FORD ECOSPORT 2018 – RESOCIALIZACE

Na EcoSportu toho paradoxně moc „eko“ ani „sportovního“ není, ale nenechme se mást: přesně automobilům této kategorie dnes kvete pšenka.

Ford EcoSport pochází z exotických krajů a ve své nejnovější podobě se pokusí zapůsobit i na náročné zákazníky střední a západní Evropy. Je to světoběžník. Jeho první generace vznikla na počátku milénia v americké divizi užitkových vozidel Ford na platformě B3, využívané evropskými typy Fiesta a Fusion, a vyráběla se v továrně FMC v brazilském Camaçari zejména pro potřeby jihoamerických zákazníků. A EcoSport u nich uspěl, v roce 2011 jich už vzniklo na 700 000! Zřejmě pod vlivem těchto úspěchů se vedení koncernu FMC rozhodlo udělat z EcoSportu další z „globálních modelů“, prodávaných v rámci tehdy čerstvé strategie One Ford. Zaměření na méně náročné trhy však zůstalo zachováno i ve druhé generaci tohoto typu (viz AR 1/’14 a 5/’15), jež vznikla na evropské platformě Ford B (u nás Fiesta VI., B-Max či Mazda 2) a představena byla na autosalonu v Indii roku 2012. Design a konstrukci zajistili u Fordu v Brazílii, v nabídce se objevil i zcela nový zážehový tříválec 1.0 EcoBoost s přeplňováním, ověnčený později řadou titulů, a výroba pokračovala nejen v Camaçari, ale nabíhala též v Číně, Thajsku, Rusku nebo Indii. Skutečným průlomem se však stalo její spuštění v novém komplexu FMC v rumunské Craiově, jež EcoSportu otevřelo dveře do Evropy. EcoSport druhé generace byl na Starém kontinentě k dispozici jen na vybraných trzích, ale jeho exotický naturel zněl stále natolik výrazně, že zde prodeje zůstaly daleko za očeká-váními. Nyní převzali otěže vývoje přímo v německé centrále FMC a faceliftovaný Ford EcoSport nyní vstupuje na vytížené evropské kolbiště v nové síle. Modernizovaný Ford EcoSport jsme měli možnost vyzkoušet loni v prosinci v okolí portugalského Lisabonu. Paulo Oliveira, šéf programu EcoSport, dle očekávání zdůraznil, jak důležitou roli dnes crossovery v Evropě hrají. Zatímco v roce 2007 jejich tržní podíl představoval 8 %, loni to bylo 26 %, letos by jich mělo být 28 % a roku 2020 má podíl dosáhnout 34 %. EcoSport v evropské nabídce Fordu doplňuje zavedené řady Edge (viz AR 7/’16) a Kuga (viz AR 5/’17). V roce 2016 připadlo 13,8 % automobilů Ford prodaných v Evropě právě na crossovery, loni to bylo 17,1 % a růst by měl pokračovat právě přispěním EcoSportu a později i podobně laděného modelu Fiesta Active, jenž bude uveden v průběhu letošního roku. Nový Ford EcoSport se vyrábí v rumunské Craiově. Od roku 2008 zde koncern FMC investoval přes miliardu eur, zejména do náběhu výroby motorů EcoBoost. Produkce modernizovaného EcoSportu přinesla rekonstrukci části závodu, dalších 200 milionů eur a 1700 nových pracovních míst. Facelift aktuální Ford EcoSport pochopitelně přiblížil vzhledu typů Ford Edge a Kuga, a to včetně masivních podélných rozšíření po stranách kapoty. Při pohledu zpředu vyniká též ohromná maska chladiče, obklopená po stranách dvěma páry osvětlovacích segmentů. Ten horní hostí zdvojené zdroje pro potkávací (u dražších verzí s xenonovými výbojkami) a dálkové svícení, ten spodní pak mlhové svítilny a blikače. Při pohledu z profilu překvapí absence u podobných vozů jinak obvyklých výrazných plastových obkladů prahů, lemů blatníků a spodních partií nárazníků. Dojem dotvářejí efektní