Motorsport
PORSCHE 911 RSR 2017 – Revoluční 911
Petr Horák 23.01.2017 06:32
Porsche 911 je nerozšířenějším závodním vozem planety, v nejrůznějších podobách jich po celém světě závodí tisíce. Nejnovějším přírůstkem do rodiny je 911 RSR určená pro mistrovství světa vytrvalostních závodů.
Když automobilka ze Stuttgartu v roce 2013 představila svou novou zbraň pro vytrvalostní závody, byl to v mnoha ohledech kompromis. V té době například nemělo Porsche v generaci 991 k dispozici verzi 911 GT3, a tak muselo vycházet z karoserie Carrery 4S (proto se vůz jmenoval jen 911 RSR). Motor byl převzat ze závodní verze 911 GT3 RSR předchozí generace. Nový stroj pro příští sezónu je naopak v mnoha ohledech převratný a plně využívá možností, jež mu technické předpisy nabízejí. Velkým plusem bylo, že se začínalo s čistým listem papíru, a tak je vše řešeno s ohledem na specifika vytrvalostních závodů. Asi největší změnou je samotný motor, který je umístěn před zadní nápravou! Porsche motor s převodovkou ve voze otočilo o 180 stupňů. Jde o zcela nový šestiválcový boxer s přímým vstřikováním paliva o objemu 4,0 litru – vrtání 102 mm, zdvih 81,5 mm – jenž vyniká lehkou konstrukcí, odolným pohonem vačkových hřídelů a účinností. Porsche zvolilo atmosférický motor navzdory tomu, že i u vozů třídy LM-GTE se už stále častěji prosazuje přeplňování (Ferrari a Ford). Motor Porsche při použití restriktoru dle aktuálních předpisů disponuje výkonem 375 kW (510 k) a je přes tříkotoučovou karbonovou spojku spojen s šestistupňovou sekvenční převodovkou s řazením páčkami pod volantem.
Specialitou převodovky je její hořčíkový obal. Změna polohy motoru dovolila inženýrům použít větší difuzor a v kombinaci s křídlem vycházejícím z toho používaného na prototypu 919 Hybrid se podařilo dosáhnout nejen většího přítlaku, ale zároveň lepší aerodynamické účinnosti. Vzhledem k tomu, že ve vytrvalostních závodech není nouze o různé havárie, strkanice se soupeři a podobně, jsou všechny části karoserie z uhlíkových kompozitů připevněny pomocí speciálních prvků dovolujících během krátké doby jednoduše díl vyměnit za nový. To samé platí pro systém změny nastavení podvozku, i ty je u nového vozu možné provádět v mnohem kratším čase. Na vysoké úrovni je rovněž bezpečnost. Kvůli jejímu zvýšení je sedadlo pevně připevněno ke karoserii a nastavit je možné pedálovou skupinu. Pilot má vůbec poprvé k dispozici také různé asistenční systémy. Jedním z nich je radarový systém varující před možnou srážkou, jenž zároveň umí včas rozeznat rychle se blížící vůz kategorie LMP, a dovoluje tak předcházet možným nebezpečným situacím, zejména při jízdě za tmy. O pečlivosti, s níž Porsche svůj nový závodní vůz pro kategorii LM-GTE vyvíjelo, vypovídá i 35 000 ujetých kilometrů od března letošního roku na různých evropských i zámořských okruzích v rámci testování. Sama automobilka revoluční pojetí nové 911 RSR přirovnává k 911 GT1 z roku 1996, která se rovněž zcela vymykala zažitým zvyklostem. Tovární tým má v plánu nasadit dva vozy do mistrovství světa vytrvalostních závodů (WEC) a dva do zámořské série IMSA. První ostrý start novou 911 RSR čeká 28. ledna ve 24hodinovém závodě v Daytoně.
Mistr světa odešel!
