Představujeme
Peugeot Partner Tepes Outdoor - Peugeot Partner
19.05.2010 00:00
Test
Nová generace modelu Peugeot Partner – v osobní verzi s označením Tepee – si vede na trhu velmi dobře.
Konec konců i v našich redakčních testech toto vozidlo není poprvé. Jen namátkou vzpomínám na sedmimístnou verzi, která byla v redakci v loňském létě (DaS 7/09) či provedení Outdoor N1 (DaS 12/08). Zdánlivě jsem převzal do testu tedy vozidlo, které už v redakci dobře známe. Ale vývoj nezastavíš, výrobci stále rozšiřují výbavu stávajících řad o některé nové prvky, ať už jsou více či méně smysluplné. A tak nám importér nabídnul do testu Peugeot Partner Tepee Outdoor 1.6 16V VTi se dvěma novinkami. Tou první, viditelnou v interiéru, je střecha typu „Zenith“, a druhou, kterou v interiéru zaznamenáte až po pečlivějším průzkumu, je systém „Grip Control“ spojený s pneumatikami M+S (Mud and Snow) pro celoroční provoz, který by měl umožnit zlepšení jízdních vlastností na vozovkách se sníženou adhezí.
Z označení vozidla i laik pozná, že na rozdíl od v redakčních testech již vyzkoušeného a pochvalovaného vznětového přeplňovaného agregátu 1.6 HDI, byl tentokrát pod kapotou zážehový čtyřválec 16 V/VTi o zdvihovém objemu 1598 cm3 s maximálním výkonem 88 kW/110 k. Pro Partner Tepee jsou určeny tři motory: zážehový 1.6 16V/110 k, a dva vznětové „Common-Raily“ 1.6 HDI/90 k, resp. 1.6 HDI FAP/110 k. Všechny motory jsou vybaveny přímo řazenou pětistupňovou převodovkou. Poháněna jsou pouze přední kola (ovšem po úpravě „dvorním úpravcem PSA“ firmou Dangel, lze mít i Peugeot Partner s konfigurací pohonu 4x4). Nabízeny jsou dvě úrovně výbavy: Premium a Outdoor. Výbava Outdoor je již vizuálně atraktivní a má celou řadu doplňkových prvků, které zpříjemňují pobyt na palubě, či jsou praktické na dlouhých cestách. Plná výbava samozřejmě přináší vyšší komfort, větší množství ukládacích schránek a poliček, nicméně to jsou i nějaké kilogramy „mrtvé“ zátěže navíc, a hlavně to není levné!
Ale vraťme se ke konkrétnímu testovanému vozidlu. V první řadě tedy na místě řidiče a jeho spolujezdce, nedošlo k žádným změnám, a tak i nadále je pracoviště řidiče prostorné, jeho sedadlo je i výškově nastavitelné a volant je seřiditelný ve dvou rovinách. Tříramenný volant dobře padne do ruky. Palubní deska snese přísná ergonomická kritéria, její design ale ne každého nadchne. Příjemný je dostatek odkládacích míst a zvláště pak objemná polička nad čelním sklem. Součástí příplatkové výbavy pak byly boční airbagy + 3 samostatná sedadla ve druhé řadě (11 400 Kč), navigace + autorádio s CD, MP3 a HF Bluetooh (22 000 Kč), automatická dvouzónová klimatizace + izotermické čelní sklo (8400 Kč), metalický lak (11 000 Kč) a hlavně dvě novinky: střecha typu Zenith (20 900 Kč) a systém Grip Control (16 000 Kč), na který jsem byl opravdu hodně zvědavý. A neměl bych zapomenout na pack rodina za 3400 Kč. Suma sumárum i při momentální 20% akční slevě se cena testovaného vozidla vyšplhala na 450 900 Kč s DPH.
Cestující ve druhé řadě sedadel i nadále mají dostatek místa a díky tomu, že sedadla jsou samostatná, tak i do šířky centimetry nechybí. Navíc jdou sedadla samostatně sklápět či vyjmout z vozidla, což zcela jednoznačně zvyšuje variabilitu a tak i praktickou využitelnost vozidla nejen pro rodinné výlety, ale i přepravu nákladu v rámci firemního využití. Ve standardní pětimístné úpravě je za sedadly k dispozici zavazadlový prostor o objemu 0,67 m3, po vyjmutí druhé řady sedadel z vozidla ovšem získáte obrovský prostor o objemu skoro 3,0 m3, ovšem s užitečnou hmotností cca 520 kg. Ložná plocha má přitom základní délku 990 mm, po vyjmutí druhé řady sedadel 1343 mm a po sklopení opěradla spolujezdce vpředu lze převážet předměty o délce až 3000 mm.
