Představujeme
Čínská tsunami – Hrdina iniciativy „One Belt, One Road“
Milan Olšanský 23.02.2017 05:16
V rámci třetího ročníku mezinárodní výstavy nákladních a užitkových vozidel v jihočínském Kantonu v závěru loňského roku byl silniční tahač Auman EST oceněn historicky prvním titulem „Chinese Truck of the Year 2017“.
Někdo by snad mohl říci, že Čína je poměrně daleko a s evropským kontinentem toho nemá mnoho společného. Proč by nás tedy měl zajímat Čínský nákladní automobil roku? Zpožděným pohledem viděno to má jistou logiku. Jenže v dnešním globalizovaném a čím dál tím více propojeném světě je potřeba vnímat i to, co se děje „u sousedů“. Navíc, zrovna řada silničních tahačů Auman je prémiovým výrobkem joint venture podniku Beijing Foton Daimler Automotive Co, Ltd. (BFDA) v němž od roku 2012 drží rovné podíly čínský producent nákladních vozidel Foton Motor a jeden z největších světových výrobců automobilů německý Daimler AG. Ostatně při pohledu na čínský tahač vám bude role Daimleru hned jasná. Představa, že BFDA si bude hrát jen na svém, popravdě obrovském čínském pískovišti, je ale mylná. Kdo by si něco takového myslel, pletl by se. Nejen, že Auman EST zažil svoji evropskou výstavní (v rámci vysokého sebevědomí organizátoři IAA tvrdí, že světovou) premiéru na jednoznačně nejvýznamnější evropské výstavě nákladních a užitkových vozidel IAA v Hannoveru v září 2016, ale stal se již o něco dříve jedním z hlavních hrdinů navýsost čínské operace „One Belt, One Road“.
Hedvábná stezka 21 století
Čínská ekonomická iniciativa The Silk Road Economic Belt and the 21st-century Martime Silk Road, známá též jako The Belt and Road (B&R), One Belt, One Road (OBOR) nebo jako Belt and Road Initiative je strategický projekt ekonomického propojení Lidové republiky Čína a zbytku euroasijských krajin, který odstartoval současný čínský prezident Xi Jinping. Iniciativa má dvě základní linie: suchozemskou „Silk Road Economic Bent“ (SREB) a námořní či oceánskou „Maritime Silk Road“(MSR). Zřejmě není třeba zdůrazňovat, že jde o ekonomické propojení a celou řadu gigantických projektů včetně těch dopravních, které geograficky více méně kopírují historickou legendární Hedvábnou stezku.
Energy Super Truck
A jak s tím vším souvisí náš silniční tahač Auman EST? Nejinak než, že čínský spolumajitel zmíněného joint venture podniku Foton Motor se spojil s technickými a technologickými celosvětovými giganty svých oborů a v červnu minulého roku slavnostně představil v Řecku China Internet Super Truck Global Innovation Alliance a zároveň právě svůj nejnovější tahač Auman EST (Energy Super Truck) jako svůj příspěvek k urychlené aplikaci všech ekonomických a technických nástrojů projektu OBOR. Řecko si největší z čínských výrobců automobilů nevybral náhodou – podle slov jeho představitelů jde o krajinu, kde se zrodila evropská civilizace, a tudíž je to také místo, kde lze nejlépe slavnostně prezentovat svoje představy o propojení Číny a zbytku dvou kontinentů (a to ještě není všechno, do plánu OBOR zapadá samozřejmě také celý blízký Východ a podstatná část Afriky). Auman EST tak stojí na prahu vývoje čehosi, čemu čínská strana říká Internet Super Truck a hovoří o něm jako o řešení, které vnese do silniční dopravy potřebnou efektivitu, míru propojenosti, autonomie a vhodného zatížení životního prostředí. Přitom jde „jen“ o jedno parciální řešení, které je drobným, ale důležitým kolečkem v soustrojí gigantické iniciativy OBOR. V projektu Internet Super Truck figurují čínský Foton Motor Group, americký výrobce vznětových motorů Cummins a německý producent automobilů Daimler AG. Grandiózním úkolem projektu je implementace nejlepších technologií světových jedniček ve svých oborech činnosti v rámci využití nových druhů energií, ustanovení inteligentní dopravní infrastruktury a implementace inteligentních logistických a dopravních technologií. Hlavním krátkodobým cílem je snížení spotřeby pohonných hmot o 30 % a současně snížení vypouštění skleníkových plynů do ovzduší o stejný počet procentních bodů. Cílem s delším horizontem je vyvinout efektivní silniční tahače se 100 % elektrickým pohonem. Jako výsledek obou těchto téměř paralelně probíhajících vývojů je zvýšit dopravní efektivitu na lince Čína – Eurasie – Evropa o plných 70 %.
