Hungaroring 1986 – 2016 – Po třiceti letech

Po tři desetiletí se pořádají závody formule 1 na Hungaroringu a okruh u obce Mogyoród je dnes jednou z největších stálic mistrovství světa...

Stalo se už tradicí, že se Velká cena Maďarska koná v létě uprostřed turistické sezony, většinou za velmi pěkného a velmi teplého počasí. Přesto však pamatuje i průtrže mračen, které ovlivnily závody. Letos liják poznamenal pouze kvalifikaci. Ta se protáhla téměř na dvojnásobnou délku, když byla třikrát přerušena pro výjezd safety caru, a nakonec vzbudila pochybnosti o regulérnosti výsledků. Předpisy formule 1 začínají být příliš složité, a tak po závodě přišli někteří s tím, že přece není možné, aby německý závodník Nico Rosberg zajel nejlepší čas v okamžiku, kdy v jedné ze zatáček vlály žluté vlajky. Trať však osychala a každý průjezd byl rychlejší. Tentokrát Nico Rosberg nedostal penalizaci a pole position mu zůstala. Verdikt byl jednoduchý – prostě v těch dalších zatáčkách jel rychleji...

Nejlepší čas nebyl Nicovi Rosbergovi stejně nic platný, přestože překonal britského týmového kolegu Lewise Hamiltona už poněkolikáté. Na startu vyrazil Lewis Hamilton z druhé pozice rychleji, v první zatáčce už vedl, zatímco Nico Rosberg udržel druhé místo, přestože se před něj v tlačenici po startu krátce dostal také Australan Daniel Ricciardo na Red Bullu. Pro příznivce formule 1 to byl jen další závod s absolutní převahou týmu Mercedes-AMG Petronas, neboť tyto hybridní šestiválce vyhrály všechny závody první poloviny sezony 2016, jen s jedinou výjimkou. Ve Španělsku by samozřejmě vyhrály také, jenže když Nico Rosberg předjel Hamiltona už v první zatáčce (Hamilton měl tentokrát pole position), neunesl Brit pokoření a v divoké snaze podjet soupeře do něho narazil. Oba Mercedesy tak vylétly z dráhy, zapadly do písku a závod pro ně skončil. Cesta k vítězství se otevřela tomu třetímu, a byl jím mladičký Max Verstappen ve svém prvním závodě na Red Bullu, kam byl povýšen ze sesterského týmu Toro Rosso. Bylo to vůbec první vítězství nizozemského jezdce a triumf nejmladšího v historii formule 1 (Max se narodil 30. září 1997 v belgickém Hasseltu jako syn Jose Verstappena, bývalého nizozemského závodníka F1). O tom, že automobily Mercedes-AMG W07 Hybrid jsou prakticky neporazitelné, se ví už několik sezon.

Vládnou formuli 1 a nejblíže jsou jim ve výkonech týmy Red Bull Racing a Scuderia Ferrari, jež se v Maďarsku seřadily na prvních šesti místech! Nejprve tedy dva Mercedesy, pak Red Bull (Daniel Ricciardo) před Ferrari (Sebastian Vettel) a znovu Red Bull (Max Verstappen) před Ferrari (Kimi Raikkönen); ze zbytku světa byl nejlepší Fernando Alonso (McLaren), který vlastně učí motor Honda závodit. Nemožnost řádného testování totiž znamená, že ani světová jednička v objemu výroby spalovacích motorů nemá vývojové práce ulehčeny. Vstoupit do formule 1, kde každá pohonná jednotka sestává z šesti různých částí, jež musí smysluplně spolupracovat, jistě není jednoduché ani pro zkušeného. Za použití více než pěti každé z těchto částí je penalizace odsunutím vzad na startovním roštu. A jaké jsou to díly? Vlastní spalovací motor 1.6 V6 Turbo (ICE), kinetický systém rekuperace (MGU-K), tepelný systém rekuperace na turbodmychadle (MGU-H), turbodmychadlo (TC), akumulátory (ES) a řídicí elektronika (CE); jejich popisy funkcí najdete v AR 1/’14. Podobně se hodnotí spolehlivost převodovek, jež mají od sezony 2014 zvýšený počet stupňů ze sedmi na osm pro jízdu vpřed, kromě povinného zpětného chodu. Při těchto technicky komplikovaných (a finančně náročných) systémech je zázrakem, když do formule 1 vstoupí nový tým. Letos se to stalo, americký Hass F1 Team zvýšil počet soutěžících na jedenáct, byl však podpořen Ferrarim, který mu dodává nejnovější motory (Sauberu a Toro Rosso jen ty loňské). Mercedes-Benz kromě vlastního týmu poskytuje pohonné jednotky pro Force India, Manor (dříve Marussia) a Williams, zatímco Honda obhospodařuje pouze McLaren a Renault vyzbrojuje vlastní tým (ještě loni účinkoval jako Lotus) a Red Bull, jenž však po loňské roztržce a marné snaze dostat jiné motory je ukrývá pod označením sponzora TAG Heuer. Zdá se však, že u Renaultu na novém typu R.E.16 důkladně zapracovali (prý jim radil Mario Illien od Ilmoru), takže v Maďarsku byl Red Bull znovu druhým nejlepším týmem. Během let měnil Hungaroring délku, prodloužila se startovní rovinka, změnily -některé zatáčky, zmizela šikana za druhou zatáčkou.

