Historie
100 let Citroënu: celosvětové setkání
Jiří Fiala 19.09.2019 05:36
La Ferté-Vidame je zapomenuté městečko asi 120 km jihozápadně od Paříže v rovinaté krajině plné listnatých lesů a mokřin v departmánu Eure-et-Loir na pomezí regionů Centre-Val de Loire a Normandie. Nyní znovu ožilo.
Hlavní ulice končí tepanou branou vedoucí k ruinám zámku, jehož vlastníkem byl Jean-Joseph de Laborde. Tři dny života necelých osmi set obyvatel obrátilo v polovině července naruby přes 60 000 účastníků Světového setkání přátel značky Citroën. Úspěšný podnikatel André Citroën, vyrábějící přesná ozubená kola, a majitel veliké muniční továrny se po první světové válce ocitl v dramatických finančních problémech. Roku 1919 se přeorientoval na výrobu automobilů. Zaměstnal nekonvenční designéry a inženýry, z USA importoval moderní technologie a pracovní postupy. Během dvaceti let se vypracoval na největší evropskou a asi pátou světovou automobilku s těžištěm v produkci lidových vozů prodávaných za velmi přijatelné ceny. Továrna, od roku 1935 v majetku rodiny Michelinů, byla posedlá utajováním připravovaných novinek. Nejprve je zkoušeli na silnicích v okolí Paříže, ale koncem 30. let objevili a koupili zanedbané panství rodiny vévody Saint-Simona s 800 hektary lesa, luk a mokřin s rozvalinou zámku, obehnané třímetrovou kamennou zdí. Zde postavili původně 2,5 km dlouhou zkušební trať, postupně rozšiřovanou o další silnice s nejrůznějšími povrchy a sklony. Dostat se dovnitř bylo nemožné i pro zaměstnance automobilky vyjma hrstky z těch, kteří se bezprostředně podíleli na vývoji. A právě La Ferté-Vidame automobilka zvolila pro největší oslavu jubilea, kterou nazvala „Rassemblement du Siècle“. Pátek, kromě jiného, sloužil k oficiálnímu zahájení a kratším setkáním s nejvyššími představiteli společnosti. Vše v komorním, klidném prostředí, tak protikladném k autosalonové hektičnosti.
Kromě manažerských špiček (mezi nimi i člena klanu Peugeot, pana Xaviera) jsme zde potkali i Henri-Jacquese Citroëna, vnuka zakladatele automobilky, a Marlène Cottonovou-Wolgensingerovou, legendární závodnici a od roku 1971 vedoucí soutěžního oddělení továrny. Bývalý profesionál Robert „Bob“ Neyret (*28. 2. 1934 v Grenoblu) závodil v 60. a 70. letech, s DS 21 vyhrál Marockou Rallye 1969 a 1970. V ročníku 1972, který byl součástí šampionátu konstruktérů Mistrovství světa v rallye, vybojoval s DS 21 absolutně druhé místo, roku 1973 zde, to již šlo o podnik seriálu WRC, dojel s DS 23 celkově druhý.
Ještě vzácnější než setkání se špičkami značky byla možnost poprvé v historii se projet po části velmi přísně střeženého zkušebního polygonu. Otevřeli jej v březnu 1938 spolu s intenzivním vývojem lidového TPV. Kvůli Setkání století vylomili dvě pole betonového plotu a za ostřížího dohledu pořadatelů dovnitř pouštěli kolony dvou desítek historických vozů s řidiči a novináři. Vpředu jel vždy zaváděcí automobil, neexistovalo vystoupit, či se dokonce potulovat po areálu, jenž je dodnes plně funkční. Potvrdil to náš řidič kupé SM, který pracuje jako vývojový inženýr PSA a nepřál si být jmenován. Nedávno na trati trápili nový Peugeot. Jeho SM se pohupoval a hydropneumatické zavěšení si výborně poradilo s nerovným povrchem i muldami příjezdové zatravněné aleje. Vedle továrnou zorganizované výstavky historických vozů čekala na více než 10 000 registrovaných sběratelů vozů Citroën plocha se stanem s vybranými legendami (prezidentské vozy, prototypy TPV nalezené na půdě stodoly, různé studie a koncepty), spřátelenými dodavateli Total (oleje), Michelin (pneumatiky), YACCO (oleje, sponzor mnoha rekordů), významnými značkovými kluby, expozicí vozů s motory s rotačním pístem, vrtulníkem i traktorem Citroën. Na druhé straně se bělaly stany s unikáty dvojitého šípu určenými do aukce. Vyvolávací ceny některých byly až překvapivě nízké. Tento organizační celek oddělovaly od nekonečných parkovišť zaplněných 4200 historickými automobily bizarní ruiny zámku a vodní plochy. Každý typ, zařazený podle stáří ve vyrovnaných řadách, měl přesně přidělenou a od ostatních oddělenou travnatou plochu. Ale ani v silách 450 dobrovolných, neplacených pořadatelů nebylo, jak jsme viděli, srovnat hejno Kachen 2CV do uspořádaného šiku. Samostatnou kapitolou byla veliká plocha se stánky pro někoho veteše, pro jiného pokladů, se vším, co se vztahuje k francouzské značce. Intenzivní sobotní odpolední přeháňka důkladně zkropila všech 26 000 návštěvníků. A pokud díky ní někdo ten „svůj“ unikát nestihl, nezbude mu nejspíš než počkat na další kulaté výročí.
Převzato z časopisu