Internet Super Truck Team
Na své evropské promo pouti, kterou Foton Motor Group zahájila v Řecku, nemluvili její představitelé „jen“ o projektu Internet Super Truck, ale představili též Internet Super Truck Team, do nějž náleží společnosti: Foton Motor, ZF Friedrichshafen AG, Cummins, COSCO Logistics, CEVA logistics, Faurecia, WABCO, Continental AG, TUV Rheinland a Baidu. V závislosti na hloubce rozpracovanosti projektu Internet Super Truck budou do spolupráce přistupovat další a další společnosti a firmy, aby se tak připojili k tomu nejlepšímu dílu, které mohou společně stvořit. Prezident značky a marketingový ředitel společnosti Foton Motor Group pan Li Jian k celé inciativě dodává: „Během doby, než dovedeme celý ambiciózní projekt Internet Super Truck do stádia praktického použití, se však budeme zabývat nejen upokojením požadavků čínských zákazníků a dopravců, ale též našich zákazníků po celém světě. Podle našich plánů s horizontem do roku 2020 chceme s naším projektem Internet Super Truck proniknout nejen na čínský, ale na doslova globální automobilový, dopravní a logistický trh.“ „Internet Super Truck není jen nový silniční tahač. Jde o celý dopravní systém budoucnosti. Jeho cílem je vyvinout autonomní dopravní jednotky, které výrazným způsobem zvýší produktivitu logistiky silniční dopravy, míru bezpečnosti provozu a samozřejmě výrazně sníží objem vypuštěných skleníkových plynů do ovzduší,“ dodává Li Jian.
Velkému vše velké
Že se vám to zdá vše příliš gigantické, nadnesené, epické či dokonce biblických rozměrů hodná pohádka? Možná. Zkusme však přijmout fakt, že relativně uzavřená Evropa, svíjící se v pevně sevřených chapadlech svých historických pravd, které stojí na nákladech upřímné nenávisti jednoho k druhému vybujelé na podkladě činnosti loupeživých rytířů, disponuje potenciálem cca půl miliardy obyvatel. Jenže prakticky na dvou kontinentu, tedy na stejném kusu suchozemského světa, má za Uralem více než tři miliardy sousedů, kteří také mají svoje představy o ekonomickém, sociálním, společenském, kulturním a spotřebním vyžití (a to jsem nejmenoval zdaleka všechny potřeby). Jen pro drobnou představu. Projekt OBOR byl spuštěn v únoru roku 2014 se základním vkladem 40 mld. USD pocházejícím především z bohatých čínských devizových rezerv. Téměř okamžitě se přidali zahraniční investoři, jako například Singapurská, státem vlastněná developerská skupina, která přispěla přes Čínskou stavební banku na projekt částkou 22 mld. USD. Mezinárodní finanční fondy, pojišťovací společnosti a soukromé entity včetně soukromých investičních a zajišťovacích fondů, ti všichni chtějí participovat na financování projektu OBOR, neboť spekulují na jeho vysokou finanční návratnost. Čínské stavební společnosti začaly se stavbami cest, mostů a tunelů vedoucích přes střední Asii a zajišťující ekonomickou dominanci Číny právě v tomto regionu. V roce 2013 se uzavřel obchod mezi Čínou a pěti významnými středoasijskými státy (Kazachstán, Kyrgystán, Tadžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán) na 50 mld. USD, zatímco obchodní spojení těchto států s předcházející ekonomickou dominantní silou se odrazilo v částce „jen“ 30 mld. USD. Čína přepsala rovněž mapu energetické ekonomiky středí Asie. Čínské společnosti nyní vlastní téměř celou čtvrtinu pravidelné produkce ropy v Kazachstánu a polovinu produkce zemního plynu v Turkmenistánu. Současně podepsaly dohody o těžbě plynu a uranu v Uzbekistánu v hodnotě 15 mld. USD.
