Hedvábná stezka – Šelkovyj puť 2017

Nádherná soutěž dakarského typu z Moskvy přes kazašskou Astanu do čínského města Xi’an. Vladimír Čagin se jako ředitel Silk Way Rallye 2017 vytáhl. Směrem k „tradičnímu“ Dakaru je to políček do tváře jeho,  v posledních letech poněkud impotentních, pořadatelů.

Silk Way Rallye 2017 o celkových 9599 kilometrech nabídla 4094 kilometrů měřených. Na rozdíl od Dakaru 2017 tak poskytla účastníkům opravdový prostor pro soutěžení. Ve čtrnácti etapách měli soutěžící dvou kategorií – automobilů a kamionů – dostatek možností představit své jezdecké schopnosti a prověřit techniku.

Peugeot jako favorit

V kategorii automobilů si nejvíce fanoušci slibovali od týmu Peugeot Total. Loňský vítěz Cyril Després a ikona dakarského soutěžení na dvou i čtyřech kolech Stéphane Peterhansel se posadili za volanty původních speciálů Peugeot 3008DKR, které se osvědčily na letošním ročníku rallye Dakar. Největší hvězda týmu devítinásobný mistr světa v rallye a závodní univerzál Sébastien Loeb přivezl na start do Moskvy vývojovou verzi speciálu Peugeot 3008DKR Maxi. Přídomek v názvu vozu odkazuje na větší rozměry, především co se týká šířky vozu. V této verzi je šířka 2400 mm, tedy o 200 mm větší než v předcházející specifikaci. Drobné úpravy se odehrály též na zavěšení kol a na hnacím hřídeli. „Myslím, že je auto nyní stabilnější, jak je širší. Řídí se trochu jinak, protože ve velmi úzkých a technických pasážích je samozřejmě těžkopádnější. Pokud jde ale o stabilitu jízdy, jde o velký krok kupředu,“ potvrdil správný směr vývoje Sebastian Loeb. I když jezdci týmu Peugeot Total byli jednoznačně největšími favority ve startovním poli, potají se čekalo, že například Yazeed Al Rajhi (SAE, Mini John Cooper Woorks) s Mini Cooperem či Bryce Menzies (USA, Mini John Cooper Works) také něco zajedou. Růžky mohl vystrčit také některý z Číňanů, třeba Han Wei (Geeley SMG Buggy) nebo Zhou Yong (Toyota Hilux Overdrive).

Výborná konkurence

Na SWR 2017 se mezi kamiony sešla kompletní špička dakarských posádek, jen jezdci týmu MAN VEKA chyběli. Největší šance se kromě jezdců Kamaz Master Teamu se připisovaly Gerardu de Rooyovi a jeho týmu Petronas Team De Rooy Iveco, který postavil na start hned tři speciály. Ton van Genutgen si sedl za volant prověřeného trambusového speciálu Iveco Trakker, Artur Ardavichus zase do nosatého Torpéda původní konstrukce. Sám pro sebe si De Rooy nechal postavit zcela nové Iveco Torpedo. Největší změnou byly lichoběžníkové nápravy Timoney a automatická převodovka.

Česká reprezentace

InstaForex Loprais tým se pokusil vypořádat s přestavbou speciálu Queen 69, který nebyl připuštěn na soutěž Dakar 2015 neboť nesplňoval homologační předpisy. Letos se tedy Aleš Loprais pokusil vlít do žil královny novou krev. Výrazně mu k tomu v rámci projektu „Queen Reborn“ měl přispět jeho dřívější šéfkonstruktér Milan Holáň. Ten se opětovně s týmem spojil a zapracoval na naroubování krátké kabiny, zástavbě motoru Buggyra Gyrtech, především jeho systému chlazení a tlumičích Reiger. Druhý z českých účastníků v kategorii kamiony, Tatra Buggyra Racing Team přijel do Moskvy také pouze s jedním speciálem Tatrou Phoenix G3 s drobnými technickými vylepšeními, nicméně se zcela novou posádkou. Martina Kolomého za volantem doplnili Michal Ernst a Jiří Stross. Celá účast týmu na SWR byla možná jen za finančního extra přispění společnosti Tatra Trucks. 

