Motorsport
Formula E – 10 Sezón strmě vzhůru
Petr Horák 16.10.2024 06:23
Foto: Formula E
10 Sezón strmě vzhůru. Závody elektrických formulí uprostřed prázdnin uzavřely svou desátou sezónu. Od série, která na začátku více než cokoli jiného vzbuzovala posměšný úšklebek, ušla dlouhý kus cesty až k oficiálnímu mistrovství světa a formátu, kdy se nemusí bát závodit ani na klasických velkých okruzích.
Když FIA a její tehdejší prezident Jean Todt přišli s myšlenkou Formula E, byla F1 zrovna na prahu přechodu od lehké hybridizace se systémem KERS k mnohem významnější regeneraci energie, jež by jinak zůstala zmařena. Přesto FIA cítila, že je tu prostor i pro závodění monoposty poháněnými výhradně elektřinou, které měly ukázat cestu v nastupujícím trendu elektromobility.
Foto: Formula E
Začátky byly z pohledu fanouška motorsportu spíše rozpačité. Závodilo se s jednotnými monoposty, jež navrhla Dallara a postavil Spark. Akumulátory dodala společnost Williams Advanced Engineering a elektromotor byl převzat z hybridního hypersportu McLaren P1. Startovní listina se sice hemžila zajímavými jmény bývalých pilotů F1, jako například Bruno Senna, Sebastien Buemi, Jarno Trulli, Vitantonio Liuzzi, Nick Heidfeld, Scott Speed či Nelson Piquet jr., a jedenáct závodů první sezóny přineslo celkem sedm různých vítězů, ale monoposty disponovaly nikterak oslnivým výkonem 190 kW (258 k; později 200 kW/272 k), maximální rychlost činila skromných 225 km/h, relativně úzké jednotné pneumatiky se vzorkem používané na suchou i mokrou trať rovněž nevypadaly zrovna závodně a co bylo zřejmě nejhorší, kapacita akumulátoru byla tak malá, že bylo nutné uprostřed závodu monopost vyměnit za nabitý.
Pro automobilky to začalo být zajímavější od druhé sezóny, kdy bylo možné homologovat vlastní pohonnou jednotku, invertor, převodovku a systém chlazení, a ve třetí sezóně (2016–2017) už ve startovní listině bylo hned devět výrobců pohonných jednotek! Kalendář tvořily závody v drtivé většině konané na dočasně postavených městských okruzích, což mělo podtrhnout jednu ze základních myšlenek série – přinést motorsport lidem až k prahu jejich domu, bez enormního hluku a lokálních emisí výfukových plynů. Agregáty vyrábějící elektrickou energii pro nabíjení monopostů spalovaly glycerin, vedlejší produkt výroby bio nafty.
Foto: Formula E
Důležitým milníkem byla sezóna 2018–2019, kdy byl uveden nový monopost Gen2. Maximální výkon vzrostl na 250 kW (340 k), maximální rychlost byla posunuta na 280 km/h a především akumulátor s kapacitou 54 kWh vystačil na ujetí celé délky závodu. Od deváté sezóny (2022–2023) je ve Formula E používán monopost třetí generace. V závodě mají jezdci k dispozici výkon 300 kW (408 k; v kvalifikaci 350 kW/476 k), monopost je při brzdění schopen rekuperovat výkonem 600 kW (250 kW vpředu, 350 kW vzadu) a více než 40 % energie na ujetí celého závodu je získáno právě rekuperací v průběhu samotného závodu. Monopost dosahuje rychlosti přes 320 km/h a co je zajímavé, jeho hmotnost činí 760 kg, což je méně než u současného monopostu F1…
Do své jedenácté sezóny vstoupí Formula E s vylepšeným monopostem Gen3 Evo přinášejícím další výrazný posun v používané technice. Nejvýznamnější změnou je možnost použití pohonu všech kol během kvalifikace, na startu závodu a při aktivaci režimu Attack Mode během závodu. Dalším vylepšením jsou nové jednotné pneumatiky Hankook, které nabídnou o 5 až 10 % lepší přilnavost a budou z více než jedné třetiny vyrobeny z recyklovaných materiálů. Elektromotor monopostů Gen3 Evo bude dosahovat výkonu 346 kW (470 k), což jim umožní dosahovat maximální rychlosti přes 320 km/h. Mírně upravena bude i aerodynamika, ačkoli Formula E na ni nespoléhá tak výrazně jako F1. Akceleraci 0–100 km/h zvládne Gen3 Evo o 30 % rychleji než aktuální monoposty F1 – k dosažení 100 km/h bude potřebovat pouze 1,82 sekundy!
