Historie
1000 mil československých – Soutěž pro sportsmany
Jindřich Lasík 28.08.2019 05:18
Ve čtvrtek 13. června bylo už v 6 hodin ráno před Autoklubem ČR pořádně rušno. Devadesát posádek s předválečnými automobily startovalo do závodu 1000 mil československých na trase Praha–Bratislava–Praha. Letošní ročník, stejně jako ty minulé, nebyl žádným výletem, ale jízdou pro opravdové sportsmany i sportslady.
Závod 1000 mil československých se pořádal v letech 1933 až 1935 na trase Praha–Bratislava–Praha–Bratislava–Praha. Ano, čtete dobře, dvakrát do Bratislavy a zpátky, skoro 1600 kilometrů za běžného provozu. Rekord drží Jindřich Knapp, který s třílitrovým šestiválcem Walter zajel průměr 104 km/h, v poslední části z Bratislavy do Prahy dokonce 111,5 km/h. A to v roce 1933.
Zúčastnit se mohly „cestovní automobily“, tedy provedení přímo odvozená ze sériové produkce. Podnik byl sice deklarován jako soutěž, ve skutečnosti však šlo o rychlostní závod, pořádaný v běžném provozu. Účastníci byli ve dne v noci konfrontováni s koňskými povozy, nákladními automobily, cyklisty i chodci. Trať prověřila nejen rychlost a ovladatelnost vozidel, ale také jejich robustnost a spolehlivost.
Na startu se letos sešlo mnoho značek, od českých Aero, Tatra, Škoda, Praga, Z, Walter přes německé BMW, Mercedes-Benz, Hanomag či Horch, francouzské Bugatti nebo Salmson až po britské MG, Jaguar, Alvis, Ford nebo Rolls-Royce. Vrchol pak představovaly skvosty jako Bentley 4.5 Litre Blower Tomáše Kalkuse či čtyři Lagondy, včetně dvanáctiválcové. S typem Lagonda Three Litre jel Miroslav Krejsa, který má největší zásluhu na neskutečném rozvoji tohoto závodu. Mezi obdivované patřily i Auburn 851 Phaeton nebo Cord 812 cabrio.
Trať dnešní soutěže, pokud to jde, kopíruje závod z 30. let. První etapa vedla do Bratislavy, přičemž nejzajímavější úseky čekaly na posádky na Vysočině, například mezi Baštínovem a Polnou. Za horizonty za Šlapanovem by se nemusely stydět ani na Rallye 1000 jezer. Po krátké přestávce na oběd, tradičně u Nedbálků v Ostrovačicích, se pokračovalo po trati bývalého Masarykova okruhu, kde byla v původních boxech připravena zvláštní zkouška: výměna kola na čas. Zatímco na Vysočině bylo dopoledne kolem čtrnácti stupňů, tak na jižní Moravě překročila teplota hranici třiceti stupňů Celsia.
Druhý den následovala etapa z Bratislavy do Piešťan, kde byla přestávka na oběd, po němž čekala další zajímavá jízda z Horných Orešan přes Majdany úzkou silničkou až do Dolan. Úsek zpestřila dokonce malá neplánovaná objížďka kvůli nakládce dřeva. Úsek byl zakončen zastávkou ve Vinárstve Dolany spojenou s degustací vín. Nejedna posádka si tady zakoupila i celý karton. Vrcho-lem etapy byl měřený závod do vrchu na Pezinské Babě. A pak už jen za „horúčavy“ dojet do Bratislavy a pořádně se osvěžit. Kupodivu většina, nebo skoro všechny automobily neměly větší problémy s chlazením.
V sobotu zrána vyrazily posádky ukrajovat ve vedru další kilometry směrem Brno, Přibyslav a Praha. Zajímavým úsekem byl prudký výjezd z Čejče a pak po trati závodu do vrchu, ale z kopce, do Násedlovic. Tady se dokonale prověřily brzdy. Teprve až před Prahou dostali účastníci pořádnou spršku svrchu. Ale po třech dnech veder to nikomu nevadilo.
Cíl a vyhlášení výsledků proběhlo v Národním technickém muzeu. U nás vyhráli všichni, kdo absolvovali celou trať a měli odvahu na ni vůbec vyjet. Obdiv zaslouží každý, ale snad nejvíce pan Jakub Stauch s manželkou Evou na malé Bugatti 13 Brescia. Nebo posádky na malých aerovkách „cililink“. Je neskutečné, jak dobře tyto malé automobily zvládaly náročnou trať. Zvítězil Tomáš Barnet s vozem Aero 30 Roadster.
Převzato z časopisu