Představujeme
Tokyo Motor Show 2011 – V novém prostředí
Tom Hyan 31.01.2012 09:34
Tokijský autosalon se přestěhoval z Makuhari Messe přímo na tokijské výstaviště Big Sight Centre, ale jedinou výhodou byla blízkost japonské metropoli…
Z hlediska přehlednosti a vzdálenosti mezi halami je projekt Big Sight dílem architekta značně vzdáleného realitě skutečného světa, vždyť jen do tiskového střediska nesmyslně umístěného v centrální věži se jede dlouhým pohyblivým schodištěm, takže při jeho každé návštěvě přesunem ztratíte nejméně čtvrt hodiny. Nepřehlednost výstavních prostor, dlouhé spojovací chodby, zkrátka megalomanství tvůrce jsou dalšími atributy, jimiž se prý chce vyrovnat vzrůstající konkurenci čínských autosalonů v Šanghaji, Pekingu či Guangzhou. Zda se mu to podaří, ukáže až budoucnost… V roce 2009 se hovořilo o krizi, ale expozice v Makuhari Messe (Chiba Prefecture; necelou hodinu jízdy od Tokia směrem na mezinárodní letiště Narita) byly logicky uspořádány, a těm, kteří do Japonska jezdí za japonskými novinkami, absence evropských vystavovatelů nescházela.
V posledním ročníku 2011 se sice mnohé zámořské automobilky na 42. ročník Tokyo Motor Show vrátily (po 24 letech tedy opět přímo v Tokiu), nicméně ve čtyřech obřích halách spolu s domácími výrobci působily jejich expozice prázdně a neuspořádaně. Například Nissan o tiskovém dnu předváděl na hlavním stánku jen pět automobilů, z nichž skutečnou novinkou byl pouze elektromobil Pivo 3; podivně situovaný stánek Hondy (úzký obdélníkový půdorys pod nízkými podhledy za špatného osvětlení) rovněž nebyl zcela ideální, a tak bychom mohli pokračovat. Změna je však život, někomu se líbí, jinému nikoli; ovšem práce novinářů na výstavišti (zvláště kameramanů) byla značně ztížena… Pro automobilové nadšence se všude najde něco zajímavého, zejména v exotické destinaci, přestože počty opravdových novinek obecně klesají. Podle JAMA (Japan Automobile Manufacturers Association) to však bylo 53 světových novinek od 21 hlavních domácích a 14 zahraničních vystavovatelů.
Zážitkem bylo opět setkání s nejvyšším managementem Toyota Motor Corporation (TMC), jejíž prezident Akio Toyoda (55) z rodiny zakladatelů zdůraznil, že do budoucna zůstane více alternativ automobilové dopravy a jako automobilový závodník s pýchou představil sériové provedení kupé Toyota GT‑86 klasické koncepce s motorem boxer 2.0/ 147 kW (200 k) vpředu a pohonem zadních kol. „Naším cílem je vyrábět stále lepší automobily,“ prohlásil pan Toyoda, „a to vozy, s nimž budou všichni rádi jezdit, s nimiž mohou žít v harmonii. Mladou generaci nejvíce zajímá vzájemná konektivita, a proto představujeme studii Toyota Fun-Vii, jakýsi smart-phone na kolech, s nímž chceme probudit zájem mladých o automobilismus.
Věříme, že mnohé z nich osloví také náš nový sportovní vůz Toyota 86.“ Je to ostatně Toyodovo oblíbené téma, jako milovníka automobilů ho nejvíce trápí, že mladá generace o ně ztrácí zájem a žije stále častěji ve virtuální realitě. Proto se jim je snaží přiblížit, v konstrukci Fun-Vii (Vehicle, interactive, internet) se objevují prvky, které ji mění tak snadno jako stahování aplikací, např. celá boční plocha vozu se proměňuje jako obrovský displej (barva, obsah). Informační prostředky (virtuální průvodce) se zjevují v interiéru, vůz s posádkou hovoří a zajišťuje nejen její přepravu, ale i spojení osob, vozidel a celé společnosti. Ovládací funkce se průběžně aktualizují, vozy spolu komunikují a zabraňují kolizím, zkrátka jiný svět, který snad přinese mladším generacím opět vášeň, vyjádřenou sloganem Fun to Drive, Again! Alespoň podle představ a plánů TMC, nic konkrétního kromě rozvoru 2750 mm a rozměrů 4020 x 1745 x 1415 mm nebylo u třímístného automobilu uvedeno. Pro nás staromilce nabídla největší japonská automobilka především kupé Toyota GT‑86 (pro Japonsko pouze 86), které vyrábí společně s Fuji Heavy Industries také jako Subaru BRZ; jeho vynikající jízdní vlastnosti jsme prověřili za mokra na okruhu Sodegaura (viz AR 1/’12). Větší objemy produkce si TMC slibuje od rodiny nových hybridních automobilů, v Japonsku sice uvedené pod různými jmény, ale v USA prezentované jako Prius Family.
