagle-Weslake... Z amerických týmů zaslouží zmínku ještě Parnelli (Mario Andretti nejlépe čtvrtý ve Švédsku 1975), Penske (John Watson vyhrál v Rakousku 1976) a UOP Shadow (body za šesté místo při debutu 1973). Haasův jmenovec Carl měl úspěšný tým Indy Cars a koncem sezony 1985 navíc nasadil monopost THL1 (Team Haas Lola) do Grand Prix (jezdec Alan Jones, motor Hart 1.5 I4 Turbo). Pro sezonu 1986 rozšířil na dva stroje (ex-mistra světa Jonese doplnil Patrick Tambay) a do nového monopostu THL2 získal tovární šestiválce Ford-Cosworth 1.5 V6 Turbo typu GBA. Situaci komplikovala skutečnost, že vozy nesly značku Lola, ale postavila je firma FORCE (Formula One Race Car Engineering) u Londýna, nasazoval Team Haas (USA) Ltd a sponzorovala potravinářská společnost Beatrice, takže vystupovaly pod všemi, či pouze některými z těchto jmen.
Změna managementu Beatrice Group zastavila štědrý sponzoring, Ford pro 1987 dal motory Benettonu a Haas tým po první plné sezoně zrušil (úspěšně pokračoval v Indy Cars). Nejlepším výsledkem z devatenácti startů bylo čtvrté (Jones) a páté místo (Tambay) na Velké ceně Rakouska 1986. Gene Haas vstoupil do mistrovství světa 2016 s cílem bodovat v závodech Grand Prix. Jeho příprava trvala dva roky, první oficiální testy novinky Haas VF-16 s motorem Ferrari 059/5 Turbo Hybrid loni v Barceloně přinesly povzbudivé výsledky, korunované šestým místem Romaina Grosjeana při debutu v australském Melbourne (a prvními osmi body). Svůj tým Gene Haas založil už na jaře 2014 se sídlem v americkém Kannapolisu (Severní Karolína), kde je rovněž hlavní stan sestavy Stewart-Haas Racing pro závody NASCAR, která pro letošní sezonu přešla z Chevroletů na Fordy. Největším sponzorem je Haasova společnost Haas Automation, výrobce obráběcích strojů. Přestože se spekulovalo o americkém závodníkovi, nakonec Gene Haas zvolil zkušeného Romaina Grosjeana (30), Francouze narozeného v Ženevě, jenž před tím působil u Renaultu, resp. u znovuzrozeného Lotusu (ex-Benetton). Grosjean dříve dvakrát dosáhl na druhé místo (Lotus/Renault), loni na první konstrukci Haas VF-16 bojoval jako lev a měl zejména úspěšný vstup do sezony.
Po šestém místě v Austrálii byl pátý v Bahrajnu, osmý v ruské Soči, sedmý v Rakousku a desátý ve Velké ceně USA v Texasu, celkem nasbíral 29 bodů a skončil na třináctém místě, což pro jezdce nového týmu vůbec nebylo špatné. Gene Haas ocenil jeho schopnosti a pro novou sezonu 2017 je Grosjean opět jedničkou týmu. Hůře dopadl Mexičan Esteban Gutiérrez (25), rodák z mexického Monterrey, předloni testovací jezdec Ferrari F1 a dříve člen týmu Sauber F1 (ve dvou sezonách nejlépe sedmý v Japonsku 2013). Gutiérrezovi se nepodařilo vyjet ani bod, přestože pětkrát skončil těsně pod bodovaným pořadím na jedenáctém místě (ve Španělsku, Monaku, Rakousku, Německu a Singapuru). Gene Haas nebyl spokojen, Gutiérreze propustil, čímž se zřejmě jeho kariéra jezdce F1 uzavřela. Možná poslední šanci naopak dostal Kevin Magnussen (25) z Dánska, závodník F1 druhé generace (otec Jan nadále startuje v závodech sportovních vozů), který ve třech sezonách vystřídal tři týmy.
Druhý den oficiálních testů v Barceloně překvapil čtvrtým časem na novince Haas VF-17 s motorem Ferrari 062 Turbo Hybrid... Sestavu pro sezonu 2017 tedy tvoří Romain Grosjean a Kevin Magnussen, vedoucím týmu zůstává Günther Steiner (Ital z Merana!), jenž se může pochlubit více než třicetiletou praxí z vrcholného motorsportu včetně rally, formule 1 (Jaguar/Red Bull) a amerického seriálu NASCAR. Letošní monopost Haas VF-17 se představil před oficiálními testy v Barceloně koncem února, přepracovaná příď je výsledkem nových předpisů FIA. Spolupráce s Ferrari pokračuje, z Maranella je poháněcí hybridní soustava s novým přeplňovaným šestiválcem typu 062, osmistupňová převodovka s automatizovaným postupným řazením páčkami pod volantem, samosvorný diferenciál s kapalinovým ovládáním, řízení, volant i přístroje v kokpitu.
Kompozitový trup monopostu vznikl ve spolupráci s italským specialistou Dallara Automobili ve Varanu u Parmy, tlumiče pro nezávislé zavěšení kol systému pushrod (vzpěry) dodává ZF Sachs, litá kola O.Z. Racing a pneumatiky samozřejmě Pirelli (nyní nové rozměry 305/670 – 13 vpředu a 405/670 – 13 vzadu). Haas F1 Team uvádí hmotnost monopostu typu VF-17 hodnotou 728 kg včetně jezdce. Gene Haas by rád letos sbírku bodů rozšířil a výhledově zaútočil na pozici nejlepšího z amerických týmů ve formuli 1. Zatím totiž vítězství Grand Prix F1 získaly pouze Eagle-Weslake (Belgie 1967), Penske-Ford (Rakousko 1976) a Shadow-Ford (Rakousko 1977).
Převzato z časopisu