Renault F1 (1977 – 2020) – Střídání

Král je mrtev, ať žije král! Po sezoně 2020 zmizí Renault z formule 1. Ale žádný konec to není, pojede dál jako Alpine F1 Team...

Renault vstoupil do formule 1 s vlastním týmem v roce 1977 jako průkopník motorů s přeplňováním jedním či více turbodmychadly, byl prvním vítězem s touto koncepcí pohonných jednotek, ale během let pokračoval přes éru atmosféricky plněných motorů až k nástupu hybridních systémů. V poslední sezoně jeho přeplňované šestiválce s elektrickou asistencí znovu získaly na rychlosti a spolehlivosti, což dokázal australský závodník Daniel Ricciardo třetím místem na Velké ceně Eifelu (Nürburgring) a znovu na Velké ceně Emilia Romagna (Imola), tedy v nových závodech modifikovaného šampionátu F1 2020. Luca De Meo, nový generální ředitel Renault Group, po nástupu do funkce v září oznámil restrukturalizaci skupiny s tím, že chce posílit pozici značky Alpine, a pro zvýšení její sportovní image ponese tým formule 1 od sezony 2021 jméno Alpine. 

Lze říci, že jde vlastně o návrat ke kořenům. První automobil formule 1, uvedený coby Renault RS01, totiž vznikl v roce 1976 jako Alpine A500! Podřízená značka Alpine, založená Jeanem Rédélém před 65 lety, se totiž v roce 1973 stala součástí Groupe Renault a převzala sportovní aktivity skupiny, aby se později začlenila do divize Renault Sport. Příprava formule 1 byla tehdy v pokročilém stavu, podvozky nesly označení Alpine A500 a motory Renault-Gordini EF1, nakonec však z marketingových důvodů monopost vyjel jako Renault RS01. Na první prezentaci ve showroomu Renault na pařížské třídě Champs-Élysées v prosinci 1976 už nesl nápisy Formula 1 Renault 1° prototype Laboratoire, ale také emblémy věrných sponzorů Elf, Tissot, Ferodo a Facom. V květnu 1977 zahájil první testy na okruhu Paula Ricarda v Le Castellet, prvním testovacím a závodním jezdcem byl Jean-Pierre Jabouille, jenž svoji kariéru závodníka odstartoval v okruhovém mistrovství Coupe Gordini 1966, kdy všichni jeli se shodnými vozy Renault 8 Gordini 1100. 

Nová formule 1 od sezony 1966 zvýšila limit objemu motorů na 3000 cm3, ale znovu zavedla alternativu přeplňovaných agregátů do 1500 cm3. Nikdo ji nevyužil až do léta 1977, kdy na britské Grand Prix debutoval Jean-Pierre Jabouille na Renaultu RS01 poháněném vidlicovým šestiválcem EF1, přeplňovaným jedním výfukovým turbo­dmychadlem. V roce 1979 částečně odstranila prodlevu reakce motoru dvojice turbodmychadel a Jean-Pierre Jabouille na vylepšeném RS10 dobyl první historické vítězství na domácí Velké ceně Francie v Dijonu. Vývoj Renault Turbo se prodloužil až do sezony 1985. V první fázi účasti ve formuli 1 dobyl Renault 31 pole position a 15 vítězství, Alain Prost dosáhl na druhé místo v MS 1983. V roce 1985 startovaly monoposty Renault RE60 naposledy, Renault Sport odstoupil, ale motory V6 Turbo ještě v roce 1986 dodával týmům Lotus, Ligier a Tyrrell. 