Průběžný vývoj přinesl nové sériové typy, z nichž Toyota Aqua slavila v Tokiu světovou premiéru (pro export Prius C). Hovoří se o spotřebě 2,5 l/100 km s hybridní jednotkou se čtyřválcem 1,5 l a ještě menším elektromotorem než u dnešního Priusu, pětimístný vůz má rozvor 2550 mm a délku těsně pod čtyřmetrovou hranicí (3995 mm). Alternativy pohonu představovaly Toyota FT‑EV III, vlastně elektrická verze iQ, dovedená k sériovému vozu s dojezdem až 105 km a největší rychlostí 125 km/h (prodej od konce 2012), a futuristický čtyřmístný sedan Toyota FCV‑R s vodíkovými palivovými články, předobraz sériového modelu od roku 2015. Šestým hlavním exponátem Toyoty pak byl Prius Plug‑In Hybrid. Sesterská značka Lexus, od roku 2005 na japonském trhu, uvedla novou generaci prestižního sedanu GS v typech GS 450h, GS 350 F-Sport a GS 250; ozdobou stánku bylo kupé LFA Nürburgring Package. Akio Toyoda na tiskové konferenci zdůraznil, že ani po problémech s japonským zemětřesením a thajskými záplavami se Toyota nevzdává a nikdy výrobu v oblasti Tohoku a v Thajsku nezruší, protože vytváří budoucnost v postižených oblastech právě zachováním produkce (poněkud moudřejší vize než přesouvání produkce do nízkonákladových lokalit, což se v budoucnu vymstí těm, kteří krátkodobě ušetřili). „Časy, kdy se automobilky soustředily jen na vlastní vozidla, jsou pryč,“ řekl Carlos Ghosn, výkonný ředitel Nissanu, „naše dlouhodobá vize je jasná, zaměření na čistou, propojenou a mobilní společnost vyžaduje nový přístup, jehož článkem je jak automobil, tak infrastruktura.“ Většina automobilek se v Tokiu zúčastnila zvláštní expozice Smart Mobility City, vyjadřující propojení elektrické dopravy s energetickou bilancí domácností, dobíjení elektromobilů a využívání synergií mezi domy a automobily.
Téma Nissan Leaf se neustále opakuje (prototyp slavil premiéru v Tokiu 2009), zvláště když tento elektromobil převzal na autosalonu prestižní titul Japonského Vozu roku 2011/2012. Byly vystaveny také závodní verze Leaf Nismo RC a upravený Leaf Nismo Concept jako předobraz nové strategie, která přinese výkonnější silniční automobily pod hlavičkou Nismo Nissan. Elektromobily Townpod (Paříž 2010) a Esflow (Ženeva 2011) jsou dostatečně známé, světovou premiéru slavil Nissan Pivo 3, na rozdíl od předchůdců s rotující kabinou však připravený k budoucí sériové výrobě. Třímístný městský elektromobil se otočí na silnici široké jen čtyři metry, jeho předností bude samočinné parkování AVP (Automatic Valet Parking) a přivolání vozu mobilním telefonem. Pátou novinkou je nová generace minibusu, označená NV350 Caravan.
Strategii vozů pro radost z jízdy dokumentoval Juke Nismo Concept. Zajímavé elektromobily představil Takanobu Ito, výkonný ředitel Honda Motor Co., k nimž náleží jen 2,5 m dlouhý městský vozík Honda Micro Commuter pro tři cestující, který si na palubě veze ještě menší elektrický miniskútr Honda Motor Compo, a sportovní roadster Honda EV-STER s rychlostí 160 km/h a dojezdem 160 km na jedno nabití akumulátorů Li‑Ion. K nejobdivovanějším exponátům značky patřil aerodynamický hybridní čtyřmístný sedan Honda AC‑X (Advanced Cruiser experience) se zážehovým čtyřválcem 1.6/ 95 kW (130 k) a elektromotorem 120 kW, jenž vykazuje spotřebu 0,91/2,80 l/100 km a dojezd 1000 km (elektricky 50 km); jeho rozvor náprav činí 2750 mm a celkové rozměry 4700 x 1820 x 1400 mm. A aby toho nebylo málo, tak se Honda pochlubila kapotovaným motocyklem RCE ve stylu závodních dvěstěpadesátek, ovšem s elektrickým pohonem.
