Historie
ASA 1000 GT – Ferrarina
Tom Hyan 10.04.2012 11:01
Nejmenším automobilem z dílny Ferrari byla lidově přezdívaná Ferrarina; nakonec však vznikala u jiné italské firmy jako ASA 1000 GT…
Sportovní automobily ASA 1000 GT se vyráběly v letech 1962 až 1967, údaje o počtu kusů se různí, Registro ASA uvádí přes osmdesát dochovaných, z toho patnáct Spiderů a čtyři prototypy. Známé je kupé ASA 1000 GT, první sériový typ nové značky, která vznikla zkratkou z Autocostruzioni S.p.A., účelově založené pobočky chemického koncernu De Nora, jehož vedení převzalo projekt Ferrari. Původně měl automobily vyrábět Bertone, v jehož studiu pod vedením Giorgetta Giugiara vznikly návrhy karoserie, ale k dohodě nedošlo. Jak lze posoudit z připojených fotografií, design byl velmi zdařilý, italské nadčasové linie připomínaly větší sourozence Ferrari. Základem byl motor, vyvinutý pod vedením Franca Rocchiho v Maranellu. Od roku 1959 se tam zabývali vývojem malého čtyřválce, nejprve 849 cm3 (ø 65 x 64 mm), označeného jako typ 126 (854), který dosáhl výkonu 55 kW (75 k)/6800 min‑1.
Tento motor byl zabudován do Fiatu 1200 Pininfarina Coupé se zkráceným rozvorem z 2400 na 2200 mm; vůz zkoušeli osobně Enzo Ferrari a konstruktéři Franco Rocchi a Giotto Bizzarrini, ale rovněž závodníci Lorenzo Bandini, Phil Hill, Richie Ginther i další osobnosti. Projekt vzbudil velký zájem, Rocchi připravil větší verze jako typ 125 (164; 950) o objemu 973 cm3 (ø 67 x 69 mm) a konečně 1032 cm3 (ø 69 x 69 mm), jež se jako typ 173 s výkonem nejprve 71 kW (97 k)/7000 min‑1 stala základem sériového vozu ASA 1000 GT s originální karoserií podle návrhu Bertone. O automobilu, známém neoficiálně jako Ferrarina, se hovořilo na všech úrovních; vzbudil obrovský zájem jako očekávaný Ferrari pro masy a stal se předchůdcem dnešního downsizingu, jenže Ferrari v té době prožíval těžké období, přestože Phil Hill dobyl titul mistra světa 1961 ve formuli 1 jako první Američan v historii, ale na Monze přišel o život Wolfgang von Trips spolu se čtrnácti diváky.
Důsledkem bylo dočasné zastavení účasti ve formuli 1 (Ferrari vynechal závěr sezony), restrukturalizace a odchod řady spolupracovníků včetně Giotta Bizzarriniho a Carla Chitiho, kteří pak založili konkurenční ATS (sportovní vozy a F1). Carrozzeria Bertone představila na Turínském autosalonu 1961 téměř sériový prototyp, označený jen Mille (= tisícovka); od produkční verze se lišil aerodynamickými překryty hlavních světlometů. Sériová ASA 1000 GT slavila premiéru o rok později rovněž na autosalonu v Turíně, první vyjela ze závodu v Miláně (Lambrate) zásluhou společnosti Autocostruzioni S.p.A., kterou založili Oronzio De Nora se synem Niccolou. Obchodním ředitelem firmy se stal markýz Gerino Gerini, bývalý závodník na Ferrari a Maserati. V Ženevě 1963 debutoval Spider, jehož sériová verze dostala laminátovou karoserii místo ocelové (opět design Bertone). Automobily s tuhým trubkovým rámem vynikaly nízkou hmotností 780 kg, která sice během let narostla na 830 kg u pozdějších verzí, ale i tak mrštné kupé dosahovalo největší rychlosti 190 (185) km/h. Výkon motoru 1092 cm3 v roce 1965 klesl na 67 kW (91 k)/6800 min‑1, ale u vylepšeného nástupce ASA 411 s hliníkovou karoserií Marazzi a hmotností sníženou na 720 kg (!) ve verzi 1092 cm3 (ø 71 x 69 mm) nabízel 76 kW (104 k)/7500 min‑1.
Finanční problémy znamenaly restrukturalizaci společnosti na Accomandita Semplice Autocostruzioni (ASA) di Oronzio De Nora & C, když výroba v roce 1965 dosáhla 77 kupé, devíti Spiderů a jedné čtyřistajedenáctky. K posledním pokusům patřil otevřený prototyp ASA RB (Roll Bar) 613, kupé targa s ochranným obloukem, navržený pro nový čtyřválec 1755 cm3 (ø 90 x 69 mm) o výkonu 110 kW (150 k)/7000 min‑1, ale hlavně pro unikátní řadový šestiválec 1290 cm3 (ø 69 x 57,5 mm) typu 130 o výkonu 91 kW (124 k)/ 6000 min‑1. Stejně jako u 411 nahradila čtyřstupňovou převodovku s elektrickým rychloběhem nová pětistupňová ZF (nebo Fiat).
Počítalo se s vývozem do USA, vznikly však jen čtyři vozy s laminátovou karoserií milánské firmy Carrozzeria Corbetta, připomínající Corvette Sting Ray 1963. Byla to už jen labutí píseň, značka v roce 1967 zanikla. Za zmínku stojí sportovní aktivity, vozy ASA do roku 1967 účinkovaly v rallye i na závodech sportovních prototypů včetně 24 h Daytony, 12 h Sebringu, 24 h Le Mans a Targa Florio. K významným závodníkům s nimi patřili Giorgio Bassi, Giorgio Pianta, Spartaco Dini, Raffaele Pinto, Pino Babbini, Ignazio Giunti, Robert Mieusset a nedávno zesnulý Gianpiero Moretti, ale také Donatella Odoardová (provdala se za Andreu De Adamicha, jezdce F1), Suzy Dietrichová a Donna Mae-Mimsová. Projekt kupé X1 s motorem uprostřed (šestiválec 1290 cm3) se nerealizoval, zatímco monopost ASA formule 3 (1967) už po testování nebyl nasazen do závodů.
Převzato z časopisu