A teď k novinkám. Střecha typu „Zenith“ je vizuálně opravdu efektní. Sice menší, ale pevná střešní okénka a samostatné horní větrání prostoru zadních sedadel působí komfortně. Plastové střešní výplně pak v sobě skrývají řadu odkládacích poliček a prostor, které jsou praktické na dlouhých cestách, ovšem podotýkám, že spíše na lehčí předměty či svetr, ručník apod.. Jedna z odkládacích schránek, tvořící součást střechy „Zenith“ je zavěšena až pod zadní částí stropu a je přístupná jak ze sedadel druhé řady, tak i po vyklopení zadní stěny zavazadlového prostoru. Součástí této střechy je i osvěžovač vzduchu, spíše malá dóza, do které se vloží kapsle s náplní a otáčením knoflíku lze nastavit intenzitu šíření vůně po interiéru (bez komentáře). V průběhu testu, kdy všechny přihrádky byly prázdné, ani na hodně špatných vozovkách plasty nedrnčely, všechna dvířka pečlivě držela, a snad jedině vyšší řidič bude mít pocit, že nad hlavou nemá dost místa. Ovšem pokud jde o pazvuky, pak konstatuji, že vozidlo bylo zcela nové a na tachometru mělo natočeno prvních pár set kilometrů.
Druhou novinkou – a na tu jsem byl opravdu hodně zvědavý – byl systém „Grip Control“. V interiéru jej zaregistrujete v podobě kruhového ovladače vpravo od volantu na palubní desce, který má na sobě pět symbolů. Otáčením voliče pak vybíráte režim pohonu předních kol vhodný pro ten který povrch vozovky. První symbol je určen pro běžnou jízdu na vozovce s normální přilnavostí. Druhý se sněhovou vločkou umožňuje přizpůsobit při rozjezdu hnací sílu převáděnou na přední kola individuálně pro každé kolo zvlášť v okamžiku, kdy na vozovce leží sníh. Ve fázi pohybu vpřed systém optimalizuje prokluz pro zaručení co možná nejlepší akcelerace k daným podmínkám přilnavosti. Dalším v pořadí je režim pro písčitý terén, kdy systém umožňuje pouze malé prokluzování obou hnacích kol současně, aby se mohlo vozidlo pohybovat vpřed a neuvízlo v písku. Dále je tu režim ESP OFF, který je vlastně určen hlavně pro rozjíždění, či při jízdě v nízkých rychlostech po špatně přilnavém povrchu. Při rychlosti vyšší jak 50 km/h se automaticky opět aktivuje ESP. A konečně poslední z nabízených režimů je určen pro těžký terén (pozor, Partner není off-road!!), tj. pro jízdu na mokré trávě či blátě. Systém umožňuje rozjezd díky značnému prokluzování kola u kterého je čidly zjištěna menší přilnavost, aby bylo umožněno „odhrábnutí bláta“ na adhezní povrch a pneumatika se tak znovu dostala do záběru. Tolik teorie.
Začátek března 2010 díky stále bohaté a nemizící sněhové nadílce umožňoval vyzkoušet systém Grip Control (mimo režimu pro písek), prakticky všechno. K dispozici byly jak vozovky mokré, tak zasněžené či blátem pokryté. Subjektivně posuzováno, nabyl jsem dojmu, že systém je lehce efektivní při rozjezdu pouze na silnici kryté slabou vrstvou sněhu. Na blátivé polní cestě vedoucí do mírného svahu jsem neměl šanci. Na namrzlé vozovce překvapivě také ne. Buď tedy „soudruzi z NDR udělali někde chybu“ a investice 16 000 Kč se nevyplatí, a nebo jsem někde dělal chybu já. Pravda, po konzultaci s kolegy z jiných odborných časopisů jsem opět nabyl sebevědomí.
Pokud jde o jízdní vlastnosti v běžném provozu, tak zážehový agregát na rozdíl od motoru HDI vyžaduje přece jenom vyšší otáčky. Ve městě se průměrná spotřeba vyhoupla nad 9,5 l/100 km, při jízdě po běžných venkovských silnicích (na známé trase s mnoha zatáčkami stoupáními i sjezdy) nebyl problém udržet při klidné jízdě spotřebu na limitu 6 l/100 km. Osobně jsem měl ale citelně lepší pocit ze vznětového agregátu 1.6 HDI.Peugeot Partner Teppee s výbavou Outdoor je rodinný vůz, a tomu odpovídá i nastavení odpružení podvozku, takže není ideální pro nějaké sportovní „skotačení“. Řízení je přesné, reakce brzd zcela určitě zaslouží pochvalu. Přesnější by mohlo být řazení. A snad jenom závěrem konstatuji, že výbava Outdoor ani se systémem Grip Control neudělá z modelu Partner Tepee prostorné SUV vhodné k využití i mimo zpevněné komunikace.
Zdroj: Doprava a silnice 04/10
Autor: Jiří Krenar