24 h Nürburgring 2012 – Počtyřicáté...

Čtyřiadvacetihodinovka na Nürburgringu nemá tak dlouhou tradici jako vytrvalostní závody v Le Mans nebo Spa-Francorchamps, ale chlubí se ještě náročnější tratí...

Podobně jako druhé dvě čtyřiadvacetihodinovky procházela vývojem od závodů cestovních automobilů po sportovní prototypy a Gran Turismo, zpočátku byla ovšem jen národní záležitostí. Od konce osmdesátých let se však mezi vítězi začali objevovat také závodníci, jejichž mateř­štinou není němčina; vzrůstal zájem výrobců a prestiž tohoto podniku, který se pořádá na dnes už ojedinělé přírodní trati. Severní smyčka Nürburgringu je sice propojena s novým ­okruhem, ale většinu tvoří proslulé zelené peklo s nespočtem za­táček a velkými výškovými ­rozdíly. Jedno kolo oficiálně měří 25 378 metrů... Německý závod přitahuje stále větší množství jezdců.

Výjimkou nebyly ani dvě stovky startujících automobilů, letos krize sice snížila jejich počet na 169, ale 111 z nich bylo v cíli klasifiko­váno. Nejúspěšnější značkou závodu je BMW s devatenácti triumfy (poslední v ročníku 2010 pro BMW M3 GT2); nejlepší závodníci mají po pěti vítězstvích, jsou to Pedro Lamy (3 BMW; 2 Chrysler Viper), Timo Bernhard (5 Porsche 911) a Marcel Tiemann (1 Opel Astra V8 ­Coupé; 4 Porsche 911). Kromě Porsche 911 v různých verzích (Manthey Racing vyhrál čtyřikrát za sebou v letech 2006 – 2009) a BMW (mj. první čtyři ročníky od 1970) dojely na prvním místě třikrát desetiválce Chrysler Viper GTS‑R týmu Petera Zakowského (jeho otec založil Zakspeed ve formuli 1), pětkrát automobily Ford (1979 – 1980 Escort, 1981 – 1982 Capri a 1987 Sierra) a jednou zmíněný Opel v úpravě DTM. Letos do seznamu nej­lepších přibyla další značka, po četných triumfech v Le Mans vyhrála Audi loni poprvé 24 h Spa-Francorchamps a letos poprvé 24 h Nürburgringu.

V roce 2009 zavedla divize Audi Sport program pro klienty a připravila vozy R8 LMS třídy GT3 na základě sériového typu R8, určené pro soukromé jezdce. Jedním ze závodů, na něž se soustředila, byla právě čtyřiadvacetihodinovka v pohoří Eifel, ale při prvních startech na Nürburgringu v letech 2009, 2010 a 2011 dobyla jen vítězství ve třídě, v celkové klasifikaci jí patřilo nejlépe druhé, resp. dvě třetí místa, když dvakrát vládly Porsche 997 GT3 RSR týmu Manthey Racing a jednou BMW M3 GT2 továrního týmu BMW Motorsport (Schnitzer). Teprve letos se to podařilo, dva vylepšené vozy Audi R8 LMS ultra obsadily první dvě místa. Vítězná posádka Marc Basseng, Christopher Haase, Frank Stippler a Markus Winkelhock (syn Manfreda, bývalého jezdce F1) dosáhla za den a noc průměrné rychlosti 163,870 km/h, zdolala 155 kol (rekord 156 kol a 164,744 km/h drží Manthey Racing z loňského roku) a nejrychleji projela trať za 8 min 33,1 sekundy ve 129. kole!

Druhý vůz stejného typu měl ztrátu tři a půl minuty; ­třetí Mercedes-Benz SLS AMG GT3 se stejným počtem kol už ztrácel jedenáct minut. Čtvrté místo patřilo jednomu z vozů BMW Z4 GT3, jež byly nejrychlejší v kvalifikaci časem 8 min 18,382 s. Mantheyova favorizovaná posádka Lieb/Dumas/Luhr/Lietz nedojela, neboť do jejich Porsche 911 GT3 narazil neopatrný soupeř v pomalém Renaultu Clio... Zadní kola Audi R8 LMS ultra pohání ne­přeplňovaný desetiválec 5,2 l o výkonu až 419 kW (570 k) podle velikosti předepsané clony v sání; šestistupňová převodovka má pneumatické sekvenční řazení a automobil o předepsané minimální hmotnosti 1250 kg dosahuje rychlosti přes 300 km/h.

Prvních jedenáct klasifikovaných startovalo v prestižní třídě SP9G, ale také 40. ADAC Zurich 24 h Nürburgring, jak se závod oficiálně ­jmenuje podle organizátora a sponzora, byl vypsán pro mnoho různých tříd od prototypů po téměř sériové vozy. Dvanácté místo ­dobyl prototyp P4/5 Competizione (foto viz AR 7/’11), vlastně zakázkový projekt za (původně) čtyři miliony dolarů na základě posledního kousku Ferrari Enzo pro amerického režiséra Jamese Glickenhause, posléze přestavěný na závodní vůz včetně systému KERS, s nímž Nicola Larini, Fabrizio Giovanardi a Manuel Lauck vyhráli třídu E1-XP.

Velkou pozornost věnuje Nürburgringu také Aston Martin, který tam má stejně jako jiné značky testovací středisko. Letos však opět třídu SP8 nevyhrál, typu V12 Zagato (č. 005) patřilo druhé místo za japonským vozem Lexus LFA Gazoo Racing (celkově patnáctý). Japonská sestava Gazoo Racing, v níž dříve startoval dokonce Akio Toyoda (pod pseudonymem Morizo), nasadila i dva nové automobily Toyota GT‑86, jež dobyly první a třetí místo ve třídě SP3 (celkově 46. a 65. místo). Další Toyota GT‑86 švýcarského týmu vyhrála třídu V3 pro téměř sériové vozy, posádku tvořila mj. Natacha Gachnangová. České barvy nejlépe hájil Robert Šenkýř z Brna, na BMW M3 GT celkově třiatřicátý a šestý ve ­třídě SP10G. Tomáš Enge měl smůlu, vrátil se do týmu Young Driver AMR v posádce se Stefanem Mückem, Oliverem Mat­haiem a Fredy Barthem, ale jejich vůz Aston Martin V12 Vantage GT3 (č. 006) nevydržel. Po pěti kolech museli vyměnit spojku, ztratili dvě hodiny; pak řešili problémy s upevněním podlahy vozu, praskáním kolíků u nábojů kol a po prasklém ráfku už jen počkali na symbolický průjezd cílem na 106. místě.

Převzato z časopisu

Fotogalerie