Na japonské silnice vyjel miniautomobil Honda N Box, postavený na nové platformě s nádrží uprostřed (jako Jazz), poháněný tříválcem 658 cm3 o výkonu 43 kW (58 k)/7300 min‑1 s plynulou převodovkou CVT. Ještě letos se opět objeví Accord Hybrid, podle plánu chce Honda v Japonsku prodávat 50 % své produkce s hybridním pohonem (mj. Fit/Jazz, Fit Shuttle, Freed, Freed Spike, CR‑Z a Civic). Pro Evropu vyvinula vznětový čtyřválec 1.6/88 kW (120 k), první z nové generace motorů Earth Dreams Technology, jehož existenci pro Civic 2012 jsme předpověděli v minulém čísle. Mazda Motor Corporation je v zaujetí technologie SKYACTIV, kterou uplatnila na studii sedanu Mazda Takeri, předobrazu další Mazdy 6, a také v kompaktním SUV Mazda CX‑5.
U prvního jde o vznětový čtyřválec SKYACTIV‑D 2.2 se šestistupňovou samočinnou převodovkou a vysokokapacitním kondenzátorem i‑ELOOP pro regeneraci brzdné energie. Vůz úhledných tvarů vychází z designové filozofie KODO – Soul of Motion, která vynikla rovněž na vystavené starší studii sedanu Mazda Shinari. Nový CX‑5 se v Tokiu představil s motory SKYACTIV‑G 2.0 (zážehový) a D 2.2 (vznětový). Potěšilo, že v nabídce jsou stále typy RX‑8, kupé s rotačním motorem; Roadster (= MX‑5, vystaven akční model Black Tuned) a kompaktní pětidveřový hatchback Verisa (model pro domácí trh). Mazda 2 se v Japonsku prodává jako Demio, Mazda 3 jako Axela a Mazda 6 jako Atenza. Vedle zmíněného kupé Subaru BRZ, vystaveného i v závodní verzi GT300 pro japonské okruhové mistrovství Super GT, byla hvězdou stánku studie Subaru Advanced Tourer, sportovní kombi nové generace s hybridní pohonnou jednotkou boxer 1.6/CVT Lineartronic a elektromotorem, jež se může pohybovat čistě elektricky s pohonem všech kol Symmetrical AWD.
Na japonský trh vstoupila nová Impreza v provedení Sport (pětidveřová) a G4 (sedan) s menšími čtyřválci 1.6/2.0 DOHC a plynulou převodovkou CVT Lineartronic s možností přímého šestistupňového řazení. U značky Suzuki představuje Q-Concept kombinaci automobilu a motocyklu, jen 2,5 m dlouhý a 1,3 m široký vozík veze dva cestující na sedadlech za sebou, pohon je elektrický a boční dveře se vyklápějí vzhůru. Kompaktní hatchback Suzuki Regina sází na lehkou stavbu (jen 730 kg) a přeplňovaný tříválec 800 cm3 s přímým vstřikem a převodovkou CVT, takže normovaná spotřeba činí 3,1 l/100 km. Dalšími vystavenými vozy byly Swift Sport a EV Hybrid, malé Alto eco a různé sériové miniautomobily (např. Solio).
Dlouho očekávanou novinkou je Mitsubishi Mirage, globální malý vůz nahrazující Colt, jehož výroba se rozbíhá v Thajsku. Pětidveřový hatchback podle módy přechází na zážehový tříválec 1.0 MIVEC s převodovkou CVT, spotřeba má být 3,4 l/100 km. Rozměry vozu s předním pohonem, který jezdí na pneumatikách 165/65 R 14, jsou 3710 x 1665 x 1490 mm. Předobrazem nového Outlanderu je hybridní studie Mitsubishi PX‑MiEV II (zážehový 2.0 MIVEC 70 kW + dva elektromotory po 60 kW). Samozřejmě byly vystaveny rovněž čisté elektromobily i‑MiEV (osobní) a Minicab-MiEV (užitkový), jejichž přednosti výrobce demonstroval v souboru i‑MiEV House, tedy v symbióze s energetickou optimalizací inteligentního domu (resp. kavárny ve druhém případě)! Sériové typy přecházejí na nové motory MIVEC včetně vznětového z vlastního vývoje MMC/MHI. Poměrně rozsáhlá expozice Daihatsu představila tři nové koncepční studie.
