Představujeme

Daimler Truck A.G. – Rozvod po 95 letech

Branko Remek 28.07.2022 01:02

Vlajková loď Mercedes-Benz Actros 5. generace (viz AR 5/’19) a jeho předchozí generace z celosvětově největšího závodu ve Wörthu

Třetí dekáda třetího tisíciletí se zapíše do historie automobilu jako revoluční, a to nejen díky nástupu elektromobility. Jako poslední z velkých značek Starého i Nového světa prezentujících automobily všech kategorií, tj. osobní, nákladní a ostatní užitkové včetně autobusů, oznámila firma Daimler rozvod.

Společnost Daimler&Benz vznikla dohodou partnerů v roce 1926 sloučením dvou nejstarších automobilek světa, Daimler Motoren Gesselschaft (Bad Cannstatt) zaregistrované v roce 1890 a Benz & Cie (Mannheim) z roku 1872. Prvním nákladním automobilem byl v roce 1896 Daimler, který s motorem 5,5 k (4,1 kW) rychlostí až 12 km/h uvezl 1250 kg nákladu. V době sloučení již automobily Daimler nesly jméno Mercedes, a tak od té doby byly všechny vozy známé jako Mercedes-Benz. Ambiciózní společnost stále sílila a pohlcovala německé značky Hanomag, Henschel, Kässbohrer, Maybach a další. Koncem minulého století se stala s roční produkcí přes 40 000 vozů v globálním měřítku největším výrobcem nákladních a ostatních užitkových automobilů a ve výrobě osobních a dodávkových vozidel a autobusů patří k největším. Odlišný obchodní, technický a technologický vývoj však koncem roku 2021 vedl k rozdělení giganta na dvě zcela samostatné společnosti: Mercedes-Benz AG pro osobní a dodávkové automobily a Daimler Truck AG pro nákladní vozidla a autobusy. Předsedou představenstva nové společnosti Daimler Truck je Martin Daum a vedením vývoje byl pověřen Andreas Horbach.

Daimler Truck AG má výrobní závody na třech kontinentech, tedy v Evropě, v Americe a v Asii, a jejich automobily a autobusy nesou značky Mercedes-Benz, Setra, BharatBenz (Indie), Fuso (Japonsko) a americké Freightliner, Western Star a Thomas Built Buses. Mimoevropské značky se uplatňují především na svých domácích trzích, díky specifikám jejich konstrukcí. Nejpatrnější je to u amerických značek, vzhledem k velmi rozdílným technickým předpisům. Stačí porovnat vlajkové lodi flotily, Mercedes-Benz Actros a kapotový Freightliner Cascadia. Typickou tzv. eurosoupravu 40 t tvoří tahač 4x2 kategorie N3 a třínápravový návěs. Obvyklou americkou soupravu třídy Class 8 (od 15 t výše) je tahač 6x4 a dvounápravový návěs. Největší rozdíl spočívá v celkové délce soupravy, ta americká je sice delší, ale šetrnější k zatížení vozovky, nemluvě o lepších trakčních vlastnostech za snížené adheze. Indický trh zase stačí pojmout celou produkci značky BharatBenz holdingu Daimler, nabízející modifikované konzervativní typy Daimler-Benz. Jistou výjimkou je Fuso, resp. MFTBC (Mitsubishi Fuso Truck and Bus Corporation), japonská dceřiná firma společnosti Daimler Truck (akciový podíl 90 %) a jeden z předních výrobců užitkových vozidel pro celou oblast Australasie. Například do Austrálie dodává vozy těžké řady SuperGreat-Shogun 510 6x4 s celkovou hmotností soupravy 63 t. Vůz je poháněn globálním motorem Daimler OM471 12,8 litru, 375 kW (510 k), 2500 N.m. Pro Evropu má Fuso v Portugalsku výrobní závod, produkující od roku 1996 vozy lehké řady Canter. Od prosince 2021 sjíždí z montážní linky nová generace, splňující emisní normu Euro VI step E. Fuso Canter upoutává pozornost novou budkou, vyšší úrovní bezpečnosti a komfortem. Canter byl vyvinut v Japonsku, ale většina jeho dílů pochází od více než 90 evropských dodavatelů, mimo jiné motor, komponenty náprav, pružiny, brzdy, pneumatiky, přední světlomety a svítilny, sedadla a velká část obložení interiéru. Z Japonska se dovážejí části budky a rámu, díly náprav, topení a klimatizace, a hlavně dvouspojková převodovka Duonic. Závod Tramagal (150 km severovýchodně od Lisabonu) vyrábí různé modely typové řady Fuso Canter a Fuso eCanter s výhradně elektrickým pohonem. Daimler těmito typy vhodně zaplňuje mezeru mezi malými a lehkými dodávkami Mercedes-Benz Sprinter a střední typovou řadou Mercedes-Benz Atego.

V souladu s cíli společnosti Daimler Truck v oblasti trvalé udržitelnosti výroby usiluje portugalský podnik o dosažení neutrální bilance emisí CO₂ při výrobě již tento rok. Daimler je též v čele úsilí o elektrifikaci užitkových automobilů i v těžké třídě vozidel pro dálkovou dopravu. Vloni byla zahájena běžná výroba vozů MB eActros a letos naběhne výroba vozů Freightliner eCascadia. Zatím jsou zdrojem velké a těžké akumulátorové baterie, ale pilně se pracuje na využití palivových článků na vodík. Nastává duel „akumulátor versus hydrogen“. V rámci environmentální politiky byla také ustavena nová skupina Traton (Daimler a Volvo). Vodíkovou divizi H2 doplňují petrochemické společnosti BP (GB), Shell (NL) a Total (F). Jsou to vlastně nové „sňatky z rozumu“. Vize Daimler Truck je oproti roku 2020 s výrobou 100 % vozů se spalovacím motorem jasná. Podíl vozidel s elektropohonem v roce 2030 má být 65 % a v roce 2039 100 %, což bude konec vznětových spalovacích motorů v nákladní dopravě.

MERCEDES-BENZ AG

Společnost Mercedes-Benz AG je odpovědná za podnikání divizí Mercedes-Benz Cars a Mercedes-Benz Vans s více než 170 000 zaměstnanci. Předsedou představenstva společnosti je Ola Källenius. Firma se zabývá vývojem, výrobou a prodejem osobních a lehkých užitkových automobilů a souvisejícími službami. Produktové portfolio zahrnuje značku Mercedes-Benz s dílčími značkami Mercedes-AMG, Mercedes&Maybach, Mercedes-EQ a Smart. Mercedes me
nabízí přístup k digitálním službám společnosti. Mercedes-Benz AG patří mezi největší výrobce prémiových osobních automobilů. V roce 2020 bylo prodáno 2,1 milionu osobních vozů a téměř 375 000 lehkých užitkových vozů. Mercedes-Benz AG v obou obchodních divizích nepřetržitě rozvíjí výrobní síť 35 výrobních závodů na čtyřech kontinentech a přizpůsobuje se požadavkům na elektromobilitu.