Nová generace MAN TGL

Modernizace řady MAN LE 2000 už byla dlouho očekávána, i když v kuloárech se hovořilo o tom, že ponese označení MAN TGB (TGA je těžká řada). Takže jsme opravdu všichni, tj. malá skupinka českých odborných motoristických novinářů píšících o nákladních vozidlech, byli v lehkém očekávání, co uvidíme. A zvědavost nám nezkazil ani déšť, který se spustil z oblohy vlastně hned večer po přistání na mnichovském letišti a vydržel s krátkými přestávkami až do našeho odjezdu.

Technická prezentace

Po ubytování v hotelu v Mnichově jsme nasedli večer do autobusů (spolu s námi zde byli i kolegové z dalších osmi států) a ve večerní dopravní špičce jsem odjeli do výrobního závodu MAN, kde nás v předváděcím centru čekalo technické představení nového modelu, diskuse a večeře.

Nová typová řada MAN TGL (Truckonoly Generation Light) představuje vozidla ve čtyřech hmotnostních třídách: 7,5 t, 8 t, 10 t a 12 t. Jsou to trucky určené pro lehké a střední dopravní úkoly, tj. zvládnou jak rozvážku zboží takříkajíc „okolo komína“, tak i dálkové trasy v mezinárodní dopravě. Aby si zákazník mohl sestavit (s pomocí kvalifikovaného technika) ten nejvhodnější truck pro své přepravní nároky, připravil MAN pro řadu TGL nový žebřinový šroubovaný rám s pevnostní oceli, který je nejen lehčí, ale umožňuje díky připraveným otvorů rychlou montáž jakékoliv nástavby. Na obou tuhých nápravách (pohon zatím pouze 4x2) jsou kola se 17,5 palcovými pneumatikami (za přípatek je možné mít i hliníkové disky). Odpružení je volitelné a to jak parabolickými pery nebo pneumatické na zadní nápravě pro všechny hmotnosti. Na výběr jsou rozvory od 3050 mm po 6700 mm s karosovatelnou délkou až 10 125 mm.

Každý druh přepravy vyžaduje jinou budku. MAN připravil tři verze: krátkou denní s označením C, dlouhou s lůžkem s označením L a dlouhou vysokou se dvěma lůžky s označením LX. Dále stavebnice obsahuje čtyři moderní vznětové přeplňované agregáty D 08 Common-Rail Euro 3. Tři jsou čtyřválcové a jeden šestiválcový (viz tabulka). Aby stavebnice TGL byla kompletní, jsou připraveny i 5-, 6- a 9-stupňové přímo řazené převodovky (ZF a Eaton) a pro motory s výkonem do 210 k samočinná převodovkaMAN TipMatic.

Novinkou v nabídce motorů MAN je typ D 0834 LFL 42. Disponuje výkonem 206 k, takže je na vozidle označován zaokrouhleným číslem 210. Je vybaven dvěma turbodmychadly, která mu zajišťují dva stupně přeplňování. Při plynulé jízdě po rovině ustálenou rychlostí apod. je v činnosti menší turbodmychadlo, v okamžiku výraznějšího sešlápnutí pedálu plynu, nebo ve stoupání, kdy motor pracuje na vyšší otáčky obtokový ventil nasměruje výfukové plyny do většího turbodmychadla. MAN si od tohoto motoru slibuje větší pružnost a hlavně úsporu paliva.

Ve stavebnici nákladního vozidla ovšem nesmí chybět odlehčovací výfuková brzda. MAN nabízí dva typy: pro čtyřválcové motory má výkon 109 k resp. ve speciální verzi 150 k a pro šestiválec 188 k resp. speciální verze 245 k. Při konstrukce nové řady TGL samozřejmě byl kladen důraz nejen na hospodárnost provozu, dynamiku, pevnost konstrukce, ale i na bezpečnost a komfort v kabině. Takže mnoho prvků, včetnězákladní designové linie bylo převzato z většího modelu TGA.

Už na první pohled je zřejmé, že budka mírně narostla a jakmile usednete za volant, uvědomíte výrazně vyšší míru komfortu, než jsme byli zvyklí u řady LE 2000. Lehká rozvážková řada má jeden schůdek, stavební podvozky a vozidla pro dálkovou přepravu dva schůdky, protože budka je posazena výše nad vozovku. Palubní deska je pro všechny verze stejná.

V areále prezentačního centra byly vystaveny všechny modely, takže jsme měli možnost v klidu si vše „omakat“ a prohlédnout si do detailu i nástavby (vše od německých karosářů). Např. u dlouhých budek L a LX jsme ocenili rozměrné odkládací prostory pod lůžkem, přístupné jak po odklopení lůžka, tak i zvenčí pomocnými dvířky. A vůbec dostatečný počet menších odkládacích míst v kabině řidiči zcela určitě ocení.