Z hlediska budování dopravních tepen má Čína velmi dobře našlápnuto také v segmentu vysokorychlostních železnic (HSR). S více než 19 tisíci kilometry systému HSR má Čína více vysokorychlostních železnic než celý svět dohromady. Nejnovější plány v tomto oboru činnosti mluví o vybudování sítě HSR spojující Čínu se státy jihovýchodní Asie. Prezident Xi uvolnil více než 250 mld. USD pro vybudování sítě HSR v nadcházející dekádě na jihoamerickém kontinentu. Čínské vysokorychlostní vlaky spojí Amazonii s Pacifikem a přitom překročí jedno z nejvyšších pohoří světa – Andy. Pokud se vám tento projekt nezdá ještě dostatečně ambiciózní, pak si poslechněte následující. Jeden z největších a nejschopnějších čínských obchodních jestřábů Wang Jing oznámil záměr vybudovat za 50 mld. USD konkurenční námořní cestu k Panamskému průplavu, 272 km dlouhý kanál přes Nicaraguu. V roce 2015 oznámila čínská tisková agentura Xinhua, že Peking právě uzavřel dohody o tisíci projektech v Africe včetně stavby více než 2233 km železničních tratí a více než 3350 km silnic se zpevněným povrchem. V roce 2016 Čína oznámila, že právě tyto projektu dovolí spojit dopravní infrastrukturou (silnice, železnice, mosty) padesát čtyři afrických krajin.
Globální investice
K proniknutí na bránící se, ale blahobytný evropský trh Čína zvolila projekt přestavby řeckého přístavu Pireus a realizaci železničního projektu spojujícího Bělehrad s Budapeští v hodnotě 3 mld. USD. Další dopravní stavby jako železnice, silnice a produktovody míří z centrální Číny z města Xian západním směrem až do Belgie. Peking již započal s výstavbou osm tisíc mil dlouhého železničního spojení mezi městem Yiwu a španělským Madridem. Čína rovněž stojí za projektem stavby železnice systému HSR v americké Kalifornii. Čína rovněž plánuje vybudovat dopravní koridor (silnice, železnice, produktovody) do Pakistánu v celkové hodnotě 46 mld. USD. Cílem je spojit severozápadní Čínu s významným přístavem Gwadar v Arabském moři. Velmi příznivě nakloněný všem čínským investicím do dopravní infrastruktury je Irán. Teherán si slibuje od této aktivity možnost získání pozice klíčové vstupní brány mezi Čínou a Evropou. Na začátku roku 2016 vyrazil první nákladní vlak z Číny do Íránu a zvládl to za čtrnáct dní oproti 45 dnům, které by zboží muselo strávit na moři. Čínsko-íránský obchod znamenal v roce 2003 výměnu zboží za 4 mld. USD, ale v roce 2014 to již bylo 52 mld. USD. Vláda v Teheránu doufá, že během následujících deseti let by mohl objem obchodu s Čínou stoupnout až na 600 mld. USD.
Převzato z časopisu