Fia Formula e Championship 2019 – elektricky...

Zdá se, že je to cool & trendy, jenže to zavání ekologickou propagandou; jezdí snad elektrické formule rychleji? A teprve od páté sezony ujedou celý závod...

Pořadatelé se nikdy nechlubili tím, že jezdec během závodu elektrické formule FIA FE vystřídá dva vozy vzhledem k nedostatečné kapacitě akumulátorů, ale to je už minulostí. Vývoj přinesl monoposty druhé generace, které po čtyřech sezonách konečně vydrží jet po celý závod a jezdec tak v jeho polovině nemusí přesedat do jiného vozu! Taktně se o tom mlčelo, stejně jako se nepropaguje dobíjení akumulátorů z dieselových generátorů hned za stanovištěm týmu... 

Elektrická formule by mohla být dobrým motoristickým sportem, kdyby se občas neměnila na economy run, aby jezdec vůbec dojel do cíle, a kdyby přinášela trochu více vzruchu, jejž monoposty bez patřičného zvuku nedokáží vyvolat. Doba je však elektrická, a proto se pořadatelé těší značné podpoře těch, kteří se domnívají, že tím zachrání planetu. Zájem o motoristický sport obecně klesá, když ani ve formuli 1 není správné soupeření a jediný tým sahá po titulu ještě před koncem šampionátu. Ve formuli FIA Electric sice máme větší počet vítězů, ovšem závody se většinou nejezdí na slavných okruzích, ale zpravidla v centrech měst, aby tam měli sponzoři blíže. Přesto se jejich atraktivitu snaží zvýšit alespoň předpisy, které povolily větší možnosti pro konstruktéry, pokud se o tom dá v případě jednoduchého trakčního elektromotoru vůbec hovořit. 

Peníze v elektrické formuli však jsou a její zakladatel, španělský obchodník Alejandro Agag, může být spokojen. Navzdory prvotním pochybnostem zájem sponzorů neopadá, a právě byl dokončen pátý ročník šampionátu FIA FE, zároveň první bez přesedání jezdce uprostřed závodu. Agag -vyhlásil, že přece každý pionýrský čin je riskantní, a on osobně plánuje zánik spalovacích motorů do dvaceti, možná i třiceti let. Nálady ve společnosti mu k tomu pomáhají, přestože ho jen rozběh prvního ročníku stál 60 milionů liber na investicích. Podpora vlivných ale pokračuje a počet továrních týmů velkých automobilek se zvětšuje. Otázkou zůstává, kdy přijde cyklická krize, a přestanou se předvádět. 

Prvních pět ročníků vyhráli bývalí závodníci formule 1, kteří z nějakého důvodu svět Grand Prix opustili. Mezinárodní mistrovství FIA Formula E s elektrickými monoposty má za sebou pátou závodní sezonu, přičemž mistrovský titul dosud dobyli jen čtyři závodníci, když Francouz Jean-Eric Vergne (ex-Toro Rosso F1) jako první dominoval dvakrát za sebou! Zatímco ve čtvrté sezoně 2017/2018 konečně prolomil smůlu a pro tým TeCheetah dobyl první titul, v páté sezoně 2018/2019 znovu nedal nikomu šanci. Kromě rychlosti se naučil také taktice! Ve stejném týmu TeCheetah, ale nyní s podporou prémiové značky DS Automobiles, vyhrál tři závody včetně prestižního Monaka a druhý titul bral ještě před závěrem šampionátu na městském okruhu v Brooklynu (New York). 

