Náš test
Hyundai i30 Fastback 1.5 T-GDI IMT Style – Mild hybrid? Spíše strong!
Aleš Jungmann 14.12.2020 10:00
Co zajímavého přinesl rozsáhlý facelift modelu i30, který je k dispozici v mnoha různých verzích?
V České republice vyráběná řada i30 je jedním ze základních kamenů portfolia automobilky Hyundai, a proto nepřekvapí, že se jí při mezigeneračním omlazení dostalo mnoho péče. Faceliftované kusy třetí generace modelu začaly z nošovických linek sjíždět letos v létě a změn je řada.
Ty nejzásadnější se udály pod kapotou, zejména kvůli přísnější emisní normě EU6d, kterou nyní všechny motory splňují. Neobešlo se to však bez smutného rozloučení se spolehlivou čtrnáctistovkou Gamma, již nahrazují agregáty z nové rodiny Smartstream. V motorovém prostoru verze Fastback tak nyní můžete narazit i na novou zážehovou přeplňovanou patnáctistovku o výkonu 117 kW, vestavěnou i v testovaném voze. Dále v ceníku najdete inovovaný přeplňovaný litrový tříválec (88 kW) a také vznětový čtyřválec 1.6 CRDi (100 kW). Všechny čtyřválce jsou standardně vybaveny novým mild hybridním systémem, pracujícím s napětím 48 V, a zajímavou novinkou je manuální šestistupňová převodovka iMT s automatizovanou spojkou (viz AR 11/’20). U litrového tříválce je systém k mání za příplatek 20 000 Kč. Nový základní agregát 1.5 DPi s nepřímým vstřikováním není pro „prémiovější“ provedení fastback k dispozici.
K hodnocení nové pohonné jednotky i technicky zajímavé převodovky se ještě dostaneme, nyní se zaměřme na změny v interiéru. Kromě dílčího vylepšení materiálů, které však držely vysoký standard už dříve, došlo k zástavbě nového vizuálního digitálního rozhraní. To známe již z modelu Kia Ceed nebo Hyundai Ioniq: jde o 7palcový multifunkční displej v přístrojovém štítu místo analogových ukazatelů (pouze pro výbavu Style) a vyčnívající centrální dotykový monitor s úhlopříčkou 8 či 10,25 palce (větší s navigačním systémem). Nabízí nejen široké možnosti konektivity (pomocí Bluelinku a mobilní aplikace můžete například snadno vyhledat zaparkovaný vůz), ale i jinde nevídané funkce, jako třeba přehrávání zvuku deště nebo šum lesa. Odezva systému, čitelnost i rozlišení obrazovek jsou perfektní. Stejně povedené je také ovládací rozhraní, kde jsou často používané funkce obsluhovány fyzickými tlačítky. Pochvalu zaslouží i vycizelovaná ergonomie kabiny a praktické rozmístění i velikost odkládacích prostor. V zadní řadě jsme u Fastbacku naměřili 930 mm nad sedáky, což je sice méně než například u klasické Astry hatchback, ale třeba zase o kousek více než u Octavie. Prostor tak bude vyhovovat i dospělým pasažérům, kteří zde najdou podobně místa jako u konkurenčních hatchbacků nižší střední třídy.
Také v exteriéru je změn mnoho, i30 dostala mnohem dravější, dynamičtější tvář. A to je zde ještě o něco ostřeji působící N line. Náš exemplář měl světlomety vybavené výkonnou full-LED technikou, z pohledu světelného podpisu je však paradoxně možná o něco zajímavější základní provedení. To má denní svícení (které slouží i jako směrové svítilny) sestavené na každé straně z deseti malých trojúhelníků do jednoho velkého trojúhelníku v oblasti mlhovek. Výbava nejvyššího stupně Style je již tradičně velice bohatá, daní je menší míra individualizace než v případě „německého“ přístupu s desítkami volitelných položek. Pokud máte dostatek financí a míříte pro vůz s vyšší výbavou, hraje vám takováto politika do karet, protože ve výsledku ušetříte spoustu peněz. Pokud se však spokojíte s výbavou základní, avšak toužíte po několika konkrétních příplatkových prvcích, máte většinou smůlu. Třeba panoramatické střešní okno nebo polokožené čalounění nemůžete mít s jinou výbavou než tou nejvyšší. Konkrétně Hyundai však už tradičně nabízí velice výhodné a bohatě vybavené akční série (třeba edice Trikolor u minulé generace byla opravdový trhák, nyní je aktuální edice Family) se slušnou cenovou úsporou.
