Představujeme
Terénní polygon - Dvacet let radosti
Milan Olšanský 21.02.2011 00:32
Představujeme
Součástí výstavy s automobilovou technikou na brněnském výstavišti býval tradičně také předváděcí polygon. Soustava terénních překážek navržených, stavěných a provozovaných Katedrou bojových a speciálních vozidel Univerzity obrany v Brně ve spolupráci s Veletrhy Brno, a.s.
Terénní polygon, na němž pravidelně v rámci několika různých výstav – Autotec/Autosalon, IBF nebo IDET – předvádí vozidla s geny či alespoň ambicemi segmentu off road své jízdní schopnosti, byl postaven již dvacetkrát.Protože jde, v našich poměrech, o pořád ještě poměrně neobvyklou záležitost stojí zato si připomenout několik drobností. Polygon měl být a vždy byl určitým protipólem statických prezentačních stánků. Prohlédnout si automobil či jinou techniku pěkně z blízka je sice velmi příjemné, vidět ji však přímo v akci – to je jiné kafe. Vrcholem všeho je potom samotná jízda po polygonu nebo třeba svezení zkušeným testovacím řidičem Tatry – ale o tom až za chvíli.Za ta léta co je brněnský terénní polygon pravidelně součásti výstav zabývajících se automobilní technikou (ale nejen jí) se na jeho překážkách vystřídaly celé zástupy vozidel a řidičů. Pozorný návštěvník si jistě všiml celé řady zajímavých výkonů, ale též drobných „špílců“ bez nichž by byl život suchopárný.
Představení pro diváky
Stačí zavzpomínat třeba na druhý ročník vojenské výstavy IDET 1993, kdy se na hlíněných překážkách tužily druhdy vyráběné plněpohonné komunální Pragy (kde je jim dnes konec). Polský Tarpan udivoval svojí mrštností a zrovna aktuální verze Jeepu Cherokee zůstala potupně viset za „pupek“ na příliš ostrém kopci. O dva roky později si na vylepšeném polygonu zničilo tehdejší zastoupení Nissanu nové Terrano II pokusem ladně přeskočit vrchol největší překážky. Ouha, její kostru tvořily betonové panely a ty řádem nedopatřením a řádem přičinlivým ježděním ostatních poněkud vyčnívaly nad povrch. Dopad zadní částí a závěsným zařízením na hranu jednoho z nich konstrukci Nissanu příliš nepomohl.Zažili jsme také velmi opatrné předvádění malého terénního vozu Avia A 11 Trend jejíž vzorem byl francouzský Auverland. V letech 1994 až 1996 jich cca 250 smontovaly v Praze než prodali licenci vsetínské firmě Holba. Ta však po povodních v roce 1997 zkrachovala. V rámci předvádění armádních vozidel jsme zde měli možnost vidět nejen česká, sovětská a později ruská vozidla, ale především celou řadu automobilů a speciálů značek zastoupených tu zhusta tu méně četněji. Vždy v zásadě podle toho jak moc jejich výrobci stáli o účast v nějakém tendru či soutěži.
Zajímavé je, že ty, které se do české armády nakonec opravdu dostaly v těch nejzajímavějších počtech bychom zde hledali marně. Na druhou stranu nám vše vynahradily Tatry, Uazy, Land Rovery, Mercedesy a další. Z tribunek tvořených v rámci vojenských výstav z ložných ploch největších dostupných valníků Tatra bylo vždy možno sledovat zajímavá představení. Zvláště pak, když za volanty vojenských speciálů seděli ti nejlepší zkušební tovární řidiči. Pojďte se tedy společně projet s Petrem Gilarem, zkušebním řidičem Tatry Kopřivnice po typickém brněnském výstavním polygonu.
Vhodná technika
K dispozici máme prostor o výměře zhruba 15 000 m2, k tomu rovná řada imitací vozovek vlnitých, kostkovaných, belgické dlažby, betonových klobouků a příčně se střídavým spádem položených klád. Terénní vlna z pražců, nahoře s pětimetrovou rovinkou, strmý výjezd a sjezd do výšky druhého poschodí, stěna pro boční náklon a štěrkové prostranství. To jsou překážky hodící se přesně pro Tatru 816-6ZV86 28 400 8x8.1R LIWA s kapalinou chlazeným čtyři sta kilowattovým osmiválcovým motorem KHD Deutz BF 8M 1015C, automatickou šestistupňovou převodovkou Twin Disc TD-61-1175 a hydraulickým měničem momentu.
Protože máme prázdný valník podhušťujeme kola na všech nápravách, aby jízda byla příjemnější. Závodčí na polygonu dává znamení ke startu, už je to tady. LIWA se pohne kupředu, nepohne, vystřelí! Stačím se ještě chytit bočního madla a nohou se zapřít pod palubní deskou. Zvenku to vypadá impozantně. Jednotlivá kola hrají jako klávesy na piánu a my jsme v kabině relativně v klidu. S vytočenou čtyřkou přeletíme několik metrů štěrku. Ale už je tu prudká zatáčka do leva. LIWA je pod plynem, rychle akceleruje a míří po železničních pražcích vzhůru. Seskočíme z pražců, ostrá levá. Kolem mého bočního okénka létají kamínky a sprška blátička. LIWA je teď zamáčknutá na pravých předních kolech a spěchá k vodorovným trojúhelníkům z kolejnic. Ty by měly bránit v rychlém nájezdu do umělého kopce. Plavné vyhoupnutí na plošinu doprovází zabubnování pneumatik. Odlehčené nápravy signalizují, že nemáme daleko k tomu abychom alespoň některé z nich odlepili od země. Bez plynu, ale také bez brždění šupajdíme z kopce dolů. Pod plným plynem do dlouhé a táhlé levé a LIWA si začíná říkat o kontra. Ještě jeden ukázkový smyk a už stojíme. Uklidňující couvání do parkoviště znamená tečku za jednou z jízd. Přesně pro takové účely je polygon na brněnském výstavišti určen.
Zdroj: Trucker 01/11
Autor: Milan Olšanský