Holanďani s nadšením

Velké ambice měl také van den Brink (Mammoet RallySport). Loni zde s nosatým Renaultem MKR vyhrál pět etap a skončil celkově třetí. Další dva vozy Renault, tentokráte trambusové K520 4x4 týmu Riwald, stejně tak postavené a připravené českou firmou MKR Technology německého konstruktéra Maria Kresse, se řadily mezi vyšší konkurenci. Jak Gert Huzink, tak Pascal de Baar si chtěli zazávodit a dosáhnout co nejlepšího výsledku. Černým koněm měl být „mladý“ Teruhito Sugawara s tradičním speciálem Hino. Muziku měly tvrdit také běloruské posádky týmu MAZ SPORTAUTO s vozidly MAZ 5309p – piloti Vijazovič, Vasilevski a Višněvski.

Ruská ekipa

Samotný Kamaz Master Team (KMT) se na SWR 2017 připravil co možná nejpečlivěji. Především se předvedl se zcela novým speciálem Kamaz 43509 vybaveným řadovým šestiválcem JamZ se zdvihovým objemem 13 l. Na první pohled lze vůz rozeznat od staršího provedení Kamaz 43269 s motorem V8 podle umístění, počtu a tvaru nasávacích otvorů za a na boku zadní části kabiny. Navíc je celá kabina posunuta poněkud dopředu a vůz dostal, dle jeho pilota Dmitrije Sotnikova, agresivnější look. Anton Šibalov, Edouard Nikolajev a Ajrat Mardějev sedlali zmíněné starší verze Kamazů s tím, že posledně jmenovaný, loňský vítěz SWR, měl zastavěnou automatikou převodovku. Šibalovův speciál vezl náhradní díly Sotnikovovu novému vozu. KMT tak postavil na start soutěže čtyři speciály se čtyřmi piloty, kteří jsou schopni jet stejnou „palbu“ a navíc v rámci týmového drilu jsou schopni jeden pro druhého „umřít“ – jen záleží na tom, kdo, kdy a pro koho. Druhou vlnu startovního pole kamionistů tvořil například Maďar Miklos Kovacs s nosatou Scanií Qualisport Torpedo, kterého známe především z africké soutěže AER či Michael Boucou s vozem DAF. 

Krásné souboje

Čtrnáct etap rozdělených dnem volna v čínském Urumqi mělo pořádně prosít celé startovní pole. Obecně se čekalo, že ta pravá soutěž začne až v poušti Gobi. První etapu do Čeboksary a její RZ v délce 61 km vyhrál mezi automobily Sebastian Loeb a mezi kamionisty Martin Kolomý. V závěsu mu byl Aleš Loprais, takže naše radost byla dvojnásobná. V druhé etapě do Ufy už to bylo horší. Loprais zničil spojku a bylo po závodění. Nakonec jeho Queen 69 „Reborn“ odtáhli do jednoho ze servisních zázemí Kamaz Master Teamu, kde mu spojku opravili. Kolomý měl problém s uraženým posilovačem spojky, Sugawara vybulil své HINO 500 do rybníku a na bok padli též Višněvskij (MAZ) a de Baar s Renaultem K520 MKR 4x4. Třetí uklouzanou etapu vyhrál Vijazovič (poprvé tak MAZ stál na nejvyšším stupni vítězů na SWR), Kolomý byl druhý. Problémy měl Nikolajev (utržený spojovací hřídel), který nabral dvě hodiny ztráty.

Renaulty MKR jedou domů

Čtvrtá etapa do Astany byla konečnou pro všechny tři Renaulty. Shodou okolností skončily kvůli poruchám motoru MKR (rozbité bloky, údajné vzplanutí), což všichni tři piloti velmi nelibě nesli. Loprais opět do etapy nenastoupil a vlekl se se svou Královnou bez odpočinku vpřed bez jakékoliv ambice na výsledek. Zato Martin Kolomý vyhrál, v pořadí již svoji druhou etapu! V páté etapě Kolomý doplatil na to, že startoval jako první – zapadl do močálu a pomoci se dočkal až od Artura Ardavičuse s Ivecem, když kolem MAZ i Kamaz projel bez povšimnutí! Do čela průběžné klasifikace šel Sotnikov (a už tam zůstal).

