FIA F1 World Championship – Ženy ve formuli 1

Přestože se mnohé ženy ucházely o start v mistrovství světa, v historii jsou zapsány jen dvě, které se kvalifikovaly...

Prvenství drží nedávno zesnulá Maria Teresa de Filippis, dcera bohatého podnikatele z italského jihu, jehož společnost zásobovala elektrickou energií polovinu Campanie. Na trati se objevila vlastně ze vzdoru! Od malička si hrála ve skutečných automobilech, bohatý otec totiž žádný ze svých vozů a kočárů neprodal, protože usoudil, že prodávat věci není pěkné! Maria Teresa vzpomínala na to, jak sešlapovala pedály a posouvala páky, všechny automobily byly uschovány v Bílém paláci, jedné z rezidencí rodiny v Mariglianu, mezi Beneventem a Casertou u Neapole. Ráda jezdila na koni, ale když jí jeden ze tří starších bratrů řekl, že se stejně nenaučí řídit, vyvolal logickou reakci. Rozhodla se, že bude nejen řídit, ale také vítězit v závodech. Maminka ji podpořila slovy bambina mia vai piano e vinci, tedy něco jako dítě moje jeď pomalu, ale vyhraj... A tak se i stalo. Přihlásila se na závod Salerno – Cava dei Tirreni 1948 s Topolinem (Fiat 500) a zvítězila. Závody jezdila dvanáct let (cca 200 startů), po Fiatu přišly na řadu malé sportovní vozy Giaur, Urania a OSCA, soupeři jí říkali pilotino, byla maličká. Cestovala tisíce kilometrů za závody po Evropě, za volantem se střídala s Mussem a Behrou. Do italského závodníka Luigi Mussa, vítěze Velké ceny Argentiny 1956, se zamilovala, byl však ženatý a po třech letech se rozešli, ovšem naučil ji perfektně ovládat vůz. Koncem roku 1957 si za devět milionů lir koupila Maserati 250F, jeden z nejlepších automobilů formule 1. Nastoupila do Velké ceny Syrakus 1958, závodu F1 mimo MS. Luigi Musso jí ukázal stopu (jel před ní na Ferrari); Jean Behra poradil triky, jak na špičkový Maserati s motorem vpředu; Luigi ji také naučil starty (Nikdy jsem nespálila spojku, říká).

V prvním závodě formule 1 dojela pátá, vůz typu 250F nikdy předtím neřídila... Celkem absolvovala tři závody MS F1 1958 a přidala dva starty F1 mimo MS. Na Maserati 250F se jí nepodařilo projít kvalifikací v Monaku (stejně jako Bernie Ecclestonovi), ve Spa dojela desátá, ve francouzské Remeši jí odmítli přihlášku (Jedinou helmu, kterou může žena nosit, je ta u holiče, nechal se slyšet ředitel závodu), v Portugalsku havarovala a doma na Monze odpadla. Na slabším čtyřválci Behra-Porsche RSK F2 (motor vzadu) měla jet v Monaku 1959, ale opět se nekvalifikovala; ještě přidala jeden nemistrovský závod na Maserati 250F (odpadla) a tím její kariéra závodnice F1 skončila. Sezona 1958 byla tragická, Luigi Musso zahynul v červenci v Remeši, ale když zemřel také Jean Behra po nehodě na Avusu 1959, zanechala Maria Teresa de Filippis automobilových závodů. V roce 1960 se vdala a na okruzích se znovu objevila až po devatenácti letech, kdy vstoupila do klubu bývalých jezdců F1 (od 1997 viceprezidentka klubu); spoluzaložila Maserati Club (2004) a několikrát jsme ji potkali na Velké ceně San Marina v Imole. Zemřela 8. ledna 2016 v Lombardii ve věku 89 let (narodila se 11. listopadu 1926 v Neapoli). Druhou ženou ve formuli 1 byla Lella Lombardi, která po krátké kariéře ve formuli 5000 skutečně odstartovala do dvanácti závodů mistrovství světa třílitrové F1 (ze sedmnácti pokusů o kvalifikaci 1974 – 1976) a jako jediná bodovala šestým místem na Velké ceně Španělska 1975. Bohužel se tam přidělovala jen polovina bodů (má tedy 0,5 bodu za šesté místo), protože poslední závod v parku Montjuich v Barceloně byl předčasně ukončen po vážné nehodě.

Jako součást továrního týmu March debutovala ve Velké ceně Jižní Afriky 1975, absolvovala plnou sezonu, ale v roce 1976 přišla o sponzory (čtrnáctá v Brazílii na Marchu, ze tří pokusů na soukromém Brabhamu vyšlo jen Rakousko, kde dojela dvanáctá). Mnohokrát jsme ji pak viděli v Brně na závodech cestovních automobilů, jezdila také se sportovními prototypy (24 h Le Mans), ale zemřela předčasně 3. března 1992 po těžké nemoci (rakovina), třiadvacet dnů před nedožitými devětačtyřicátými narozeninami. Britská závodnice Desiré Wilson pochází z Jižní Afriky, narodila se 26. listopadu 1953 v Brakpanu, v historii jí patří čestné místo jediné ženy, která vyhrála závod formule 1, byť to bylo v britském šampionátu Aurora (v Brands Hatch 7. dubna 1980 na Wolfu WR4). Podnikla několik pokusů o start Grand Prix (1980 se nekvalifikovala v Brands Hatch na RAM/Williams FW07/3 Cosworth), ale jela Velkou cenu Jižní Afriky 1981 v týmu Tyrrell, jenže závod se nakonec pro rozpory FOCA/FISA nezapočítával do šampionátu! Vyhrála též dva závody MS sportovních prototypů 1980 (Monza a Silverstone na De Cadenet-Ford V8) a objevila se v Indy Cars (CART). Velká sportovkyně Divina Galica, Angličanka polského původu (nar. 13. srpna 1944 v Bushey Heath, Herts.), se třikrát nekvalifikovala, na Velké ceně Brazílie a Argentiny 1978 však byla jezdkyní továrního týmu Hesketh na typu 308E Cosworth.

Třetí Italkou ve formuli 1 se stala Giovanna Amati (nar. 20. července 1959 v Římě), v sezoně 1992 se třikrát nekvalifikovala na Brabhamu, a tak ji vystřídal Damon Hill. Stala se ovšem poslední (pátou) ženou, přihlášenou do závodu MS F1, viděli jsme ji pak i v Brně za volantem sportovního prototypu. Zatím poslední pokusy zaznamenaly María de Villota (1980 – 2013), která nehodu z července 2012 při testo-vání Marussie po těžkém zranění záhy zaplatila životem, Susie Wolff-Stoddart (nar. 6. prosince 1982 ve skotském Obanu), jež byla v letech 2012 – 2015 vývojovým jezdcem Williamsu a absolvovala také páteční tréninky Grand Prix F1 (první v Silverstone 2014). Nyní se svého snu o formuli 1 vzdala. S vozem F1 nikdy nejely dvě -závodnice GP3 Series, Alice Powell (nar. 26. ledna 1993 v Oxfordu) se pokusila s podporou dědečka o získání prostředků pro Velkou cenu Abu Dhabi 2014 (Caterham), zatímco Carmen Jordá Buades (nar. 28. května 1988 ve španělském Alcoy) jen loni oficiálně získala -místo vývojového jezdce Lotus (Renault) F1.

Převzato z časopisu

Fotogalerie