MILLE MIGLIA 2018 – Slavné výročí Alfy Romeo

Letošní Mille Miglia byla opět úchvatná celým svým pojetím a jedinečností přítomných automobilů. Navíc se slavilo 90 let od prvního z řady vítězství vozů Alfa Romeo. Na historický úspěch se podařilo navázat i letos…

Itálie v polovině května – to je dnes již tradiční termín. Každý nadšenec do historických vozů ví, že právě v tu dobu se většina Apeninského polo-ostrova alespoň na pár dní mění v ráj zaslíbený milovníkům klasických závodních a sportovních strojů. Jelikož letošní závod patřil svým způsobem hlavně Alfě Romeo, domluvili jsme se s českým zastoupením a na MM vyrazili novým modelem milánské značky – jako nejvhodnější jsme vybrali Stelvio Super s přeplňovaným zážehovým dvoulitrovým čtyřválcem o výkonu 206 kW (280 k; viz AR 4/’17). Tento vůz se ukázal jako skvělá volba zejména zásluhou kombinace výkonu a moderního podvozku, jenž skvěle zvládal nerovnosti italských cest. Když už jsme u toho, tamní silnice je čím dál tím horší – na MM jezdíme už deset let a z celkového stavu je patrné, že se nikde nic neopravuje, nemění; naopak díry a pukliny v asfaltu se rozpínají a zvětšují. Itálie už zdaleka není rájem kvalitních silnic… Stejně jako každý rok, i letos vedly naše první kroky na výstaviště v Brescii, kde jsme v den startu (16. 5.) dostali číselně značené polepy a sledovali celé přípravy na velkou show.

Atmosféra zde byla pohlcující – vnímali jsme přípravné práce, soustředění a práci mechaniků, čistění již tak velmi naleštěných vozů, dokončování všech nutných oprav či úprav, a také přísné technické přejímky, probíhající za doprovodu rychlé a emotivní italštiny. Kocháme se, ale brzy se přesunujeme do centra Brescie, abychom se stihli naobědvat, protože jakmile závod vyrazí směrem na východ k Sirmillione, už na to nebude čas. V centru Brescie jsou umístěny stánky automobilových partnerů – na Corso Magenta tradičně nechybí Mercedes-Benz, jenž kromě celé sestavy modelů 300 Gullwing či SSK 710 předvádí i zcela nový Mercedes-AMG Project One (viz str. 24). Nás letos kromě továrních Mercedesů (které už jsou upřímně trochu okoukané, z davu vystupuje snad jen zajímavé 190 SLR či zmíněné kompresorové předválečné skvosty) zajímá spíš značka domácí – Alfa Romeo. Přesunujeme se proto na náměstí Piazza Vittoria, kde jsou v uzavřeném prostoru další stánky partnerů a sponzorů. Kromě již uvedených stojí za připomenutí například společnost JD Classics, tradiční sponzor „nejfajnovějších“ automobilových událostí v Evropě a na světě vůbec. Jen připomeňme, že lidé z JD Classics jsou už přes 30 let spojeni s klasickými automobily zvučných značek, jež kupují, renovují, prodávají a závodí s nimi. Milánská značka Alfa Romeo letos hrála nejen roli „automotive“ sponzora, ale zároveň zde byla považována za „čestného hosta“, a to právě z důvodu, že letos slaví 90  let od prvního vítězství v původní závodní sérii. Letošní MM se účastnilo celkem 47 vozidel této značky, čímž se Alfa Romeo stala jednou z nejvíce zastoupených značek akce (překonaly ji pouze sesterské Fiaty, jichž bylo na startu celkem 49). Z oficiálního muzea Alfy Romeo nakonec vyrazilo na akci kvarteto vozů.

V tomto ohledu je třeba připomenout, že vzít klasický automobil z oficiálních sbírek FCA na podobnou rally není vůbec jednoduché – stroje jsou považovány za technické dědictví Itálie a jejich uvolnění musí zdlouhavě schvalovat stát. I proto si je většinou můžete prohlédnout pouze v muzeu, případě na MM při vybraných událostech. Zcela zásadním modelem letošní Mille Miglia byla určitě Alfa Romeo 6C 1500 Super Sport z roku 1928, tedy stejný typ, s nímž soutěž před 90 let vyhráli jezdci Giuseppe Campari a Giulio Ramponi. Úchvatný otevřený roadster s karoserií Stabilimenti Farina pohání šestiválec 1487 cm³ o výkonu 56 kW (76 k) při 4800 min^-1 a dosahuje maximální rychlosti 140 km/h. V letech 1928 až 1929 bylo vyrobeno pouze 31 exemplářů. Během letošní MM vůz řídil jeden z nejlepších domácích závodníků setinových soutěží – Giovanni Moceri. Mezi další zajímavé vozy z továrních sbírek Alfa Romeo patřil vůz 6C 1750 GS proslavený v roce 1930 Taziem Nuvolarim, jenž s ním dokázal vyhrát závod Mille Miglia poprvé s průměrnou rychlostí přes 100 km/h. V letošním ročníku se za volant úchvatného stroje posadil Roberto Giolito, slavný automobilový designér a v současné době šéf divize FCA Heritage. Tovární tým doplnily dva modely z 50. let – 1900 Sport Spider (1954) a 1900 Super Sprint (1956). Extrémně vzácný Spider (vznikly pouze dva kusy) vzal do závodu Guy Berryman (baskytarista britské skupiny Coldplay), jemuž dělal spolujezdce závodník Derek Hill. Novinkou letošního ročníku byl takzvaný čestný vůz se startovním číslem 1, startující tradičně ještě před prvními automobily O.M. Letos toto místo získalo BMW 328 z roku 1938, řízené toskánským jezdcem Massimem Erminim. Společnost mu dělala další z celebrit – Francesca Chillemi, herečka a Miss Italia roku 2003. Jelikož se na startu letos objevil velký počet slavných osobností ze všech možných společenských sfér od architektury přes módu až po persony z formule 1, jejich výčet by mohl pokračovat ještě dlouho, proto zmíníme pouze závodníky.