Radost z jízdy jistě poskytuje lehký roadster D‑X Concept s novým přeplňovaným dvouválcem 660 cm3 Turbo o výkonu 47 kW (64 k)/ 6000 min‑1, jenž pohání přední kola. Výměnné díly karoserie přestaví vůz na kupé/ hardtop, hatchback s prodlouženou zadní částí, anebo dvoumístný spyder s klasickým zakrytováním za hlavami posádky. Podobný systém využívá také městský elektromobil Daihatsu Pico se dvěma sedadly za sebou, může se změnit na jednomístný pick-up Pico Truck nebo skříňový van Pico Cargo. S rozvorem náprav 1815 mm a celkovými rozměry 2400 x 1000 x 1530 mm jde o opravdu kompaktní vozidlo, vhodné do městského provozu. Kuriozitou je bedna na kolech Daihatsu FC Show CASE s variabilním interiérem (čtyři sedadla se sklápějí do podlahy) a originálními palivovými články Daihatsu FC 35 kW, pomocným akumulátorem Li-Ion a trakčním elektromotorem v podlaze. Rozměry vozu jsou 3395 x 1475 x 1900 mm při rozvoru náprav 2450 mm.
V Japonsku existují specialisté, k nimž patří dceřiné společnosti Toyota Motor Corporation. Jednou z nich je Kanto Auto Works, založená v roce 1946 v Kanagawě, která pro Toyotu vyrábí některé typy a ve vlastní expozici představila studii luxusního sedanu FS (Flagship Sedan) Hybrid Concept, jenž by se měl stát nástupcem od roku 1997 vyráběného reprezentačního dvanáctiválce Toyota Century. Mezi dalšími exponáty Kanto byly roadster GRMN Sports Hybrid Concept II a aerodynamicky upravená hybridní Toyota Aqua. Toyota Auto Body z Kariya City (Aichi), oddělená od TMC v roce 1945 na výrobu karoserií, mj. uvedla jednomístné městské elektromobily série COMS, osobní P‑COM a užitkový B‑COM, s pohonem zadních kol, rozvorem náprav 1530 mm a celkovými rozměry 2400 x 1095 x 1465 mm, jež ujedou až 50 km a dosahují rychlosti 60 km/h. Keio University vedle známého osmikolového luxusního elektromobilu Eliica, jehož tvary připomínají aerodynamické vozy Tatra, uplatnila osmikolovou koncepci také na nízkopodlažním elektrickém autobusu Sakura pro 49 cestujících (délka 10,1 m; dojezd 121 km).
Hino Motors, velký výrobce užitkových automobilů ze skupiny Toyota, překvapil studií lehkého rozvážkového elektromobilu Hino eZ-Cargo. Také na stáncích výrobců příslušenství občas tvořily poutače neobvyklé stroje. Patřily k nim roadstery Okuyama K.07 ve stylu závodního vozu z dílny designera Kena Okuyamy a elektrický Teewave AR1 s využitím inovativních materiálů Toray (hmotnost jen 846 kg). V samostatných expozicích se představily motocykly, zejména domácí čtveřice Honda, Yamaha, Suzuki a Kawasaki, i rozličné další elektromobily. Zajímavé byly stánky dvojice velkých výrobců převodných ústrojí JATCO, na němž se podílejí Nissan 75 %, Mitsubishi 15 % a Suzuki 10 %, a Aisin Seiki Co., součásti skupiny Toyota.
Druhá firma zahájila v roce 1961 pro Toyotu výrobu samočinných převodovek Toyoglide, 2006 vyvinula první osmistupňovou samočinnou převodovku pro vozy Lexus a 2007 první crawl control, systém kontrolovaného pohybu minimální rychlostí pro zdolávání těžkého terénu (Toyota Land Cruiser). Tokijský autosalon se koná v dvouletém rytmu, příští bude v roce 2013. Japonský automobilový průmysl překonal nejrůznější potíže a loni v říjnu dosáhl neuvěřitelné měsíční produkce 858 248 automobilů, přičemž tři největší automobilky Toyota (316 597 vozů), Nissan (115 932) a Honda (95 051) vykázaly nárůst o 34, 33 a 18 procent proti minulému roku.
Převzato z časopisu