hliníkové ráfky s průměrem až 18 palců. Standardem pro případ defektu je lepicí sada, na přání však bude k dispozici plnohodnotné rezervní kolo na zádi (typické pro dosavadní podoby EcoSportu), nicméně během testování jsme žádný jím vybavený vůz neviděli, a to ani na fotografiích. Interiér je opticky příbuzný s aktuální Fiestou. Horizontálně členěná palubní deska zůstává věrna bleděmodrému podsvícení a její dominantou se stává do prostoru vystupující dotykový displej multimediálního systému s průměrem až osm palců. Regulace ventilace si naštěstí zachovala samostatný panel, EcoSport uvnitř na každý pád vyniká rozměrnými a přehledně rozloženými ovládacími a kontrolními prvky. Většinu komfortních funkcí od audiosoustavy přes telefonování a hlasové ovládání až po tempomat lze ovládat přímo z volantu, jenž by mohl být mimochodem co do malého průměru a tlustého věnce vzorem i pro mnohé větší a dražší automobily. Plochý přístrojový štít na svém středu nese 4,2palcový barevný (jen v základní verzi monochromatický) displej palubního počítače a je velmi dobře čitelný za všech okolností. Výbavy jsou na českém trhu tři, Trend, Titanium a ST-Line, s luxusním stupněm Vignale se na rozdíl od Fiesty nepočítá. Jak velí současný trend, kromě základního Trendu lze nový EcoSport objednávat v široké škále barevných kombinací, včetně dvoubarevných s několika odstíny vyhrazenými u Titania/ST-Line pro střechy, kryty zrcátek a masky chladiče spolu s dekoračními lištami. Ani nejdostupnějšímu provedení Trend nechybějí elektricky ovládaná dveřní okna a zrcátka s vyhříváním, klimatizace, kůží potažený volant a hlavice řadicí páky, sedm airbagů včetně kolenního pro řidiče, stabilizace ESC s asistentem rozjezdů do kopce ani audiosystém s barevným dotykovým displejem, vstupy USB a konektivitou Bluetooth. Komfortně laděné Titanium přidává třeba lité ráfky, střešní ližiny, startování tlačítkem, čalounění kombinací látky a kůže, samočinné stěrače a svícení, tempomat či lepší audiosoustavu s hlasovým ovládáním SYNC 3. Sportovně střižený EcoSport ST-Line pak vyniká například parkovacími senzory vzadu, čalouněním kůží a velurem s červeným kontrastním prošíváním (je i na volantu) nebo nárazníky, prahovými nástavci a ochrannými lištami lakovanými v barvě vozu. Připlácet ale lze též za parkovací kameru, vyhřívání sedadel, volantu, čelního skla a trysek ostřikovačů či hlídání slepých úhlů zrcátek. Konstrukční stáří vozu však naznačuje třeba absence adaptivního tempomatu nebo varování před nechtěným opuštěním jízdního pruhu. Standardní ceník naleznete v přiložené tabulce, do konce března však platí i zvýhodněná nabídka modelů TOP Edition pro všechny tři výbavové stupně. Pohon modernizovaného Fordu EcoSport zajišťuje zážehový tříválec EcoBoost 1,0 l ve výkonových verzích 92 a 103 kW (silnější z  nich u nás nebude k dispozici, ale v tabulce technických údajů ji najdete). Pro zájemce o vznětové motory je zprvu určen známý čtyřválec 1.5 TDCi/73 kW a v průběhu letošního léta bude EcoSport jako vůbec první Ford doplněn modernizovaným provedením 1.5 EcoBlue/92 kW, technicky příbuzným s „dvoulitrem“ EcoBlue (viz AR 9/’16), představeným v Transitu. Technické údaje ani žádné další informace k němu zatím nemáme, ale jisté je, že kombinován bude výhradně s manuální převodovkou a jako jediný EcoSport též s pohonem všech