Kamazy zatáhly

V šesté etapě do Urdžaru v kazašských stepích Kolomý exceloval, neměl pouze na Nikolajeva a v součtové klasifikaci také na Stéphana Peterhansela s osobním Peugeotem. Loprais řešil dobíjení vozu a etapu opět nedokončil. Sedmá, krátká co se RZ týká, poslední kazašská etapa se stala kořistí čtyř Kamazů – jako bratři v modrém triku – dojeli chlapci do cíle v pořadí: Sotnikov, Šibalov, Mardějev, Nikolajev. Loprais řešil obrovské problémy s chlazením vozu, ale etapu dokončil. Osmá etapa do čínského Urumqi přinesla konečně dunová pole. Kolomý dojel bez problémů, Loprais ani nenastoupil a de Rooy po čtrnácti kilometrech pro problémy s řízením vyjel z etapy a plazil se mimo soutěžní trať. Po dni volna v Urumqi, který všechny týmy zasvětily „lízání ran“, vyrazil kolotoč SWR 2017 rozbitou cestou do Hami. Opět se v cíli seřadily všechny čtyři Kamazy pěkně za sebou. Tentokrát vyhrál Mardějev, který taky přeskočil Kolomého v průběžné klasifikaci na třetí místo. Loprais sice s Královnou do dun vyrazil, ale po dvaceti kilometrech to vzdal vrátil se zpět a konečně ukončil své neblahé soutěžní putování Čínou.

Loeb urazil zavěšení

V kategorii automobilů přišel o průběžné první místo Sebastian Loeb. S náskokem více než hodiny na druhého Cyrila Desprése přehlédl šikmo přes trať běžící příkop. Přehlédl či ho viděl pozdě – výsledek bylo ulomené zavěšení levého předního kola a tím pádem konec všem nadějím na vítězství. Stéphane Peterhansel byl v té době již také mimo hru, neboť při podobné nehodě, jakou absolvoval i v roce 2016, poškodil vůz a nabral dvě hodiny ztráty. Průběžné vedení tak doslova spadlo do náruče Cyrila Desprése. V desáté etapě dojížděl do Dum Huangu Martin Kolomý s defektem zadního levého kola. Nebýt této patálie, jistě by zvítězil, takto byl druhý o několik desítek sekund za Nikolajevem.  

Znovu vítězství a konec

Jedenáctá etapa se stala kořistí Martina Kolomého, který tak zaznamenal třetí vítězství na SWR 2017 a vrátil se na třetí místo průběžné klasifikace cca dvě minuty před Mardějeva. Všechny české naděje na celkový úspěch však skončily ve dvanácté etapě do Alashan Youqi. Nejprve v úseku tzv. velbloudí trávy Kolomý mírně na čtveřici Kamazů ztrácel, pak je však všechny v dunách dojel. Ale záhy praskl u jeho Phoenixu G3 obal monobloku řízení, a tím bylo „vymalováno“. Nový monoblok s sebou posádka neměla a bez možnosti řídit svůj speciál neměla šanci. Nakonec vypomohl ředitel soutěže Vladimír Čagin. Po dojetí všech vozů do cíle zapůjčil svůj vrtulník, aby mohli technici posádce shodit náhradní díl. Jenže nic není tak jednoduché, jak to vypadá. První pokus se nezdařil, neboť vrtulník visel ve výši dvaceti metrů a monoblok při dopadu praskl. Druhý pokus byl lepší, shoz z pětimetrové výšky již monoblok vydržel. Posádka vůz opravila, dojela do bivaku a vyfasovala více než stohodinovou penalizaci. Propadla se startovním polem a přiřadila se tak prakticky k De Rooyovi a dalším odpadlíkům.

Skvělá soutěž

Třináctá etapa do Zhonqwei byla prakticky poslední, neboť ta další do Xi’anu byla pro přívalové deště zrušena. Martin Kolomý dokončil již jen z morálního hlediska. Nikolajev měl obrovské technické problémy – u jeho vozu praskl diferenciál, a tím pádem do druhé měřené sekce vůbec nenastoupil. Silk Way Rallye 2017 vyhrál v kategorii kamiony Dmitrij Sotnikov (Ruslan Akmadějev, Ilnur Mustafin, Kamaz), stříbro Anton Šibalov (Anrej Mojejev, Dmitrij Nikitin, Kamaz) a bronz Ajrat Mardějev (Ajdar Běljajev, Dmitrij Svistunov, Kamaz), také on měl technické problémy, v průběhu SWR 2017 musel měnit automatickou převodovku. Na pěkné čtvrté místo se prosadil spolehlivě a bez velkých potíží jedoucí Artur Ardavičus s Ivecem. V kategorii automobilů „utrpěl“ vítězství Cyril Després s Peugeotem 3008DKR před Christianem Lavieillem s vozem Baicmotor a Wei Han s Geely.

Převzato z časopisu

Fotogalerie