Technický základ, a tedy i zásadní rozměry dané platformou J6, zůstávají. Jednotlivé převody jsou ve snaze o co nejnižší emise o něco delší, než tomu bylo u turbodmychadlem přeplňované čtrnáctistovky, kterou 1,5 T-GDi nahradil. Nový motor má však také vyšší výkon i točivý moment (o 15 kW a 11 N.m), takže co se dynamiky týče, udává výrobce při totožné maximální rychlosti o několik desetin sekundy svižnější akceleraci. V praxi velmi pomáhá elektromotor mild hybridního systému, který díky baterii o kapacitě 0,44 kWh, umístěné pod podlahou zavazadlového prostoru, dokáže krátkodobě podpořit akceleraci svými 12 kW (16 k). Elektromotor, jenž současně plní i funkce startéru a generátoru, v porovnání s běžnými přeplňovanými čtyřválci podobného objemu zajišťuje také lepší odezvu na sešlápnutí pedálu akcelerátoru.
Čtyřválec má velmi klidný běh a v nízkých otáčkách je také příkladně jemný, rušit však nebude ani při sportování, kdy má utlumenější, avšak zdravý zvuk a občas o sobě dá vědět prsknutím i výfuk. Zátah je plynulý, gradující a zrychlení z klidu je srovnatelné s nedávno testovaným, podobně těžkým Leonem Sportstourer s 1.5 TSI/110 kW (viz AR 8/’20). Při pružném zrychlení i co se týče výsledné spotřeby však jasně vítězí 1.5 T-GDI.
Manuální převodovka s automatizovanou spojkou iMT umí v určitých režimech jízdy v ekologickém módu odpojit po uvolnění pedálu plynu spalovací motor, čímž docílíte efektu volnoběhu, za určitých okolností jej elektronika může i dočasně vypnout. Logiku jsme zcela neodhalili, někdy jsme k tomu připravili podmínky a spojka nic, sledována a vyhodnocována je zřejmě řada rozličných parametrů. Nejlepší je proto systém nevnímat, nechat pracovat a spokojeně šetřit palivo: při klidné jízdě není problém pohybovat se dlouhodobě kousek nad hranicí pěti litrů Naturalu. Pocit na pedálu je při většině situací velmi podobný klasické mechanické spojce, při jemném dávkování plynu během rozjezdu je však cítit určitá nejistota a přivyknout musíte i bodu záběru, který je až ve druhé půli chodu pedálu. Protože spojku ovládá počítač, vyhlazuje elektronika rázy při rychlém puštění spojky, a to zejména ve sportovním režimu. Náhrada meziplynů to však není, spíše pomoc při občasné neopatrnosti, spojkové obložení v tom případě totiž poměrně trpí a dá to najevo. Začínající řidič ocení elektronickou spojku i při rozjezdu, kdy ať se snažíte sebevíc, motor nezhasne. Ale pozor na rychlé řazení dvojky, potom už elektronika tak pečlivá není. Řadicí páka se příjemně drží, vymezení jednotlivých rychlostí v kulise bylo o něco méně přesné, než si pamatujeme z dřívějších i30. Podvozek se s nástrahami českých silnic potýká výborně, kola neodskakují a vůz zůstává v zatáčce velmi dlouho neutrální.
Mezigenerační omlazení i30 by leckde mohli vydávat za novou generaci, tak velké a podstatné změny jsou. Mild hybridní systém není revolucí, jak jsme zjistili, tak v reálu uspoří nanejvýš několik desetin litru, nová pohonná jednotka i omlazení interiéru a exteriéru však zaslouží uznání.