Z původních 4013 metrů se odstraněním šikany číslo 3 pro ročník 1989 zkrátil okruh na 3968 metrů, ale zase zmíněným prodloužením za startem se protáhl od roku 2003 na 4381 metrů. Při otevření okruhu vládly vozy s motory Honda, první Velkou cenu Maďarska 1986 vyhrál Brazilec Nelson Piquet (Williams-Honda) a o rok později úspěch zopakoval, v sezoně 1988 ho na stupni nejvyšším vystřídal jeho krajan Ayrton Senna (McLaren-Honda), zatímco Nigelu Mansellovi se podařilo zvítězit až v roce 1999 po přestupu od Williamsu k Ferrari. V historii závodu se pak na prvních místech střídali zejména jezdci Mc-Larenu, Williamsu a Ferrari, ale třeba Fernando Alonso a Jenson Button na Hungaroringu dobyli své první vítězství formule 1 (Alonso v roce 2003 na Renaultu, Button 2006 na Hondě). Rekordmanem je Lewis Hamilton s pěti triumfy na Hungaroringu, nešťastný Michael Schumacher dobyl čtyři, ale třeba Sebastian Vettel čekal na vítězství na Hungaroringu devět let (vítěz 2015 na Ferrari). Velká cena Maďarska formule 1 se jela poprvé 10. srpna 1986, nový okruh v kotlině za Budapeští byl dokončen jen krátce před termínem. Tamás Rohonyi, jeden z funkcionářů FOCA (Formula One Constructors Association), kdysi emigroval z Maďarska (1956), působil u Rolls-Royce v Anglii a v polovině šedesátých let odešel do Brazílie, kde pracoval pro Goodyear, než si otevřel vlastní reklamní agenturu a přišel poprvé do pracovního styku s formulí 1. Na Velké ceně Monaka 1983 si mu Bernie Ecclestone postěžoval, že s Rusy není žádná řeč, když se vrátil z jednání o formuli 1 v Moskvě s nepořízenou.

Pak zvažoval Velkou cenu Jugoslávie (bývalá manželka Slavica byla z Chorvatska), ale Rohonyi mu vysvětlil, že Jugoslávie nebyla doslova za železnou oponou. Návrh Rohonyiho uspořádat závod v Budapešti nejprve Ecclestone zamítl se slovy „to, že jsi Maďar, není dostatečný důvod“. Pak ho tam však poslal a třetí návštěvu už absolvoval s ním. Zpráva o formuli 1 v Maďarsku, první za železnou oponou, přišla jako blesk z čistého nebe. Maďaři podepsali kontrakt s Ecclestonem ve švýcarském Bernu 10. září 1985, Hungaroring byl oficiálně otevřen ještě před prvním ročníkem Velké ceny, a to 13. až 15. června 1986 mezinárodními závody motocyklů a automobilů. Ve čtyřkolové kategorii vyhráli českoslovenští reprezentanti Václav Lím (Avia AE3 F-Easter) a Oldřich Vaníček (Škoda 130L), ve dvoukolové se vítězi jmenovali Juhász (Kreidler 50), Nikolov (MBA 125), Galanskij (Vihur 250) a Rivero Nirio (ČZ 250 jednoválcové formule). Okruh se čtrnácti zatáčkami a celkovou délkou 4014 m vyprojektoval István Papp a postavila jej domácí firma Aszfaltútépítö Vállalat z Budapešti, která byla založena jako Magyar Asphalt R.T. už v roce 1864. První závod se jel v roce 85. výročí maďarského motoristického sportu, už v červnu 1901 totiž získal Károly Csekme (Fiat) zlatou medaili v jakési soutěži, ale v  červnu 1906 vyhrál jiný Maďar Ferenc Szisz první Velkou cenu ve francouzském Le Mans. Později účinkoval v Grand Prix rovněž László Hartmann, po němž byl na Hungaroringu 1986 pojmenován doprovodný závod historických vozidel. První Velkou cenu tam vyhrál Nelson Piquet (Williams Honda) průměrnou rychlostí 151,804 km/h. Letos dosáhl vítěz Lewis Hamilton (Mercedes-AMG) průměru 183,059 km/h.

Převzato z časopisu

Fotogalerie