Historie
Lakeland Motor Museum – Mezi kopci a jezery
Jiří Fiala 20.04.2024 02:32
Foto: Jiří Fiala
Lake District nebo též Lakeland romantického území strmých holých kopců Cumbrian Mountains se zídkami z rovnaných kamenů ještě snad z dob Římanů, bezpočtem jezer, lesy, členitým pobřežím a chudými rázovitými vesničkami leží na severozápadě Anglie.
Nežilo se tu lehce. Příroda, často národní parky, je dnes rájem turistů, trekařů, jachtařů a dovolenkářů. V Leven Valley, jednom z přístupových údolí, sídlí zajímavé muzeum. Chris Lowe, ředitel muzea s ryšavým plnovousem, tvrdí: „Muzeum je v této části Anglie proto, že se zde nikdy žádné automobily nevyráběly. První motorová vozidla se však snažila pokořit zdejší průsmyky již počátkem minulého století.“ Projeďte si je a v ostrých vracečkách, horizontech a sklonech hodně přes 30 % vás čekají neopakovatelné zážitky. Muzeum, jehož základem je soukromá sbírka, vzniklo roku 1978. Získávalo artefakty z okolí a rostlo díky darům sběratelů a příznivců. Největší změna nastala, když se roku 2010 přestěhovali do asi 15 km vzdálených dnešních prostor, které jsou větší, ale hlavně vytápěné. Celoročně navštěvuje expozice překvapivé množství lidí. Kromě motoristických exponátů se mohou seznámit s již zaniklým typickým průmyslem z počátku průmyslové revoluce. S železárnami, jež zpracovávaly dávno vytěžené místní rudné žíly, výrobou různých druhů střelného prachu, obchodem s otroky, dílnami zpracovávajícími bavlnu, výrobou modrého barviva, dřevěného uhlí či březových košťat, bednářstvím a pilami. Mnoho strojů poháněla vodní kola. Muzeum udává kolekci 30 000 předmětů, z nich asi stovka jsou automobily. Prohlídka je uspořádána víceméně chronologicky.
Foto: Jiří Fiala
Startujeme u motocyklu Phelon and Moore (1909). John Phelon s bratrancem Harrym Raynerem si již roku 1900 nechali patentovat šikmo uložený motor, který byl, na rozdíl od vestavěných motorů jízdních kol konkurence, nosnou součástí stroje. O pozornost se vedle hlásí tříkolka Gaillardet (1899), vyrobená v Puteaux a nalezená roku 1937 na londýnském šrotišti. Z Paříže je i De Dion-Bouton 8HP Populaire (1907). Pozoruhodný požární vůz Dennis (1927) sice vystrojili žebříkem, výkonným čerpadlem a osmi požárníky, ale pouze čtyřmi desetilitrovými hasicími přístroji. Málo známý Star 12hp (1913) dostal otevřenou karosérii se „sedátkem pro tchýni“. Buick (založený roku 1899 instalatérem a vynálezcem Davidem Dunbarem Buickem, od nějž jej získal v roce 1903 William Durand, zakladatel GM) je nejstarší doposud vyrábějící automobilkou v USA. Buick byl prvním velkosériovým výrobcem motorů s rozvodem OHV a v období 20. let i největším producentem automobilů. Durand mimo jiné založil a v největšího světového výrobce kočárů a povozů dovedl společnost, jež se posléze roku 1907 dohodla na spolupráci s kanadským výrobcem McLaughin stejného zaměření (největším té doby v britském impériu). Ten v období 1907–1942 vyráběl Buicky pod značkou McLaughin Buick. Muzeum vystavuje velké vozy značek Jaguar, Bentley, Singer, Cadillac, u nás méně frekventované sportovní vozy jako Humber 12/25 (1925), tudor Austin A35, maketu Fordu Focus WRC Colina McRae pro testování aerodynamiky, Triumph Vitesse (1962) či okřídlený Ford Consul Capri (1962). Působivá je sbírka mikrovozů, z nichž neznáme Scootacar Mk I (1959), Peel ani Bamby Microcar (1983). A to nehovoříme o místnostech plných šlapacích autíček, jízdních kol, motocyklů, Hale slávy Johna McGuinnesse (Tourist Trophy na ostrově Man) a doma stavěných letadlech. Samostatnou kapitolou v oddělené kůlně je expozice Campbell Bluebird oslavující odvážného rekordmana na souši i vodě, který ztratil život na nedalekém jezeře. Věnujeme mu samostatný článek.
Převzato z časopisu