Fiat Uno (1983-1995) - Vítěz číslo 21

Krása v jednoduchosti a účelnosti, kompaktní rozměry a lehká stavba, zkrátka automobil, jaké se dnes (zatím) nerodí. Fiat Uno získal titul Vůz roku 1984…

Konstruktéři se však musí k této filozofii vrátit, jinak nedosáhnou požadovaných parametrů všeobecně udržitelné mobility. Největší pokrok, jakého bylo za poslední léta dosaženo, spočívá u automobilů ve zvýšení bezpečnosti a výrazném snížení emisí. Jinak nic, protože nesmyslnou výbavu zvyšující hmotnost nepotřebujeme, stejně jako nadměrné rozměry, omezující manévrovací schopnosti…

Fiat označil osobní vozy čísly 1 až 6 podle velikosti už dávno, první typ 1 z nich byl nejmenší, vyráběl se v letech 1910 – 1912 se čtyřválcem SV 1846 cm3 o výkonu 15 k/ 1700 min 1 v řadě karosářských variant. Po třiasedmdesáti letech přišlo druhé Uno, kompaktní dvouprostorový hatchback s dvojicí či čtveřicí bočních dveří a výklopnou stěnou v zádi, moderní koncepce s vpředu napříč uloženým čtyřválcem a pohonem předních kol. Navázal na předchůdce jménem Fiat 127; nejprve převzal jeho čtyřválec OHV 903 cm3, ale pak následovala řada dalších pohonných jednotek včetně legendárního OHC Fire 999 cm3 (od 1985), prvního Turba i.e. 1301 cm3 (od 1985; 105 k) a prvního Turbodieselu 1301 cm3/45 k.

Fiat Uno navázal na legendární malé vozy, k nimž patřily Topolino 500 (klasická koncepce s motorem vpředu a pohonem zadních kol), slavné modely 500 a 600 s motory vzadu a také Fiat 127, Vůz roku 1972, první malý Fiat s pohonem předních kol (předcházely mu větší Fiat 128 a spřízněné typy Autobianchi A111 a A112). Reakce publika byla nadšená, Fiat Uno se stal bestsellerem a vítězem 21.ročníku ankety Car of the Year 1984, jedním z nejúspěšnějších typů italské značky vůbec, do roku 1995 se vyrobilo přesně 6 272 796 exemplářů. Ani to nebyl konec, výroba Una v Brazílii pokračuje jako Fiat Mille, nahradí je však nový model druhé generace (viz dále)! Fiat Uno se stal také základem prvního užitkového Fiorina, odvozených typů Innocenti Mille/Elba a dokonce světového vozu Project 178, uvedeného v Brazílii jako Fiat Palio. Vyráběl se v různých státech světa, kromě Itálie to byly především zmíněná Brazílie, Indie (Premier), Jižní Afrika (v licenci u Nissanu!) a Polsko. Nástupcem Una se na evropském trhu stalo Punto, jehož produkce ve třech generacích rovněž překročila šest milionů vozů.

Čisté a jednoduché linie Una jsou dílem Giorgetta Giugiara a jeho Italdesignu, italský umělec vytvořil ikonu malého vozu osmdesátých let, na první pohled elegantní a přitom vysoce účelnou s vynikajícím využitím vnitřního prostoru. Design je také aerodynamicky účinný se součinitelem odporu vzduchu jen cx = 0,34, respektive 0,33 u verze ES (Energy Saving), která už tehdy sledovala stejné cíle jako dnešní GreenLine, ecoFlex, ECOnetics a další. Zadní řada sedadel pětimístného vozu byla sklopná, na přání s opěradly dělenými v poměru 40:60 %. Přes malé vnější rozměry má Uno překvapivě prostorný interiér, jenž se délkou vyrovná i větším vozům a poskytuje dostatečné pohodlí cestujícím. Vpředu je náprava typu McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou. Rozvor náprav obou karosářských variant činí 2362 mm a celková délka 3644 mm.

Základní typ Uno 45 při uvedení na trh poháněl čtyřválec 903 cm3 o výkonu 33 kW (45 k), Uno 55 dostalo čtyřválec 1116 cm3 z Ritma se sníženým výkonem na 40 kW (55 k) a Uno 70 motor 1301 cm3/ 51 kW (70 k). Převodovka byla čtyřstupňová, na přání pětistupňová, další alternativou se stala Selecta (Uno-matic) s bezestupňovou samočinnou převodovkou CVT od firmy Van Doorne (zakladatelů značky DAF). První verze s katalyzátorem dostala motor 1498 cm3/ 75 k (1987), pro rok 1990 prošla řada Uno restylingem s novou přídí a výraznější mřížkou chladiče (série 2; mj. motor Fire 1108 cm3/56 k; Turbo 1372 cm3/116 k a diesely posílily až na 1929 cm3). Vznikla také řada akčních modelů. V Evropě vyběhlo Uno z prodeje v září roku 1995, kdy nastala nová éra zvaná Fiat Punto.


Zdroj: Automobil 02/11
Autor: Tom Hyan

Fotogalerie