Letošní MM absolvovali kromě výše uvedených také bývalý pilot formule 1 Giancarlo Fisichella (Alfa Romeo 6C 2300 Pescara Spider), rally šampion Walter Röhrl (Porsche 356 A 1500 GS Carrera), jeden z nejslavnějších holandských jezdců Gijs van Lennep (Porsche 356 1500 Super), slavný belgický závodník Jacky Ickx (Porsche 550 Spyder A/1500 RS), německý závodník Jochen Mass (Mercedes-Benz 300 SL Coupé), šampion DTM Bernd Schneider (Mercedes-Benz 190 SL) či Bernd Mayländer (Mercedes-Benz 300 SL Coupé), proslavený zejména úspěchy ve vytrvalostních soutěžích typu Le Mans či Daytona. Toliko k faktu, jak moc je MM společenskou událostí a jak velká je snaha organizátorů přitáhnout do závodu co nejvíce slavných osobností a společenské smetánky. Vzhledem k rozpočtu závodu, ceně startovného a dalším nákladům se tomu ovšem nelze divit… Mille Miglia ale není jen o osobnostech, ale hlavně o úžasných automobilech v pohybu. I letos bylo k vidění několik speciálních vozů, které jsme do té doby na vlastní oči nikde neviděli. Opět se ukázala sestava skvělých předválečných automobilů, zmínku zaslouží zejména pestrá směsice modelů Bugatti nebo skvělých Lancií Lambda. Z poválečných automobilů tradičně zaujaly kreace na téma Fiat 1100, jichž bylo k vidění skutečně velké množství. Pestrost doplňovalo několik modelů Cisitalia, Siata, Ermini či OSCA. Jako obvykle jsme si mohli vychutnat i celou řadu britských automobilů zvučných značek Aston Martin, Jaguar, MG nebo Triumph. Letošní MM jelo kromě 150 víceméně hlavně moderních Ferrari (v rámci Tributo Ferrari) plných 450 závodních a sportovních vozů z let 1927 až 1957. Ty nejzajímavější vám představí fotografie, jež řeknou víc než tisíc slov. Letos jsme opět vyrazili s kolonou skrz Itálií, abychom zažili tu úžasnou, nepřenositelnou atmosféru rychlosti a radosti z pořádné jízdy.

Ačkoliv jsme večer končili s focením v cíli etap (kromě Říma, jejž jsme letos vynechali) vždy kolem 10. až 11. hodiny večerní, soutěžící MM to měli ještě náročnější – během čtyř dnů museli zvládnout celkem 112 testů přesnosti, a navíc šest testů průměrné rychlosti. Navštívili okruh u muzea Alfa Romeo a podívali se opět na Monzu (kde byl oběd, nikoliv test na klopené dráze jako předloni). Nemusíme připomínat, že průměrnou rychlostí 50 km/h museli každý den zdolat minimálně 400 km v italském provozu plném neustále kličkujících fiatů… Alfa Romeo měla na letošní MM jasný cíl – zopakovat vítězství z roku 1928. A podařilo se jí to skvělým způsobem: Alfy -Romeo 6C totiž obsadily první tři místa závěrečné klasifikace! Skvělého úspěchu a vítězství v letošní MM dosáhli i Juan Tonconogy s Barbarou Ruffini a Alfou Romeo 6C 1500 GS Testa Fissa, kteří nasbírali celkem 74 108 bodů. K tomu ještě na závěr dodejme, že na MM se body neberou jako trestné, ale naopak se přičítají a vítězí posádka, která jich získá nejvíce. Navíc je vhodné připomenout, že díky systému koeficientů prakticky nemůže zvítězit posádka s novějším vozem. A to je v pořádku, jen ať stupně vítězů patří těm nejstarším automobilům; ačkoliv jich je ve startovní listině něco přes stovku, jsou přece jen jasnou ozdobou celého závodu.

Převzato z časopisu

Fotogalerie