kol, adaptovaným z většího typu Kuga. Vznětové verze, tedy včetně AWD, přitom mají paradoxně menší světlou výšku než ty zážehové (160 vs. 190 mm). Aktualizovaný EcoSport zůstává i nadále technicky propojen s typem Fiesta (viz AR 8/’17). Rozvor náprav a půdorysná plocha EcoSportu jsou proti typu Fiesta větší pouze v řádu milimetrů. Vyšší stavba však přinesla větší prostor pro posádku včetně zavazadlového prostoru, jenž je objemnější o několik desítek litrů jak v základním uspořádání, tak po sklopení zadních opěradel. Ford EcoSport je ve srovnání s Fiestou osazenou shodným poháněcím ústrojím přibližně o 70 kg těžší. EcoSport by měl navázat na úspěch někdejšího, rovněž z Fiesty derivovaného crossoveru Fusion, jenž byl ještě nedávno miláčkem zákazníků i prodejců automobilů Ford, nicméně cenově je bohužel již posazen poněkud výše: novinka se ani v rámci zvýhodněné zaváděcí série TOP Edition nedostává pod 399 900 Kč. Ještě v roce 2012 se přitom tehdejší Ford Fusion prodával od 239 990 Kč. Nicméně u Fordu nyní tvrdí, že cenou již Ford působit nechce a že za vozy s modrou elipsou ve znaku si nyní zákazníci rádi připlatí, takže uvidíme. Při prvních jízdách v Portugalsku jsme měli k dispozici vozy s motory 1.0 EcoBoost/ /103 kW a předsériové „diesely“ 1.5 Eco-Blue/92 kW ve výbavách Titanium a ST-Line. EcoSport bodoval ve všech disciplínách, jež jsou moderním Fordům obecně vlastní. Řízení je tedy přesné a elektromechanický posilovač pracuje hbitě a s dostatečným kontaktem s předními koly. I na pro podobný vůz celkem extrémně velkých, osmnáctipalcových ráfcích s nízkoprofilovými pneumatikami vozy zajišťovaly překvapivě dobré tlumení nerovností všeho druhu a znamenité jízdní vlastnosti. Automobily s předním pohonem (a jednoduchou vlečenou zadní nápravou) byly v rychle projížděných zatáčkách poddajnější a s příjemnou tendencí k lehké přetáčivosti, zatímco „čtyřkolky“ s víceprvkovými závěsy vzadu se jevily při vedení zatáčkou jako nepatrně přesnější. Pozici za volantem pohodlně najdou řidiči různého vzrůstu a tělesných proporcí, výhled šikmo vpřed bohužel omezují nevhodně tvarované obklady sloupků A a zvýšené okraje kapoty u jejich pat (malá trojúhelníková okénka jsou přitom naprosto nevyužitelná a hrají roli pouhého designového prvku). Přední sedadla jsou přiměřeně tuhá a poskytují optimální komfort na delších jízdách i při rychlém svezení. Místa je na nich dostatek ve všech ohledech, vzadu je to ale spíše jen na dva dospělé průměrné výšky. Zavazadlový prostor je přístupný atypicky do strany otevíranými dveřmi (kvůli potenciálu vzadu zavěšeného rezervního kola) s klikou elegantně skrytou v pravé sdružené svítilně. Řešení je to zvláštní, sice se nemusíte obávat otevření v nízké garáži, na druhou stranu si ale musíte za vozem nechat dostatek místa. Naštěstí se vrata otevírají „evropsky“, tedy směrem k chodníku. Rozsáhle modernizovaný Ford EcoSport je součástí ofenzivy evropského Fordu v oblasti crossoverů. Jak jsme se přesvědčili v Portugalsku, jezdí velmi dobře a má prostorný a účelně řešený interiér, nicméně zákazníci asi chtějí hlavně styl a technika je nezajímá. I proto zřejmě Ford nezveřejnil jedinou technickou kresbu, v článku jsme proto využili výhradně vlastní snímky, jež jsme pořídili v malebné scenérii okolí majáku na mysu Cabo de Roca, nejzápadnějším výběžku kontinentální Evropy.