Technické údaje
Motor
Kapalinou chlazený řadový zážehový čtyřválec 1.5 T-GDI Mild Hybrid 48V (Kappa Enhanced) uložený vpředu napříč, přeplňovaný turbodmychadlem; DOHC 4V; sekvenční vícebodové přímé vstřikování paliva; variabilní časování sacích i výfukových ventilů; stop/start, Euro6d; 1482 cm3 (ø 71,6 x 92 mm), 10,5:1, 117,5 kW (158 k)/5500 min-1 a 253 N.m/1500 – 3500 min-1.
Převodné ústrojí
Šestistupňová manuální převodovka iMT (3,614 – 1,962 – 1,257 – 0,951 – 0,778 – 0,633 – Z 3,583), stálý převod 4,188. Pohon předních kol.
Podvozek
Samonosná karoserie s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry MacPherson, vzadu víceprvkové zavěšení, příčné zkrutné stabilizátory; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; dvouokruhová kapalinová brzdová soustava s posilovačem, vpředu i vzadu kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením, ø 288 mm přední, ø 272 mm zadní; hřebenové řízení s elektromechanickým posilovačem, pneumatiky Michelin Primacy 4, 225/45 R17.
Rozměry a hmotnosti
Rozvor náprav 2650 mm, d/š/v 4455/1795/1425 mm, rozchod kol 1559/1567 mm, světlá výška 135 mm, objem zavazadlového prostoru (VDA) 450/1351 l, objem palivové nádrže 50 l, hmotnost pohotovostní/celková 1414/1850 kg, hmotnost přívěsu nebrzděného/brzděného 600/1410 kg; stopový průměr otáčení 10,6 m.
Provozní vlastnosti (údaje výrobce)
Největší rychlost 210 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 8,6 s; spotřeba paliva NEDC 5,6/4,1/4,6 l/100 km; emise CO2 108 g/km.
Cena od 379 990 Kč, zkoušený vůz 545 890 Kč
Výsledky měření
Největší rychlost
na VI. ... 214 km/h
Zrychlení
0 až 60 km/h ... 4,1 s
0 až 80 km/h ... 6,1 s
0 až 100 km/h 9,0 s
0 až 120 km/h ... 11,9 s
0 až 140 km/h ... 16,1 s
0 až 160 km/h ... 20,6 s
0 až 1000 m (konečná rychlost km/h) ... 27,2 s (188,7 km/h)
Zrychlení pružné
50 až 90 km/h ... III./IV./V. ... 4,0/5,1/6,3 s
90 až 130 km/h ... III./IV./V. ... 6,5/7,9/9,6 s
Průměrná provozní spotřeba
Na trati 142,4 km se 40% podílem dálnice při dodržování
povolených rychlostí ø 94,4 km/h ... 5,2 l/100 km
za celý test včetně dynamických měření ... 6,4 l/100 km
Rychloměr
udávaná (km/h) ... 60,0 ... 80,0 ... 100,0 ... 120,0 ... 140,0 ... 160,0
skutečná (km/h) ... 56,4 ... 76,3 ... 96,3 ... 115,8 ... 136,0 ... 156,7
chyba (%) ... 6,38 ... 4,85 ... 3,84 ... 3,62 ... 2,94 ... 2,11
Počítač kilometrů chyba ... 1,84 (%)
Vnitřní rozměry
První/druhá řada sedadel
Šířka ve výši loktů ... 1475/1430 mm
Šířka ve výši ramen ... 1320/1330 mm
Výška nad sedákem ... 950 až 1015/930 mm
Vzdálenost před sedákem vzadu ... 152 až 476 mm
Volant
Průměr/počet otáček mezi rejdy ... 366 mm/2,6
Nastavení (podélné/výškové) ... 55/60 mm
Zavazadlový prostor
Délka (min./max.) ... 880/1740 mm
Šířka (min./max.) ... 1050/1320 mm
Výška ... 470 mm
Výška nakládací hrany ... 820 mm
Výška otevřeného víka ... 1830 mm
Převzato z časopisu