Druhá fáze začala překvapivým návratem Renaultu v roce 1989, ovšem pouze v roli dodavatele motorů, podle tehdejších předpisů FIA s atmosférickým plněním a objemem do 3,5 l (roku 1994 snížen na 3,0 l). Vznikly vidlicové desetiválce RS1 až RS8, které používal tým Franka Williamse a později Benetton. První vítězství získal Belgičan Thierry Boutsen na Velké ceně Kanady 1989, první mistrovský titul pro Williams-Renault dobyl Nigel Mansell (1992); následovali Alain Prost (1993), Damon Hill (1996) a Jacques Villeneuve (1997). Benet­ton s motorem Renault triumfoval v sezoně 1995 (Michael Schumacher). Pohár konstruktérů v letech 1992 až 1997 patřil pouze vozům s motory Renault (pětkrát Williams, 1995 Benetton). Nakonec Renault koupil tým Benetton, ale pokračoval pod jeho jménem. Benetton patřil spolu s Williamsem k pilířům druhé fáze účasti Renaultu ve formuli 1, jež se ovšem omezovala jen na dodávky továrních motorů V10 do konce roku 1997. Motory pak dále posloužily v různých týmech jako Mécachrome, Supertec a Playlife (až do sezony 2000).

Třetí fázi Renaultu ve formuli 1 zahájily v roce 2001 dodávky nových vidlicových motorů V10 s neobvyklým úhlem rozevření válců 111° pro Benettony, jež sloužily tři sezony jako RS21, 22 a 23 (Fernando Alonso vyhrál v Maďarsku 2003), než se Renault vrátil ke konvenčnímu řešení V10/72° (Jarno Trulli vyhrál v Monaku s typem RS24). Od sezony 2002 byly monoposty, nadále vyráběné v britském Enstone ­(Oxfordshire), přejmenovány na Renault. Fernando Alonso vyhrál pro Renault jediné dva ryzí tituly mistra světa 2005 a 2006, jenže pak tým prošel dalšími dramatickými zvraty se změnami managementu, který si dokonce vypůjčil jméno Lotus (v letech 2012 – 2015, ačkoli s Lotusem Colina Chap­mana neměl vůbec nic společného). Renault Sport z francouzského Viry-Chatillonu, jenž stál u zrodu přeplňovaných motorů F1, nadále dodával motory i jiným týmům (Red Bull), od původních desetiválců 3.5/3.0 V10 a nových osmiválců 2.4 V8 (od 2006) až po dnešní hybridní poháněcí soustavy 1.6 V6 Turbo (od 2014). 

Ve čtvrté fázi vývoje po sezoně 2015 převzal znovu Renault plnou kontrolu nad nepravým Lotusem a vrátil francouzskou značku Renault do formule 1, i když se její monoposty nadále vyrábějí v britském Enstone, původním sídle Benettonu. Vozy byly dlouho značeny jako typ RS s příslušným koncovým dvojčíslím běžícího roku (poslední je tedy RS20), zatímco u motorů se obdobný systém změnil z RE (Engine) na obchodní označení E-Tech, jež převzaly i sériové osobní vozy Renault s hybridní poháněcí soustavou. Poslední je tedy ­E-Tech 20, podle předpisů FIA výhradně zážehový vidlicový šestiválec 1.6 Turbo s  dvojicí elektromotorů/generátorů (MGU-K na motoru a MGU-H na turbodmychadle) a trakčním akumulátorem Li-Ion. V sezoně 2020 byl dalším odběratelem pohonných jednotek Renault britský tým McLaren, když už dříve nejprve Toro Rosso a pak Red Bull Racing nahradily Renaulty japonskou Hondou (ta ovšem po sezoně 2021 z formule 1 odstoupí). 

Šestiválce Renault E-Tech budou nadále pohánět především vozy Alpine F1 Team, které však zjevně nebudou nové, ale půjde o přeznačené Renaulty RS20. Po letošní nešťastné sezoně, zasažené jako všechno ostatní koronavirovou krizí, se totiž z finančních důvodů nepočítá s novými konstrukcemi pro rok 2021. Místo žluto-černé sestavy Renault F1 Team však půjde o ­Alpine F1 Team v barvách francouzské trikolory, shodné s tou naší (modrá-bílá-červená). Šéfem týmu nadále zůstává třiačtyřicetiletý inženýr Cyril Abiteboul, jenž působí ve formuli 1 od roku 2001 (Renault, Caterham a znovu Renault). S napětím je očekáván návrat mistra světa Fernanda Alonsa, jenž za volantem Alpine nahradí Daniela Ricciarda (v roce 2021 bude hájit barvy McLarenu); druhým jezdcem zůstává Francouz Esteban Ocon.

Převzato z časopisu

Fotogalerie