Jízdní dojmy

Druhý den ráno opět (pro změnu) pršelo. Ranní špičkou nás autobusy dovezly do automobilky, kde na rozsáhlém parkovišti byl postaven velký stan. Jednak tam proběhnul povinný „brífink“ před jízdou, v druhé části byla „občerstvovací stanice“ a v dalším přilehlém stanu pak připravil MAN výstavu celé škály nástaveb na nové řadě TGL. To nejpodstatnější ale čekalo na venkovní ploše. Celkem 30 testovacích vozidel TGL v různých velikostech, s různými nástavbami a s různými motory. Zastoupeny byly všechny převodovky, bohužel pouze u tří vozidel byla samočinná převodovka MAN TipMatic a právě na ně se doslova hnali úprkem novináři s menší zkušeností s řízením trucku. Já jsem si postupně volil jednotlivé motory a převodovky dle výkonu.

Jako první jsem si vybral lehké skříňové “tégéelko“ s označením TGL 7.150 4x2 BB. Z označení jde odvodit, že šlo o nejlehčí model s celkovou hmotností 7,5 tuny, s motorem o výkonu 150 koní a s pohonem zadní nápravy. Nejmenší čtyřválec pracoval ve spojení s pětistupňovou přímo řazenou převodovkou ZF 5 S42. Ve výbavě nechyběly systémy ABS, ASR a odlehčovací motorová brzda MAN BrakeMatic. Obě nápravy byly odpruženy parabolickými pery.

Hned po usednutí za volant a jeho seřízení resp. i nastavení sedadla a zpětných zrcátek (elektricky ovládaných)}, jsem si uvědomil výrazný posun k lepšímu co se týká pohodlí.Ve srovnání s předchozím modelem LE 2000 je kabina širší, palubní deska opravdu přehledná a ergonometricky dobře řešená. Startuji, řadím první rychlostní stupeň (všechny předváděcí vozy byly naloženy ze 2/3 své užitečné hmotnosti) a dle pokynů instruktora vyjíždím na jeden z několika okruhů připravených pro testovací jízdy. Všechny byly dlouhé asi 25 km a obsahovaly jak jízdu po silnici I. třídy, tak i dálnici a nechyběla ani jízda městskými ulicemi. Všechny vozovky měly kvalitní asfaltový povrch (skrápěný průběžně deštěm) a bohužel vše se odehrávalo na rovině západně od Mnichova. Škoda.

Ale lehkonohá „stopadesátka“ výkonem svého motoru přesně odpovídá rozvážkové činnosti ve městě, kde není nutné spěchat. Těch „koníků“ byl na sedm tun tak akorát. Takže rychle zaparkovat a vyměnit ji za větší model TGL 8.180 4x2 BB. Tentokrát jsem měl modrý sklápěč Meiller naložený štěrkem. Opět budka typu C, shodné bylo i odpružení náprav. Trať byla sice vedená po jiné silnici, ale vše opět v rovině. Pochvaloval jsem si dobře odstupňovanou šestistupňovou převodovkou ZF 6 S 850, která pracovala přesněkdyž dráhy některých rychlostních stupňů byly delší. Motor měl dostatečný výkon a tak jsem na žádné světelné křižovatce nezdržoval. Ovládání vozidla bylo příjemné, posilovač řízení mi plně vyhovoval a při dojezdech ke křižovatkám nebo k úsekům s mezenou rychlostí jsem s chutí využíval odlehčovací výfukovou brzdu MAN BrakeMatic. Ale chtělo to včas podřadit, aby motor měl dostatečné otáčky.

Třetí vozidlo, opět sklápěč Meiller, mělo označení TGL 8.210 BB. Od předchozího modelu se lišilo jenom motorem s výkonem 210 koní s dvoustupňovým přeplňováním. Už po pár kilometrech jsem si s potěšením „pomlaskával“. Velmi pružný motor, výborně odhlučněný, s klidný chodem. Až jsem zapomínal sledovat tachometr a instruktor mě musel upozorňovat na rychlostní limity a nekompromisní německé dopravní policisty. Prostě „dvěstědesítka“ mě opravdu potěšila.

Ve čtvrtém kole jsem nejdříve provedl další neúspěšní pokus o získání vozidla s TipMaticem a tak jsem naskočil do TGL 12.240 4x2 BB se skříňovou nástavbou a dlouhou budkou LX. Šestistupňovou převodovku ZF vystřídala devítistupňová Eaton 8309 DD a nad přední nápravou byl uložen šestiválec s výkonem 240 koní. To už je vozidlo nejen svojí hmotností, ale i prostorem v kabině, určené i na mezinárodní přepravu. Převodovka Eaton byla dobře odstupňovaná, řadila přesně, výkon motoru byl také dobrý, ale přesto jsem měl subjektivní dojem, že „dvěstědesítka“ byla pružnější a o něco málo i tišší. Na druhou stranu, na okruhu v délce 25 kilometrů s minimálním převýšením se o kvalitách motoru až zas tak moc nepřesvědčíte.

Ale to už instruktor dostal mobilem pokyn, abychom urychlili návrat do „stáje“, protože na nás čekal autobus směřující na letiště.

Loučil jsem se s novým MANem TGL s tím, že co nevidět budu mít možnost si ho vyzkoušet v běžném redakčním testu na českých kopcovitých silnicích.

text: Jiří Krenar, Mnichov

zdroj: Doprava a silnice 5/05