Historie
HITY 1. ROČNÍKU – HITY 1. ROČNÍKU
Jiří Duchoň 15.06.2016 06:37
Historie
Magazín Automobil letošním rokem vstoupil do svého jubilejního, 60. ročníku. O čem se psalo v červnovém vydání toho prvního, v roce 1957?
Na rozdíl od dvou předchozích neměl červnový Automobil roku 1957 stěžejní jednotící téma. Na obálce se objevil „moderně řešený autokar, výrobek n. p. Karosa, Vysoké Mýto“ jako upoutávka na podrobný popis připravovaný do červencového čísla. Vnitřní stranu obálky, podobně jako v květnovém vydání, opanoval inzerát západoněmeckého strojírenského podniku Blasberg, jenž se ale tentokrát o prostor podělil s pozvánkou na III. Výstavu československého strojírenství, plánovanou na výstavišti v Brně na termín 1. až 22. září 1957. Pod úvodník se tentokrát podepsal Hanuš Šnábl, zamýšlí se v něm nad výzvami, jež s sebou nese rozmach provozu motorových vozidel jakožto nutný předpoklad pro rozvoj průmyslu, hospodářství a životní úrovně obyvatel Československa. Bezmála sedm stran je věnováno druhému dílu referátu k dobovému stavu odpružení motorových vozidel a jeho výhledům z pera Ing. Milana Apetaura (ČVUT, lektor Dr. Ing. Boleslav Hanzelka), zaměřenému tentokrát na přednosti pružicích segmentů s progresivní charakteristikou.
Krátký komentář ve spodní části strany 180 (číslovalo se tehdy nikoli v rámci čísla, ale celého ročníku) si zcela věcně a faktograficky všímá vlivu tehdy aktuální Suezské krize na produkci automobilů, jež byla fakticky zahájena 26. července 1956 znárodněním Suezského průplavu Egyptem a pokračovala neúspěšnou intervencí Izraele, Francie a Velké Británie. Z komentáře plyne, že krizí nejhůře zasažená Velká Británie (propadl se kurz libry, vázlo zásobování ropou a odstoupil premiér Anthony Eden) již v únoru 1957 prodlužovala pracovní týden ve většině automobilek ze tří na obvyklých pět dnů, a někde dokonce pro rostoucí poptávku po nových vozech zařazovali speciální směny. Antonín Hálek z Komise pro otázky technické a patentové dokumentace při Úřadu pro vynálezy s jistým zaujetím pro přednosti „plánovaného hospodářství státu budujícího socialismus“ připomněl důležitou roli informací získávaných z patentových spisů pro konstrukci „dokonalých výrobků dosahujících světové úrovně ve všech směrech“.
Jasné vymezení Automobilu z tenat vyhraněně prosovětského směřování periodického tisku potvrzuje v úvodu zmíněný a překvapivě rozsáhlý referát Ivana Okrouhlického z návštěvy servisního střediska AMAG (Volkswagen a Porsche) na Ueberlandstrasser ve švýcarském Curychu, jehož vznik byl umožněn laskavostí tehdejšího československého konzula Milana Bokvaje a vedoucího provozu AMAGu Willyho Bossharda. Na straně 187 byl v červnovém vydání stručně představen Renault Dauphine jako „nový lidový vůz“ (již v době publikace byl tento model jedním ze zásadních inspiračních zdrojů pro připravovaný typ Škoda 1000 MB z AZNP). Čtenář červnového Automobilu byl v roce 1957 rovněž seznámen se speciálními automobily pro povrchové a hlubinné doly z celé Evropy (J. Poláček), problematikou stability třístopých a čtyřstopých vozidel (Ing. Ritschl, Jawa Praha), moderními optickými zařízeními pro měření geometrie podvozku (J. Opletal) či kapalinovými převody motocyklů (prof. Ing. dr. A. Hebký a prof. Ing. J. Petránek, ČVUT). Vladimír Tyl z ÚVMV a Ing. Keppert z Ministerstva automobilového průmyslu detailně informovali o nejnovějších systémech samočinného vypínání spojky jako mezistupni mezi manuálně řazenými a samočinnými převodovkami a závěr červnového vydání Automobilu patřil (v jisté návaznosti na vozy z NDR, probírané v květnu) shrnutí motocyklové produkce východního Německa.
Převzato z časopisu