Program celé e-Prix (tak se podnikům Formula E říká) je takřka celý soustředěn do jediného dne. V pátek odpoledne se jede krátký „shakedown“ a v sobotu pak celý zbytek programu – dva volné tréninky v délce 30 minut (v případě, že se druhá e-Prix jede následující den, druhý den je volný trénink pouze jeden), kvalifikace a závod. Do první části kvalifikace jsou jezdci rozděleni do dvou skupin podle aktuálního průběžného pořadí v šampionátu – v jedné jsou ti na lichých pozicích, ve druhé ti na sudých. Pak následují vyřazovací souboje, čtyři nejrychlejší z každého se v jediném kole utkají podle klíče první se čtvrtým a druhý se třetím, rychlejší postoupí dále, a nakonec se mezi sebou utkají vítězové rozstřelů v jednotlivých skupinách.
Foto: Formula E
V závodech Formula E se v průběhu let objevovaly nejrůznější prvky, které měly vnést do zápolení více dramatičnosti a nevyzpytatelnosti. Prvních osm sezón byl používán Fanboost – fanoušci mohli hlasovat pro svého oblíbeného jezdce prostřednictvím oficiálních webových stránek nebo aplikace a potenciálně mu tak poskytnout výkon navíc, jejž pilot následně aktivoval stisknutím tlačítka. Hlasování začínalo tři dny před závodem a končilo po úvodních 15 minutách závodu. Pět jezdců, kteří získali nejvíce hlasů, obdrželo každý extra dávku výkonu, již mohli ve druhé polovině závodu použít po dobu pěti sekund. Fanboost byl zrušen od sezóny 2023.
Další závodění zatraktivňující prvek je Attack Mode, zavedený v páté sezóně Formula E. Díky Attack Modu jezdci obdrželi nejprve 25 kW (34 k), později 35 kW (48 k) a v současnosti 50 kW (68 kW) navíc. Attack Mode je aktivován průjezdem určenou oblastí okruhu mimo ideální stopu a dobu jeho trvání a počet dostupných „boostů“ určuje FIA až těsně před každým závodem, aby týmy neměly čas na hledání optimální strategie. Od loňské sezóny byl Attack Mode změněn. Místo neustále se měnícího počtu průjezdů aktivační zónou během závodu a také měnícího se času, po který byl Attack Mode aktivní, mají nyní jezdci k dispozici dohromady osm minut Attack Modu, aktivují jej dvěma průjezdy aktivační zónou. Jde o základní součást závodní strategie, rozhodnutí, kdy aktivovat, může znamenat rozdíl mezi propadákem a vítězstvím.
A připravován je ještě jeden strategický prvek – Attack Charge. Jezdci budou muset během závodu absolvovat povinnou třicetisekundovou zastávku v boxech na nabití akumulátoru. Zastávka v boxech zároveň odemkne dva boosty pro Attack Mode a současně poskytne jezdcům další 4 kWh energie, již budou moci využít po zbytek závodu.
Foto: Formula E
Navzdory ne právě přesvědčivým začátkům nyní Formula E dokazuje, že své místo na mapě motorsportu má. Za uplynulých deset sezón prošla relativně překotným vývojem (nakonec, podobně je tomu i mezi sériovými elektromobily) a jen potvrzuje, jak rychle mohou být nové technické prvky rozvíjeny. Sympatické je, že Formula E jen nehýří prohlášeními o tom, jak chce být ekologická a udržitelná a jak nechce šroubovat náklady do závratných výšin. Tady to vše opravdu funguje, a i proto už nyní se například Jaguar zavázal, že ve Formula E bude i s novými monoposty Gen4. Nakonec, technologie a software vyvinuté pro závodní účely jsou jednoduše a rychle přenositelné do sériových vozů. Formula E dává z mnoha pohledů smysl, ačkoli při prvním pomyšlení na závodění elektrickými monoposty byste to do ní neřekli.
Konečné pořadí 2024 – jezdci |
||
1. Pascal Wehrlein |
Porsche |
198 |
2. Mitch Evans |
Jaguar |
192 |
3. Nick Cassidy |
Jaguar |
176 |
4. Oliver Rowland |
Nissan |
156 |
5. Jean-Eric Vergne |
DS Penske |
139 |
6. Antonio Felix da Costa |
Porsche |
134 |
7. Jake Dennis |
Andretti |
122 |
8. Maximilian Günher |
Maserati |
73 |
9. Robin Frijns |
Envision |
66 |
10. Stoffel Vandoorne |
DS Penske |
61 |
Konečné pořadí 2024 – týmy |
|
1. Jaguar |
368 |
2. Porsche |
332 |
3. DS Penske |
200 |
4. Nissan |
182 |
5. Andretti |
169 |
Převzato z časopisu