Technické údaje

MOTOR 

Kapalinou chlazený řadový zážehový tříválec (1.0 EcoBoost) nebo vznětový čtyřválec (1.5 TDCi), přeplňovaný turbodmychadlem s pevnými rozváděcími lopatkami, uložený vpředu napříč, celohliníkový (pro 1.0 EcoBoost litinový blok); DOHC 4V (pro 1.5 TDCi OHC 2V), řemen; elektronické přímé vstřikování paliva; Stop/Start, EU6.
a) 1.0 EcoBoost 125: 998 cm³ (ø 71,9 x 82,0 mm); 10,0:1; 92 kW (125 k)/6000 min^-1 a 170 N.m/1400 – 4500 min^-1;
b) 1.0 EcoBoost 140: viz výše, ale 103 kW (140 k)/6000 min^-1 a 180 N.m/1500 – 5000 min^-1;
c) 1.5 TDCi: 1499 cm³ (ø 73,5 x 88,3 mm); 16,0:1; 74 kW (100 k)/3750 min^-1 a 215 N.m/1750 – 3000 min^-1.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ

Manuálně řazená šestistupňová převodovka (a+b/c 3,417/3,727 – 1,958/2,048 – 1,276/1,258 – 0,943/0,919 – 0,757/0,738 – 0,634/0,622 – Z 3,833/3,818), stálý převod 4,588/3,610; pro a) na přání šestistupňová samočinná s kapalinovým měničem momentu (N/A). Pohon předních kol, později pro c) na přání elektronicky řízený pohon všech kol s elektronicky řízenou lamelovou spojkou (AWD).

PODVOZEK 

Samonosná konstrukce s pomocným rámem vpředu; všechna kola -nezávisle zavěšena, vpředu příčná spodní ramena tvaru L a vzpěry MacPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou (pro AWD víceprvkové závěsy); odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor (pro AWD i vzadu); kapalinové dvouokruhové brzdy, vpředu kotoučové s vnitřním chlazením (ø 300 x 25 mm), vzadu bubnové (ø 228,6 mm); ABS/EBD/EBA, ESP/ASR; hřebenové řízení s elektromechanickým posilovačem EPAS, 15,09:1, počet otáček volantu mezi krajními rejdy 2,74, stopový průměr otáčení 10,6 m; pneumatiky 205/60 R16, 205/50 R17 nebo 215/45 R18.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI (v pořadí motorů, základní provedení, v závorce AT)

Rozvor náprav 2519 mm, rozchod kol 1530/1522 mm, d/š/v 4096/1765/1653 mm, světlá výška 190 (pro c) 160) mm; úhel nájezdový vpředu/vzadu 21,0/33,3°, přechodový 23,3°; objem zavazadlového prostoru (VDA) 356/1238 l; objem palivové nádrže 52 l; hmotnost pohotovostní (DIN) 1205 (1249)/1205/1288 kg, celková 1730 (1775)/1730/1735 kg; hmotnost přívěsu nebrzděného 750, brzděného 900 (pro a) s AT 1100) kg; čelní plocha 2,14 – 2,15 m², součinitel odporu vzduchu c_x = 0,297 – 0,344.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, v pořadí motorů, v závorce AT)

Největší rychlost 180 (180)/188/160 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 12,7 (11,6)/11,8/14,0 s; spotřeba paliva NEDC město 6,2 (7,2)/6,2/4,5, mimo město 4,6 (5,0)/4,6/3,8, kombinace 5,2 (5,8)/5,2/4,1 l/100 km; emise CO₂ 119 (134)/119/107 g/km.

Převzato z časopisu

Fotogalerie