Nico Rosberg hned druhý den večer po zisku titulu mistra světa F1 dospěl k názoru, že jeho závodní kariéra se naplnila, a pár dnů nato šokoval celý svět prohlášením, že se závoděním končí! Dle vlastních slov obětoval závodění 25 let, od motokár, přes juniorské formulové série až po 11 sezón v F1, a to vše s jediným cílem – stát se mistrem světa F1. Toto Wolff, výkonný ředitel týmu Mercedes-Benz, byl mezi prvními, kterým Nico Rosberg své rozhodnutí sdělil, a měl pro něj plné pochopení. Pro mnohé je toto rozhodnutí ale důkazem toho, že Rosberg není závodník srdcem a duší. Rosberg sám připustil, že letošní sezóna pro něho byla po psychické stránce velice náročná a poslední Grand Prix v Abú Dhabí nejtěžším závodem kariéry. Mercedes-Benz s výběrem pilota k Lewisi Hamiltonovi ale nijak spěchat nehodlá. O zájemce rozhodně nouzi mít nebude, z vlastního programu pro mladé jezdce má k dispozici Pascala Wehrleina nebo Estebana Ocona. Otázkou je, jak vypadají šance Nica Hülkenberga, jenž se už před pár týdny upsal Renaultu, případně Valtteriho Bottase, aktuálně působícího u Williamsu. A co třeba taková dvojice Hamilton/Vettel nebo Hamilton/Alonso?
Oživí nové předpisy F1?
Řada jezdců neskrývá své názory, že současné monoposty F1 není radost řídit. Pomoci to změnit by měly úpravy technických předpisů pro sezónu 2017. Ty dovolí větší aerodynamické prvky – širší přední i zadní křídlo, zadní křídlo posazené níž, větší difuzor, větší deflektory za předními koly atd. Změny čekají pneumatiky, a to nejen z pohledu používaných směsí, ale především z pohledu rozměrů – zadní budou o plných 80 mm širší než u vozů 2016 a celková šířka nových zadních pneumatik bude 405 mm, vpředu došlo ke zvětšení šířky pneumatik z 245 na 305 mm. Co tedy nové předpisy přinesou? Především by monoposty F1 měly být na pohled pěknými vozy, což kvůli změnám předpisů v posledních letech v některých případech opravdu nebyly. Vozy by také neměly mít problém jet v těsném závěsu za sebou. Časy na kolo by měly jít dolů až o 5 sekund! Jsou tu ale i stinné stránky. Už současné vozy jsou díky hybridním pohonným jednotkám o 60 kg těžší než předchozí monoposty s V8. Pro rok 2017 díky nárůstu rozměrů vozů a velikosti pneumatik přibude dalších 20 kg, a to především v oblasti neodpružených hmot. Nezapomínejme, že větší a těžší kola musí držet masivnější ramena zavěšení, vyšší hmotnost musí navíc krotit větší brzdy... Brembo počítá, že brzdy budou muset při maximálním zatížení zpracovat až o 30 % více energie. Mnohem větší přítlak vozů v zatáčkách si vyžádá změnu jízdního stylu, ale přinese také vyšší dosahovaná přetížení, která už u současných vozů atakovala hranici 5 G. Uvážíme-li, že v zámořské sérii IndyCar jezdci na vysokorychlostních oválech vlivem přetížení mívají poruchy vidění a ztrácejí vědomí, nejeví se to jako krok správným směrem. Laicky řečeno, vozy budou mít lepší aerodynamiku, širší kola s větším valivým odporem a budou těžší, zůstanou jim ale stejné motory. Na rovince proto rychlejší nebudou. Veškeré ono zmiňované zrychlení se odehraje díky přítlaku a mechanickému gripu v zatáčkách. Jezdci tam budou po dobu nějakých 90 minut (max. 120 minut) závodu vystaveni výrazně větším silám. Pro srovnání, při Red Bull Air Race piloti nesmějí přesáhnout přetížení 10 G a jejich let trvá zhruba dvě minuty... Opravdu je tohle ta nejlepší cesta k atraktivnější F1?
Převzato z časopisu