Zajímavé je, že tři z pěti titulů shodou okolností vyhráli jezdci programu Red Bull Junior, kteří byli z formule 1 propuštěni, protože se sportovní šéf programu Dr. Helmut Marko prostě rozhodl, že nejsou perspektivní. Švýcar Sébastien Buemi odpověděl titulem ve druhém ročníku 2015/2016 a dvěma triumfy ve 24 h Le Mans s Toyotou, takže ho doktor Marko vzal na milost a znovu pasoval na testovacího jezdce Red Bullu ve formuli 1. Jean-Eric Vergne na tom je podobně, jeho sportovní kariéra byla ještě strmější, tituly postupně nasbíral ve formuli Renault Campus 2007, ve dvoulitrové francouzské F-Renault 2008 a v britské formuli 3 v roce 2010, ale s nekonkurenceschopným vozem Toro Rosso ve formuli 1 neuspěl. Už se zdálo, že nebude úspěšný ani v elektrické formuli FIA, než se zrodil čínský tým TeCheetah na základě japonského Teamu Aguri a Vergne dominoval v posledních dvou sezonách. Zbývajícími mistry jsou Brazilec Nelson Piquet Jr. (Team NextEV), syn trojnásobného mistra světa F1, který vyhrál první ročník 2014/2015, a jeho krajan Lucas Di Grassi, jeden z nejúspěšnějších závodníků ve formuli Electric, jenž dobyl titul 2016/2017 pro Audi Sport Abt Schäffer. Všichni závodníci mají speciální eLicenci FIA, musí projít školením v zájmu bezpečnosti stejně jako další aktivní účastníci šampionátu (ochrana před úrazem elektrickým proudem). Závody se jezdí vždy od konce jednoho roku do poloviny druhého, a to na atraktivních místech, k nimž patří Red Hook v Brooklynu, Monte-Carlo, berlínský Templehof, ulice švýcarského Bernu, přístav v Hongkongu (letos se tam jel jubilejní 50. závod FIA FE) a další. Ještě letos začne šestá sezona, druhá s vozy druhé generace (na první pohled je odlišuje ochranný oblouk Halo nad kokpitem). Zvýšil se výkon elektromotoru Gen2 na 250 kW v tréninku a 200 kW v závodě, kapacita akumulátorů vzrostla na dvojnásobek (vydrží celý závod), nové jsou lehčí pneumatiky Michelin s nižším valivým odporem. Přestože podvozky nadále dodává firma Spark, v rámci předpisů mohou mít týmy vlastní poháněcí soustavu včetně volitelné převodovky. Jezdec může využít Attack Mode se zvýšeným výkonem 225 kW (306 k), ale musí vjet do aktivační zóny, čímž získá na rychlosti pro pár kol. Pět závodníků, vybraných fanoušky, může mít přednost Fanboost (také +25 kW) po dobu pěti sekund (volba diváků na internetu, prostřednictvím Twitteru nebo v aplikaci Formula E). 

V poslední sezoně startovaly automobily s motory Audi e-tron FE05 (týmy Audi Sport Abt Schäffer a Envision Virgin Racing), Jaguar I-Type 3 (Panasonic Jaguar Racing), Venturi VFE05 (kromě Venturi FE Team také HWA Racelab), Penske EV-3 (GEOX Dragon), NIO Sport 004 (NIO FE Team), Nissan IM01 (Nissan e.dams vystřídal Renault e.dams), DS E-Tense FE19 (DS TeCheetah F-E Team), BMW iFE.18 (BMW i Andretti Motorsport) a Mahindra M5 Electric (Mahindra Racing). V nové sezoně 2019/2020, která začíná v listopadu dvojzávodem na okruhu Ad Diriyah v Saúdské Arábii, je doplní tovární automobily Porsche 99X Electric a Mercedes-Benz EQ Silver Arrow 01. Kalendář závodů ještě není definitivní, ale už se ví, že finále se vrátí do Londýna. 

FIA FORMULE E GEN. 2 (2019)

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA  
Vzadu podélně uložený elektromotor/generátor MGU-K individuální konstrukce jednotlivého týmu, výkon trénink/závod 250/200 kW (340/272 k), v závodě možnosti Fanboost a Attack Mode (oba +25 kW); shodné akumulátory McLaren Li-Ion s limitem odběru 54 kWh pro MGU-K; systém rekuperace elektrické energie; maximální rekuperace 250 kW (340 k).

PODVOZEK 
Samonosný trup Spark z uhlíkových kompozitů a hliníkové voštiny; titanový ochranný oblouk Halo; všechna kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech se vzpěrami pushrod, vpředu torzní tyče a vzadu vinuté pružiny; kapalinové tlumiče; kompozitové kotouče kapalinových dvouokruhových brzd Brembo, průměr kotoučů P/Z 278/263 mm; vzadu systém brake-by-wire; hřebenové řízení; pneumatiky Michelin Pilot Sport 18“ se vzorkem jako u silničních vozů.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI 
Vnější rozměry 5160 x 1770 x 1050 mm; rozvor náprav 3100 mm; rozchod kol 1553/1505 mm; světlá výška max. 75 mm; nejmenší hmotnost 900 kg včetně jezdce, z toho 385 kg akumulátory. 

PROVOZNÍ VLASTNOSTI 
Největší rychlost 280 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 2,8 s; doba jízdy 45 minut, tedy po celý závod (bez výměny vozů).

Převzato z časopisu

Fotogalerie