Historie
Jaguar Cars 1935-2010 - Pětasedmdesátiny
Tom Hyan 08.10.2010 00:51
Britský automobilový průmysl má mnoho slavných značek, ale do dnešních dnů jich přežila jen hrstka, většinou v rukou zahraničního kapitálu…
Patří k nim také slavný Jaguar, jenž letos slaví pětasedmdesátiny. Samotná společnost je však ještě o něco starší, neboť vyráběla karoserie se značkou Swallow a poté vlastní automobily jako SS ( Swallow Standard podle použitého motoru) už před rokem 1935, kdy zakladatel Williams Lyons zvolil pro sportovní šestiválec SS 100 libozvučné jméno Jaguar, vyjadřující rychlost a dynamiku. Po roce 1945 z pochopitelných důvodů zkratku SS zcela opustila, název automobilky se změnil na Jaguar Cars Ltd. Během šedesátých a počátku sedmdesátých let zdravě expandovala, navyšovala výrobu kvalitních sedanů a věhlasných sportovních vozů, dokonce připojila další automobilky Daimler (1960 koupila od BSA), Guy Motors (1961) a výrobce motorů Coventry Climax (1963), ale pak Sir William Lyons neviděl jiné východisko než spojení s koncernem British Motor Corporation, z něhož se později zrodil British Leyland, jenž sloučil všechny významné britské automobilky. Už se zdálo, že Jaguar Cars stihne neslavný osud ostatních (zanikly i tak velké značky jako Austin, Morris a Triumph), ale podnik se po roce 1980 znovu osamostatnil.
V listopadu 1989 koupila Jaguar Cars americká automobilka Ford Motor Company, avšak plánované výroby přes 200 tisíc automobilů Jaguar se jí nikdy nepodařilo dosáhnout. Jaguar nevykazoval zisky, a tak byl spolu s Land Roverem nabídnut k prodeji. V roce 2007 se objevila řada zájemců, v první vlně také indická automobilka Mahindra & Mahindra ve spolupráci s Ripplewood Holdings, v dalších Cerberus Capital Management (několik let byl majitelem Chrysler Group), TPG Capital, Terra, One Equity Partners a nakonec Tata Motors, která se pak stala novým majitelem skupiny Jaguar Land Rover…
Vraťme se však na samotný začátek, kdy motocyklový nadšenec William Lyons jednoho dne uviděl stylisticky zdařilý postranní vozík k motocyklu. Hned se domluvil s jeho tvůrcem Williamem Walmsleyem a v roce 1922 založili pro jejich výrobu Swallow Sidecar Co. v Blackpoolu s kapitálem tisíc liber. Jejich Swallow (tedy vlaštovka) s nadčasovou hliníkovou konstrukcí záhy zaujal klientelu a produkce prudce vzrůstala. Nezůstalo u sajdkár. V roce 1927 debutoval Austin Seven, malý automobil, který nejvíc proslavil Herberta Austina. Stal se nejen pilířem motorizace ve Velké Británii, ale vyráběl se také v USA, Francii, Japonsku a Německu (BMW Dixi). Lyons na podvozek Sevenu vytvořil elegantní dvousedadlovou karoserii a dostal objednávku na pět set kusů od vedoucích londýnských garáží Henlys. Po Austinu Seven Swallow následovaly další zdařilé karoserie na druhý nejrozšířenější britský vůz Morris Cowley. Výroba se rozrostla a Lyons přestěhoval firmu do Coventry, kolébky britského automobilového průmyslu. Swallow Coachbuilding Co. karosovala od roku 1929 také vozy Fiat, Swift, Standard a Wolseley.
Lyonse neuspokojovalo jen oblékat podvozky jiných tvůrců. Na Londýnském autosalonu 1931 představil první vůz SS I, vyrobený ve spolupráci se Standard Motor Co., která dodávala šestiválcové motory o objemu 2054 až 2662 cm3 a výkonu až 52 kW (70 k). Na rozdíl od jiných automobilů té doby měl dynamickou siluetu s dlouhou přídí a velmi nízkou stavbu. Vzbudil doslova senzaci, o dva roky později vyhrál Alpskou soutěž, a tak začala dlouhá šňůra sportovních úspěchů. Předválečnou legendou se stal sportovní SS 100, kde typové označení vyjadřovalo největší rychlost 100 mil za hodinu (160 km/h), a kromě standardního motoru 2662 cm3 se pod kapotou poprvé objevil 3 1 Litre (přesně 3486 cm3 o výkonu 125 koní, tedy 92 kW). Vedle těchto sportovních vozů vznikaly také čtyřdveřové sedany stejného objemu (SS Jaguar 2 1 a 3 1 Litre). Během války se výroba osobních automobilů zastavila. Továrna stavěla sidecary pro armádu, vyráběla křídla a části trupů vojenských letadel, zejména pro Spitfiry a Wellingtony, které vyhrály Bitvu o Británii. Průmyslové město Coventry bylo cílem německých náletů. Srovnaly se zemí nejen řadu automobilek, ale i slavnou katedrálu. Během války obyvatelé města Coventry organizovali protináletové hlídky. Jednu z nich tvořili osobně Lyons s konstruktéry Williamem Heynesem, Wallym Hassanem a Claudem Bailym. Během služby přemýšleli o poválečném rozvoji. Stanovili si vysoké cíle. Vyvinout nový motor pokrokové konstrukce, který by byl nejlepší na světě. To se jim také podařilo. Poválečný šestiválec Jaguar XK se stal legendou.
