National Motor Museum – Jubileum

Národní motoristické muzeum v jihoanglickém Beaulieu letos slaví čtyřicáté výročí od oficiálního otevření; jeho historie je však ještě o dvě desítky let delší…

Britské Beaulieu může být Mekkou příznivců všech forem motorismu; nesmírně obsáhlé sbírky muzea totiž obsahují neuvěřitelný rozptyl konstrukcí od parních strojů až po soudobé mono­posty formule 1. Podobně jako později Earl of March v Good­woodu, tak i Lord Montagu of Beaulieu před lety otevřel své panství veřejnosti. První pořádá Festival rychlosti a Revival v Goodwoodu, druhý vytvořil v Beaulieu naučný a zábavní park, jehož středem je National Motor Museum (dříve Montagu Motor Museums v Beaulieu a Brightonu). National Motor Museum oficiálně otevřel 4. července 1972 sám vévoda z Kentu, když byly sbírky přemístěny do moderní haly, díla architekta Leonarda Manasseha.

Lord Montagu of Beaulieu, patron muzea, však zahájil cestu k uchování motoristických památek už v dubnu 1952, kdy ve vstupní hale rodinného sídla Palace House v Beaulieu vystavil první tři historické automobily, a to britský Daimler ročníku 1899, francouzskou tříkolku Leon Bollée (1895) a německý vůz Benz (1898). Současně s umístěním těchto automobilů do budovy otevřela britská šlechtická rodina Palace House veřejnosti k prohlídkám. Na námitky některých členů rodiny, že je motorový olej cítit po celém zámku, přestěhoval Edward Douglas-Scott-Montagu, třetí Lord Montagu of Beaulieu (nar. 1926), svoje automobily v roce 1956 provizorně do dřevěných stájí mimo budovu.

V té době však už byl rozhodnut o vytvoření automobilového muzea, které pak dne 4. května 1959 jako Mon­tagu Motor Museum slavnostně otevřel Lord Brabazon of Tara... Dnešní National Motor Museum shromaž­ďuje přes 300 automobilů a motocyklů. Je součástí areálu bývalého opatství Beaulieu, takže vstupné zahrnuje prohlídku celého areálu, zahrad se skulpturami, Palace House a dalších výstav (např. Bond in Motion a World of Top Gear). Příjemné prostředí, restaurace, prodej domácích produktů i suvenýrů a další atrakce včetně visuté dráhy a jízdy dvoupodlažním autobusem vybízejí k celodennímu ­pobytu.

Navzdory pro našince poněkud vyššímu vstupnému lze návštěvu jen a jen doporučit; navíc se do týdne můžete zdarma vrátit. Sbírky motoristického muzea jsou tematicky rozděleny do různých skupin, chloubou je mimo jiné kolekce originálních monster, ­která bojovala o absolutní rychlostní rekord. V roce 2009 rozšířil sbírky v Beaulieu parní osobní kočár Grenville Steam Carriage, ­mohutné tříkolové vozidlo, navržené v roce 1875 a postavené během následujících ­patnácti let. Je to pravděpodobně nejstarší dosud provozuschopný parní automobil. Procházel průběžným vývojem; jednoválcový parní stroj umístěný na zádi vedle kotle byl později nahrazen dvouválcem; kromě ­řidiče (vpředu) a topiče (zcela vzadu za kotlem) nabízí vůz nekrytá sedadla pro čtyři cestující. Jeho tvůrcem je Robert Neville Grenville z Butleight Courtu v Glastonbury, jemuž asistoval George Jackson Churchward, pozdější šéfinženýr Great Western Railway.

Oba se vyučili v železničních dílnách South Devon Railway a zůstali celo­životními přáteli. Grenville po­užíval vozidlo v okolí Glaston­bury několik let, ale v roce 1898 jej proměnil na stacionární lokomobilu pro pohon zemědělských strojů (cider mill). Když roku 1936 zemřel v éře benzinových automobilů, jeho parní vůz rekonstruovala společnost John Allen & Sons Ltd. z Cowley (Oxford), tradiční strojírna s kořeny sahajícími až do roku 1874 (později výrobce autojeřábů, 1984 ­pohlcený americkou firmou Grove Cranes). Ještě před druhou světovou válkou se Grenville zúčastnil různých jízd, po válce absolvoval London Jubilee Cavalcade v Regent’s Parku a v roce 1947 jej dědic, kapitán P. L. Neville (synovec Grenvilla), věnoval Městskému muzeu v Bristolu.

V listopadu 2000 Grenville Steam Carriage dokončil ­jízdu z Londýna do Brightonu za devět hodin a v novém tisíciletí se stal součástí sbírek National Motor Museum v Beaulieu. Velkou zajímavostí jsou také automobily, jež bojovaly o světový rychlostní rekord. Uprostřed haly stojí dva Bluebirdy, s prvním z roku 1920 zajel Sir Malcolm Campbell nejprve 235,17 km/h v Pendine Sands ve Walesu (1924), o rok později se zlepšil na 242,7 km/h; základem vozu byl závodní Sunbeam 350 HP, poháněný leteckým dvanáctiválcem 18,3 l. Další Sunbeam, červený speciál 1000 HP, s nímž Sir Henry Segrave poprvé pokořil rychlost 200 mil za hodinu (míle = 1609 m), když dosáhl 327,9 km/h na Daytona Beach v březnu 1927, dostal dva podobné dvanáctiválce po 22,4 l. Sir Henry Segrave se s tímto výkonem nesmířil, nechal postavit zlatý speciál Irving-Napier Golden Arrow s dvanácti­válcem Napier Lion 24,0 l/683 kW (930 k) a zajel 372,38 km/h v březnu 1929 v Daytoně.

Čtvrtým rekordním strojem je turbínový Bluebird CN7, který v roce 1964 dovezl Donalda Campbella (syn Malcolma) k absolutnímu světovému rychlostnímu rekordu 648,4 km/h na dně vyschlého ­jezera Eyre v Austrálii. Jak Segrave, tak Donald Campbell ­nedlouho po dobytí rekordu pozemních vozidel zahynuli při obdobném pokusu překonat rekord motorových člunů... Vedle velkého množství klasických automobilů a motocyklů najdeme v Beaulieu také rozličné kuriozity. Patří k nim filmové automobily Jamese Bonda, včetně originálu Lotus Esprit Sub­marine Car se schopností pohybu pod hladinou (The Spy who loved me s Rogerem Moorem; 1977), či méně známý americký AMC Hornet Hatchback (The Man with the Golden Gun; 1974). V řadě reklamních vozů vynikají pojízdný pomeranč s díly Mini pro Outspan Orange (postaveno šest vozů za dvacet tisíc liber v letech 1972 – 1974), anebo známá Worthington Beer Bottle na chassis Daimler TL30 (vzniklo pět kusů v roce 1927).

NATIONAL MOTOR MUSEUM Beaulieu, Hampshire New Forest, SO42 7ZN, Velká Británie (exit 2 z dálnice M27) www.beaulieu.co.uk; www.beaulieuevents.co.uk, otevřeno denně kromě 24. prosince; 10 – 17 h (v létě do 18 h), vstupné 20 liber, děti 9,95 libry (do 5 let zdarma), rodina 52,50 libry (do 1 + 4; resp. 2 + 3)

Převzato z časopisu

Fotogalerie