William Lyons stanovil, že nový motor musí mít výkon nejméně 160 k (118 kW). Vznikl první šestiválec série XK 3.4 Litre, později doplněný verzemi 2.4, 3.8 a 4.2 Litre. Byl to jedinečný motor se dvěma vačkovými hřídeli v hlavě válců, neobyčejně pružný, s výkonem záhy převyšujícím zvolenou metu. Poháněl dlouhou řadu sportovních a cestovních automobilů, objevil se v požárních a sanitních vozech i bojových vozidlech. Největší proslulost získal pětinásobným vítězstvím ve 24 h Le Mans (C a D Type), ve sportovních vozech E Type a sedanech Mk.2, S Type a Mk.10. V roce 1968 uvedený sedan nové generace XJ6 se stal základem výroby sedmdesátých let a jeho vylepšená koncepce přežila do nového tisíciletí. Nejprve se šestiválcem XK, později i s dvanáctiválcem (od 1972); další XJ6 (XJ40) přišel o 18 let později s novým šestiválcem AJ6. Tyto vozy, včetně další inovace v roce 1994 (tovární označení X300), jsou dodnes klasickým příkladem moderního cestovního automobilu nadčasového designu, vysokých výkonů, velkého pohodlí a vynikajících jízdních vlastností.
Sportovní automobily řady XK120 až 150, jež uvedly šestiválec XK do sériové výroby, nahradil slavný E Type (1961), následovaný XJ S (1975) a XK8 (1996), prvním vozem Jaguar s novým osmiválcem AJ8. Už v roce 1949 dosáhl roadster XK120 na silnici u belgického Jabbeke rychlosti 213,45 km/h, což byl tehdy světový rekord pro produkční vozy, a z první řady XK120, 140 a 150 jsou přímo odvozeny závodní vozy, jež vítězily ve 24 h Le Mans (C a D Type). Následující E Type nebyl koncipován pro závody, avšak aspiroval nejen na titul nejkrásnějšího britského automobilu, ale také nejrychlejšího produkčního automobilu. Stal se legendou, nejznámějším a nejslavnějším vozem značky, doslova synonymem Jaguaru.
Šéfdesigner Malcolm Sayer (1916 – 1970) a šéfkonstruktér William Heynes (1903 – 1989) zahájili vývoj E Type v prosinci 1956 jako 2.4 Litre twoseater, první prototyp E1A se objevil při testování na polygonu MIRA v květnu 1957 a 15. března 1961 slavil E Type (ovšem s motorem 3.8 Litre) premiéru na Ženevském autosalonu jako Fixed Head Coupé (později se objevil Roadster a čtyřmístné Coupé 2+2). Postupně procházel modernizací, šestiválec XK se zvětšil na 4.2 Litre, poslední třetí série dostala nový dvanáctiválec 5.3 Litre (konec výroby 1974, celkem vzniklo 72 233 vozů E Type všech typů). Už u první série bylo uvedeno zrychlení 0 – 100 km/h za sedm sekund a největší rychlost 240 km/h, udávaný výkon motoru byl 195 kW (265 k)/5500 min 1. Výkon se nezměnil ani u šestiválce 4235 cm3 (od roku 1964), vzrostla však hodnota největšího točivého momentu. Když typ XJ S vystřídal E Type, bylo to pro příznivce značky velké zklamání. Navzdory shodnému dvanáctiválci o mírně zvýšeném výkonu na 210 kW (285 k)/5500 min 1 šlo o vůz zcela odlišného charakteru, který však vydržel ve výrobě dvacet let (vzniklo 115 413 vozů).
Přestože všichni považují Jaguar především za výrobce sportovních vozů, největších úspěchů (a podstatně větších výrobních počtů) dosáhly klasické sedany, zejména řada XJ. Návrat S Type v roce 1998 nebyl přijat zrovna s nadšením, vůz totiž sdílel podlahovou plošinu s americkým sedanem Ford Taurus, stejně jako kompaktní X Type vycházel z Fordu Mondeo. Dne 26.listopadu 2007 vyjel z výrobní linky v Castle Bromwich první Jaguar XF, základ nové řady pro třetí tisíciletí. Za volantem byl Michael Quinn, vnuk zakladatele Sira Williama Lyonse (1901 – 1985). Prodej nových sedanů XF, které se označením vzdálily nástupnictví S Type, byl zahájen v březnu 2008. Loni pak následovalo první představení prestižního typu XJ nové generace, a tak nyní modelová obměna čeká už jen kupé a kabriolety řady XK. Nabídka motorů byla zúžena na osmiválce 5.0 V8 (atmosférické i s kompresorem) a šestiválce 3.0 V6, zážehové i vznětové. Automobily Jaguar se nyní vyrábějí v Castle Bromwich u Birminghamu.
Zdroj: Automobil 09/10
Autor: Tom Hyan